|
|
Využití MMPI-2 v diferenciální diagnostice Aspergerova syndromu a schizofrenie
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je identifikovat škály v MMPI-2, které by mohly sloužit jako vodítka pro diferenciální diagnostiku Aspergerova syndromu a schizofrenie. Zkoumány byly dospělé osoby s Aspergerovým syndromem a také dospělé osoby s diagnózou schizofrenie. Ve výzkumu je použita kvantitativní metodologie, konkrétně postup dobývání dat z databází, které umožňuje generovat a přímo ověřovat hypotézy. Ze zkoumání vyplynulo, že jsou klíčové konfigurace výšky T-skórů několika různých škál, především 0Si, Sc1, Sc6, Pa1, Pa2, Psyc, Biz a Obs (u 0Si, Sc1, Pa2 a Obs očekáváme u osob s Aspergerovým syndromem zvýšení a u škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz očekáváme, že T-skóry budou průměrné; u osob se schizofrenií zaznamenáváme zvýšení škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz). KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom Schizofrenie Diferenciální diagnostika Dospělost MMPI-2
|
|
|
Psychologické aspekty pozdní diagnostiky u klientů s Aspergerovým syndromem
Adámková, Jana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat psychologické aspekty pozdní diagnostiky (v pubertě a později) Aspergerova syndromu. K tomuto účelu jsou určena teoretická východiska, v jejichž rámci jsou řešeny dopady identifikace diagnózy na psychiku člověka s důrazem na specifika tohoto procesu u diagnostiky Aspergerova syndromu. Z nich pak autorka vychází při kvalitativní analýze výpovědí lidí, kterým byl Aspergerův syndrom diagnostikován po třicátém roce věku. Dotazovaní hovoří o svém životě před tím, než se o Aspergerově syndromu dozvěděli, jaký vliv na ně měly nové informace, jak se rozhodovali pro podstoupení diagnostiky, čeho se obávali, v co doufali. V závěru jsou shrnuty oblasti, do kterých zasahuje identifikace diagnózy Aspergerova syndromu. KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom diagnostika dospělý věk psychologické aspekty
|
|
|
Aktivační centra - celoživotní vzdělávání dospělých osob s mentálním postižením
Máchová, Michaela ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání dospělých osob s mentálním postižením v kurzech aktivačních center. Cílem práce je představit pilotní projekt aktivačních center jako jednu z možností celoživotního vzdělávání dospělých osob s mentálním postižením. Stručně je zde vymezena problematika mentální retardace a dospělosti osob s mentálním postižením. Popsán je současný systém vzdělávání osob s mentálním postižením v České republice s důrazem na stěžejní oblast celoživotního vzdělávání. Detailně je vymezena problematika aktivačních center. V závěru práce je představen průzkum mapující okolnosti dosavadního vzdělávání v aktivačních centrech z pohledu lektorů a metodiků. Nezbytnou součást práce tvoří rozhovory se samotnými účastníky kurzů aktivačních center. Klíčová slova Mentální retardace, dospělost, edukace, vzdělávání osob s mentálním postižením, celoživotní vzdělávání, aktivační centrum, kvalita života.
|
|
|
Krize středního věku
Pilná, Jana ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Krize středního věku je velmi populární koncept popisující střední dospělost. Tváří v tvář blížící se smrti lidé se lidé zastavují na cestě životem při dosahování svých cílů, aby přehodnotili své úspěchy a zhodnotili, co již mají a čeho ještě chtějí dosáhnout, aby si splnili své sny. Teoretická část práce se zabývá především definicí střední dospělosti, krize středního věku, životní spokojenosti a osobní pohody a zároveň představuje přehled základních teorií a výzkumů týkajících se těchto témat. Empirická část je zaměřena na zjištění, jak pojmu krize středního věku lidé rozumí, a zda ve svých životech a životech svých blízkých tuto fázi rozpoznávají jako životní fázi se specifickými příznaky odpovídajícími definici krize středního věku, a jak tuto vývojovou fázi prožívají. Práce se také zabývá psychologickými rozdíly v prožívání středního věku u mužů a žen a způsoby jejího zvládání. Klíčová slova: střední věk, krize, dospělost, životní cyklus, individuace, přehodnocení života
|
|
|
Dospělý člověk jako účastník a adresát katecheze
Paseka, Tomáš ; Kuźniar, Mariusz (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
První část práce se zaměřuje na představení problematiky spojené s katechezí dospělých osob. Ukazuje, jakým způsobem se církev od svých počátků (ve své původní praxi) snažila s tímto fenoménem vypořádat, a snaží se poskytnout přehled nejdůležitějších magisteriálních dokumentů týkajících se tohoto tématu. Je zde nastíněna také současná situace s jejími výzvami. Následně je pozornost zaměřena na předpoklady, jaké by měl mít dospělý člověk jakožto příjemce a spolupracovník v díle katecheze. Kromě nastínění (zohlednění), jak se staví dnešní psychologická bádání vůči obecné lidské zralosti, se práce v této části zaobírá dynamikou rozvoje víry a jejím dozráváním. Dále jsou představeny cíle, které stojí před katechezí dospělých, a úkoly z nich vyplývající, které jsou důležité z důvodu celoživotního vzdělávání. V závěru práce je nastíněn pastoračně-katechetický pohled směřovaný k dospělým lidem.
|
|
|
Copingové strategie při ztrátě sluchu u mladých lidí
Krátká, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu ztráty sluchu v mladém věku. Zaměřuje se na proces vyrovnání se ztrátou sluchu, k níž došlo v období adolescence a mladší dospělosti. Cílem práce je zjistit, jak účastníci studie samotné ohluchnutí prožívali, jak se s ním vyrovnávali, jaké techniky jim pomáhaly ztrátu sluchu zvládnout a co jim bylo v jejich okolí podporou, a co naopak proces ztěžovalo. Práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a praktické. Teoretická část nejprve přibližuje význam sluchu a dopad sluchových vad na život jedince, definuje osoby se sluchovým postižením a věnuje se vymezení postlingválně ohluchlých jedinců ve skupině osob se sluchovým postižením. Dále se zabývá charakteristikou vývojových období adolescence a mladší dospělosti. Ústřední část práce tvoří kapitola zaměřená na stres, copingové strategie obecně i na coping vztahující se konkrétně ke ztrátě sluchu, jakožto k těžké životní situaci. Pro praktickou, tedy empirickou, část byl zvolen kvalitativní výzkum. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 6 respondenty, kteří mají zkušenost se ztrátou sluchu v mladém věku. Jako klíčovými faktory se ukázaly být podpora od okolí a celková reakce okolí na změnu komunikace a přizpůsobení se podmínkám a potřebám ohluchlých. Ze zjištění vyplývá doporučení zejména pro rozšíření...
|
|
|
Vnímaná kvalita života u studentů vysoké školy
Havlová, Aneta ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života, konkrétně jejím subjektivním hodnocením z pohledu vysokoškolských studentů. Cílem práce je zjistit, jak hodnotí kvalitu života studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum byl realizován pomocí metody SEIQoL a jako doplňková metoda byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výběr respondentů byl záměrný, v tomto případě studenti bakalářského studia pedagogické fakulty, obor Výchova ke zdraví. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje především kvalitě života, štěstí a well-beingu. Dále je v práci popsán životní styl a období mladé dospělosti a jeho charakteristiky. Empirická část je věnována samotnému výzkumu. Výsledná data ukazují, že studenti hodnotí svůj život kladně. Průměrný index kvality života u těchto studentů je 72,8 % a hodnocení celkové životní spokojenosti je průměrně 72,6 %. Z následných rozhovorů jsem zjistila, jaké životní cíle jsou pro respondenty významné. Nejvýznamnější cíl je pro respondenty zdraví a zdravý životní styl. Tuto oblast uvedli všichni respondenti. Průměrná spokojenost s tímto cílem je 69 %. Co se týká faktorů, které ovlivnily kladné hodnocení této oblasti, studenti uváděli nejčastěji pohyb, zdravou stravu a duševní pohodu. Druhá nejčastější oblast je pro...
|
|
| |
|
| |
|
|
Střetávání naděje a reality. Existenciální problémy rodičů při osamostatňování jejich potomků s mentálním postižením
Kopřiva, Petr
Práce se zabývá problematikou osamostatňování osob s mentálním postižením od rodičů. Cílem práce je zmapovat cestu k dospělosti osob s mentálním postižením v kontextu životního příběhu z pohledu jejich matek včetně vyhlídek a perspektiv do budoucna. Práce hledá odpověď na otázku: Proč rodiče odkládají plánování a realizaci osamostatnění svých dospělých dětí do pozdního věku? Ústředním tématem je vyrovnávání se rodičů s důsledky mentálního postižení jejich dětí v průběhu celého života jako střetávání naděje a reality v oblasti seberealizace, lidských vztahů a partnerství osob s mentálním postižením. Metodou výzkumu je interpretace biografických rozhovorů a životních křivek s použitím narativní analýzy a zakotvené teorie. Práce porovnává skupinu matek osob se středně těžkým a skupinu matek s lehkým mentálním postižením. Výsledky ukazují kvalitativní rozdíly v problémech obou skupin. U matek osob se středně těžkým mentálním postižením jde o dilematický vztah ke chráněnému bydlení, u matek osob s lehkým mentálním postižením pak o dilematický vztah k partnerství dítěte. Společným jmenovatelem je pak hrozba trvalého osamění jejich dětí v budoucnosti, otřesení smyslu života a existenciální úzkost. Výstupem práce je doporučení pro praxi a konstatování, že závažnost problémů rodičů při vyrovnávání se s...
|
host ::
RSS.