|
|
Fenomén smrti
Rozhoň, Michal ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Demjančuk, Nikolaj (oponent)
Následující práce zkoumá fenomén, který patří k nejstarším otázkám člověka, fenomén smrti. Sleduje vývoj vnímání smrti v evropské myšlenkové tradici od intence k věčnosti, přes postupné nahrazení věčnosti úsilím o nesmrtelnost, které ústí v nihilismus. Dále sleduje postupné zatemňování otázky smrti až do stavu, kdy vlastní smrti nerozumíme. V druhé části práce se pokoušíme formulovat cesty z naznačeného nihilismu a to přes bytí k smrti a autentickou existenci u Martina Heideggera, oblativní lásku Gabriela Marcela a zkušenost se smrtí blízkého u P. L. Landsberga. Na základě těchto tří filosofů pak formulujeme koncepci konkrétního světa jako světa s námi svázaného a tudíž ne-lhostejného. Ve třetí části práce celou problematiku promítáme do oblasti výchovy, kterou formulujeme jako výchovu k smrti, k lásce a k odvaze. Výchova jako ta, která učí být, se smrti nemůže vyhnout, naopak je jejím stěžejním tématem."
|
|
| |
|
|
Pojetí smyslu života v díle I. Yaloma jako cesta k překonání (post)moderního nihilismu
Landa, Jindřich ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá pojmem smyslu života, a to hlavně z pozice existenciální analýzy amerického psychologa Irvina Yaloma. Soustředí se na jeho dílo, které je v opozici k atmosféře pesimismu a nihilismu v současné společnosti. Součástí práce je i vymezení základních pojmů a další související informace ohledně smyslu života. Důraz je kladen i filosofický kontext a to hlavně na dílo Fridricha Nietzscheho či Alberta Camuse a také na psychologii Viktora Frankla. Cílem práce je zjistit, jaká možná východiska nabízí Yalomova existenciální analýza v konfrontaci s postmoderním nihilismem a pocitem nesmyslnosti lidského života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nietzche a dnešek
Koláček, Václav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
První část této práce si dává za úkol osvětlit Nietzscheho základní pojmy jako je "vůle k moci", "nadčlověk" a "věčný návrat téhož", aby bylo co nejpříměji pochopeno jádro jeho základních filosofických pohledů. Toto porozumění je nutným předpokladem pro druhou část, jejímž záměrem je poukázat na souvislosti Nietzscheho s dnešní dobou, čímž se otevírá otázka po étosu. Ve třetí části se autor zabývá ontologickou diferencí a jejími souvislostmi ve vztahu k dnešnímu člověku, avšak étos u myslitele nakonec nenachází, a tak se propracovává ke čtvrté části, jedinému možnému relevantnímu kroku v před, a sice hledání etiky v prameni každého člověka jako východiska z postmoderního nihilismu. Cílem práce je ukázat nejen na to, že Nietzsche zbořil etické hodnoty institucemi mocenskými dlouho vštěpované, ale zároveň tímto zbořením vytvořil most k hledání sebe sama, což je úkol, ke kterému ani postmoderna zatím nedozrává, avšak prostředí je zde již připraveno.
|
|
|
Philosophical Perspective in John Fowles' The Collector
Dlasková, Barbora ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá knihou Sběratel, napsané britským spisovatelem Johnem Fowlesem. Pohled na knihu je z filosofické perspektivy, zejména z pohledu Existencialismu. Teoretická část poskytuje přehled filosofických postojů a témat, které jsou následně rozebrány v části praktické. Praktická část se soustředí na hlavní postavy románu, Mirandu Grey a Ferdinanda Clegga a jejich odlišné životní postoje. Miranda je vnímána jako hrdinka Existencialismu, připravená na autentický život a Ferdinand jako představitel Nihilismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zahradníčkovo Znamení moci
Svárovská, Nicol ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl interpretovat rozsáhlou básnickou skladbu Jana Zahradníčka Znamení moci. Interpretace krystalizuje kolem motivu dehumanizace člověka (spojené s nietzscheovským motivem nihilismu a posledního člověka), ztráty slova, diskontinuity, ztráty času, lidské tváře, nicoty (konkretizované Nicoty) a možnosti záchrany spojené s iniciací zraku. Pro osvětlování motivů jsou zásadní dvě významové linie sbíhající se v Zahradníčkově Znamení moci: Dantova Božská komedie a Picardovo dílo pozdních čtyřicátých let. Báseň Znamení moci psal Zahradníček na přelomu roku 1950-1951, v době intenzivní práce na překladu Dantovy Komedie. Intencí první části je ukázat, jak silně Božská komedie formuje jeho imaginaci a promítá se do zpodobení klíčových motivů Znamení moci. Intencí druhé části je otevřít pro interpretaci Znamení moci nový významový kontext, dílo švýcarského esejisty, filosofa a básníka Maxe Picarda, které mělo pro Zahradníčkovu skladbu zásadní význam. V představení Picardova specifického uchopení klíčových fenoménu modernity, jež se infiltrovalo do Zahradníčkovy skladby, spatřuji další cíl práce. Výklad určuje základní otázka Znamení moci - "co se stalo s člověkem" -, ve které rozeznáváme dva momenty: kdo je člověk a jak se člověk proměnil. Proměna povahy lidství člověka, proměna jeho...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nietzsche a Dostojevskij. Idea nadčlověka
Hrybkova, Katsiaryna ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje vyjevení styčných bodů na jedné straně, a odlišných východisek na straně druhé v Nietzscheho a Dostojevského pojetí nadčlověka s použitím tzv. filosoficko-antropologického přístupu k dané problematice. Vychází přitom jak z celkového kontextu tvorby obou autorů, tak ze zohlednění širších dobových kulturně- historických souvislostí. Základním východiskem dané práce je předpoklad (společný pro oba autory) klíčového postavení problému člověka, jehož nejdůležitějším bytostním určením je svobodné rozhodování. Analýza charakteristik zakládajících podstatu člověka následně vyúsťuje v tematizaci ideje nadčlověka - shrnutí výsledků hodnocení lidských bytostních vlastností a vize budoucí podstaty člověka. Prostřednictvím podrobné analýzy jednotlivých mezníků na cestě od člověka k nadčlověku v podobě různých typů vztahování se k vlastnímu bytí a vlastní svobodě - posledního člověka, vyšších lidí a nadčlověka (popř. obyčejných a výjimečných lidí) - autorka dospívá k soustavné komparaci motivu nadčlověka v myšlení obou autorů i s tím souvisejících konceptů (negativní a pozitivní svoboda, překonání nihilismu atd.), a nakonec jejich celkového významu. KLÍČOVÁ SLOVA F. Nietzsche, F. M. Dostojevskij, nadčlověk, svoboda, nihilismus, vyšší lidé, poslední člověk, vůle k moci,...
|
host ::
RSS.