|
|
Potenciál knih jako zdroj kognitivního kulturního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status
Gorčíková, Magdaléna ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce Potenciál knih jako zdroj kulturního kognitivního kapitálu: vliv na dosažené vzdělání a socioekonomický status se zabývá sociokulturním fenoménem čtení, jež jako kognitivní dovednost je těsně spjato se základními potřebami dítěte a návykem pracovat a učit se. Cílem této práce je zmapovat mechanismus této kulturní aktivity (jako specifický typ kulturního kapitálu), který nejen v rámci rodiny ale i školy formuje individuální schopnosti jedinců jako předpoklad úspěchu v životě. V teoretické části popisuje životní etapy čtení s jasně vymezenými čtenářskými návyky a utváření vztahu ke knize, nastiňuje koncepci kognitivního kulturního kapitálu a shrnuje význam vnějších determinantů pro vznik a rozvoj čtenářského zájmu. Empirická část pracuje s datovou bází z výzkumu Distinkce a hodnoty 2008 (SOÚ AV ČR, v.v.i.), kde je představena struktura čtenářského klimatu (dostupnost domácí knihovny, nápodoba čtenářských vzorů, interakce o čteném s dítětem i vlastní četba v dětství). V návaznosti na domácí čtenářskou socializaci dětí je analyzován vliv čtenářského klimatu v oblasti vzdělání: na školní výsledky základní škole, přechody mezi jednotlivými stupni vzdělanostního systému (střední škola a vysoká škola) nejvyšší dosažené vzdělání a mezigenerační vzdělanostní mobilita. Dále je analyzován vliv...
|
|
|
Současný stav knihoven pro pacienty v nemocnicích a možnosti jejich dalšího rozvoje
Třešňáková, Anna ; Stöcklová, Anna (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem knihoven pro pacienty v nemocnicích a možnostmi jejich dalšího rozvoje. Na začátku se práce věnuje pacientským knihovnám v historickém kontextu. Následuje seznámení s komunikačními procesy ve zdravotnických zařízeních a biblioterapií. Nedílnou součástí práce jsou vyhodnocená data získaná během dotazníkového šetření v nemocnici mezi pacienty. Konec práce nabízí několik řešení a směrů, kterými by se knihovny pro pacienty v nemocnicích mohly v budoucnosti ubírat.
|
|
|
Osvojování čtení s využitím alternativních metod a problémy minoritních skupin
Mičková, Kateřina ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Štréblová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou gramotnosti a především výuky čtení. Teoretický podklad definuje gramotnost, minoritní skupiny, metody vyučování čtení a osvojování čtenářských dovedností. Praktická část vychází z dlouhodobého výzkumu, realizovaného pod hlavičkou GAČR v letech 2009 - 2011. V této práci je zpracovávána pouze část tohoto výzkumu, a to na ZŠ Hanspaulka v Praze. Výzkum se zabýval připraveností dětí na počátku školní docházky k výuce čtení, ve škole, kde se k vyučování čtení používá metoda analyticko-syntetická hlásková. Následně bylo porovnáváno, na jaké úrovni jsou děti na konci 1. ročníku ve čtení. Zjišťovala se zde míra závislosti dobré nebo rizikové připraveností dítěte na počátku školní docházky pro výuku čtení a úroveň čtení na konci 1. ročníku.
|
|
|
Rozvoj čtenářské gramotnosti pomocí metod RWCT
Smolková, Marie ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje čtenářské gramotnosti metodami programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (Reading and Writing for Critical Thinking - RWCT) v období prvního stupně základní školy. V teoretické části je popsán program RWCT a vymezena problematika čtenářské gramotnosti. Dále jsou přiblíženy některé z metod tohoto programu, včetně jejich přínosu pro rozvoj jednotlivých složek čtenářské gramotnosti. Výzkumná část se snaží odpovědět na otázky, zda mohou metody RWCT rozvíjet všechny složky čtenářské gramotnosti a jaké podmínky jsou pro to nezbytné. Práce analyzuje zejména přínos čtenářské dílny a její uplatnění při rozvoji čtenářské gramotnosti a čtenářství.
|
|
|
K obecným otázkám ontogeneze řeči
ADAMOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na obecné otázky ontogeneze řeči, podává přehled o ontogenezi jako dílčí vědní disciplíně a popisuje vývoj řeči u jednotlivce. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část přináší obecné pojednání o ontogenezi řeči a vědách souvisejících. Dále je její součástí přehled vývojových stadií řeči. Práce poukazuje na biologické faktory, sociální prostředí a prostředí rodiny, které jsou důležité při vzniku řeči. Také se zabývá problematikou slovní zásoby, jež s vývojem řeči souvisí. Výzkumná část popisuje souvislost mezi čtenářstvím a rozsahem slovní zásoby se zaměřením na žáky druhého stupně základních škol ve věkové hranici 12-14 let.
|
|
|
Klasická a autorská pohádka v mateřské škole
TIŠEROVÁ, Jana
Cíl: Cílem mé práce je zjistit, které formy pohádkových příběhů jsou dětem předškolního věku nejbližší. Mou snahou je zmapovat, ke kterým stylům pohádkového vyprávění se děti rády vracejí. Řešení: Pro své šetření jsem využila kvalitativní metodu rozhovorů s dětmi nad přečtenou pohádkou. Průběžně jsem využívala metodu zúčastněného pozorování při sledování zájmu o výtvarnou složku knih. Následně děti zvolily nejoblíbenější tituly. V této fázi byla opět využita metoda zúčastněného pozorování. Výsledky: Provedeným výzkumem jsem zjistila, že klasická pohádka je nezastupitelným prvkem při rozvoji dítěte. Je však nutno předkládat ji dětem ve srozumitelné jazykové formě. Velice vhodný je doprovod ilustrací k ději. Autorská pohádka má na děti výrazný vliv a proto je nutno volit témata v odpovídající kvalitě. Oba druhy pohádek jsou pro správný vývoj rozumové, emoční či mravní složky osobnosti dítěte nepostradatelným faktorem a jsou pro děti zajímavé a podnětné. Přínos práce: Výsledky této práce umožňují organizovat a realizovat činnosti v MŠ způsobem, který je pro děti vhodný a přínosný. Ukazuje cestu, jak zacházet s pohádkovým žánrem v edukaci předškolních dětí.
|
|
|
Poselství kouzelných pohádek pro současné děti
KONVALINKOVÁ, Hana
Práce je zaměřena na seznámení dětských osobností s kouzelnými pohádkámi. Zkoumá, jaká poselství si z těchto pohádek děti přebírají a co všechno jim kouzelné pohádky přináší. Teoretická část se zabývá pohádkou jako jedinečným literárním žánrem a jejím hlubším dělením. V práci je vystižen vznik pohádky spojený s dřívějším negativním pojetím a dále pak způsoby, jakými můžeme dětem pohádku představit. Rozebrán je i hlubší smysl pohádky a psychologické působení pohádky na dítě. Praktická část se zabývá předáváním kouzelných pohádek dětem formou předčítání a následným zkoumáním, do jaké míry děti pohádce porozuměly. Výzkum je v podobě rozhovorů provázených několika otázkami. Otázky jsou dětem pokládány srozumitelným způsobem, aby mohlo dojít k jejich pochopení a zodpovězení dětmi. Dítě v rozhovorech sděluje své postřehy, dojmy a pocity z pohádky. Dále práce zobrazuje svět kouzel a čar očima dítěte a postoj, který dítě zaujímá ve vztahu k těmto pohádkám. Součástí praktické části je také promítnutí dítěte do některé z pohádkových postav formou kresby, což umožňuje srovnání se zodpovězením jedné z otázek: "V jakou postavu z pohádky by ses chtěl/a proměnit?"
|
|
|
Oblíbené a neoblíbené pohádkové postavy u dětí předškolního věku v MŠ
TUŠOVÁ, Petra
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké pohádkové postavy děti v mateřské škole upřednostňují a které naopak nemají v oblibě. Zajímala jsem se o vlastnosti pohádkových postav, které se dětem líbí, nebo jsou jim nesympatické, co je k jejich výběru motivuje a jaké k tomu uvádějí důvody. Teoretická část objasňuje téma dítěte předškolního věku prostřednictvím vývojových teorií (Freuda, Piageta a Eriksona). Zabývá se teoriemi pohádek (Bettelheima, Junga, von Franz), postoji, předsudky a stereotypy dětí. Metodologická část vymezuje základní pojmy vztahující se k dané problematice (kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, metoda rozhovoru a pozorování). V praktické části provedené metodou kvalitativního výzkumu jsou zaznamenána pozorování dětí při hře a během rozhovorů o pohádkách. V bakalářské práci jsou rovněž zaznamenány části rozhovorů o pohádkových postavách. V závěru práce pak shrnuji nalezené oblíbené a neoblíbené pohádkové postavy a vlastnosti, o kterých děti rozhodly, že jsou jim sympatické a o kterých nikoliv.
|
|
|
Školní a mimoškolní aspekty rozvoje čtenářství žáků 2. stupně ZŠ
MUŽÍKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je zjištění, zda a jak je rozvíjeno a budováno čtenářství žáků středního školního věku ve školním a mimoškolním prostředí. Práce je tvořena dvěma částmi teoretickou a empirickou. Teorie vysvětluje hlavní pojmy vztahující se ke čtenářství, uvádí psychologickou charakteristiku období pubescence a podává informace o působení školního a mimoškolního prostředí na dítě a jeho vztah k četbě. Empirická část, jež je stěžejní částí práce, se věnuje vlastnímu výzkumnému šetření žáků 2. stupně základní školy, které je zaměřeno na budování a podporu dětského čtenářství především ze strany rodiny a školy. Není vynechán ani pohled na vlastní vztah žáků k vybraným titulům určeným pro děti a mládež. Obsahem závěru této části je konfrontace výsledků výzkumného šetření s výzkumem dětského čtenářství a také podněty pro podporu čtenářství žáků základní školy, na níž bylo šetření realizováno.
|
|
|
Realizace čtenářských dílen na ZŠ
TISCHLEROVÁ, Barbora
Předkládaná diplomová práce se zaměřila na zařazení metody čtenářská dílna do výuky v hodinách českého jazyka a literatury na základní škole. Práce je rozdělena na část teoretickou, jejíž hlavní cíl je vymezení základních pojmů souvisejících s tématem. Součástí teorie je tedy vymezení definice čtenářská dílna, čtenářská gramotnost a popis Výzvy č. 56, která se mimo jiné zaměřila na podporu rozvoje čtenářství na českých školách. V této části jsou také charakterizovány jednotlivé výukové metody zaměřující se na rozvoj čtenářství a český i mezinárodní výzkumy zjišťující úroveň čtenářské gramotnosti u žáků. Praktická část se snaží několika kvalitativními výzkumy zhodnotit přípravu a realizaci projektu Výzva č. 56 na jedné základní škole. Byly provedené rozhovory s pedagogy a paní ředitelkou, z nichž vyplynuly klady a zápory čtenářských dílen. Prostřednictvím přímého pozorování metody při hodinách českého jazyka a literatury byly zaznamenány reakce žáků na četbu a práci s textem. Součástí praktické části je také charakteristika materiálů, které v rámci projektu na základní škole vznikly. Cílem těchto výzkumů je zjistit, jak na tuto metodu reagují učitelé i žáci, zda přinesla do vyučování nový rozměr vzdělávání a zda bude i nadále v hodinách praktikována.
|
host ::
RSS.