|
|
Role spolků v ochraně životního prostředí
Zahálková, Kristýna ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Role spolků v ochraně životního prostředí Abstrakt Tématem této práce je role spolků v ochraně životního prostředí. Spolky jsou právnickými osobami soukromého práva neziskové povahy, které se na ochraně životního prostředí, na rozdíl od orgánů veřejné správy, podílejí dobrovolně. To ovšem nijak nesnižuje význam této jejich účasti. K dosažení co nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí je naopak nezbytné, aby stát ke spolkům i ostatním subjektům neziskové sféry přistupoval jako k partnerům. Tato práce se člení na dvě části, které se dále dělí na kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly. V první části se věnuji obecným východiskům, konkrétně oblasti právní úpravy neziskového sektoru a spolkovému právu, vč. jejich zhodnocení. Poté se přesouvám k postavení spolků v oblasti práva životního prostředí a obecným východiskům vztahujícím se k účasti veřejnosti v otázkách životního prostředí a jejího dělení. Druhá část se již zabývá samotnými rolemi spolků v ochraně životního prostředí. Tyto role dělím na tzv. konfliktní a nekonfliktní, podle toho jestli se spolky při jejich realizaci dostávají nebo mohou s velkou pravděpodobností dostat do konfliktu se soukromými zájmy jiných subjektů či nikoliv. Za nekonfliktní role, kterým věnuji samostatnou kapitolu, považuji praktickou ochranu přírody; environmentální...
|
|
|
Role spolků v ochraně životního prostředí
Zahálková, Kristýna ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
1 Role spolků v ochraně životního prostředí Abstrakt Tématem této práce je role spolků v ochraně životního prostředí. Spolky jsou právnickými osobami soukromého práva neziskové povahy, které se na ochraně životního prostředí, na rozdíl od orgánů veřejné správy, podílejí dobrovolně. To ovšem nijak nesnižuje význam této jejich účasti. K dosažení co nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí je naopak nezbytné, aby stát ke spolkům i ostatním subjektům neziskové sféry přistupoval jako k partnerům. Tato práce se člení na dvě části, které se dále dělí na kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly. V první části se věnuji obecným východiskům, konkrétně oblasti právní úpravy neziskového sektoru a spolkovému právu, vč. jejich zhodnocení. Poté se přesouvám k postavení spolků v oblasti práva životního prostředí a obecným východiskům vztahujícím se k účasti veřejnosti v otázkách životního prostředí a jejího dělení. Druhá část se již zabývá samotnými rolemi spolků v ochraně životního prostředí. Tyto role dělím na tzv. konfliktní a nekonfliktní, podle toho jestli se spolky při jejich realizaci dostávají nebo mohou s velkou pravděpodobností dostat do konfliktu se soukromými zájmy jiných subjektů či nikoliv. Za nekonfliktní role, kterým věnuji samostatnou kapitolu, považuji praktickou ochranu přírody; environmentální...
|
|
|
Zapojení veřejnosti do územního plánování
Dvořák, Adam ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Abstrakt Tato práce analyzuje a popisuje zákonné možnosti, kterými veřejnost disponuje pro účast na územním plánování. Smyslem práce je zjistit, zdali veřejnost může, jako jeden ze subjektů územního plánování, zastávat v této činnosti klíčové postavení nebo zdali hraje roli spíše marginální. Autor nejprve definuje základní pojmy, jimiž jsou "veřejnost" a "územní plánování". Mimo to nastíní i problematiku postavení environmentálních spolků, kterou se zabývá v průběhu celé práce. Následně uvádí základní kategorizaci územně plánovacích nástrojů na koncepční a realizační, přičemž dále přechází k obecné charakteristice jednotlivých nástrojů a jejich vzájemných vztahů. U každého z nástrojů popisuje především jeho funkci, obsah a typické znaky. V dalších kapitolách již autor podrobně popisuje a rozebírá konkrétní možnosti, prostředky a nástroje veřejnosti pro zapojení se do územního plánování, přičemž tak činí vždy ve vztahu ke konkrétnímu územně plánovacímu nástroji. Analýza se neomezuje pouze na současný stav právní úpravy, ale zkoumá i její vývoj od účinnosti současného stavebního zákona, tedy od roku 2007. Stěžejním objektem analýzy je relevantní soudní judikatura, která je v práci detailně rozebírána a která v posledních několika letech prošla zásadními obraty, a to např. v otázkách aktivní legitimace k...
|
|
|
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí
Němeček, David ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
5 Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí je důležitým aspektem v rámci stavebně-povolovacího procesu. V této diplomové práci se věnuji zejména účasti veřejnosti v podobě spolků na celém povolovacím procesu staveb. Cílem je rozebrat aktuální právní úpravu s náhledem do mezinárodní legislativy ohledně dvou stěžejních práv a to práva na informace a práva na účast. Posuzuji aktuální stav účasti spolků v řízeních a využívám hojnou judikaturu v této oblasti. Především se snažím docílit srovnání nutnosti aktuálního rozsahu práv na účast veřejnosti oproti zachování zájmu na ochranu životního prostředí a kontrolní funkce veřejnosti, která je v jakémkoliv řízení určitě nezbytným prvkem. Závěrem dospívám k názoru, že stavbě- povolovací řízení je zbytečně komplikované a rozsáhlé, což nemůže být ku prospěchu jak veřejnosti, tak investorům. Zastávám názor, že celý proces by se měl výrazně zjednodušit a spolupráce veřejnosti s investorem by měla být prováděna zcela jiným způsobem.
|
|
|
Hledání společné vize. Občanská veřejnost v dílech Jürgena Habermase
Horáčková, Martina ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Veřejná moc v demokratické společnosti vychází z lidu a tomu je také odpovědná. Občané pak mají právo výkon veřejné moci sledovat, kontrolovat ho a ovlivňovat. Soukromí jedinci, kteří se aktivně zajímají o věci veřejné a tuto svoji aktivitu koordinují s ostatními, tvoří veřejnost. Práce se zabývá koncepcemi veřejnosti Jürgena Habermase, které vycházejí z jeho třech knih: Strukturální přeměny veřejnosti, Teorie komunikativního jednání a Fakticity a platnosti. Prostor je dán nejprve interpretaci děl a jejich kritickému zhodnocení. Následně je rozvíjeno téma veřejnosti, s důrazem na pojetí z Fakticity a platnosti. Práce se věnuje zasazení občanské veřejnosti do celku občanské společnosti a její charakteristice. Veřejnost je v práci zkoumána z hlediska jejího vlivu ve společnosti. Habermas přisuzuje veřejnosti podstatnou roli: v jeho modelu deliberativní demokracie se totiž veřejnost podílí - formou dialogu s veřejnou mocí - na demokratické tvorbě práva. Veřejnost je pak viděna jakožto komunikativní moc. Práce se soustředí na vznik a utváření komunikativní moci a na následný proces transformace komunikativní moci do moci administrativní. Téma transformace moci je nahlíženo skrze občanskou participaci. Klíčová slova Občanská společnost, veřejnost, deliberativní demokracie, občanská participace, Jürgen...
|
|
|
Územní plánování - Metropolitní plán hlavního města Prahy
Volfová, Adéla ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Územní plánování přímo formuje prostor, ve kterém lidé žijí, ale míra jejich angažovanosti je nízká. Přestože se mohou spolupodílet na utváření města například zapojením se do zájmových skupin, které mají vliv na územní plánování. Diplomová práce se zabývá otázkou, ovlivnění procesu pořizování územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitní plán) jednotlivými aktéry. Teoretická část práce se věnuje podrobnému vysvětlení průběhu tvorby územního plánu a představení návrhu zadání Metropolitního plánu, který slouží k vymezení pojmů. V praktické části je uvedena charakteristika jednotlivých aktérů a jejich zájmů v kontextu územního plánování. Proces pořizování územního plánu je nejvíce ovlivněn třemi obligatorními aktéry - veřejnost, zájmové skupiny a politická reprezentace. Závěrem práce je stanovení způsobu ovlivňování a jejich klasifikace.
|
|
|
Účinné vládnutí pro Public-Private Partnerships: výzvy a řešení pro stávající modely
Witz, Petr ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent) ; Jurčík, Radek (oponent)
Tato práce zvolila za účelem formulace doporučení pro nové modely vládnutí PPP specifický přístup v několika směrech. Předně se zaměřuje na fázi implementaci projektů a snaží se odhalit míru selhávání dopravních PPP v jednotlivých evropských státech a následně jejich příčiny v rámci institucionálního rámce PPP. Neúspěch PPP přitom definuje jako neuskutečnění či vynucenou restrukturalizaci projektu, do kterého již bylo vloženo nezanedbatelné množství prostředků a snahy ze strany vlády či jiné složky veřejné správy. Teoretické poznatky ohledně institucionálního pole PPP a ideálního typu partnerství práce konfrontuje s množstvím empirických poznatků o fungování reálných PPP programů v Evropě a postojů jednotlivých aktérů. Jako výchozí bod slouží standardizované rozhovory s profesionály s dlouholetou zkušeností v oblasti PPP na straně veřejného i soukromého sektoru a zároveň rozsáhlá databáze charakteristik a zkušeností z PPP programů evropských zemí i jednotlivých projektů nashromážděné individuálně i ve spolupráci s kolegy z akce EU COST TU1001 PPP in transport: Trends and Theory. Mimo tyto zdroje cenných dat a informací byl proveden zvláštní sběr podkladů o implementaci PPP v podmínkách zemí střední a východní Evropy a strukturovaná interview s 22 dlouholetými profesionály v oblasti PPP. Ze všech...
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na evropskou legislativu
Linkeová, Sandra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na příslušnou evropskou legislativu. Diplomová práce si klade za cíl podat ucelený rozbor platné právní úpravy institutu posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně jejího historického, mezinárodního a evropského kontextu. Diplomová práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecné charakteristice institutu posuzování vlivů na životní prostředí a zásadám, který tento proces ovládají. Druhá kapitola pojednává o vývoji procesu posuzování vlivů v mezinárodním právu s důrazem na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola je zaměřena na zakotvení institutu v evropském právu. Jádrem práce je její čtvrtá část, ve které dochází k vymezení jednotlivých fází procesu posuzovaní vlivů na životní prostředí tak, jak jej upravují české právní předpisy. V poslední kapitole práce jsou nastíněny očekávané koncepční změny v pojetí institutu posuzování vlivů na životní prostředí.
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na evropskou legislativu
Linkeová, Sandra ; Humlíčková, Petra (oponent) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na příslušnou evropskou legislativu. Diplomová práce si klade za cíl podat ucelený rozbor platné právní úpravy institutu posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně jejího historického, mezinárodního a evropského kontextu. Diplomová práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecné charakteristice institutu posuzování vlivů na životní prostředí a zásadám, který tento proces ovládají. Druhá kapitola pojednává o vývoji procesu posuzování vlivů v mezinárodním právu s důrazem na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola je zaměřena na zakotvení institutu v evropském právu. Jádrem práce je její čtvrtá část, ve které dochází k vymezení jednotlivých fází procesu posuzovaní vlivů na životní prostředí tak, jak jej upravují české právní předpisy. V poslední kapitole práce jsou nastíněny očekávané koncepční změny v pojetí institutu posuzování vlivů na životní prostředí.
|
|
|
Právní aspekty dostavby jaderné elektrárny Temelín
Klobouček, Eduard ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá právními aspekty zvažované dostavby jaderné elektrárny Temelín. Snaží se zmapovat veškerá správní řízení potřebná k uskutečnění tohoto záměru. Jedná se zejména o správní řízení dle atomového zákona, stavebního zákona, energetického zákona nebo zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Zabývá se rovněž strategickými a jinými koncepčními dokumenty, které o této dostavbě pojednávají. V neposlední řadě pak komplexně mapuje možné zapojení veřejnosti do jednotlivých procesů. Práce rovněž obsahuje komparaci s obdobnými procesy ve Francii, Japonsku, Německu, Slovensku a Spojených státech amerických. V závěrečných kapitolách se dotýká i některých souvisejících aspektů jako je například odpovědnost za jadernou škodu, nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem či systémem záruk. V práci je rovněž nastíněn možný budoucí vývoj a reflektována nejnovější judikatura a změny v právním řádu. V kapitolách dotýkajících se atomového zákona je dále pamatováno na srovnání s návrhem nového atomového zákona, který v současné době prochází legislativním procesem.
|
host ::
RSS.