Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Projevy a dopady hydrologického sucha v povodí Rakovnického potoka
Maroušková, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Hrdinka, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší projevy a dopady hydrologického sucha v modelovém povodí Rakovnického potoka a jejím cílem je vyhodnocení trendů vybraných hydroklimatických veličin, analýza suchých období a změn krajinného pokryvu jako jednoho z faktorů ovlivňujícího odtokové poměry v povodí. Pozornost je věnována také vybraným adaptačním opatřením. Hlavními použitými metodami pro analýzu dlouhodobých a sezónních trendů jsou Man-Kendallův test, IHA analýza, křivky překročení a součtové čáry. Suchá období byla hodnocena na základě odtokového indexu sucha (SDI), Low Flow indexu a průtoků nižších než Q95%. Změny krajinného pokryvu v povodí Rakovnického potoka jsou analyzovány pomocí historických map a indexu změny. Vypočteny jsou základní koeficienty ekologické stability. Na základě zjištěných výsledků je možné konstatovat, že povodí Rakovnického potoka je územím, které je stále častěji postihováno hydrologickým suchem se všemi jeho projevy a dopady. Ačkoli se nemění úhrny srážek, mění se jejich rozložení během roku a dochází ke stálému zvyšování teplot a snižování průtoků, což může být částečně způsobeno provedenými změnami v krajině. Pro zlepšení akumulace vody v povodí je žádoucí provést změny především na samotných vodních tocích a v jejich nivách. Klíčová slova: srážky, odtok, sucho, ekologický stav, Rakovnický potok
Projevy a dopady hydrologického sucha v povodí Rakovnického potoka
Maroušková, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Hrdinka, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší projevy a dopady hydrologického sucha v modelovém povodí Rakovnického potoka a jejím cílem je vyhodnocení trendů vybraných hydroklimatických veličin, analýza suchých období a změn krajinného pokryvu jako jednoho z faktorů ovlivňujícího odtokové poměry v povodí. Pozornost je věnována také vybraným adaptačním opatřením. Hlavními použitými metodami pro analýzu dlouhodobých a sezónních trendů jsou Man-Kendallův test, IHA analýza, křivky překročení a součtové čáry. Suchá období byla hodnocena na základě odtokového indexu sucha (SDI), Low Flow indexu a průtoků nižších než Q95%. Změny krajinného pokryvu v povodí Rakovnického potoka jsou analyzovány pomocí historických map a indexu změny. Vypočteny jsou základní koeficienty ekologické stability. Na základě zjištěných výsledků je možné konstatovat, že povodí Rakovnického potoka je územím, které je stále častěji postihováno hydrologickým suchem se všemi jeho projevy a dopady. Ačkoli se nemění úhrny srážek, mění se jejich rozložení během roku a dochází ke stálému zvyšování teplot a snižování průtoků, což může být částečně způsobeno provedenými změnami v krajině. Pro zlepšení akumulace vody v povodí je žádoucí provést změny především na samotných vodních tocích a v jejich nivách. Klíčová slova: srážky, odtok, sucho, ekologický stav, Rakovnický potok
Glaciální jezera v Kyrgyzstánu ohrožená průvalem (případová studie: ledovcový komplex Adygine)
Falátková, Kristýna ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Hrdinka, Tomáš (oponent)
V souvislosti s měnícím se klimatem dochází na mnoha místech planety k ústupu horských ledovců. Jedním z důsledků je i vznik či zvýšení rizika provalení ledovcových jezer nacházejících se v předpolí čela ledovce. Povodeň způsobená průvalem jezera se často objeví nečekaně a může ohrožovat níže položená sídla. V Kyrgyzské části pohoří Tien Shan se nachází asi 350 jezer, u kterých hrozí riziko průvalu. Dlouhodobě sledované a nebezpečné lokality jsou představeny v této práci. Největší pozornost je věnována lokalitě Adygine, v níž se nachází několik jezer různého genetického typu i stáří. Největší jezero lokality, Adygine Horní, je podrobeno detailnějšímu průzkumu s cílem zhodnotit jeho hydrologický režim a potvrdit či vyvrátit spekulace o možnosti provalení tohoto jezera. Klíčová slova: glaciální jezero, hydrologický režim, ústup ledovce, Tien Shan, Kyrgyzstán
Specifické vlastnosti vody jezer vzniklých po těžbě nerostných surovin v ČR
Hrdinka, Tomáš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent) ; Herber, Vladimír (oponent)
Antropogenní jezera tvoří významnou součást vodní složky české krajiny, které nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Předkládaná práce se zabývá srovnáním a hodnocením variability fyzikálně-chemických vlastností vody 30 vybraných antropogenních jezer vzniklých po těžbě různých nerostných surovin na území ČR s cílem identifikovat specifika spojená s těžbou konkrétní nerostné suroviny, morfometrickými poměry jezerní pánve a trofií jezera, které ovlivňují kvalitu akumulované vody. Ve druhé části práce se autor věnuje komplexní limnologické studii Hromnického jezera s extrémním chemismem vody vzniklého po těžbě pyritických břidlic, kde se blíže zaměřuje na fenomén meromixie, který je pro tato jezera typický. Výsledky limnologického výzkumu jsou založeny na hodnocení fyzikálních vlastností vody ve vertikálním profilu (teplota vody, konduktivita, rozpuštěný kyslík, pH vody, průhlednost a barva) a chemických analýzách vzorků vody odebraných z hladiny a ze dna v průběhu čtyř ročních období v letech 2003-07 (stanovení Ca, Mg, Na, K, Namon., NO3 - , SO4 2- , Cl- a alkalita) včetně stanovení chlorofylu-a. V případě studie Hromnického jezera z let 2010-11 byla analýza doplněna o sledování hydrologického režimu jezera, stanovení PO4 3- , TOC, vybraných kovů (Fe, Mn, Al, Zn, Ni, Cu, Co, Cr), sulfidické...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.