|
|
Komponent pro sémantické obohacení
Doležal, Jan ; Otrusina, Lubomír (oponent) ; Dytrych, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá komponentou pro sémantické obohacení textu (SEC), která ve vstupním textovém dokumentu nebo vertikálním textu vyhledá entity (např. osoby nebo místa) a informace o nich vrátí na výstup. Cíle této komponenty jsou vytvoření jednotného rozhraní pro nástroje rozpoznávající entity v textu, umožnění paralelního zpracování dokumentů, úspora operační paměti při využívání znalostní báze a zrychlení přístupu k jejímu obsahu. K tomu byl specifikován výstup pro nástroje rozpoznávající entity v textu, implementován nástroj pro uložení předzpracované znalostní báze do sdílené paměti a při tvorbě komponenty bylo využito schéma klient-server.
|
|
| |
|
|
Podpora motivace ke čtenářství a porozumění textu prostřednictvím práce s ilustrací (výtvarnou složkou literárního díla) v mateřské škole
Mihulová, Veronika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podporou motivace ke čtenářství a porozumění textu prostřednictvím práce s knihou a její ilustrací, a to se zaměřením na práci v mateřské škole. Toto téma jsem si zvolila zejména proto, že kladný vztah ke knihám a porozumění danému textu, rozvíjené již v předškolním věku, dětem tvoří základ do života. Ve škole se budou učit číst a psát, budou potřebovat porozumět zadání a tyto veškeré aktivity, zaměřené na práci s knihou a její ilustrací právě zahrnuje čtenářská pregramotnost. Porozumění textu je jednou ze čtenářských dovedností, kterou se snažíme rozvíjet v předškolním věku. Jde o komplex myšlenkových procesů, které vedou k porozumění čtenému textu. Porozuměním se odkrývá obsah daného textu. V tomto předškolním období se tedy především snažíme vytvářet co nejpozitivnější vztah ke psanému textu, motivovat děti ke čtení, psaní a nenásilnou formou rozvíjet oblasti potřebné pro budoucí čtení. Přesněji se práce zaměřuje na děti v posledním ročníku mateřské školy, tedy na děti před vstupem na základní školu. Výzkum byl realizován s celou třídou, ale zároveň zaměřen na 6 předem vybraných dětí předškolního věku a pozorován jejich vztah ke knihám, práci s knihou a úroveň dovednosti porozumět textu, prostřednictvím ilustrace a čtenářských strategií. Výzkum byl realizován v...
|
|
|
Vnímání textu z tištěné předlohy a obrazovky
Piskáčková, Klára ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Bouda, Tomáš (oponent)
(česky) Tato diplomová práce je koncipována jako metareview výzkumů zabývajících se rozdíly ve vnímání, porozumění a zapamatování textu z různých zobrazovacích médií. Práce shrnuje výsledky nejzajímavějších a nejrelevantnějších výzkumů na toto téma, provedených od 80. let do současnosti. I přesto, že je těžké shrnout výsledky jednotlivých výzkumů, především kvůli velmi odlišným metodikám výzkumů i rozdílům v testovaných vzorcích, dá se říci, že hlavním zjištěním této metareview je, že v dnešní době dostupné zobrazovací technologie již nemají negativní vliv na únavu očí, rychlost čtení, vnímání, porozumění ani zapamatování textu. Na teoretickou část práce pak navazuje praktická část se třemi krátkými experimenty provedenými na malém vzorku účastníků. První z experimentů se zabývá porozuměním textu mezi studenty střední školy, druhý experiment se věnuje rozdílům v rychlosti čtení na různých médiích a subjektivnímu hodnocení únavy očí, ve třetím experimentu pak pomocí dotazníku zkoumáme subjektivní preference studijních materiálů mezi studujícími.
|
|
|
Porozumění textu u žáků mladšího školního věku z hlediska hlasitého čtení a poslechu
Kubíková, Adéla ; Špačková, Klára (oponent)
Předkládaná rigorózní práce vychází z práce diplomové, která si kladla za cíl zmapovat úroveň porozumění narativního textu u žáků čtvrtých ročníků ZŠ. Práce se zabývá porozuměním textu z hlediska poslechu a hlasitého čtení. Předložená práce je tradičně rozdělena na část teoretickou a empirickou. V první části práce jsou představena teoretická východiska zkoumané problematiky porozumění čtenému a naslouchanému textu se zaměřením na porovnání těchto dovedností z pohledu českých i zahraničních studií. Pozornost je dále zaměřena na samotné vlastnosti textu ovlivňující porozumění čtenému, diagnostiku čtení a řadu dalších faktorů promítajících se do čtenářského porozumění. Těžištěm této práce je její empirická část, v níž jsou porovnány závěry vlastního výzkumného šetření s výsledky tříletého výzkumného projektu GAČR Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika. Rigorózní práce reaguje na zjištění výše zmíněného výzkumného projektu, který dospěl k odlišným závěrům než mezinárodní výzkumné studie. Hlavním cílem předložené práce je objasnit příčinu této rozdílnosti. Jedním ze zvažovaných faktorů je odlišná úroveň textů porozumění. Výzkumné šetření je proto nově doplněno o jazykový rozbor textů, který detailně porovnává oba texty čtenářského porozumění použité ve výzkumných šetřeních. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Podpora čtenářství u žáků s dyslexií na druhém stupni základní školy
Horáková, Barbora ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice čtenářství u žáků s dyslexií a jejich možné podpoře. Zaměřuje se na metody podpory a na způsoby využívané učiteli k rozvoji čtenářství u žáků s dyslexií. V první části se práce teoreticky zabývá vymezením dyslexie, charakteristickými rysy této diagnózy, diagnostikou a vzděláváním žáků s dyslexií. Dále je pojednáváno o čtenářství z teoretického hlediska. Tyto dvě složky se propojují a vstupují další faktory jako je výuka, učitel nebo osobnost dítěte. Následně je pojednáváno o metodách, které mohou přispět ke zlepšení úrovně čtenářství. Stěžejní část je věnována metodám využívaným k podpoře a pozitivnímu ovlivnění čtenářství u žáků s dyslexií. Práce nabízí podněty a možnou inspiraci pro budoucí či stávající pedagogy, jak žákům s dyslexií přiblížit knihy. Pojednává také o vyskytujících se problémech, které jsou součástí praxe. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakými způsoby pedagogové na 2. stupni základních škol rozvíjí čtenářství u žáků s dyslexií. V práci byla použita kvalitativní metoda a k získání informací byly využity strukturované rozhovory s druhostupňovými pedagogy, kteří mají zkušenosti s výukou žáků s dyslexií. Výzkumné otázky se týkaly zkušeností učitelů s žáky s dyslexií, specifik při práci a úrovně čtenářských dovedností žáků s dyslexií....
|
|
|
Práce s ilustrací v mateřské škole jako podpora porozumění předčítanému textu
Richterová, Kristýna ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Rybárová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem práce s ilustrací v mateřské škole jako podporou porozumění předčítanému textu. Cílem je navrhnout a ověřit metody práce s ilustrací v mateřské škole, které podporují u dětí předškolního věku porozumění předčítanému textu. V teoretické části práce se věnuji ilustraci, vizuální gramotnosti, metodě práce s knihou, porozumění textu (předčítanému) a charakteristice dětí předškolního věku s ohledem na téma práce. Tyto znalosti následně využívám v praktické části. V praktické části navrhuji a ověřuji metody práce s ilustrací v mateřské škole, které by měly podporovat u dětí předškolního věku porozumění předčítanému textu. Práce je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsem porovnávala rozdíly mezi výzkumným a experimentálním vzorkem. Nejprve jsem testovala úroveň dovednosti všech dvaceti dětí při práci s ilustrací a porozumění čtenému textu (výzkumný i experimentální vzorek). Poté jsem zpracovala sedm příprav, kde jsem se zaměřila na rozvoj čtenářských strategií a podporovala u dětí porozumění předčítanému textu na základě vybraných očekávaných výstupů dle RVP PV. Avšak této podpory se zúčastnila pouze skupina 12 dětí z oddělení Berušek (výzkumný vzorek). Následně jsem znovu testovala všech dvacet dětí a zaznamenávala si jejich případné pokroky a rozdíly mezi...
|
|
|
Čtenářské kostky a jejich role v rozvoji čtenářské pregramotnosti
Waldaufová, Petra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na činnosti se čtenářskými kostkami a s hrou Příběhy z kostek (Story Cubes). Zabývá se možnostmi, jak je využít k podpoře čtenářské pregramotnosti, porozumění textu a rozvoje komunikačních dovedností u předškolních dětí. Teoretická část nejdříve představuje charakteristiky předškolních dětí a popisuje rozvoj čtenářské pregramotnosti v předškolním věku. Poté se zabývá principy práce se čtenářskými kostkami a Příběhy z kostek, a možnostmi jejich využití v mateřské škole. Práce také zahrnuje praktickou část, která navrhuje možnosti využití čtenářských kostek. Byly sestaveny konkrétní lekce se čtenářskými kostkami pro předškolní děti, které vychází z pravidel a doporučení zmíněných v teoretické části. Tyto lekce byly opakovaně realizovány v mateřské škole, tak aby mohl být v čase sledován rozvoj čtenářské pregramotnosti u každého dítěte. Předpoklad, že předškolní děti umí využívat některé čtenářské strategie, když pracují se čtenářskými kostkami, a zároveň že tyto čtenářské aktivity podporují u dětí zájem o knihy a s nimi spojené činnosti, se ukázal jako správný. Dále si tyto děti pomocí hry Příběhy z kostek rozšířily svou slovní zásobu a zdokonalily vyjadřovací dovednosti (např. tvorba rýmu - a uveď prosím další), rozvíjely svou fantazii, představivost a dovednost vyprávět...
|
|
|
Porozumění textu u žáků mladšího školního věku - hlasité čtení versus poslech
Kubíková, Adéla ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Mezi hlavní cíle předložené diplomové práce patří zmapování úrovně porozumění narativního textu u žáků čtvrtých ročníků ZŠ s typickým vývojem čtenářských dovedností. Práce se zabývá porozuměním textu v případě poslechu a hlasitého čtení. Diplomová práce je tradičně rozdělena na část teoretickou a empirickou. V první části práce jsou představena teoretická východiska výzkumné problematiky porozumění čtenému a naslouchanému textu. Pozornost je zaměřena především na oblast poslechu a hlasitého čtení s porozuměním včetně shrnutí současného stavu poznání o vzájemném vztahu mezi oběma dovednostmi v zahraničních i českých studiích, dále je pozornost věnovaná diagnostice čtení a předpokladům, které se do čtenářského porozumění promítají. V empirické části jsou porovnávány závěry z vlastního výzkumného šetření, kterého se účastnilo 40 žáků vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení, s výsledky tříletého výzkumného projektu GAČR Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika kde jsou zohledněny výsledky 59 žáků ze čtvrtých tříd vyučovaných rovněž analyticko-syntetickou metodou. Kromě úrovně porozumění z hlediska poslechu a hlasitého čtení je sledována také úroveň základních jazykových dovedností.
|
|
| |
host ::
RSS.