|
| |
|
|
Potenciál probiotik nové generace
Kharkevich, Viktoryia ; Langová, Denisa (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo bylo zkoumat možnosti identifikace probiotických mikroorganismů pomocí molekulárně diagnostických technik, jako je PCR a HRM-PCR, v komerčně dostupném výrobku – Probiolact Forte 12. V teoretické části byla provedena literární rešerše zaměřená na probiotika nové generaci. V praktické části byla provedena kultivace mikroorganismu obsažených vjedné tobolce vtekutém mediu a na tuhém media. Byla provedena izolace DNA pomocí komerčního kitů NucleoSpin Microbial DNA dle pokynu výrobce. Čistota a koncentrace izolované DNA byly ověřeny pomocí spektrofotometrické analýzy. Kidentifikace DNA byly použité primery pro specifickou PCR analýzu DNA domény Bycteria a jednotlivých rodů a druhů, jejichž přítomnost výrobce vpreparátu deklaruje. Výsledky PCR analýzy potvrdily přítomnost cílové DNA, tedy bakteriálních rodů a druhů ve preparátu, dle tvrzení výrobce.
|
|
|
Vývoj aktivních doplňků s probiotickou složkou
Cveček, Jan ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo prozkoumat antimikrobiální aktivitu probiotických bakterií a zjistit, jaký vliv na ni mají prebiotika a izoláty z rostlin. Probiotika jsou bakterie, které mají zdravotní benefity pro člověka. Jejich hlavní použití je v potravinářském průmyslu, jako startovacích kultur fermentace, kdy při tomto procesu produkují antimikrobiální látky, které podporují odolnost vůči patogenním bakteriím a prodlužují dobu trvanlivosti fermentovaných potravin. Díky jejich antimikrobiálním vlastnostem je vyvíjena snaha najít další využití těchto metabolických produktů v potravinářském průmyslu. Nicméně další uplatnění probiotik je velice limitující, protože se jedná o živé organismy. Postup, který by mohl napomoci využití živých probiotik, je jejich enkapsulace s prebiotiky. V experimentální části bakalářské práce byl sledován nárůst probiotik v komerčním médiu a v minimálním médiu. Minimální médium je vhodné pro izolaci, metabolických produktů, jako jsou kyselina mléčná a bakteriociny. Dále byl sledován vliv obohaceného média o kombinace prebiotika-inulinu a esenciálních olejů z oregana a tymiánu na produkci biomasy. V druhé části byla analyzována kyselina mléčná a antimikrobiální aktivita kultur v jednotlivých médiích a kultur v komerčním médiu s aditivy. Pomocí antimikrobiálních testů bylo prokázáno, že esenciální olej z tymiánu a inulin mají pozitivní vliv na antimikrobiální působení probiotik. Pomocí výsledků z první a druhé části měření bylo minimální médium prokázáno jako nevhodné pro kultivaci vybraných probiotik, protože nárůst a antimikrobiální aktivita izolátů z tohoto média byla velice nízká. V třetí části byly zhotoveny částice pomocí enkapsulace probiotik s prebiotiky a esenciálními oleji a byl sledován nárůst probiotické kultury z daných částic. Výsledkem bylo, že probiotika z částic se během 15 dní postupně uvolňovaly do média a narůstaly. Následně bylo navrženo využití těchto částic v potravinářském průmyslu a jejich další zkoumání.
|
|
|
Vliv vybraných lékařských hub a dalších prebiotik na růst a metabolismus probiotických bakterií.
Husová, Martina ; Bendová, Agáta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem lékařských hub a dalších prebiotik na růst a biologickou aktivitu probiotických bakterií. Vybrané rody bakterií mléčného kvašení Bifidobacterium a Lactobacillus produkují antimikrobiální látky bakteriociny a jejich produkce je závislá na kultivačních podmínkách a dostupných zdrojích živin. Teoretická rešerše popisuje a charakterizuje probiotické bakterie, jejich metabolismus a význam pro lidské zdraví. Podobným způsobem se teoretická část věnuje prebiotikům a jejich vybraným zástupcům, kterými jsou čtyři druhy lékařských hub, mikroskopická řasa rodu Chlorella, rezistentní škrob, buněčná biomasa kvasinky Saccharomyces cerevisiae a doplňky stravy jako inulin a psyllium. V rámci experimentální části byly připraveny z těchto prebiotik extrakty třemi různými způsoby – varem, louhováním a hydrolýzou. Získané extrakty byly charakterizovány z hlediska obsahu makronutrientů, jako byly sacharidy a bílkoviny. Na základě růstu čtyř druhů bakterií mléčného kvašení kultivovaných ve standardním médiu a jejich produkce antimikrobiálních látek byl pro kultivaci v prebiotických extraktech vybrán kmen Bifidobacter bifidum. Po stanovení nárůstu probiotické biomasy v médiích s prebiotiky byly kultury odstředěny a v bakteriálním supernatantu byl stanoven obsah proteinů. V lyofilizovaných probiotických extraktech byl stanoven obsah kyseliny mléčné vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií, a nakonec proběhlo stanovení antimikrobiální aktivity bujónovou diluční metodou a resazurinovým testem viability. Výsledky antimikrobiálních testů byly srovnány s antimikrobiální aktivitou kyseliny mléčné o stejné koncentraci, v jaké byla obsažena v probiotických extraktech. Pro nejvyšší obsah makronutrientů v prebiotických extraktech je nejvhodnější metodou extrakce var. Pro nerozpustné polysacharidy typu rezistentního škrobu je vhodná hydrolýza, ovšem ta vyžaduje následnou úpravu extraktu, aby poskytoval vhodné podmínky pro kultivaci. Extrakty připraveny varem nejvíce podpořily růst probiotických bakterií a zároveň jejich produkci antimikrobiálních látek. U těchto vzorků byly naměřeny nejvyšší koncentrace bílkovin a kyseliny mléčné. U všech typů kultivace byla potvrzena pravděpodobná přítomnost bakteriocinů. Téměř všechny probiotické extrakty vykazovaly antimikrobiální aktivitu proti Staphylococcus epidermidis a Escherichia. coli. Bujónovou diluční metodou byla opět potvrzena pravděpodobná přítomnost bakteriocinů například v extraktech s obsahem řasy chlorely či kvasinky S. cerevisiae, protože tyto extrakty působily antimikrobiálně při nižších koncentracích než obsažená kyselina mléčná.
|
|
|
Evaluace přítomnosti probiotických bakterií v potravinovém doplňku pomocí molekulárně biologických metod
Dvornyi, Nikolai ; Brázda, Václav (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
Probiotika jsou prospěšné mikroorganismy, které při správném podávání schopny přinášet hostiteli zdravotní benefity, například podporu trávení a posílení imunitního systému. Jejich účinnost a přínosy závisí na konkrétním kmenu mikroorganismu. Proto je velmi důležitě mít metody rychlé a spolehlivé pro identifikaci MO. Tyto kmeny jsou často z rodů Lactobacillus, Bifidobacterium, a představují přirozené hostiteli gastrointestinálního traktu. Tato bakalářská práce se zaměřuje na identifikaci probiotických bakterií v komerčně dostupném doplňku stravy Linex® Forte pomocí molekulárně biologických metod, především polymerázové řetězové reakce (PCR). Cílem bylo ověřit přítomnost deklarovaných probiotických kultur Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium animalis, a porovnat výsledky s údaji uvedenými výrobcem. K tímto účelům byly použity dvě metody izolace DNA: fenolchloroformová extrakce a komerční purifikační kit OMNI International. Následně byla izolovaná DNA analyzována pomocí doménově, rodově a druhově specifické PCR. Výsledky ukazují, že použité metody jsou vhodné pro identifikaci probiotických bakterií a potvrzují jejich přítomnost ve vybraném výrobku.
|
|
|
Využití techniky PCR pro stanovení přítomnosti probiotických baktérií v komerčním produktu osobní hygieny
Horobets, Yuliia ; Fialová, Lenka (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
Probiotické bakterie byly tradičně používány v potravinářském průmyslu, avšak v současnosti jsou také široce aplikovány k prevenci a léčbě různých onemocnění. Rostoucí počet důkazů o účinnosti bakterií rodu Lactobacillus v ústní dutině vedl k aplikaci probiotických kmenů tohoto rodu v ústních vodách a jiných produktech osobní hygieny. V rámci této bakalářské práci DNA byla izolována dvěma metodami, následně kvantifikovaná spektrofotometricky a amplifikována pomocí konvenční PCR. Výsledky polymerázové řetězové reakce byly detekovány prostřednictvím gelové elektroforézy. Přítomnost bakterií probiotických druhů Lactobacillus delbrueckii, Lactobacillus plantarum a Lactobacillus pentosus byla ověřená.
|
|
|
Ověření přítomnosti probiotických baktérií v kosmetickém přípravku pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR)
Raevskaya, Vera ; Kroupová, Zuzana (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ověření přítomnosti probiotických bakterií v kosmetickém přípravku pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR). Teoretická část poskytuje přehled o probiotikách, jejich aplikaci v kosmetice a vlivu na stav pokožky. Dále jsou zde popsány nejčastěji používané molekulárně-biologické metody identifikace probiotických organismů. V praktické části se práce zaměřuje na izolaci bakteriální DNA z kosmetického přípravku a její následnou amplifikaci metodou PCR. Amplifikované produkty byly analyzovány pomocí elektroforézy na agarózovém gelu a detekovány UV zářením. Výsledky ukázaly přítomnost bakterií rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, avšak nebyla potvrzena přítomnost bakterií rodu Lactococcus, které byly deklarovány výrobcem spolu s výše uvedenými rody.
|
|
| |
|
|
Optimalizace kultivace Korálovce ježatého (Hericium erinaceus) s následnou fermentací v přítomnosti probiotických bakterií
Radvanová, Tereza ; Vršanská, Martina (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Zaměřením této diplomové práce je optimalizace kultivace houby korálovce ježatého (hericium erinaceus) na obilných substrátech s následnou fermentací probiotickými bakteriemi. Teoretická část práce se zabývá popisem korálovce ježatého, jeho nutriční hodnoty, biologických účinků, využití a kultivace. Dále je uveden přehled nutriční hodnoty použitých obilných substrátů, charakteristika probiotik, jejich biologických účinků a metabolismu. Nakonec byla zařazena kapitola věnující se popisu tradičního postupu koji fermentace. V experimentální části byla optimalizována kultivace korálovce ježatého na sedmi obilných substrátech – ječných kroupách, kukuřičné krupici, pšeničných otrubách, pohance, amarantu, quinoe bílé a červené. Pomocí spektrofotometrických metod byl v samotných obilných substrátech a substrátech obohacených o mycelium stanoven obsah ve vodě rozpustných proteinů, celkových sacharidů, celkových fenolických látek, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byl u vzorků stanoven obsah mastných kyselin metodou plynové chromatografie a lipofilních látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. Obilné substráty obohacené o mycelium měly zvýšenou antioxidační aktivitu a koncentraci ve vodě rozpustných proteinů, fenolických látek, flavonoidů a lipidů. Mimo to byla analýzou pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie zjištěna zvýšená koncentrace tokoferolů, ubichinonu a ergosterolu. Pro fermentaci probiotickými bakteriemi Lactobacillus rhamnosus byly vybrány substráty s bohatým růstem mycelia – ječné kroupy, kukuřičná krupice, quinoa červená a amarant. Po ukončení fermentačního procesu byly zopakovány spektrofotometrické metody a stanovena koncentrace kyseliny mléčné pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. U vzorků s probiotiky se mírně zvýšila jejich antioxidační aktivita, koncentrace fenolických látek, flavonoidů a proteinů rozpustných ve vodě. Koncentrace kyseliny mléčné u kontrolních vzorků a vzorků s probiotiky se téměř nelišila. Ze získaných výsledků v této práci vyplývá, že obiloviny obohacené o mycelium a produkt fermentace probiotiky by mohly být využity k vývoji doplňku stravy nebo funkčních potravin.
|
|
|
Probiotika a prebiotuka ve výživě populace. Vliv na frekvenci onemocnění.
Cherepanova, Ekaterina ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Horová, Eva (oponent)
Během poslední dekády se vědecký výzkum zaměřil na složitý vztah mezi lidským mikrobiomem a imunitním systémem. Zvláštní pozornost v posledních třech letech přitahovala otázka vlivu mikrobiomu na náchylnost a závažnost infekcí COVID-19. Existuje mnoho spolehlivých důkazů naznačujících, že konzumace fermentovaných potravin, od kvašené zeleniny a kefíru po jogurt a kimchi, má příznivý vliv na složení střevního mikrobiomu a tím i na funkci imunitního systému. Tato studie, jež je součást bakalářské práce, zkoumá složitý vztah mezi pravidelnou konzumací fermentovaných potravin a četností infekčních onemocnění. Na základě analýzy dat získaných z dotazníku bylo zjištěno, že jedinci, kteří pravidelně začleňovali fermentované produkty do své stravy, měli nižší četnost infekčních onemocnění během posledních dvou let. Tyto výsledky naznačují, že konzumace probiotik a prebiotik může pozitivně ovlivnit imunitní systém a snížit riziko onemocnění. Co se týče zkoumaní vztahu konzumace probiotik z potravinových zdrojů a frekvence onemocnění COVID-19, naopak se ukázalo že ti, kteří byli očkováni v plném rozsahu a konzumovali probiotika z potravin, byli častěji nemocní než ti, kteří byli očkováni v plném rozsahu, ale nekonzumovali probiotika. Podobný vztah byl zjištěn u neočkovaných, kteří pravidelně konzumovali...
|
host ::
RSS.