|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb a riziko, že by ekonomicky aktivní občané mohli být odrazeni od pohybu do jiného členského státu, pokud by je nemohli následovat jejich rodinní příslušníci. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení v oblasti volného pohybu, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů v evropském právu a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Slučování rodin migrantů ze třetích zemí
Holeňová, Anežka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Práce řeší problematiku slučování rodin migrantů ze třetích zemí. Sloučení rodiny patří v České republice dlouhodobě k nejvíce zastoupeným důvodům pro žádost o dlouhodobý pobyt. Pozornost je v práci věnovaná především rodinám, ve kterých jsou sponzor i partner oba ze země mimo EU. Práva a povinnosti těchto osob zásadně ovlivnila směrnice o sloučení rodin 2003/86/ES, implementovaná do českého práva v roce 2005. Druhou skupinou, které se práce dotýká, jsou migranti ze třetích zemí, slučující se s občanem České republiky nebo jiného státu EU. Práce nabízí rozbor současné legislativy upravující slučování rodin. S pomocí rozhovorů s migranty, kteří procesem prošli, zkoumá dopad opatření na jejich zkušenost se slučováním. Text se dále pokouší o explanaci současné podoby a vývoje migrační politiky, zaměřené na slučování rodin. K tomuto účelu využívá analýzu veřejně politických dokumentů, stenoprotokolů z projednávání souvisejících zákonů a volebních programů politických stran.
|
|
|
Úmluva OSN o právech dítěte ve vztahu k dětem uprchlíků.
Asfour, Sarah ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Cílem bakalářské práce je pojednání o základních právech uprchlického dítěte, která jsou každému dítěti zaručena Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989. Práce obsahuje popis jednotlivých procesů a situacích, do kterých se uprchlické dítě se svou rodinou, případně nezletilý uprchlík bez doprovodu, dostává během řízení o mezinárodní ochranu v evropských zemích. Práce se nezaměřuje všemi článku úmluvy, ale zabývá jen takovými články, které jsou aplikovatelné na aktuální situaci stěžejních problémů uprchlických dětí.
|
|
|
The Shift in Canadian Immigration policy under the Conservative government of Stephen Harper
Žiga, Matúš ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
V bakalárskej práci s názvom "Premena imigračnej politiky Kanady za konzervatívnej vlády Stephena Harpera" sú predstavené a následne analyzované zmeny v imigračnej politike Kanady, ktoré boli uskutočnené za vlády konzervatívneho premiéra Stephena Harpera (2006-2015). Cieľom práce je poukázať na zásadnú zmenu v charaktere imigračnej politiky Kanady. Tézou práce je: "Kanada upúšťa od hľadania ideálneho občana a zameriava sa na výber ideálneho pracovníka." Prvú kapitolu práce tvorí historický exkurz, v ktorom je uvedená úloha imigrácie v kanadskej spoločnosti a hlavné míľniky v kanadskej imigračnej politike pred nástupom Harperovej vlády. Poukazuje tiež na najvýraznejšie problémy a výzvy v tejto oblasti, ktorým Kanada čelila a boli jednou z príčin súčasnej reformy imigračného systému. Kľúčovú časť práce tvorí druhá kapitola, ktorá analyzuje jednotlivé zmeny v imigračnej politike, ku ktorým došlo v priebehu vlády Stephena Harpera. Naprieč celou kapitolou je demonštrované ako vďaka konkrétnym zmenám dochádza k premene charakteru kanadskej imigračnej politiky. Obsahom poslednej kapitoly práce je rozbor dopadu uskutočnených reforiem na kanadský imigračný systém a spoločnosť.
|
|
|
České migrační právo v kontextu práva Evropské unie
Andraščíková, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Obsahem diplomové práce, která je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, je systém českého migračního práva v kontextu práva EU. V první kapitole práce je zobrazen nástin pojmu "migrace", historického vývoje EU a právního systému relevantního z hlediska úpravy migrace, jak v pojímáni volného pohybu osob, tak migrace občanů třetích zemí. Tato část je strukturována chronologicky. V této kapitole se stručně věnuji i migračnímu právu a politice obecně. Jelikož se v práci soustředím na srovnání práva a tendencí ČR v rámci EU, je druhá a třetí kapitola věnována právě evropskému legislativnímu systému. V druhé kapitole vymezuju problematiku ze všeobecnějšího hlediska, vymezuji rozdíl v postavení euroobčanu a třetizemců, nastiňuju právní rámec a postavení občanů EU využívajících fundamentální právo volného pohybu, kompetence EU a lidskoprávní standardy aplikované v oblasti migračního práva. Důležitým prvkem ovlivňujícím vývoj a směrování je zmiňována judikatura ESD, ale i ESLP. V třetí kapitole odděleně řeším úpravu ochrany hranic, podmínek vstupu na území a postavení jednotlivých skupin příslušníků třetích zemí, jelikož tato oblast je jádrem tématu práce. Vzhledem k specifické povaze vzájemného vztahu EU a Turecka se této problematice věnuji samostatně Ve čtvrté kapitole se soustředí na analýzu a komparaci...
|
|
|
Imigrace z Turecka ve Francii v kontextu imigrační politiky Francie
Millionová, Pavlína ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalářská práce Imigrace z Turecka ve Francii v kontextu imigrační politiky Francie analyzuje přistěhovalectví z Turecka do Francie počínaje 60. léty a konče současným stavem. Imigranti z Turecka začali v 60. letech do Francie přicházet jako zahraniční pracovní síla, tzv. main-d'oeuvre. Postupem času k nim přibyla řetězová imigrace a žadatelé o azyl. Text se postupně věnuje jednotlivým etapám imigrace a dává je do souvislostí s tehdy aktuální imigrační politikou Francie. Zmiňuje též podmínky v Turecku, které emigraci podnítily. Práce pomocí rozboru jednotlivých imigračních etap vytváří obraz vzájemné propojenosti jednotlivých imigračních vln. Prokazovaná závislost etap turecké imigrace odkrývá slabý vliv imigrační politiky Francie na redukci imigrace jako takové. Text naopak směřuje k závěru, že ačkoli absolutního zamezení imigrace není možné dosáhnout, imigrační politika státu imigraci ovlivňuje, a to co do způsobu vstupu imigrantů do hostitelské země, struktury imigrace a následného statusu přistěhovalců. Cílem práce je vsadit jev turecké imigrace do Francie do kontextu podmínek nastavených imigrační politikou přijímací země. V tomto smyslu chce práce poukázat na měnící se strukturu přistěhovalců z Turecka a způsob imigrace. Jako celek upozorňuje na nedostačující prostředky demokratického...
|
|
|
Právní postavení příslušníků třetích zemí v EU
Valentová, Markéta ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Tomáš, Sekera (oponent)
Bakalářská práce se zabývá právním postavením příslušníků třetích zemí v EU. Zaměřuje se na právní postavení dlouhodobě pobývajících rezidentů a na právo na sloučení rodiny. Jednotlivé části práce analyzují tato témata ve vztahu k evropskému právu, rozebírají práva a povinnosti příslušníků třetích zemí, které jsou obsaženy v odpovídajících směrnicích, a hodnotí dopad těchto směrnic. Poslední část práce pojednává o problematice cizinců v ČR, řeší otázku jednotlivých pobytových práv cizinců a aplikaci směrnic o právním postavení dlouhodobých rezidentů a o právu na sloučení rodiny v českém právním řádu.
|
host ::
RSS.