|
|
Mapové dovednosti českých žáků: porovnání různých věkových skupin
Hanus, Martin ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Řezníčková, Dana (oponent) ; Herber, Vladimír (oponent)
Mapové dovednosti českých žáků: porovnání různých věkových skupin 2 Abstrakt Předkládaná studie se zabývá v českém prostředí dosud nedostatečně zkoumanou problematikou, a sice mírou osvojení dovednosti práce s mapou u žáků různých věkových skupin. Konkrétně pak mapovými dovednostmi žáků ve věku 11, 15 a 18 let, tedy žáků na konci prvního a druhého stupně základní školy a na závěr studia na střední škole. Výběr žáků těchto věkových skupin tak umožňuje porovnání jejich mapových dovedností s požadavky na výkon žáků obsažené v oficiálních kurikulárních dokumentech. V rámci studie jsou nejprve vymezeny mapové dovednosti, a to jak na základě diskuse zahraniční literatury, tak také na základě začlenění mapových dovedností do obecného systému dovedností. Následně byla provedena analýza českých kurikulárních dokumentů, jejíž výsledky byly následně porovnány s výsledky analýzy kurikulárních dokumentů Slovenska, Finska a USA za účelem zhodnocení koncepce požadavků na mapové dovednosti žáků. Z výsledků této srovnávací analýzy je zřejmé, že české kurikulární dokumenty se z hlediska požadavků na dovednosti práce s mapou vyznačují určitou nahodilostí a také absencí jasné čitelné koncepce jejich rozvoje na jednotlivých stupních vzdělání. Na základě této analýzy byly dále identifikovány jádrové mapové dovednosti - dovednost...
|
|
|
Geoinformatika ve středoškolském kurikulu
Král, Luboš ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Herber, Vladimír (oponent) ; Hofmann, Eduard (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá tématem geoinformatiky ve výuce na středních školách. Předmětem zájmu jsou především geografické informační systémy (GIS) a Dálkový průzkum Země (DPZ) a jejich implementace do středoškolského kurikula. Aplikace a výzkum v této oblasti je v centru zájmu Komise geografického vzdělávání Mezinárodní geografické unie (IGU). Výsledky ze zahraničí totiž ukazují, že GIS má velký potenciál v učení geografickým konceptům, znalostem a formování hodnot žáků a umožňuje efektivněji řešit otázky založené na analýze dat v problémově založeném vyučování. Hlavním cílem práce je zjistit současný stav zapojení geoinformatiky do výuky na středních školách a identifikovat skutečnosti, které napomohou tento stav dále rozvíjet ve všech rovinách kurikula (projektovém, realizovaném a dosaženém). Za účelem dosažení tohoto obecného cíle jsou v dizertační práci zvoleny pro jednotlivé roviny kurikula následující cíle: 1. V rovině projektové se zabýváme dvěma otázkami. Zaprvé, jakým způsobem je geoinformatická problematika prezentována ve vybraných kurikulárních dokumentech. Zadruhé, které geoinformatické dovednosti by si měli osvojit žáci středních škol v Česku. Hlavní metodou je obsahová analýza vybraných kurikulárních dokumentů. 2. V rovině realizační zjišťujeme, jakým způsobem a v jakém...
|
|
|
Mapové dovednosti českých žáků: porovnání různých věkových skupin
Hanus, Martin ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Řezníčková, Dana (oponent) ; Herber, Vladimír (oponent)
Mapové dovednosti českých žáků: porovnání různých věkových skupin 2 Abstrakt Předkládaná studie se zabývá v českém prostředí dosud nedostatečně zkoumanou problematikou, a sice mírou osvojení dovednosti práce s mapou u žáků různých věkových skupin. Konkrétně pak mapovými dovednostmi žáků ve věku 11, 15 a 18 let, tedy žáků na konci prvního a druhého stupně základní školy a na závěr studia na střední škole. Výběr žáků těchto věkových skupin tak umožňuje porovnání jejich mapových dovedností s požadavky na výkon žáků obsažené v oficiálních kurikulárních dokumentech. V rámci studie jsou nejprve vymezeny mapové dovednosti, a to jak na základě diskuse zahraniční literatury, tak také na základě začlenění mapových dovedností do obecného systému dovedností. Následně byla provedena analýza českých kurikulárních dokumentů, jejíž výsledky byly následně porovnány s výsledky analýzy kurikulárních dokumentů Slovenska, Finska a USA za účelem zhodnocení koncepce požadavků na mapové dovednosti žáků. Z výsledků této srovnávací analýzy je zřejmé, že české kurikulární dokumenty se z hlediska požadavků na dovednosti práce s mapou vyznačují určitou nahodilostí a také absencí jasné čitelné koncepce jejich rozvoje na jednotlivých stupních vzdělání. Na základě této analýzy byly dále identifikovány jádrové mapové dovednosti - dovednost...
|
|
|
Specifické vlastnosti vody jezer vzniklých po těžbě nerostných surovin v ČR
Hrdinka, Tomáš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent) ; Herber, Vladimír (oponent)
Antropogenní jezera tvoří významnou součást vodní složky české krajiny, které nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Předkládaná práce se zabývá srovnáním a hodnocením variability fyzikálně-chemických vlastností vody 30 vybraných antropogenních jezer vzniklých po těžbě různých nerostných surovin na území ČR s cílem identifikovat specifika spojená s těžbou konkrétní nerostné suroviny, morfometrickými poměry jezerní pánve a trofií jezera, které ovlivňují kvalitu akumulované vody. Ve druhé části práce se autor věnuje komplexní limnologické studii Hromnického jezera s extrémním chemismem vody vzniklého po těžbě pyritických břidlic, kde se blíže zaměřuje na fenomén meromixie, který je pro tato jezera typický. Výsledky limnologického výzkumu jsou založeny na hodnocení fyzikálních vlastností vody ve vertikálním profilu (teplota vody, konduktivita, rozpuštěný kyslík, pH vody, průhlednost a barva) a chemických analýzách vzorků vody odebraných z hladiny a ze dna v průběhu čtyř ročních období v letech 2003-07 (stanovení Ca, Mg, Na, K, Namon., NO3 - , SO4 2- , Cl- a alkalita) včetně stanovení chlorofylu-a. V případě studie Hromnického jezera z let 2010-11 byla analýza doplněna o sledování hydrologického režimu jezera, stanovení PO4 3- , TOC, vybraných kovů (Fe, Mn, Al, Zn, Ni, Cu, Co, Cr), sulfidické...
|
host ::
RSS.