|
| |
|
|
Zobrazení ďábla v současném filmovém umění
Schieblová, Veronika ; Martínková, Libuše (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Diplomová práce "Zobrazení Ďábla v současném filmovém umění. Zaměřeno na americkou, respektive britskou tvorbu od 60. let do současnosti" pojednává o způsobu zobrazování Ďábla současnou americkou (respektive britskou) filmovou kulturou. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část shrnuje představy o Ďáblovi z pohledu různých náboženství. Navazuje kapitola o pojetí Ďábla ve výtvarném umění. Praktická část práce podrobně analyzuje filmy, které zobrazují Ďábla jako člověka, jako zoomorfní bytost, filmy pojednávající o exorcismu Ďábla a nakonec filmy, které pojímají Ďábla jako Antikrista. Práce sleduje symboly užité ve filmech k vystižení Ďábla v jeho celistvosti. Zabývá se především Ďáblovým vzhledem, charakterem a mocí, kterou filmový Ďábel disponuje a následně způsoby, jakými svou moc demonstruje. Získané poznatky jsou pak porovnávány s představami o Ďáblovi v náboženství, respektive ve výtvarném umění. Cílem práce je systematicky vypracovat přehled o způsobech zobrazování Ďábla v současném filmu a zároveň o souvislosti mezi filmovým, náboženským a výtvarným pojetím Ďábla.
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stolní hra otázek a odpovědí jako podpora výuky dějin umění
Poštová, Lucie ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Diplomová práce se jako celek zabývá tématem deskovými hrami. Je rozdělena na tři části, část teoretickou, praktickou a didaktickou. V teoretické části se autorka věnuje ikonografii deskových her a hraní od středověku po současnost. Užívání deskových her je interpretováno na konkrétních uměleckých dílech v malířství, sochařství a uměleckém řemesle. Praktická část byla zaměřena na tvorbu stolní vzdělávací hry dějiny umění, která formou kvízu s otázkami a odpověďmi z dějin umění rozvíjí znalosti uměleckohistorické oblasti. Hra byla přetvořena jako digitální/online verze a mobilní aplikace. Verze hry byly vytvořeny v jednotném autorském designu. V didaktické části autorka na základě vytvořené vzdělávací hry zkoumá, zda je hra vhodným výukovým materiálem pro pedagogy, studenty i skupinu respondentů z širší veřejnosti. Součástí je také metodika pro pedagogy středních škol, jak s hrou ve výuce zacházet.
|
|
|
Autor/ka a kód
Kreuzzieger, Milan
Kapitola vychází z předpokladu, že každé historické období je spojeno s určitou etapou rozvoje technologií a se specifickým způsobem vizuální reprezentace. Z této perspektivy se zaměřuje na vztah tzv. nových médií ke konceptu autora, případně autorky a na potřebu nového chápání role umělce/umělkyně. V úvodu je uvedena stručná rekapitulace pojetí autora/ky v 19. a ve 20. století, po níž následuje pojednání o změněné roli umělce/umělkyně v prostředí globálně propojené digitální sítě a o dopadech na akviziční, kurátorskou a pedagogickou práci. Jako příklad jsou uvedeny umělecké projekty Federica Díaze (Outside itself) a Jakuba Jansy (Zóna 1 – 3).
|
|
| |
|
| |
|
|
České středověké umění pohledem Katolického dějepisectví
Šmied, Miroslav ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Daniel, Ladislav (oponent)
ČJ Předkládaná disertační práce pojednává o historii studijního a vědního oboru nazvaného "Dějiny křesťanského umění". Pokouší se hledat kořeny zájmu o historii, sakrální památky, a monumenty národní minulosti v duchovním prostředí v českých zemích, a jeho následné zařazení do kontextu soudobého evropského vývoje zájmu o výtvarné umění, a jeho studium. Počínaje nestaršími hagiografickými památkami, které nejsou pouze doklady literární historie, ale v mnoha případech jsou jejich texty důležité z hlediska zmínek o stavebních monumentech a výtvarných dílech, mezi nimiž dominuje Kristiánova legenda, přes texty středověkých kronikářů, Kosmy, jeho pokračovatelů, Kroniky zbraslavského kláštera i kronik doby vlády Kala IV., přes historiografii barokního období, jíž bezesporu dominuje dílo Bohuslava Balbína a Tomáše Pešiny z Čechorodu, a období národního probuzení, po rozmach oboru v devatenáctém století, kdy se svým zakladatelským dílem zapsal zejména Ferdinand Josef Lehner, až po vyvrcholení činnosti představitelů oboru v první polovině dvacátého století, kdy byl reprezentován osobnostmi Antonína Podlahy, Eduarda Šittlera, a Josefa Cibulky. Na základě rekapitulace a následného popisu životů a díla jednotlivých osobností se pak předkládaná práce snaží vymezit příspěvek duchovního stavu k budování české...
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zobrazení ďábla v současném filmovém umění
Schieblová, Veronika ; Martínková, Libuše (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Diplomová práce "Zobrazení Ďábla v současném filmovém umění. Zaměřeno na americkou, respektive britskou tvorbu od 60. let do současnosti" pojednává o způsobu zobrazování Ďábla současnou americkou (respektive britskou) filmovou kulturou. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část shrnuje představy o Ďáblovi z pohledu různých náboženství. Navazuje kapitola o pojetí Ďábla ve výtvarném umění. Praktická část práce podrobně analyzuje filmy, které zobrazují Ďábla jako člověka, jako zoomorfní bytost, filmy pojednávající o exorcismu Ďábla a nakonec filmy, které pojímají Ďábla jako Antikrista. Práce sleduje symboly užité ve filmech k vystižení Ďábla v jeho celistvosti. Zabývá se především Ďáblovým vzhledem, charakterem a mocí, kterou filmový Ďábel disponuje a následně způsoby, jakými svou moc demonstruje. Získané poznatky jsou pak porovnávány s představami o Ďáblovi v náboženství, respektive ve výtvarném umění. Cílem práce je systematicky vypracovat přehled o způsobech zobrazování Ďábla v současném filmu a zároveň o souvislosti mezi filmovým, náboženským a výtvarným pojetím Ďábla.
|
host ::
RSS.