|
| |
|
|
Probiotika pro dětskou výživu
Pokorná, Martina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem probiotických bakterií, a to se zaměřením na dětskou výživu. Navrhuje probiotický doplněk stravy s optimalizovanou probiotickou směsí složenou z kmenu z rodu Lactobacillus a především z rodu Bifidobacterium, která by byla nejvhodnější pro dětské spotřebitele. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci probiotických bakterií, složení dětského traktu a na screeningu probiotických a želatinových doplňků stravy již uvedených na trhu. V experimentální části práce pak byly probiotické bakterie podrobeny modelovému trávení, kdy na základě výsledků byly vytvořeny vhodné směsi z kmenů, které měly nejnižší snížení viability po trávení. Jako nejvhodnější směs byla zvolena směs o složení Bifidobacterium breve CCM 7825T, Bifidobacterium longum CCM 4990 a Lactobacillus casei CCM 4798. Následná optimalizovaná metoda PCR v reálném čase navíc prokázala přítomnost všech kmenů přidaných do směsi i po modelovém trávení. Na závěr byl ze zjištěných údajů navržen probiotický doplněk stravy ve formě alginát-agarového medvídku pro děti od tří let, který byl podroben senzorické analýze. Navržený probiotický přípravek byl navíc obohacen o další výživové složky, produkt tak obsahuje aktivní látky obsažené v Chlorelle a Spirulině a vyšší obsah omega 3 a 6 mastných kyselin z konopného oleje.
|
|
| |
|
|
Sledování viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin
Pokorná, Martina ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá sledováním viability probiotických bakterií v prostředí různých typů potravin a hledáním optimálních potravin a nápojů, které mají minimální negativní účinek na růst a životaschopnost probiotik. Testovány byly kultury Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve a komerčně dostupný komplex probiotických bakterií. V praktické části byly bakterie inkubovány v prostředí vybraných druhů modelových a reálných potravin a následně byly umístěny do trávicích šťáv pro simulaci lidského trávení. Nárůst bakterií a nejmenší úmrtnost vykazovaly modelové potraviny o střední hodnotě proměřených koncentrací cukru, bílkovin a alkoholu a u nejnižší koncentrace soli. Nejvhodnější reálnou potravinou pro kapsli byl stanoven kuřecí vývar a kuřecí a hovězí maso. U proměřovaných kmenů nevhodnější potravinou byla zelenina a zeleninový vývar. Z naměřených výsledků lze konstatovat, že probiotika je vhodnější konzumovat během jídla a s dostatečným množstvím tekutin pro úplnou aktivaci všech buněk.
|
|
|
Návrh na zavedení metodiky řízení projektu do firmy
Vojta, Lubomír ; Pokorná, Martina (oponent) ; Smolíková, Lenka (vedoucí práce)
Tato práce řeší problematiku řízení projektu v konkrétní stavební firmě, která se s projekty setkává denně. Zaměřil jsem se na analýzu konkrétního projektu v této firmě, který byl již zdárně realizován. Tato analýza sloužila jako výchozí bod pro navrhnutí změn společně s navrhnutím nástroje, který usnadní jejich zavedení do praxe. Zvolený problém jsem řešil srovnáním metodiky v daném projektu, s postupy oficiálně navrhovanými v odborné literatuře. Návrh nástroje byl řešen v prostředí známého programu Microsoft Excel. Podařilo se mi navrhnout nástroj, ve kterém jsou zjištěné nedostatky řešeny způsobem, který usnadňuje jejich zavedení do praxe především využitím jednoduchého prostředí a výstupů přehledných pro uživatele. Tento nástroj tedy slouží především k eliminaci zjištěných nedostatků a tím usnadnění a zjednodušení řízení projektu v praxi.
|
|
|
Alternativní využití Szondiho testu jako diagnostického nástroje
Pokorná, Martina ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce analyzuje Szondiho test a jeho teorii ve světle aktuálních poznatků. Jejím cílem je prověřit potenciál této diagnostické metody a zvážit možnosti její aplikace. Na základě asociačního výzkumu se směr zájmu rozděluje do dvou studií. První z nich ověřuje vztah Szondiho teorie s vlastnostmi, které jsou na stupnici sémantického diferenciálu přisuzovány jednotlivým fotografiím podnětového materiálu. Výsledky ve většině případů potvrzují signifikantní rozdíly mezi Szondiho teoretickými kategoriemi čili "faktory". Ve druhé studii je zvolen narativní přístup, kdy je k poznání projektivních souvislostí využita metoda vyprávění příběhů. Kvalitativní analýzy naznačují, že mají příběhy v rámci jednotlivých "faktorů" jisté podobnosti, které však téměř nikdy neodpovídají Szondiho předpokladům. Výsledky naznačují potenciál Szondiho testu nahlédnout do důležitých témat respondentova života. Třetí studie prověřuje vztah mezi Szondiho testem a vybranými osobnostními vlastnostmi měřenými dotazníkem SPARO. Výzkum potvrdil souvislost mezi výběrem fotografií a některými zjišťovanými charakteristikami osobnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Szondiho test, projekce, vnímání tváře, sémantický diferenciál, analýza příběhů, dotazník SPARO
|
|
|
Studium evoluce chromozómových přestaveb pipovitých žab pomocí fluorescenční in situ hybridizace
Bergelová, Barbora ; Knytl, Martin (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
U afrických pipovitých žab došlo k nejméně osmi nezávislým polyploidizačním událostem v rámci, kterých vzniklo velké množství ploidních úrovní. Můžeme zde nalézt jak diploidní druhy, tak druhy tetraploidní, oktoploidní či dodekaploidní. Díky tomu jsou zástupci rodu Xenopus skvělým modelovým organismem pro studium evoluce celogenomových duplikací a chromozomových přestaveb. V současné době je známo pouze málo informací o chromozomálních přestavbách v rámci druhu Xenopus, přesněji pouze o dvou přestavbách velkého rozsahu. Jedná se o fúzi chromozomu 9 a 10 u podrodiny Xenopus a nereciprokou translokaci v rámci chromozomů 2 a 9 u podrodiny Silurana. V rámci této diplomové práce jsme se pomocí metody fluorescenční in situ hybridizace pokusili o rozšíření znalostí o chromozomálních přestavbách, díky čemuž jsme potvrdili fúzi chromozomů 9 a 10 i v rámci dalších druhů rodu Xenopus, jako je X. pygmaeus, a předkládáme hypotézu o možnosti vzniku fúze u původních diploidních předků této podrodiny. Také se nám podařilo blíže upřesnit vznik nereciproké translokace v rámci podrodiny Silurana. Tuto translokaci jsme neprokázali u druhu X. calcaratus a můžeme tedy určit, že k translokaci nejspíše došlo u společného předka X. epitropicalis a X. mellotropicalis, či u samotného X. mellotropicalis. V rámci podrodiny...
|
|
|
Cytogenetika štěnic (Cimicidae) jako modelových ploštic (Insecta: Heteroptera)
Sadílek, David ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Cytogenetika štěnic (Cimicidae) jako modelových ploštic (Insecta: Heteroptera) V práci je uveden recentní názor na fylogenezi štěnic, čeleď Cimicidae a její klasifikaci v rámci řádu Heteroptera, stručně jsou shrnuty cytogenetické poznatky o řádu Heteroptera, známé karyotypy zástupců jednotlivých podčeledí v rámci čeledi Cimicidae a úvod do cytogenetické problematiky druhu Cimex lectularius Linnaeus, 1758. Chromosomy zástupců řádu Heteroptera se liší od většiny ostatních organismů svojí holokineticku povahou, kde se relativně často odehrává fragmentace či fůze chromosomů. U několika čeledí se zde vyskytuje menší pár m chromosomů, který se chová při meiose jinak než ostatní chromosomy. Diploidní počet chromosomů je výrazně variabilní, v rozsahu od čtyř (čeleď Belostomatidae) do 80 (čeleď Miridae). Zvláštní je chování chromosomů zejména u zástupců čeledi Cimicidae, kde se při achiasmatické postredukční meiose gonosomální univalenty spojují jen niťovitými "collochory" a tvoří takzvané pseudobivalenty. U druhu Cimex lectularius se vyskytuje vzácný polymorfismus v počtu X chromosomů. Diploidní karyotyp je tvořen vždy 26 autosomy, minimálně dvěmi, ale až 15 X chromosomy a jedním Y chromosomem. Variabilita v počtu zmnožených X chromosomů se může vyskytovat i v rámci jedince u jeho různých zárodečných...
|
|
|
Využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida)
Alaverdyan, Argam ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce možnosti využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida). Pro pochopení této otázky je třeba analyzovat dostupné informace o mezidruhové a vnitrodruhové variabilitě karyotypů jednotlivých řádů. Na počátku práce jsou popsány použité cytogenetické metody u pavoukovců, díky kterým jsou získávány základní informace o karyotypu, jako je diploidní počet chromozomů, morfologie chromozomů a případná přítomnost pohlavních chromozomů. Hlavní část práce se zaměřuje na popis variability karyotypů vybraných řádů (krabovci, štírenky, štírci, štíři, sekáči a pavouci) a na základě těchto údajů zvažuje případnou možnost využití cytogenetických metod pro taxonomické účely u jednotlivých skupin. Součástí práce je i aktuální počet popsaných rodů (druhů), spolu s počtem cytogeneticky prozkoumaných rodů (druhů) z vybraných řádů.
|
|
|
Karyotype analysis of selected groups of tetrapulmonate arachnids
Reyes Lerma, Azucena Claudia ; Sember, Alexandr (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent) ; de Bello Cioffi, Marcelo (oponent)
Pavoukovci jsou značně diverzifikovanou skupinou členovců - zahrnují 12 řádů a okolo 130 000 druhů. Patří sem i řada hospodářsky a lékařsky významných druhů. Pavoukovci nabízejí také nejrůznější příležitosti ke studiu vlivu variability na genomové a karyotypové úrovni na morfologickou a ekologickou diverzifikaci, evoluci a adaptaci. Znalosti karyotypů a genomů pavoukovců jsou ovšem stále omezené. Dostupné údaje ukazují vysoký rozsah diploidních počtů chromozómů (2n) monocentrického nebo holocentrického typu, variabilitu v systémech pohlavních chromozómů (zejména u pavouků) a modifikace meiózy. Hlavním cílem této dizertační práce bylo studovat konvenčními a molekulárně cytogenetickými metodami mechanizmy karyotypové evoluce u halogynních pavouků (s monocentrickými i holocentrickými chromozómy) a u dvou čeledí (Charinidae a Phrynidae) z blízce příbuzného řádu Amblypygi. Vybrané skupiny nabízejí unikátní vhled do základních karyotypových charakteristik tetrapulmonátní evoluční větve pavoukovců a umožňují také analyzovat roli polyploidie v evoluci karyotypu pavoukovců a evoluční mechanizmy zodpovědné za vznik holocentrických chromozómů. Naše data naznačují, že holocentrické chromozómy jsou autoapomorfním znakem pro haplogynní nadčeleď Dysderoidea. Sesterská linie Caponiidae se vyznačuje vysokými počty...
|
host ::
RSS.