Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Identifikace a charakterizace vybraných druhů bakterií mléčného kvašení
Trojánek, Zdeněk ; Špano,, Miroslav (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Mezi významné zástupce bakterií mléčného kvašení patří gram-pozitivní bakterie rodu Bifidobacterium. Jsou běžnou součástí střevní mikroflóry, kde pomáhají udržovat rovnováhu a zabraňují kolonizaci trávícího traktu patogenními mikroorganismy. Bifidobakterie jsou pro své probiotické účinky často používány k výrobě různých mléčných výrobků. K rychlé a přesné identifikaci bakterií rodu Bifidobacterium se v současné době používají molekulárně-biologické metody. V práci jsme se zaměřili na izolaci DNA a identifikaci bakterií rodu Bifidobacterium pomocí amplifikačních metod založených na polymerasové řetězové reakci (PCR). Dále bylo provedeno statistické vyhodnocení fingerprintů, získaných pomocí rep-PCR s primery (GTG)5.
Probiotic bacteria in pharmaceutical products
Suranová, Mária ; Vránová, Dana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Probiotics are live microorganisms, that when administered in adequate amount confer a health benefit on the host. They are used as part of specific milk products and either as dietary supplements in form of tablets, capsules, coated pills and sirups. The most famous probiotic microorganisms are bacteria of Lactobacillus and Bifidobacterium genus, that belong in group of lactic acid bacteria. For the assessment of probiotic preparations is used broad range of methods for the microbial analysis of foods. These methods can be separated on quantitative, that enumerate amount of microorganisms in product and qualitative, that are capable detect presence or absence of certain microorganisms. Both types of the methods have large importance in control of the efficiency probiotic preparations.
Vliv změny stravovacího režimu na zastoupení vybraných druhů rodu Bifidobacterium v lidském trávicím traktu
Vanišová, Denisa
Diplomová práce se zabývá hodnocením vlivu dietních intervencí na složení lidské střevní mikrobioty. Zejména se zaměřením na zastoupení bakterií náležících do rodů Bactreoides, Eubacterium a Bifidobacterium, s důrazem na identifikaci a procentuální zastoupení B. longum a B. bifidum pomocí metody PCR. Výzkumu se zúčastnilo 12 probandů, kteří se po dobu 8 týdnů účastnili skupinového redukčního kurzu. Před zahájením a po ukončení kurzu byly analyzovány vzorky stolice. Bylo zjištěno, že v průběhu kurzu došlo k signifikantnímu nárůstu počtu bakterií rodu Bifidobacterium, zatímco u bakterií rodu Bacteroides došlo k úbytku. U rodu Eubacterium nebyly zaznamenány téměř žádné změny. Probandi v průběhu kurzu zvýšili příjem vlákniny, zatímco snížili příjem všech ostatních živin. Mezi počty bifidobakterií a množstvím konzumovaných živin nebyla potvrzena žádná korelace.
Využití techniky polymerázové řetězové reakce (PCR) pro identifikaci probiotických mikroorganismů v mléčném potravinovém výrobku
Horká, Markéta ; Fialová, Lenka (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byly popsány probiotické bakterie a jejich prospěšné účinky na lidské zdraví. Také bylo uvedeno několik metod, které jsou využívány k identifikaci mikroorganismů. Úvodem experimentální části byla izolována DNA z vybraného mléčného výrobku. Extrakce DNA byla provedena dvěma způsoby, jež oba poskytly dostatečně kvalitní DNA. Připravená DNA byla podrobena polymerázové řetězové reakci s využitím specifických primerů. Prostřednictvím elektroforézy na agarózovém gelu byla potvrzena přítomnost bakterií rodu Lactobacillus, Bifidobacterium a druhu Lactobacillus acidophilus, které byly výrobcem jogurtu deklarovány.
Detection of probiotic bacteria in milk diary food products using PCR technique
Krempaská, Vladimíra ; Fialová, Lenka (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
Probiotic bacteria play an important role in a healthy lifestyle. They help the consumer maintain the balance of intestinal microflora and prevent the overgrowth of harmful bacteria. Accurate identification and characterization of these probiotic strains is essential for research and the food industry. For exact identification, the use of molecular biological methods is necessary, thanks to which it is possible to validate probiotic products for commercial use. In this bachelor thesis, the DNA of probiotic bacteria was isolated from available dairy products. Two methods of isolation were used to isolate bacterial DNA, both of them provided sufficiently concentrated and high-quality DNA for further analysis by polymerase chain reaction (PCR). The presence of the Bacteria domain, genera Lactobacillus and Bifidobacterium were proved. Finally, the presence of Lactobacillus acidophilus species was also detected in the products.
Tvorba biofilmu u probiotických kultur a možnosti jeho využití ve farmacii
Ryšávka, Petr ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Vorlová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na vývoj adhezivní formy probiotik ve formě biofilmu na kombinovaných nosičích s prebiotickou složkou, druhá část práce byla věnována vlivu potravin na množení a přežívání vybraných typů probiotických bakterií. Dále byl sledován vliv individualizované probiotické suplementace na změny střevního mikrobiomu člověka. V první části práce byly vybrány a otestovány vhodné adherentní probiotické kmeny pro tvorbu biofilmu. Podařilo se zavést metody a otestovat různé varianty nosičů pro kultivaci a navázání bakterií. In vitro experimenty ověřily stabilitu biofilmu a jeho odolnost vůči nízkému pH, žluči a antibiotikům ve srovnání s planktonní formou. Rovněž byl sledován antimikrobiální efekt probiotických kmenů ve formě biofilmu. Kultivace multidruhového biofilmu na kombinovaném nosiči byla optimalizována a zároveň byla potvrzena stabilita biofilmu a finální životnost probiotických bakterií. Ve druhé části práce byl hodnocen vliv různých potravin a nápojů na životaschopnost probiotických bakterií důrazem na simulaci průchodu gastrointestinálním traktem. Byly testovány jak modelové roztoky (různé koncentrace alkoholu, cukru, soli, bílkovin a různé pH) tak různé druhy skutečných potravin a nápojů. Vliv potravin a nápojů byl testován na monokulturách Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium breve a na probiotických kapslích obsahujících smíšenou kulturu probiotických mikroorganismů. Přežití probiotik v různých potravinových matricích v simulovaném prostředí gastrointestinálního traktu bylo kvantitativně odlišné. Podařilo se definovat potraviny vhodné pro podporu množení probiotických bakterií. Poslední část práce byla zaměřena na cílenou úpravu střevního mikrobiomu individualizovanými probiotiky, kterábyla připravena na základě molekulárně biologické analýzy střevního mikrobiomu zaměřené na detekci procentuálního zastoupení laktobacilů, bifidobakterií a kmenů Firmicutes a Bacteroidetes. Personifikovaná probiotická suplementace potvrdila pozitivní efekt tohoto přístupu na změny mikrobiomu zejména na zvýšení obsahu laktobacilů, bifidobakterií a celkové diverzity mikrobiomu.
Vliv konzumace probiotik a synbiotik na modulaci intestinální mikroflóry a produkci tyraminu
Kolářová, Miroslava
Cílem studie bylo porovnat vliv 3týdenní konzumace komerčního jogurtu, obsahujícího probiotické kmeny bakterií Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB-12 a Lactobacillus acidophilus LA-5 (P) a stejného druhu jogurtu s přídavkem prebiotika-inulinu (S), na počty fekálních bakterií u zdravých probandů. Randomizovaná, paralelně zaslepená, překřížená, otevřená – DBPC studie byla provedena s 66 dobrovolníky. 3týdenní konzumace probiotického a synbiotického jogurtu zvýšila (P menší 0,01) počet bifidobakterií a bakterie druhu Lactobacillus acidophilus, zároveň došlo ke snížení (P menší 0,01) počtu klostrídií, enterokoků a bakterie druhu E. coli ve vzorcích stolice, v porovnání s kontrolní skupinou. Zároveň konzumace probiotik a synbiotik snížila (P menší 0,05) počet enterokoků a bakterie druhu E. coli produkujících tyramin vyizolovaných z fekálních vzorků. U synbiotické skupiny zůstávaly zvýšené počty bifidobakterií a bakterie druhu Lactobacillus acidophilus vyšší i po týdnu od ukončení konzumace jogurtu. U klostrídií, enterokoků a E. coli došlo v tomto týdnu k udržení nižší početní hladiny (P menší 0,05). Z výsledků je možné vyvodit, že synbiotické jogurty jsou lepší než probiotické výrobky při udržení zvýšené hladiny prospěšných bakterií a ke snížení potencionálních patogenních bakterií ve střevě.
Probiotika pro dětskou výživu
Pokorná, Martina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem probiotických bakterií, a to se zaměřením na dětskou výživu. Navrhuje probiotický doplněk stravy s optimalizovanou probiotickou směsí složenou z kmenu z rodu Lactobacillus a především z rodu Bifidobacterium, která by byla nejvhodnější pro dětské spotřebitele. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci probiotických bakterií, složení dětského traktu a na screeningu probiotických a želatinových doplňků stravy již uvedených na trhu. V experimentální části práce pak byly probiotické bakterie podrobeny modelovému trávení, kdy na základě výsledků byly vytvořeny vhodné směsi z kmenů, které měly nejnižší snížení viability po trávení. Jako nejvhodnější směs byla zvolena směs o složení Bifidobacterium breve CCM 7825T, Bifidobacterium longum CCM 4990 a Lactobacillus casei CCM 4798. Následná optimalizovaná metoda PCR v reálném čase navíc prokázala přítomnost všech kmenů přidaných do směsi i po modelovém trávení. Na závěr byl ze zjištěných údajů navržen probiotický doplněk stravy ve formě alginát-agarového medvídku pro děti od tří let, který byl podroben senzorické analýze. Navržený probiotický přípravek byl navíc obohacen o další výživové složky, produkt tak obsahuje aktivní látky obsažené v Chlorelle a Spirulině a vyšší obsah omega 3 a 6 mastných kyselin z konopného oleje.
Využití magnetických částic při izolaci DNA z vybraných probiotických výrobků pro děti
Vozárová, Petra ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
V potravinárskom priemysle je dôležité správne identifikovať druhy baktérií a ich vlastnosti, aby mohli byť použité ako probiotikum v doplnkoch stravy. Na to sa využívajú metódy DNA diagnostiky. V experimentálnej časti práce bola izolovaná DNA zo štyroch probiotických doplnkov stravy pre deti. Na izoláciu boli testované magnetické častice P(HEMA-co-GMA). Izolovaná DNA bola amplifikovaná pomocou PCR a bola preukázaná prítomnosť DNA rodov Lactobacillus, Bifidobacterium a Bacillus v súlade s údajmi deklarovanými výrobcom. Pomocou amplifikácie DNA metódou PCR s využitím druhovo špecifických primerov bola preukázaná prítomnosť druhov L.acidophilus a B.animalis v súlade s údajmi na výrobku. Pomocou PCR za daných experimentálnych podmienok nebola preukázaná prítomnosť druhu L.casei v jednom výrobku.
Tvorba biofilmu u probiotických bakterií a jejich zpracování do pevné lékové formy.
Grossová, Marie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je kultivace probiotických bakterií L. acidophilus, B. breve a B. longum tak, aby kultura vytvářela shluky buněk nebo souvislý biofilm na různých typech volných nosičů. Tvorba biofilmu L. acidophilus na oxidu křemičitém byla následně studována z hlediska vyšší odolnost vůči nízkému pH a koncentraci žlučových solí v zažívacím traktu. Zatímco počet živých buněk u planktonické formy při pH 1 klesl o 30 %, života schopnost biofilmových buněk se udržela za stejných podmínek na 90 %. V případě působení žluči byla také sledována protektivní ochrana biofilmu před škodlivým prostředím žlučových solí. Dále byly studovány možnosti sušení tekutých biofilmových kultur komerčně užívanými technologiemi ve farmaceutickém průmyslu. Srovnání lyofilizace a fluidního sušení ukázalo, že lyofilizace je v závislosti na výběru vhodného kryoprotektivního média vhodnější sušící technikou zachovávající nejvyšší počty životaschopných buněk a ve srovnání s fluidním sušením byla získána o přibližně 90 % vyšší životaschopnost probiotických buněk. Závěrem bylo studováno velkoobjemové zpracování probiotických kmenů do pevné lékové formy. Tablety je vhodné vyrábět při pevnosti 70 - 90 N, přičemž vodní aktivita tabletoviny může být udržována pod 0,3. Následně musí být zajištěno sušení tablet v hermeticky uzavřeném prostoru s minimálně 10 % silikagelu, pak tablety i po 6 měsíčním skladování obsahují (5,4 ± 0,7)109 životaschopných buněk. Technologie výroby kapslí nemá výrazný vliv na počty živých buněk během výroby. Pro následné primární balení byla vybrána triplexová blistrovací fólie, která má nízké hodnoty propustnosti vodní páry (0,07 g H2O / (m2 × den)) a kyslíku (0,01 cm3/m2 × den). Blistrovací folie běžně užívané ve farmaceutickém průmyslu nejsou pro skladování probiotik vhodné.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.