|
|
Profesionalita manažerů
Kostolanský, Petr ; Donocik, Radek (oponent) ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o klíčových kompetencích manažera, tedy o souboru mezioborově přenosných schopností a dovedností denní potřeby. Obsahuje návody, doporučení a prostředky ke zvýšení efektivity práce manažera prostřednictvím zlepšování jeho klíčových kompetencí.
|
|
|
Kreatívna ekonomika a meranie kreativity
Holíčková, Angelika
Bakalářská práce se zabývá tématem kreativní ekonomiky a měřením kreativity. V teoretické části jsou vymezeny pojmy související s kreativní ekonomikou a následně jsou přiblížené taky způsoby měření kreativní ekonomiky, a to především prostřednictvím indexu kreativity. Index kreativity se skládá ze 3 oblastí – talentu, technologie a tolerance. V praktické části je vypočítán index kreativity upraven pro Slovenskou republiku na roky 2011 a 2021. Výsledky indexu kreativity jsou také porovnávány s dalšími měřeními kreativity, dále se pak vyhodnotí kreativita Slovenska a její přínosy.
|
|
|
Význam kreativity a kreativních pracovníků pro vybranou ekonomiku
Ledabyl, Lukáš
Diplomová práce se zaměřuje na měření kreativity ve vybraných evropských zemích pomocí indexu kreativity. Teoretická část vymezuje pojem kreativita a kre-ativní ekonomika. Dále představuje i základní indexy kreativity, převážně Floridův Index kreativity 3T, ze kterého ostatní indexy vychází. V empirické části je poté vypočítán index kreativity pro vybrané země, který je následně porovnán s indexem konkurenceschopnosti. Výsledky se vyhodnocují a zjišťuje se vztah me-zi kreativitou, kreativními pracovníky a konkurenceschopností daných zemí.
|
|
|
Využití virtuální reality při hodnocení kreativních kompetencí u zaměstnanců v oblasti marketingu a kreativního průmyslu
Varmuža, Tomáš
Varmuža, T. Využití virtuální reality při hodnocení kreativních kompetencí u zaměstnanců v oblasti marketingu a kreativního průmyslu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Tato bakalářská práce se zabývá využitím virtuální reality při hodnocení kreativních kompetencí u zaměstnanců v oblasti marketingu a kreativního průmyslu. První část práce je věnována literární rešerši a studiu existujících prací v oblasti virtuální reality a kreativity, přičemž se zaměřuje na důležité pojmy z této široké oblasti. Praktická část je věnována výzkumu samotného měření kreativity pomocí virtuální reality a klasického způsobu formou Urbanova testu a následně těmito dvěma měřeními dojde k porovnání a vyhodnocení daných výsledků.
|
|
|
Improvizace a osobnost: rozvoj vybraných osobnostních charakteristik prostřednictvím tréninku divadelní improvizace
Vondráčková, Veronika ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
První část práce představuje teoretický přehled sestavený z odborných zdrojů zaměřený na rozvoj osobnosti prostřednictvím tréninku divadelní improvizace. Autorka improvizaci nejprve vymezuje na pozadí dramatického umění, nachází její společné rysy s hrou a poukazuje na její výchovné a terapeutické využití. Dále se věnuje nárokům, které improvizovaná hra klade na osobnost hráče, a zaměřuje se na spolupráci, kreativitu a spontaneitu. V poslední kapitole literárně-přehledové části autorka vysvětluje smysl improvizačních tréninků a na příkladu práce s kreativitou, spontaneitou a jejich bariérami popisuje, jak prostřednictvím tréninků dochází k rozvoji improvizačních dovedností. Empirická část bakalářské práce je věnována návrhu výzkumu, který má za cíl ověřit poznatky z první části. Autorka navrhuje metodou experimentu sledovat změny ve vybraných osobnostních charakteristikách po absolvování ročního improvizačního výcviku.
|
|
|
Kreativita ve vizuální umělecké tvorbě
Zejdová, Hana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Motivace se jeví jako jedna z významných proměnných, která se podílí na kreativitě jedince. Může kreativitě přispět jak pozitivně, tak jaké na ni mít negativní dopad. Rozhodli jsme se vybraným způsobem nahlédnout na motivaci výtvarníků a zamyslet se nad tím, jestli kontakt s uměním může do určití míry hrát v jejich osobnostním profilu svou roli. V teoretické části se prvně zabýváme vymezením umění, jeho druhy a psychologií umění. Dále hovoříme o uměleckém díle jako o produktu umělecké tvorby, popisujeme strukturu osobnosti a konkrétně osobnost autorů uměleckých děl. Nastiňujeme spletitost kreativity jako fenoménu. Závěrem se zaměřujeme na motivaci v sociální psychologii kreativity. Záměrem této diplomové práce je zmapovat pomocí Dotazníku motivace k výkonu LMI vybrané psychosociální osobnostní rysy výtvarníků a podívat se na to, zda se významně liší od osobnostních rysů srovnávací skupiny "neumělců" s ekonomickým zaměřením (n=63). Ve shodě se studiemi v oblasti kreativity se ukázalo, že výtvarníci oproti neumělcům významně výše skórovali na škálách flow, hrdost na výkon a samostatnost. V protikladu k výsledkům studií zabývajících se kreativitou všeobecně u lidí, naše výsledky ukázaly, že výtvarníci jsou více soutěživí oproti neumělcům. Angažovanost, preference obtížnosti, orientace na status, ale...
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty osobnosti umělce
Ottová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnými souvislostmi umělecké tvorby a vybraných aspektů osobnosti subjektu autorské umělecké tvorby. Vedle možných rozdílů v kreativitě či aspektech duševního zdraví se v teoretické části věnuje rozdílnosti vlastností umělců z pohledu teorií osobnosti. Ve vlastním výzkumu se věnuje porovnání vlastností osobnosti metodou GPOP, která ve svém základu vychází z Jungovy teorie o psychologických typech. Ve shodě se zahraničními výzkumy dokazuje, že umělci oproti referenční skupině skórují signifikantně výše v preferenci rysů "vnímání", "cítění" a "intuice". Navíc ve svém původním záměru dokazuje, že umělci taktéž skórují výše ve vlastnostech "imaginativnost" a "abstraktnost". Výzkum byl realizován na vzorku studentů vysokých škol výtvarného zaměření s referenční skupinou studentů ekonomických oborů (n=49). Výsledky i celá práce jsou v závěru diskutovány. Klíčová slova umění, umělci, osobnostní rysy, kreativita, tvořivost
|
|
|
Vzorce užívání hub z rodu psilocybe mezi studenty vysokých škol s uměleckým zaměřením a vliv na jejich uměleckou tvorbu
Matoušková, Adéla ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zachová, Kateřina (oponent)
Východiska: Psychedelika jsou látky, které působí na centrální nervovou soustavu a mají schopnost ovlivňovat myšlení, vnímání a pocity uživatele.V České republice jsou houby z rodu psilocybe druhým nejužívanějším psychedelikem. Alespoň jedenkrát za život je užilo 5,7% populace starší 15 let a v posledních 12 měsících přes 70 000 osob. Z výzkumů vyplývá, že tento halucinogen má potenciální využití v medicíně a psychoterapii, zejména v léčbě deprese, úzkosti nebo PTSD. V minulosti byla psychedelika spojována s fenoménem psychedelic art, v rámci kterého se umělci ve svých dílech inspirovali psychedelickými zážitky, kterých dosáhli pod vlivem halucinnogeních látek, což s sebou nese výrazná rizika. Vzorce užívání psychedelických hub mezi studenty vysokých škol s uměleckým zaměřením doposud nejsou dostatečně popsány. Cíle: Cílem práce je zjistit vzorce užívání hub z rodu psilocybe mezi studenty vysokých škol s uměleckým zaměřením, zjistit, jaké má užívání vliv na jejich uměleckou tvorbu a jaká je motivace užití. V této práci se budu zaměřovat na prevalenci a množství halucinogenních hub užívaných studenty a pokusím se zhodnotit zda existuje spojitost mezi vzorcem užívání psilocybinových hub a kvalitou umělecké tvorby. V neposlední řadě poskytnu studentům v rámci výzkumu informace o potenciálních rizicích...
|
|
| |
|
|
Prostředí, čas a výtvarná tvorba talentovaných žáků
Derflová, Michaela ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Kuříková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje především na problematiku rozvoje kreativity a seberealizace u talentovaných žáků v hodinách výtvarné výchovy. Rovněž sleduje kvalitu výtvarné tvorby v závislosti na pracovním prostředí, časové dotaci a situaci. Žákovi jsou předkládány náměty k tvorbě, které si může dotvářet a měnit podle své fantazie, svých pocitů a dovedností. Zaměřuji se na aspekt stálé vnitřní motivace v závislosti na vhodném tvůrčím prostředí a možnosti uplatnění individuálního řešení a zkoumám význam faktoru času, který má žák pro svou práci rozvrhem stanoven. Pomocí případové kvalitativní studie hledám odpověď i na to, jaká časová dotace je pro žáka dostatečná. Z výzkumu vyplývá, že vhodné prostředí pro tvorbu talentovaných žákyň je takové, ve kterém je poskytnuta potřebná volnost a prostor pro emancipaci, ve kterém se mohou vyjádřit a je pro ně stimulující. Vyhledávají dostatek motivace ke kreativitě a klidné, přívětivé prostředí s učitelem, který jim v roli průvodce v jejich tvorbě dopomáhá a poskytuje zpětnou vazbu. Nevhodné je pro ně naopak prostředí s triviálními úkoly, přílišný nátlak, nedostatečně erudovaný učitel a nedostatek stimulů a podpory. Rovněž výzkum ukazuje, že časová dotace dle rozvrhu je dostačující, pokud je využita efektivně. Důležité je klást důraz na dostatečnou motivaci a...
|
host ::
RSS.