|
| |
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Obraz druhého - Češi v německých karikaturách
Raková, Pavlína ; Emler, David (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá obrazem Čechů v německých karikaturách. Obraz o Češích je sledován v dobových karikaturách v historické linii relevantních událostí, které byly přelomové pro česko-německé vztahy. Vybrány byly čtyři tematické celky, ve kterých je zkoumán obraz o Češích. Prvním tematickým celkem je česko-německé napětí po Badeniho jazykových nařízeních do Anenských patentů. Dále je zkoumán obraz o Češích v meziválečném období v letech 1914-1918, přičemž je kladen důraz na vznik Československa. A to z důvodu, že práci protíná hypotéza, že se vznikem ČSR dochází k přiostření obrazu o Češích. Dalším tematickým celkem je rok 1933, kdy dochází k převzetí moci nacisty. Posledním zkoumaným obdobím jsou roky 1937-1939. V tomto tematickém celku je kladen důraz na smrt T. G. Masaryka. Práci doplňují rakouské karikatury, které mají za úkol rozšířit obraz o Češích z rakouské perspektivy. Zároveň je rakouský obraz o Češích srovnán s německým obrazem o Češích. Analyzovány jsou formou obrazové analýzy německé a rakouské dobové karikatury. Výzkum je proveden na 35 dobových karikaturách a opírá se o sekundární literaturu. Karikatury byly vybrány z předních německých a rakouských satiricko-humoristických periodik. Jedná se o časopisy Simplicissimus, Kladderadatsch, Fliegende Blätter, Kikeriki a Figaro.
|
|
|
Jiří Padevět, literární a mediální průvodce 2. světovou válkou
Vostřelová, Lucie ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit osobnost a literární i mediální tvorbu Jiřího Padevěta, badatele, spisovatele, ředitele nakladatelství Academia a držitele několika cen včetně Magnesie Litery, který se věnuje zejména období druhé světové války na českém území. V teoretické části je zařazeno přehledné shrnutí dění na území protektorátu v letech 1939-1945, v němž jsou zahrnuta stanoviska Jiřího Padevěta k některým dějinným událostem. Tato kapitola celou práci zasazuje do kontextu, ale také připomíná letošní 80. výročí okupace nacistickým Německem a vzniku protektorátu Čechy a Morava. Jedna z teoretických kapitol se věnuje žánru literatury faktu, k níž řadíme především autorovy historické průvodce. Nedílnou součástí je také biografie Jiřího Padevěta, která mapuje jeho život od dětství až po současnost. Diplomová práce představuje průvodce, beletrii i internetový seriál Krvavá léta na portálu Stream.cz z tvorby Jiřího Padevěta. Praktická část se detailněji zaměřuje na čtyři vybraná díla Jiřího Padevěta, která jsou i s jejich kritickými ohlasy interpretována. Součástí práce je také rozhovor s Jiřím Padevětem.
|
|
|
Témata o ženách a pro ženy v Národní politice a Českém slově v letech 1944 až 1945
Horáková, Zuzana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Téma bakalářské práce "Témata o ženách a pro ženy v Národní politice a Českém slově v letech 1944 až 1945" je o pojetí ženy a jejího postavení v období Protektorátu Čechy a Morava na základě vydaných článků o ženách, nebo pro ženy, v periodických listech Národní politika a České slovo. První část bakalářské práce obsahuje kapitolu, která stručně popisuje historické období, do něhož tato práce spadá. Následně se věnuje postavení žen v Protektorátu Čechy a Morava, a to obecně. V rámci první části figurují též dvě kapitoly, z nichž jedna se soustředí všeobecně na protektorátní legální tisk včetně jeho charakteristiky, druhá se pak věnuje konkrétním periodikům - Národní politika a České slovo, která byla v této bakalářské práci použita pro praktickou ukázku i část. Ona kapitola obsahuje nejen stručnou historii, obsah a určení daného periodika, ale i popis jeho vizuální podoby v letech 1944 a 1945. Druhý oddíl bakalářské práce se věnuje praktické části, která se zabývá kvantitativní a historickou analýzou témat o ženách a pro ženy v listech Národní politika a České slovo v letech 1944 až 1945. Analýza vznikala na základě vybraných témat, podle nichž byly rozřazovány příspěvky, týkající se žen, nebo byly ženám určeny.
|
|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii
Kulas, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Obraz generála Radoly Gajdy v československé komunistické historiografii: Abstrakt: Radola Gajda, generál československých legií v Rusku a jeden z velitelů armády "vrchního vládce Ruska", sibiřského diktátora Alexandra Vasiljeviče Kolčaka, poté generál československé armády, který v ní na krátkou dobu dosáhl až na nejvyšší místo, po svém sesazení fašistický politik a vůdce hlavní československé fašistické strany Národní obce fašistické a účastník mnoha skandálů, je jednou z nejvíce rozporuplných postav českých a československých dějin. Na jedné straně brilantní vojevůdce, rozený vojenský velitel, na druhé straně člověk se sympatií k autoritativním režimům a fašistickým stranám, kterého prezident Tomáš G. Masaryk svého času považoval za jednu z největších hrozeb pro československou demokracii. Rozporuplnost osoby generála Gajdy vedla k často velmi výrazným rozdílům v historickém vnímání této významné postavy našich dějin v průběhu různých politických režimů, které se vystřídaly na území českých zemí. Jako jeden z nejdůležitějších velitelů československých legií v Rusku byl Gajda hlavním iniciátorem jejich vystoupení proti bolševikům a v zásadním odporu vůči komunismu setrval i po celý zbytek svého života. Stejně zásadní byl odpor komunistických novinářů proti Gajdovi. Cílem této práce je zjistit, do jaké...
|
|
|
Písemnosti Univerzity Karlovy 1938-1945
Veverková, Andrea ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Ratajová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova jako první česká vysoká škola měla a stále má své důležité místo ve společnosti. Její historie je stejně bohatá jako dějiny českých zemí, které svým způsobem odráží. Jedním ze zlomových okamžiků jistě byla doba druhé světové války, která tvrdě zasáhla celé spektrum tehdejší společnosti. Práce se na toto období dívá skrze optiku diplomatiky a snaží se přiblížit každodenní úřední agendu univerzity a jejích fakult. Tato instituce vyššího vzdělávání by bez úřednického aparátu v pozadí nemohla fungovat, jelikož ten zajišťoval administrativní podporu pro rámec jejích činností. Administrativní působení univerzitních úředníků spočívalo především v produkování písemností aktového typu, a to zvláště úřední korespondence, dále také protokolů ze schůzí či vydávání dokumentů upravujících chod univerzity. Jejím cílem je především zjišťování, do jaké míry tento úřednický život na pozadí univerzity přežil období po 17. listopadu 1939, kdy byly vysoké školy v Čechách a na Moravě nacistickými okupanty zavřeny. Bakalářská práce se nejdříve věnuje nástinu dějiny univerzity od počátku až do květnového osvobození v roce 1945. V další části je přistoupeno k diplomatickému rozboru vybraných písemností z vytyčeného období od Mnichovského diktátu po zvláštní letní semestr 1945. Práce se snaží o zachycení...
|
|
|
Periodický tisk na Pardubicku v období Protektorátu Čechy a Morava
Frýdová, Karolína ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá periodickým tiskem na Pardubicku v období Protektorátu Čechy a Morava. V první kapitole je popsán historický kontext doby, tedy vznik Protektorátu a další události spojené s okupací českých zemí nacistickým Německem. Další kapitola se zaměřuje na systém řízení tisku v tomto období a zmiňuje existenci legálních a ilegálních periodik. Třetí část práce se věnuje městu Pardubice a jeho okolí, respektive průběhu nacistické okupace v tomto místě, větší pozornost je zaměřena na období heydrichiády a působení odbojové skupiny Silver A. Čtvrtá kapitola podává ucelený souhrn periodik vycházejících ve vymezeném období na Pardubicku, charakterizuje je a představuje jejich historii. Poslední kapitola přináší podrobnější vhled do obsahů regionálních tiskovin. Ve dvou regionálních tiskovinách, Východočeském kraji a regionální straně Večerního Českého slova, je zkoumán odraz šesti významných událostí. Těmi jsou zřízení Protektorátu Čechy a Morava, oslavy 600. výročí povýšení Pardubic na město, kampaň "V", heydrichiáda, spojenecké nálety na Pardubice a konec války.
|
host ::
RSS.