|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
| |
|
|
Obraz normalizačního Československa ve francouzském tisku
Schindlerová, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce si dává za cíl zmapovat a představit vybraná témata kulturně- politické scény normalizačního Československa tak, jak byla v daném období prezentována ve francouzském tisku na příkladu konkrétního deníku. Z bohaté škály periodik vydávaných ve Francii mezi lety 1968 a 1989 jsem si jakožto hlavního zástupce vybrala deník Le Monde. Po první teoretické části, kde problematizuji výzkumné téma a ukotvuji ho v čase a prostoru, se na souboru vybraných článků snažím o kvantitativní analýzu a následnou interpretaci s přihlédnutím k celkovému politickému a kulturnímu vývoji v obou zemích. K dotvoření mediálního obrazu o Československu v době normalizace využívám rovněž periodika vydávaná českými či slovenskými emigranty žijícími v dané době ve Francii. Téma obrazu o poměrech v Československu, který vytváří francouzská televize, a jehož význam od 70. let 20. století neustále roste, tvoří, byť pouze okrajově, rovněž součást problematiky. Téma vnímám jako příspěvek k dějinám kulturních vztahů mezi Československem a Francií po roce 1968, téma historiky zatím jen málo prozkoumané.
|
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Kalamita: neoformalistická a naratologická analýza
Podskalský, Matěj ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Ve své bakalářské práci analyzuji film KALAMITA (Věra Chytilová, 1981). Cílem rozboru je odhalit, jakými prostředky Chytilová narušuje normy klasického vyprávění a stylu a pomocí jakých technik kriticky reflektuje pokleslou morálku a nabourává společenské tendence spojené s obdobím normalizace. Metodologicky vycházím z neoformalistického přístupu Davida Bordwella a Kristin Thompsonové a naratologické metody Davida Bordwella. V textu se také zabývám ekonomickým a kulturně-historickým kontextem období normalizace a produkční historií a cenzurou KALAMITY. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ideologické působení v dětských časopisech v Československu 70. let 20. století
Vondráčková, Kateřina ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
(česky) Cílem této práce je charakterizovat ideologické působení na stránkách časopisu Mateřídouška se zaměřením na období 1969-1979. Důraz je kladen na čtenáře a jeho právo na dětství v období tzv. normalizace. K řešení problému jsem přistupovala prostřednictvím analýzy předchozího vývoje časopisu a následným rozborem ročníků zkoumaného období. Výzkum ukázal, že Mateřídouška klade velký důraz na tradici a proto je nutné ji posuzovat jako celek. Přes vytyčený návrat k reálnému socialismu ideologie nabývá specifické formy. Na základě zjištěných údajů je možné tuto formu blíže charakterizovat a seznámit se tak s obrazem, který byl dítěti na stránkách časopisu Mateřídouška předkládán. Klíčová slova (česky) Československo, sociální dějiny, normalizace, propaganda, ideologie, dětské časopisy, Mateřídouška, pohádky, dětství
|
|
|
Socha, místo, vztah - Čechy v 80. letech 20. století
Péčová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Ve své práci se budu věnovat sochařským objektům českých umělců, které byly v normalizačním období osmdesátých let minulého století vytvořeny pro exteriérová umístění mimo tradiční výstavní prostory muzeí a galerií. Tématem mé práce bude vztah a reakce děl na daná prostředí, ve kterých se nacházela, ale i prostor jako takový, kterému umělecká díla mohou pomoci odhalit jeho přehlížené kvality. Rozhodla jsem se zaměřit na výstavu Malostranské dvorky, která se konala v roce 1981 v Praze. Budu se věnovat jak okolnostem vzniku výstavy, tak jejímu příběhu a dílům samotným, jejichž osudy chci sledovat i po oficiálním ukončení výstavy. Tuto výstavu, uspořádanou v intimním prostředí staré pražské čtvrti, porovnám s díly, která ve stejné době vznikala v rámci státních zakázek na veřejné stavby, jakými byly sochy na sídlištích, před obchodními domy, nemocnicemi a podobně. Ve světovém kontextu oba fenomény srovnám s díly site specific art. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ladislav Helge: mezi mocí a filmem
Rousek, Jan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickou činností režiséra Ladislava Helgeho, který se, díky svému vlastnímu sociálnímu cítění a osvobození Československa Rudou armádou, po válce přiklání politicky více do leva. Stojí však mimo politiku a věnuje se své vysněné profesi filmaře. První politickou iniciací je natáčení ideologického filmu Frona, který pro něj znamená umělecký a i politický zlom. Politické uvolnění v druhé polovině padesátých let vedou Helgeho k samostatné režii a zároveň na kandidátku KSČ. Stranický zásah proti liberalizaci filmu, ke kterému došlo během festivalu v Banské Bystrici, determinují další poltickou dráhu Helgeho, který se v polovině šedesátých let staví v profesní organizaci filmařů FITES proti cenzurním zásahům filmů nové vlny. V letech 1968 - 1969 stojí v čele Koordinačního výboru tvůrčích svazů a hájí výdobytky Pražského jara. Za to je však brzy propuštěn z Barrandova. V roce 1977 podepisuje Antichartu. Poslední kapitola se zabývá diskursem paměti Ladislava Helgeho.
|
|
| |
host ::
RSS.