|
|
Význam imperiální zkušenosti Velké Británie při intervenci v Severním Irsku
Pavliňáková, Dominika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce "Význam imperiální zkušenosti Velké Británie při intervenci v Severním Irsku" pojednává o nasazení britské armády během "The Troubles" v letech 1969 - 1998. Práce zkoumá aplikaci tezí britské protipovstalecké doktríny, která vznikala v průběhu šedesátých let na základě zkušeností britských jednotek z nasazení ve vzdálených částech ustupujícího britského impéria (na vznik doktríny měla největší vliv úspěšná COIN kampaň v Malajsii v letech 1948-1960). Na základě aplikace jednotlivých rysů této doktríny (jasný politický cíl, "hearts and minds" a civilně-armádní koordinace) je ukázáno, do jaké míry se jednotky v oblasti touto doktrínou řídily a do jaké míry byla doktrína upravena a byly vyvinuty nové taktiky pro specifické potřeby Severního Irska. Analýza vojenských aktivit ukazuje, že se armáda zvláště v počátcích svého nasazení (1969-1972), postrádající detailní znalost podmínek v regionu, velice spoléhala na klasickou doktrínu a tradiční britský přístup ke COIN a dopustila se několika vážných chyb z důvodu neschopnosti reflektovat specifickou situaci v Severním Irsku. V pozdějších letech konfliktu, zvláště po zavedení přímé správy Londýna roku 1972 a představení primátu policie, se armáda soustředila na shromažďování informací a boj s terorismem a dokázala se specifickým podmínkám...
|
|
|
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
|
|
|
Gaelská atletická asociace a Irská fotbalová asociace v kulturní paměti občanů Severního Irska
Razím, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Gaelská atletická asociace (GAA) a Irská fotbalová asociace (IFA) vznikly v 80. letech 19. století. Postupem času se staly více než pouze sportovními organizacemi, staly se významnými objekty v kulturních pamětech dvou antagonistických identit v Severním Irsku. K tomu přispělo především období násilného konfliktu mezi oběma komunitami, známé jako Troubles. To bylo ukončeno v roce 1998 podpisem Belfastské dohody, která měla obě komunity sblížit. Tato diplomová práce analyzuje vývoj obou asociací po roce 1998 v kontextu teorie kulturní paměti, jak ji vypracoval Jan Assmann. Shledává, že především IFA prošla mnoha významnými změnami a ztratila svou pozici v unionisticko-protestantské kulturní paměti. Místo toho však získala zcela nový status v rámci identity severoirské, která překlenuje dosud rozdělenou společnost a stále se vyvíjí, představuje nicméně nadějný potenciál do budoucna. GAA se oproti tomu rozhodla posílit svou pozici mezi katolíky a nacionalisty, a to navzdory několika gestům a aktivitám, které doprovázejí její protisektářský a protirasistický étos. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je odlišná historie i struktura obou asociací, především pak obava GAA, že by mohla být marginalizována na úkor britských sportů, pokud by se vzdala své pevné pozice v kulturní paměti nacionalistů. Největší vliv...
|
|
|
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.
|
|
|
Fungování nacionálně-separatistických organizací. Komparativní studie organizací IRA a ETA
Vyšatová, Eliška ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Eliška Vyšatová Praha 2014 Diplomová práce: Fungování nacionálně-separatistických organizací. Komparativní studie organizací IRA a ETA Abstrakt: Diplomová práce "Fungování nacionálně-separatistických organizací. Komparativní studie organizací IRA a ETA" pojednává o dvou západoevropských nacionálně- separatistických organizacích a s tím souvisejícím fenoménu politického terorismu a etnického konfliktu. Vybraná uskupení jak svou délkou, tak i způsobem fungování, vybočují z řady jiných organizací tohoto typu, což bylo důvodem, proč byly vybrány k této studii. Obě organizace lze shodně považovat za hlavní zdroj konfliktů v rámci nacionálně separatistických proudů v Baskicku a Severním Irsku již od první poloviny 20. století. Výchozím předpokladem je, že IRA i ETA svého cíle, který je možné zobecnit jako získání nezávislosti na národních státech, jichž jsou součástí, dosahují specifickým způsobem, jímž je primárně právě terorismus. Hlavním cílem práce je porovnání nejrůznějších aspektů fungování IRA a ETA a na základě těchto výsledků zhodnocení zda je skutečně můžeme považovat, navzdory řadě analogických charakteristik, za dvě v zásadě odlišné organizace nejen od dalších skupin obdobného typu, ale i od sebe navzájem. Zkoumané...
|
|
|
IRA v prvních letech severoirského konfliktu. Irská republikánská armáda a její nově vzniklé frakce v letech 1969-1972.
Halama, Vojtěch ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza vzestupu Prozatímní irské republikánské armády (PIRA) během prvních let konfliktu v Severním Irsku. Sledované události jsou zasazeny do kontextu dějin irského republikanismu a odpovídající pozornost je věnována také obratu v přístupech IRA v 60. letech. Stěžejní část práce se zabývá obdobím mezi rokem 1969, kdy došlo k rozkolu v organizaci a k vytvoření PIRA, a 30.-31. červencem 1972, během nějž britská operace Motorman ukončila éru jejího největšího rozmachu. Cílem práce je "vysvětlit" ranou Prozatímní IRA, analyzovat její úlohu v politicko-etnickém konfliktu a zejména odhalit příčiny jejího bez nadsázky krkolomného vzestupu, ve velké míře spočívajícím v dovedném využití potenciálu severoirského násilí. Součástí práce je i kapitola věnující se činnosti tzv. Oficiální IRA (OIRA).
|
|
|
Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce
Hecht, Petr ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Bakalářská práce Britsko-severoirské vztahy po roce 1998 v kontextu devoluce zkoumá vývoj a příčiny periodizace fungování severoirského autonomního shromáždění od podpisu Velkopáteční dohody (GFA) do roku 2012. Práce ve stejném časovém období sleduje vývoj a proměny v politice britské vlády k Severním Irsku, reflektuje jednání hlavních severoirských politických stran a nastiňuje roli irské vlády. Práce využívá metody případové deskriptivní studie. Na základě zjištěných údajů je patrné, že se politická situace v Severním Irsku výrazně stabilizovala až s odzbrojením polovojenských skupin, hlavně IRA. K uklidnění situace výrazně přispěla i změna v přístupu vlády Spojeného království k Severním Irsku. Přesto proces vytvoření stabilní politické reprezentace a fungujících legislativních a exekutivních orgánů trval téměř deset let od podepsání GFA. Transformace společnosti bude trvat ještě déle.
|
|
|
Sekuritizace terorismu: Vývoj debat o detenčních opatřeních ve Velké Británii a Španělsku
Vrubel, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce pojednává o problematice protiteroristické legislativy ve dvou západoevropských státech, a to ve Spojeném království a ve Španělsku. Zcela konkrétně se zabývá tématem detenčních prostředků (především specifiky možností zadržení osob podezřelých z teroristické činnosti) a pokusy o jejich zpřísnění ve dvou jmenovaných státech. Na problematiku aplikuji teorii sekuritizace, jejímž prostřednictvím nahlížím na debatu, která v obou státech kolem zpřísňování detence proběhla. Text diplomové práce se skládá ze dvou velkých historických kapitol a závěrečné kapitoly komparační. První dvě části práce se zabývají spletitým vývojem teroristických hrozeb a protiteroristické reakce se zvláštním zřetelem k detenčním prostředkům. Jejich cílem je představit rozsáhlou látku protiteroristického zákonodárství a zasadit hlavní téma do širšího kontextu. Závěrečnou část tvoří několik kratších segmentů, které otevírají prostor ke komparaci přístupů obou států. Po roce 2001 zvolilo Spojené království a Španělsko odlišné strategie, jak se legislativně vypořádat s hrozbou terorismu a jak zpřísnit zkoumaná opatření. Hlavní výzkumnou otázkou tedy je, jakým způsobem probíhala a čím se lišila sekuritizace terorismu s ohledem na detenční prostředky ve Spojeném království a Španělsku a proč byla debata ve státech, které...
|
|
|
Fenomén pochodů v severoirském konfliktu
Novotná, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Fenomén pochodů v severoirském konfliktu" aplikuje koncept usmíření na příklad pochodů v Severním Irsku. Studie vychází z teoretického rámce řešení konfliktů v mezinárodních vztazích, dále teorie post-konfliktní rekonstrukce a jako hlavní teoretický nástroj používá koncept usmíření. Za použití metody rozboru procesu je na příkladu unionistických/loajalistických pochodů ilustrováno, zda dochází či nedochází k procesu usmíření. Proměna chování je analyzována na 4 různých charakteristikách pochodů: celkový objem pochodů a změny provedené Oranžským řádem; trasy pochodů a jejich vývoj - ilustrováno na specifickém příkladu pochodu ke kostelu Drumcree ve městě Portadown; použití symbolů v severoirském kontextu a v rámci pochodů; význam pochodů pro společnost. Práce dochází k závěru, že příklad pochodů naznačuje absenci procesu usmíření. Data nejsou zcela průkazná a nelze to tvrdit s jistotou, nicméně závěry práce tento vývoj naznačují.
|
|
|
Analýza rozložení náboženských etnik v Severním Irsku v letech 1861-2001
Smetanová, Daniela ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Bakalářská práce "Analýza rozložení náboženských etnik v letech 1861-2001" zkoumá vývoj zastoupení náboženských komunit katolíků a protestantů na území Severního Irska. Protestanté přišli do Ulsteru především během tzv. Ulster plantation na počátku 17. století z Anglie a Skotska. Přinesli s sebou do katolického Irska jinou kulturu, způsob života i náboženství. Základem konfliktu v Severním Irsku je odlišné náboženství, které se prolíná do politického života. Stojí zde proti sobě skupiny katolíků a protestantů, přičemž prvně jmenovaná skupina se pokouší o sjednocení s republikou Irsko (Nacionalisté) a druhá skupina chrání současný stav, tedy unii s Velkou Británií (Unionisté). Tato práce zkoumá geografický aspekt náboženského složení obyvatel v hrabstvích Antrim, Down, Londonderry/Derry, Tyrone, Armagh a Fermanagh od roku 1861, kdy bylo Irsko součástí Velké Británie a pokračuje přes období rozdělení ostrova na jeho jižní a severní část a vyvrcholení konfliktu v Severním Irsku až do roku 2001, kdy se díky Velkopáteční dohodě z roku 1998 začala situace v Ulsteru stabilizovat. Základními cíli zkoumání jsou určit faktory ovlivňující územní náboženské rozložení a vliv jednotlivých fází severoirského konfliktu.
|
host ::
RSS.