|
|
Povědomí žáků vybrané střední školy o domácím násilí a jejich zkušenosti s ním
Netolická, Diana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá povědomím žáků středních škol o domácím násilím a jejich zkušenostmi s ním. Cílem této práce je proniknout do oblasti domácího násilí a zmapovat znalosti žáků středních škol o domácím násilí a jejich zkušenosti s ním v běžném životě. Teoretická část práce se zaobírá především domácím násilím a jeho projevy. Dále se práce zaměřuje na druhy, formy a důsledky domácího násilí a na jeho aktéry. V následující kapitole se práce věnuje legislativě a neziskovým organizacím. Poslední kapitola je věnována metodám řešení a možnostem prevence u žáků na střední škole. Ve výzkumné části jsou popsány výsledky kvantitativního výzkumu, který je proveden byl proveden na základě dotazníkového šetření se žáky vybrané střední školy. Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většina žáků vybrané střední školy má již alespoň základní povědomí o této problematice. Ve vědomostní části uspěli studenti vybrané střední školy s úspěšností 71,2%. Zjištění naznačují, že se významná část žáků setkává s různými formami domácího násilí, přičemž vystavení emocionálnímu a psychickému násilí je častější než fyzickému týrání ze strany rodičů. Celkem 51 (78,5%) žáků se alespoň někdy setkává s opakovanými projevy emocionálního a psychického násilí ze strany jejich rodičů a 42 (64,4%) žáků rovněž...
|
|
|
Pohled pracovníků dětského domova na kvalitu života a životní spokojenost jejich klientů
Ježková, Jitka ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na pohled pracovníků dětského domova na kvalitu života a životní spokojenost jejich klientů. První částí práce je teoretická část, v níž jsou popsány teoretické poznatky související s tématem práce. Další částí je praktická část, v rámci které je realizován kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s vychovateli dětských domovů. V teoretické části práce je popsána ústavní výchova či fungování dětských domovů. Dále je řešena především problematika negativních vlivů ohrožujících dítě. Takovými vlivy mohou být nevhodné rodinné prostředí, poruchy citové vazby, nevhodné a poškozující chování vůči dítěti (týrání, zneužívání, zanedbávání), psychická deprivace či adverzní dětské zkušenosti a traumata. Tyto negativní zkušenosti děti významně poznamenávají a ovlivňují. Dále jsou podrobněji popsána specifika života v dětském domově i dětí z dětských domovů samotných. Jako poslední jsou zmíněny pojmy kvalita života a životní spokojenost a jejich možná pojetí, zejména pak v souvislosti s životem v dětském domově. V praktické části práce je realizován a popsán kvalitativní výzkum. V rámci výzkumu jsou provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky dětských domovů. Rozhovory jsou následně přepsány, kódovány, analyzovány a interpretovány. Hlavním cílem výzkumu...
|
|
|
Postoje vyučujících z mateřských škol a jejich zkušenost s lesbickými rodinami
Reichertová, Karolina ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem zkušenosti vyučujících z mateřských škol s lesbickými rodinami a tématem postojů k homoparentálnímu rodičovství. Cílem této práce bylo zmapovat, jak vyučující vnímají, prožívají a realizují spolupráci s lesbickými rodinami. Výzkum se taktéž snažil zjistit, zdali a jakým způsobem je v mateřských školách tematizována rodinná diverzita. Teoretická část práce uvádí do problematiky postojů vůči lesbickému a gay rodičovství a reflektuje rovněž pozici homoparentálních rodin ve školním prostředí. Empirická část práce představuje kvantitativní výzkum, jehož hlavní metodou bylo dotazníkové šetření. Výzkumu se zúčastnilo 70 učitelek a 3 učitelé z mateřských škol. Zkušenost s lesbickými rodinami uvedla polovina výzkumného vzorku. Výsledky ukázaly, že většina vyučujících hodnotí svou zkušenost s lesbickými rodinami pozitivně a během spolupráce s nimi se nesetkávají se zásadními obtížemi. Přestože většina vyučujících zastává k lesbickému a gay rodičovství i spolupráci s těmito rodinami pozitivní postoje, v prostředí mateřských škol je problematika homoparentálních rodin spíše opomíjena. Tematizaci rodinné diverzity a konkrétní aktivity podporující přívětivé prostředí pro lesbické a gay rodiny lze spatřovat především v mateřských školách, které s těmito rodinami již mají...
|
|
| |
|
|
Spolupráce školy s rodinou na počátku školní docházky dětí
Němcová, Viktorie ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku spolupráce školy s rodinou na počátku školní docházky dětí. Teoretická část zkoumá klíčové aspekty této spolupráce. Analýza zahrnuje roli učitele a jeho potřebné kompetence ve 21.stoletím podle různých publikací zabývající se tímto tématem, role rodiny a typologie rodinných struktur dle různých charakteristik ovlivňující vzdělávání dětí, a také zralostní předpoklady dítěte při nástupu do školy a vnímání tohoto kroku jako významného milníku v jeho životě. Dále jsou představeny různé formy spolupráce, stejně jako programy a instituce, které mohou tuto spolupráci podporovat. Mezi ně patří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Česká školní inspekce, Začít spolu, Rodiče vítáni a Člověk v tísni. Praktická část práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu provedeného na dvou vybraných školách. Skrze rozhovory s řediteli, učiteli a rodiči zkoumá práce jejich zkušenosti s různými formami spolupráce, jejich vnímání efektivity a přínosu těchto metod. Výsledky analýzy naznačují pozitivní přínosy vybraných metod, ale také identifikují nedostatky a výzvy, kterým čelí současná praxe školní spolupráce. Na základě těchto poznatků jsou v závěru práce formulována doporučení pro budoucí zlepšení této spolupráce. Práce přispívá k hlubšímu porozumění problematiky...
|
|
|
Zkušenosti gay rodin s učitelkami mateřských škol
Gregorová, Karolína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem zkušenosti gay rodin s učitelkami mateřských škol. Cílem této práce bylo zkoumat a vyhodnotit pohledy rodin, kde jsou oběma rodiči muži, na spolupráci s učitelkami mateřských škol a popsat vztahy a komunikaci mezi homoparentální rodinou a učitelkou mateřské školy. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda existují nějaké komunikační a vztahové bariéry v návaznosti na danou specifičnost výzkumných rodin. Teoretická část práce je úvodem do problematiky homoparentálních rodin, vztahu mezi rodinou a učitelkami mateřských škol, vycházející ze současných výzkumů z oblasti gay rodin a společnosti. Empirická část práce je provedena kvalitativním výzkumem, jehož metodou byl polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly uskutečněny vždy s jedním rodičem z otcovského páru a k tomu byly provedené rozhovory s učitelkami mateřských škol, které mají profesní zkušenosti s dítětem vyrůstajícím v gay rodině. Výzkumný soubor tvořily tři rodiny a tři učitelky mateřských škol. Získaná data byla použita k analýze, která odhalila několik významných informací týkající se vztahu a komunikace mezi rodinami a učitelkami mateřských škol. V souvislosti se specifičností jejich rodinného modelu nebyly zjištěny téměř žádné negativní zkušenosti. KLÍČOVÁ SLOVA Mateřské školy, rodina, homoparentalita,...
|
|
|
Vzájemná pomoc a péče u rodin ve vícegeneračním soužití
NOVÁKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se věnuje aktuálnímu tématu, a to vzájemnou pomocí a péčí u rodin ve vícegeneračním soužití. Teoretická část bakalářské práce se věnuje rodině, ontogenezi jednotlivých vývojových období, které jsou důležité pro pochopení potřeb jednotlivých generací. V poslední kapitole se zaměřuji na vícegenerační soužití. Praktická část zahrnuje vyhodnocení výsledků, které byly zjištěny během výzkumného šetření. Hlavním cílem mé bakalářské práce je identifikovat silné a slabé stránky vícegeneračního soužití, pro jeho naplnění jsem využila kvalitativní výzkumné šetření. Hlavní výzkumná otázka byla: "Jaký vliv má soužití více generací na vzájemnou pomoc a péči?" Pro získávání dat byla zvolena technika polostrukturovaných rozhovorů. Komunikační partneři byly do výzkumu vybrání pomocí metody sněhové koule. K vyhodnocení kvalitativních dat byla využita metoda otevřeného kódování na základě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumná práce byla realizována za pomoci rozhovorů s komunikačními partnery rozdělených podle jednotlivých generací, což umožnilo získat specifické výsledky pro každou generaci zvlášť. Z výzkumu byly identifikovány silné stránky, jako předávání zkušeností a na to navazující prohlubování mezilidských vztahů. Díky tomu vzešla nejdůležitější silná stránka, a to zvýšená potřeba pomoci a péče. Ve výzkumu byly zjištěny také slabé stránky, a to především názorové rozdíly, které vznikají v důsledku dalších slabých stránek, kterými jsou omezení soukromí a neustálá kontrola. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro rodiny, které uvažují o vícegeneračním soužití, nebo již v takovém uspořádání žijí. Bakalářská práce může být dále využita i jako studijní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Homoparentalita a sociální práce
KYSLÍKOVÁ, Patricie
Homoparentální rodiče stále nemají dle platné české legislativy stejná práva jako rodiny heteroparentální. Pouze jeden z rodičů je právně uznán, ten druhý figuruje jako rodič sociální nemající k dítěti právně uznaný vztah. Od roku 2006 funguje v České republice institut registrovaného partnerství. Nicméně ani ten, ať už svým názvem či obsahem není manželství podoben. Mimo právních překážek čelí homoparentální rodiny společenským stereotypům a genderové nerovnosti. Přesto se dle průzkumů postoj českých obyvatel zlepšuje. Je ale rozdíl mezi akceptací a tolerancí. Současně neexistuje mnoho organizací a služeb sociální práce, které by se na homoparentální rodiny, či LGBTQ+ skupinu zaměřovaly. Tato výzkumná práce skrze kvalitativní výzkumnou strategii za využití metody dotazování provedenou pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru zjišťovala, jakým těžkostem homoparentální rodiny čelí a jak by jim sociální práce mohla být nápomocná. Data, která byla získaná z rozhovorů s devíti komunikačními partnery, byla zanalyzovaná metodou zakotvené teorie. Potřeba sociální spravedlnosti představuje teorii, jež se v procesu kódování v datech zakotvila. Její malá míra zapříčiňuje současný legislativní stav, jenž z výzkumu vyplynul jako největší těžkost. Současně odkazuje k převládajícímu tolerantnímu postavení a genderové nerovnosti, kterým komunikační partneři čelí. Akceptující okolí je přitom skutečností výrazně přispívající k lepšímu životu komunikačních partnerů. Pro zvýšení sociální spravedlnosti je potřeba vývoje české sociální práce v kritickém a politickém směru.
|
|
|
Kurátor pro děti a mládež a typologie jeho klientů
HRBKOVÁ, Vanesa
Tato bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež. Cílem bakalářské práce je popsat sociální práci kurátora pro děti a mládež s jeho klienty, se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže a případné odlišnosti v práci s nimi. Kurátor pro děti a mládež je odborným pracovníkem v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Svým působením se snaží metodami sociální práce dělat opatření proti vzniku a šíření rizikového chování u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Provádí opatření směřující k odstranění, zmírnění, zamezení, prohlubování a opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníků OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a provedena kategorizace dat. Z výsledků vyplynulo, že práce kurátora pro děti a mládež je velmi individuální a vždy záleží na konkrétním dítěti či mladistvém a jeho motivaci své rizikové chování změnit. Také velmi záleží na rodině a vrstevnících daného dítěte. Kurátoři pro děti a mládež nejvíce při své sociální práci používají pohovory s dítětem i celou jeho rodinou a případové konference. Přestože nejsou nikde přesně stanoveny konkrétní scénáře, jak postupovat při práci s dítětem s konkrétním druhem rizikového chování, kurátoři každý případ berou jako důležitý a vždy se snaží najít postup, který na klienta nejlépe zapůsobí.
|
|
|
Monitoring aktivit jednotlivých krajských úřadů pro náhradní rodinnou péči
REINOVÁ, Renata
Bakalářská práce je zaměřena na náhradní rodinnou péči a činnost krajských úřadů v procesu jejího zprostředkování. Cílem této bakalářské práce je zmapovat aktivity jednotlivých krajských úřadů pro podporu pěstounské péče, dále pak zjistit, jakým způsobem přibližují tuto problematiku široké veřejnosti a jak podporují a vzdělávají případné žadatele o pěstounskou péči. V bakalářské práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jakým způsobem propagují jednotlivé krajské úřady pěstounskou péči?" a "Jaké činnosti provádějí jednotlivé krajské úřady pro vzdělávání žadatelů o pěstounskou péči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž teoretická část zahrnuje definici pojmů rodina, náhradní rodinná péče spolu s popisem jejích jednotlivých forem, vysvětlení tématiky sociálně-právní ochrany dětí a činnosti krajských úřadů v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. V praktické části byla k dosažení stanoveného cíle využita kvalitativní výzkumná strategie, technika polostrukturovaného rozhovoru a metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci krajských úřadů z oddělení sociálně-právní ochrany dětí, kteří mají na starost náhradní rodinnou péči. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování. Z výsledků provedených rozhovorů vyplývá, že způsoby propagace náhradní rodinné péče se u zkoumaných krajských úřadů převážně shodují. Zároveň bylo zjištěno, že vzdělávání žadatelů o pěstounskou péči není ve většině případů prováděno přímo krajskými úřady. Tuto roli zastávají příspěvkové organizace, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Tato bakalářské práce může být použita jako souhrnný studijní materiál pro studenty, širokou veřejnost či zájemce o náhradní rodinnou péči. Na základě zjištěných dat lze práci využít jako studijní materiál pro strategické plánování usilující o zlepšení propagace náhradní rodinné péče.
|
host ::
RSS.