|
|
Metabolismus železa a mědi u jednobuněčných mořských řas rodu Ostreococcus
Pilátová, Jana ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Falteisek, Lukáš (oponent)
Nejmenší volně žijící eukaryot Ostreococcus tauri a jeho příbuzné druhy a ekotypy jsou vynikajícími modelovými organismy pro studium příjmu železa. Tato otázka má velký ekologický přesah s odkazem na život mořského fytoplanktonu v oceánských pouštích a dalších oblastech moří, s limitací železem, popř. také zdroji mědi, jejíž metabolismus je s železem zřejmě úzce spjat. Našimi pokusy jsme simulovali podmínky oceánů s limitujícími koncentracemi iontů železa a mědi a jako kontrolu jsme zvolili podmínky dostačující. Růst buněk se lišil zejména v závislosti na zdrojích železa, kdy bez jeho limitace rostly dvakrát i třikrát rychleji. Výjimkou byl O. lucimarinus, u nějž se limitace železem vůbec neprojevila. Zřejmě je velmi dobře adaptován na své přirozené prostředí otevřeného oceánu s vysokým osvitem a vyšší mírou limitace živinami v porovnání s ostatními ekotypy. Po druhém týdnu kultivace s přesazením do media se shodnými podmínkami jsme také prokázali vliv dostupnosti iontů mědi na růst řas, opět s výjimkou O. lucimarinus. Na koncentraci iontů železa také pozitivně závisí obsah hemu b a chlorofylu a a b, bez signifikantního vlivu dostupnosti iontů mědi. Na tyto látky úzce spjaté s fotosyntézou má vliv také cirkadiánní rytmus, kdy přes den jejich koncentrace narůstají a v noci opět klesají, tento efekt...
|
|
|
Antiproliferative effects of heme catabolic pathway's products
Koníčková, Renata ; Vítek, Libor (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá metabolismem hemu s hlavním zaměřením na žlučové pigmenty. Data z posledních let ukazují, že bilirubin není jen pouhým odpadním produktem katabolické dráhy hemu, ale že vykazuje řadu významných biologických vlastností, včetně účinků antiproliferačních. Metabolismus bilirubinu však není doposud zcela poznán, což brání posoudit i jeho potenciální působení protinádorové. Cílem předkládané disertační práce bylo tedy osvětlit některé metabolické aspekty katabolické dráhy hemu, se zřetelem na antiproliferační vlastnosti jejích produktů. Vzhledem k faktu, že bilirubin významně ovlivňuje kancerogenezi tlustého střeva, zabývali jsme se nejprve dosud ne příliš známými aspekty metabolismu bilirubinu střevními bakteriemi. Dále jsme studovali neurotoxické účinky bilirubinu na zvířecím modelu hyperbilirubinemických Gunnových potkanů - distribuci v mozku a odbourávání za patologických podmínek, jako jsou např. novorozenecká žloutenka či Criglerův-Najjarův syndrom. Zabývali jsme se možným zlepšením dosavadní léčby závažných nekonjugovaných hyperbilirubinemií a to zvýšením účinků fototerapie podáváním sérového albuminu. Hlavním důvodem těchto studií byla skutečnost, že mechanismy neurotoxických účinků bilirubinu jsou povětšinou shodné s mechanismy, kterými se bilirubin uplatňuje v...
|
|
| |
|
|
Chemismus a fyzikální parametry rybníků během hydrologického roku
HUMMELOVÁ, Světlana
Chemismus a fyzikální parametry rybníků během hydrologického roku. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit vybrané fyzikální a chemické parametry rybníku Dehtář, uplatnit je k posouzení vlivu na kapra obecného a zjištěné výsledky porovnat s literaturou. Ve dnech 29. 6., 16. 7., 12. 8. a 4. 10. 2016 se na rybníku Dehtář uskutečnilo měření těchto fyzikálně chemických parametrů: koncentrace kyslíku (mg-l-1), teplota vody (°C), pH, průhlednost (m) a koncentrace chlorofylu (?g-l-1). K měření těchto parametrů byl použit standardní kalibrovaný terénní měřák EXO2 a Secchiho deska. Rybník byl proměřený ve dvou transektech se zaměřením na hloubku, přítok, odtok a místa krmení ryb. Pro lepší vyhodnocení byla do výsledků zařazena i data naměřená státním podnikem Povodím Vltavy (koncentrace kyslíku, teplota a světelný režim). Rybník Dehtář je využíván hlavně k intenzivnímu chovu ryb. Na rybníku hospodaří Rybářství Hluboká cz., s. r. o. Obsádka rybníku je polykulturní, ale dominantní chovanou rybou je kapr obecný, dále pak amur bílý, štika obecná, candát obecný a sumec velký. Rybník se pravidelně krmí, vápní a hnojí. Z naměřených dat vznikla jak časová, tak prostorová vizualizace základních fyzikálních a chemických parametrů v rybníce. Z prostorové vizualizace rybníku vyplývá, že fyzikálně-chemické parametry jsou ovlivňovány zejména kvalitou přítokové vody, variabilitou dna, povětrnostními podmínkami a také místem krmení ryb. Z časové vizualizace následně vyplývá, že nejvyšší rozdíly našich naměřených hodnot byly zaznamenány v době teplotní stratifikace vody dne 29. 6. 2016. Tento den bylo rozmezí hodnot pH od 7,1 do 9,1. V ostatních dnech se pH vody pohybovalo pouze kolem 8. Rozdíly teploty vody v rybníku dne 29. 6. 2016 byly také poměrně vysoké. Teplota vody se pohybovala mezi 19,8 °C a 24,8 °C. Na rybníku Dehtář byly zaznamenány velmi časté kyslíkové deficity, které měly vliv na snížení rybí obsádky. Koncentrace kyslíku v celém rybníku klesla pod hraniční hodnoty (0,5 mg-l-1) během sezónního měření Povodí Vltavy celkem 2 krát. Lokální oblasti snížené koncentrace kyslíku, které byly také zaznamenány státním podnikem Povodí Vltavy, byly naměřeny zejména v hloubkách nižších než 1,5 m a vyskytovaly se přibližně 25 krát. Díky pravidelnému měření se na rybníku lépe hospodaří a zároveň se může předcházet krizovým situacím, které by mohly negativně ovlivnit rybí obsádku. Vzhledem k častým kyslíkovým deficitům, by se na rybníku mělo omezit krmení ryb.
|
|
|
Problematika kvality vod koupacích oblastí povodí Vltavy a jejich vliv na rekreaci
BRŮŽKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá problematikou jakosti koupacích vod na řece Vltavě. Konkrétně jsem se zaměřila na kvalitu koupacích vod na Lipně, Orlíku a Slapech. Stanoveny byly dva cíle. Prvním z nich bylo sledování vybraných fyzikálně chemických a mikrobiologických ukazatelů a sinic ve vodách koupacích oblastí vodních nádrží Lipno, Orlík, Slapy v povodí Vltavy v letech 2006 až 2016. Jako druhý cíl bylo stanoveno sledování změn v kvalitě vody v řece Vltavě a vodních nádrží Lipno, Orlík, Slapy směrem po toku řeky v průběhu deseti let. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické je uvedena problematika jakosti koupacích vod, ukazatelé pro hodnocení kvality vod a popis vybraných vodních nádrží na řece Vltavě. Praktická část této práce byla zpracována metodou sekundární analýzy dat. Analyzovaná data byla získána za souhlasu Ministerstva zdravotnictví od Státního zdravotního ústavu. Další z dat poskytlo Povodí Vltavy, s.p. Pro analýzu dat bylo stanoveno časové období od roku 2006 do roku 2016. Získaná data byla zpracovávána v tabulkách a grafech programu Microsoft Excell. Součástí práce bylo také šetření v terénu. Získané výsledky by mohly sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale i pro města, obce či provozovatele rekreačních zařízení nacházející se v dané lokalitě. Na základě zjištěných skutečností, dat, dokumentů, podkladů, šetření v terénu a provedeného vyhodnocení bude podán ucelený pohled na kvalitu vody ve vodních nádržích určených pro rekreaci s určitým výhledem a vývojem do budoucnosti.
|
|
| |
|
|
Využití autotrofních řas k produkci vybraných metabolitů a biomasy
Chrástová, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Chlorofyly a karotenoidy jsou přírodní pigmenty sloužící jako antioxidanty. Tyto látky jsou vhodné k použití ve farmacii, kosmetice nebo potravinářství. Lipidy jsou dalším významným metabolitem řas a jsou potenciální surovinou k produkci biopaliv. Tato bakalářská práce se zabývá kultivací zvolených druhů autotrofních řas, následnou izolací těchto vybraných metabolitů a jejich využitím. Teoretická část je zaměřena na popis řas, na produkované metabolity, kultivaci a zvolené metody. Experimentální část se zabývá optimalizací kultivace řas rodu Chlorella, Chlamydomonas a Desmodesmus v závislosti na zvoleném médiu a intenzitě osvětlení, stanovením a kvantifikací řasové biomasy. Dále pak extrakcí lipidických a karotenoidních látek a jejich stanovení pomocí HPLC a GC. V celkovém srovnání je nejlepším producentem biomasy rod Desmodesmus a nejvyšší produkce pigmentů a lipidických látek dosahoval rod Chlamydomonas.
|
|
|
Rostlinné adaptogeny - Schizandra chinensis
Pospíchalová, Lucie ; Půčková, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rostlinnými adaptogeny (bioaktivními látkami) v rostlině Schisandra chinensis. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci rodu Schisandra, charakterizaci rostliny Schisandra chinensis, její vlastnosti, výskyt a pěstební možnosti v regionálním podnebném pásmu Jihomoravského kraje a také využití této rostliny. Dále jsou popsány adaptogeny z chemického hlediska a jejich možné metody izolace z jednotlivých částí rostlin. Experimentální část práce se zabývá extrakcí plodů a listů v rostlině Schisandra chinensis. Z extraktů listů byl dále stanoven obsah chlorofylu a, chlorofylu b a karotenoidů pomocí spektrofotometrie, kdy bylo potvrzeno množství jednotlivých látek na období duben - květen.
|
|
|
Určení množství chlorofylu v porostech břízy bělokoré a borovice lesní s využitím hyperspektrálních dat
Zachová, Kateřina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu chlorofylu v listoví břízy bradavičnaté (Betula pendula Roth) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.) pomocí hyperspektrálních dat. Úvodní část práce se soustředí na zpracování literatury týkající se metod určení obsahu chlorofylu v listoví zvolených rostlinných druhů. Cílem praktické části práce je nalezení vztahu mezi laboratorně určenou koncentrací chlorofylu v listoví a spektrálními křivkami odrazivosti. K dispozici byly hyperspektrální snímky pořízené senzorem HyMap a spektrální křivky odrazivosti získané pomocí pozemního spektrometru ASD FieldSpec 3. Pomocí vytvořeného regresního modelu byly vytvořeny chlorofylové mapy pro porost borovice lesní ve třech vybraných lokalitách v oblasti sokolovské hnědouhelné pánve.
|
|
|
Specifické vlastnosti vody jezer vzniklých po těžbě nerostných surovin v ČR
Hrdinka, Tomáš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent) ; Herber, Vladimír (oponent)
Antropogenní jezera tvoří významnou součást vodní složky české krajiny, které nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Předkládaná práce se zabývá srovnáním a hodnocením variability fyzikálně-chemických vlastností vody 30 vybraných antropogenních jezer vzniklých po těžbě různých nerostných surovin na území ČR s cílem identifikovat specifika spojená s těžbou konkrétní nerostné suroviny, morfometrickými poměry jezerní pánve a trofií jezera, které ovlivňují kvalitu akumulované vody. Ve druhé části práce se autor věnuje komplexní limnologické studii Hromnického jezera s extrémním chemismem vody vzniklého po těžbě pyritických břidlic, kde se blíže zaměřuje na fenomén meromixie, který je pro tato jezera typický. Výsledky limnologického výzkumu jsou založeny na hodnocení fyzikálních vlastností vody ve vertikálním profilu (teplota vody, konduktivita, rozpuštěný kyslík, pH vody, průhlednost a barva) a chemických analýzách vzorků vody odebraných z hladiny a ze dna v průběhu čtyř ročních období v letech 2003-07 (stanovení Ca, Mg, Na, K, Namon., NO3 - , SO4 2- , Cl- a alkalita) včetně stanovení chlorofylu-a. V případě studie Hromnického jezera z let 2010-11 byla analýza doplněna o sledování hydrologického režimu jezera, stanovení PO4 3- , TOC, vybraných kovů (Fe, Mn, Al, Zn, Ni, Cu, Co, Cr), sulfidické...
|
host ::
RSS.