|
| |
|
|
Charles Baudelaire - Les Fleurs du mal
Bačáková, Jitka ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je osobnost a tvorba Charlese Baudelaira. Zajímáme se o to, jak Baudelairův život, i doba, v níž žil, ovlivnily jeho tvorbu. Cílem je ukázat, v čem se sbírka Květy zla lišila od ostatních děl devatenáctého století, co vedlo zprvu k jejímu odsouzení a kritice, ale i pozdějšímu pozitivnímu přijetí. Úkolem této bakalářské práce je ukázat, jaký byl Baudelairův ohlas v Čechách a v čem se lišily překlady českých spisovatelů. Pojednáváme také o vztahu Baudelaira k ženám, zejména k Jeanne Duvalové, a jakým způsobem se soužití s touto celoživotní partnerkou promítlo do básní sbírky Květů zla. Zamýšlíme se i nad pojetím krásy u Baudelairaa demonstrujeme tím novost a originalitu jeho poezie. Tvorba Charlese Baudelaira otevírá nové, nepoznané možnosti, které porušují a mění dosavadní estetické normy a dává tak poezii nový rozměr a inspiraci pro budoucí generace. Klíčová slova: Symbolismus, Květy zla, Charles Baudelaire, Jeanne Duvalová, parnasismus, Černá Venuše, překlady poezie.
|
|
| |
|
|
Ikonografie ženy v českém symbolismu mezi lety 1880 - 1914
SVOBODOVÁ, Tereza
Tato práce má za cíl zpracovat vývoj a proměny v zobrazování ženských postav u českých symbolistů v časovém rozmezí 1880 1914. Zaobírá se veškerými symboly a personifikacemi ženství, a míří tak ke zpracování uceleného ikonografického přehledu. Ten by měl zodpovědět otázku, zda se české symbolistní hnutí zabývalo předně ženou jako destruktivní antihrdinkou, nebo jestli zobrazuje i její kladný protipól. Práce je zároveň podložena studiem dobové dekadentně-symbolistní literatury, která se symbolice ženy věnuje.
|
|
| |
|
|
Ikonografické motivy v díle Františka Bílka
Matějková, Kamila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Kamila Matějková: Ikonografické motivy v díle Františka Bílka Abstrakt Bakalářská práce přibližuje dílo Františka Bílka z ikonografického hlediska. Rozděluje Bílkovu tvorbu do tematických skupin podle základních ikonografických motivů a pokouší se určit, z čeho jejich autor vycházel. Nejprve je v práci nastíněna situace českého umění kolem roku 1900 a místo, které v něm František Bílek zaujímal. Poté je věnována pozornost Bílkovu vztahu k umění a jeho osobitému spirituálnímu pojetí. Dále jsou sledovány Bílkovy výtvarné prostředky. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor jednotlivých ikonografických námětů, které se v díle Františka Bílka vyskytují. Postupně je tak sledován motiv Krista, motiv Panny Marie, starozákonní motivy, motiv člověka, motiv stromu, dále pak národní témata (husitství, Jednota bratrská). V závěru práce je věnována pozornost tématům, která jsou ovlivněna literárním dílem Otokara Březiny.
|
|
|
Jastrauova pouť městem, obraz člověka a města v románu Hærværk Toma Kristensena
Vašáková, Lenka ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem práce jsou motivy města, poutníka a pouti v meziválečném románu Hærværk dánského spisovatele Toma Kristensena. Úvodní, teoretická část stručně charakterizuje změny v podobě města a jeho obrazů v literární teorii a dílech 19. a 20. století. Zároveň poukazuje na reciproční povahu vztahu člověka a města a na důležitou roli města při utváření identity jeho obyvatel. Následující analytická část práce obsahuje vlastní rozbor románu a zaměřuje se na způsob, jakým se pocit odcizení hlavní postavy projevuje na deskriptivním obrazu románového města. Práce zkoumá chybějící opory v životě hlavní postavy, a to prostřednictvím městských budov a staveb, které je zastupují, a které jsou v románu kritizovány či zcela vynechány. Dalším zkoumaným motivem je dobrovolná cesta hlavní postavy ke dnu, interpretovaná jako důsledek meziválečných pochyb o společnosti, jejích principech a obecně lidských hodnotách. Práce uvádí příklady různých typů odcizených městských chodců, s nimiž hlavní postavu porovnává. Rovněž analyzuje pohyb protagonisty městem, který na základě jeho nejvýraznějších směrů, vertikály a spirály, vykládá jako introspektivní cestu za hlubším poznáním vlastní podstaty. Poslední část práce se zabývá formálními aspekty románu a románového obrazu města, které rozebírá s ohledem na vybrané literární...
|
|
|
Změna přístupu vnímání smrti, pohled na smrt ve společnosti očima hrobníků
Doňková, Eva ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Cirklová, Jitka (oponent)
Západní společnost se velice rychle vyvíjí. Celý vývoj znamená změnu životního stylu a priorit. Jednou z těchto změn je i změna přístupu ke smrti a změna vnímání smrtelnosti lidí. V práci se budu snažit nastínit postupné změny společnosti v souvislosti s přístupem k vnímání smrti. Nejdříve se budu věnovat historickému kontextu vývoje problematiky okolo smrti a umírání. Spolu s tím poukáži na odlišné priority společnosti, které se váží ke smrti. Především tedy na možnost zvolit si dle kulturního kontextu a vlastního uvážení odlišné způsoby pohřbů. Celá práce by měla odrážet vliv společnosti a kultury na lidské pojetí smrti a smrtelnosti. Proto jsem také zvolila skupinu tří hrobníků, kteří se mnou absolvovali rozhovor, týkající se tří hlavních okruhů. Ke smrti patří správa hřbitovů a hrobnictví, proto jsem jako první okruh zvolila právě obecný pohled na fungování těchto dvou oblastí. Dalším okruhem byl pohled hrobníků na smrt v naší společnosti. Zajímalo mě, jak vnímají naši společnost ve vztahu ke smrti a umírání. Jejich profese je velice specifická, třetím okruhem je tedy jejich vztah ke smrti a smrtelnosti. Práce by měla přinést nový pohled na přístup společnosti k této problematice očima těch, kteří k ní mají velice blízko a zároveň přiblížit postupný vývoj, kterým jsme dospěli právě k dnešnímu...
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
host ::
RSS.