|
|
Mushrooms and Slag Heaps: Symbolic Processes and Practices of Group Boundaries Defining in Kukolice
Hrčková, Jana ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Frantová, Veronika (oponent)
Hlavným problémom textu je téma symbolických procesov a praktík vytvárania skupinových hraníc komunity v Kukoliciach. V obci je u obyvateľov pozorovateľné silné vymedzovanie sa voči susednej skupine Poliakov, s použitím rôznych naratívov a predstáv. Ústredným cieľom práce je snaha o porozumenie a vysvetlenie daného stavu. V texte sa pri analýzach a interpretáciách empirických dát pracuje najmä s teoretickými východiskami Cohenovej knihy The Symbolic Construction of Community, Saidovho Orientalizmu a Eliasovho úvodu k The Established and the Outsiders. Výskum bol uskutočnený v oblasti Frýdlantského výbežku, v obci o veľkosti 390 obyvateľov hraničiacej s Poľskom. Boli pri ňom využité najmä neštrukturované rozhovory, zúčastnené pozorovania a analýzy mediálnych a úradných dokumentov. Počas analýzy sa ukázalo, že Poliaci prenesene splynuli s obrazmi bane a elektrárne, špiny, chudoby a nižšej civilizačnej úrovne, ktoré sú pripisované poľskému územiu za hranicou - zodpovedajúc Taussigovmu konceptu mimesis.
|
|
|
Příroda v díle Maríi Luisy Bombalové
Bačíková, Andrea ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je zobrazení přírody v díle chilské autorky Maríi Luisy Bombal a vymezení zapojení ženské perspektivy do těchto textů. Důraz je kladen na nalezení t ypických symbolů, které jsou v autorčině románové i povídkové tvorbě používány a zaměřit se na jejich specifické užití a konotace, do kterých vstupují. Pro větší přehledn ost je autorčina tvorba rozdělena do tří větších tematických celků: marné hledání lásky, kosmické spojení ženských postav s přírodou, pojetí vztahu života a smrti.
|
|
|
Obraz pouště v moderní arabské povídce
Šifaldová, Gabriela ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá tématiku pouště jako literárního prostředí v moderní arabské povídce. Cílem je analýza krátkých povídkových textů zabývajících se problematikou pouště. K tomuto tématu bude přistupováno z hlediska sémanticko- symbolické analýzy, jejímž prostřednictvím bude hledán vztah mezi přírodou jako krajinou a prostředím a přírodou jako zdrojem mytologických a fantastických představ, které se odrážejí v životě literárních hrdinů a ve výstavbě příběhu. Součástí je také hledání odpovědi na otázku, čím se liší přístup autora, který zpracovává téma pouště, od autora zabývajícího se městským či jiným prostředím a jakou úlohu při tom hraje jeho geografický původ. Práce je rozdělena do tří základních celků, ve kterých je rozvíjena symbolická, mytologická a antropologická analýza vybraných textů. Klíčová slova: poušť, Ibrāhīm al-Kūnī, symboly, mystika, moderní arabská literatura
|
|
|
Prototypizace, archetypizace a mytoligizace v Avataru (textová a sémiotická analýza)
Richterová, Sára ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Prototypizace, archetypizace a mytologizace v Avataru" se zabývá filmem, který se umístil na vrcholu sledovanosti diváků. Dlouho očekávaný velkofilm Avatar se stal mezníkem v kinematografii díky využití nejmodernější technologie při natáčení a ovlivnil tak tvorbu filmů, které přišly po něm. První část se věnuje sémiotickým teoriím a definici science fiction se subžánry využitými při výstavbě narace. Druhá část práce je zaměřena na dějový, hudební, řečový a obrazový rozbor filmu. Na jednotlivé scény z filmu jsou zde aplikovány teorie a postupy, které jsou vytyčeny v prvních dvou kapitolách. Nástup filmů s 3D efekty opět vyvolal zájem publika o pravidelné návštěvy kina. Tato práce zkoumá dopad nového fenoménu na kvalitu zpracování a vyznění prvního příběhu natočeného za pomoci nové technologie. Dějová linie se navrací k již funkčním mýtům a za pomoci jejich ověřených postupů vytváří svůj vlastní sémioprostor. K dosažení úspěchu využívá prvoplánové líbivosti a snaží se divákovi smysly ohromit dokonale propracovanou virtuální realitou a vystupujícími obrazy. Avatar se zde stal novým prototypem pro novou generaci za pomoci starých a ověřených archetypů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vytváření nové identity a symbolů české společnosti v letech 1989-1993 (Analýza na základě konceptu občanského náboženství)
Novotný, Josef ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Práce se snaží prokázat aplikovatelnost konceptu občanského náboženství na českou společnost. Po představení konceptu občanského náboženství pocházejícího od R. Bellaha, občanské společnosti a procesu legitimizace (založeném na myšlenkách J. Přibáně) jsou analyzovány projevy prezidenta V. Havla a články z vybraných dobových periodik. V letech 1989-1993 jako transformačním a krizovém období lze sledovat diskuzi o nutnosti vytvořit občanskou společnost, nalézt způsob legitimizace nového stavu a vytvořit novou kolektivní identitu. Zaměření na jedince a občanství vyplývající z těchto článků představuje fundamenty společnosti, v nichž je díky občanskému náboženství rozpoznán transcendentní prvek a univerzalita, které jim dodávají jednotící potenciál a které se mohou skrze mýty prezentovat v partikulární formě.
|
|
|
Srovnání implementačních strategií DFA
Balgar, Marek ; Šimek, Václav (oponent) ; Kaštil, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce podrobně popisuje výběr metod pro uložení automatu na FPGA a následnou implementaci. Byly vybrány metody bit-split, compress metoda a hashovací tabulka. Dále jsou zde porovnávány jednotlivé paměti, které automaty v reprezentaci jednotlivých metod zaberou. Jsou zde prováděny různé testy s velkou škálou vzorků. Z výsledků jsou zde pak zhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých metod, ale hlavně je zde obsaženo rozhodnutí, která metoda je nejvýhodnější pro uložení automatu na FPGA.
|
|
|
Manuál
Klusová, Katarína ; Houser, Milan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Směsice symbolů, autorit a teorií, které člověk dnešní společnosti vstřebává je pro mnohé zmatečným zdrojem manuálů jak se svým životem zacházet, rozhodovat se, nebo kterou politickou stranu volit. Zároveň přesně tyto symboly, autority a teorie jsou zásadní součástí naši kultury a vzdělání, a právě v nich hledáme inspiraci, informace a vysvětlení. Občas sním o tom, že mým zdrojem informací není nic víc než příroda a její pozorování. V utopickém světě bez zprostředkovaných informací bych pozorovala svět vlastním tempem, návazně kráčejíc od jedné informace k druhé. V reálném světě z různých vědních oborů, které zkoumají universum do velkých podrobností, proudí obrovské kvanta informací, které běžný člověk není schopný na této vědecké úrovni pochopit. Ku příkladu, když si čtu o Hawkingově paradoxu, mohu si představit, jak je to asi myšleno, ale výpočtům neporozumím, a zdroje neobsáhnu..No i tak informaci i bez úplného pochopení začleňuji do mé představy vesmíru a černých děr. Universum vnímám pomocí intuice a jeho fragmenty- konkrétní projevení universa pak pomocí rozumu. První obraz mé série je zobrazení universa pomocí symbolů, tj. kódů, které jsme si my lidé dohodli, abychom mohli komunikovat o nevyjádřitelném. Universum je pořád na očích, a kdykoliv se začnu zabývat jeho dílčí částí, mohu si v něm znovu uvědomit celek. Pokračování série je konkretizace, čili formulace a rozvinutí hlavních vybraných témat universa (dle mých osobních priorit). V tomto momentě je má práce založena především na přepínání mezi celkem a detaily. Co se děje na “sběrném” obraze, ovlivní i ostatní obrazy detailů. Poslední obraz série je opět obrazem celku. Je po spirále vývoje o patro výš nad prvním obrazem. Promítnutím universa skrze mně dojde k jeho transformaci a obraz, byť symbolický a symbolizující se ještě více zjednoduší až do podoby jakéhosi loga. Vyskytne se v něm navíc logo téhož, jako symbol zrcadlení universa mou bytostí. Tak dospíváme k universu v universu obsáhnutém. Mikrokosmu v makrokosmu. Mou individualitu ve Všehomíru. Fraktál.
|
|
|
Carl Orff: "Prometheus" - komplexní scénografický projekt
Gospavić, Jovana ; ZBOŘILOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ZÁBRODSKÁ, Dana (oponent)
Tato práce si klade za cíl v teoretické rovině rozebrat způsob nahlížení Carla Orffa na hudební tvorbu ve spojitosti s jeho scénickými divadelními díly. Soustředí se na skladatelovy poznámky o soudobém scénování a vytvoření jeho hudebního divadla. Srovnává jeho uvažování s tehdejšími tendencemi avantgardy a modernizmu týkající se moderního řeckého divadla a způsobu jeho inscenování. Zabývá se přenositelností obecních sociálních aspektu mýtu na moderní dobu, jejich dramatickým potenciálem a odlišným přístupem čelních představitelů avantgardy k této problematice.
Druhá část práce se zastavuje u interpretace opery Prometheus a rozebírá možnosti jejího scénografického a kostýmního řešení.
|
host ::
RSS.