|
|
Význam Alp jako refugia v kvartetním klimatickém cyklu se zaměřením na měkkýše.
Gelnarová, Barbora ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Coufal, Radovan (oponent)
Alpy jsou všeobecně známé glaciálním refugiem, důležitým hotspotem biodiverzity a centrem endemismu mnoha druhů. Za toto vděčí své topologické členitosti a vysoké heterogenitě habitatů, které tak poskytují domov pro různé druhy organismů. Zejména pak východní Alpy představovaly důležité glaciální refugium a zasloužily se tak o přežití nesčetného počtu různých druhů během kvartérního klimatického cyklu. Tato bakalářská práce je literární rešerší zaměřenou na studium glaciálních refugií suchozemských plžů v Alpách. Velká část práce se také věnuje důvodům značné biodiverzity, a především endemismu tohoto regionu. Další část se věnuje postglaciálnímu šíření druhů suchozemských plžů ze svých refugií. Klíčová slova: Alpy, refugium, endemismus, biodiverzita, kvartér, postglaciální šíření, měkkýši, paleobiologie
|
|
|
Biogeografie herpetofauny ostrovů Egejského moře
Sýkorová, Marta ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Papežík, Petr (oponent)
Biogeografie herpetofauny Egejského moře je v posledních třiceti letech předmětem důkladného zkoumání. V evoluční biologii jsou ostrovy považovány za modelové ekosystémy. Lze na nich pozorovat morfologické, fyziologické a behaviorální změny, označované jako takzvané "ostrovní syndromy". Vznik těchto syndromů je závislý na velikosti ostrova, jeho vzdálenosti od pevniny a na stáří ostrova. Dále také na hustotě populace, dostupnosti zdrojů a přítomnosti predátorů. Konkrétními projevy těchto syndromů jsou u plazů obývajících Egejské ostrovy: výskyt endemismu, gigantismu a nanismu, barevné změny, častější autotomie ocasu, kanibalismus a potravní specializace. Většina těchto změn je popsána na ještěrkách rodu Podarcis, zejména na Podarcis erhardii, jelikož je v této oblasti nejrozšířenějším plazem. Druhým velmi rozšířeným, a proto často zkoumaným plazem je Mediodactylus kotschyi. Ke změnám často dochází na malých ostrovech, jedinci tak bývají porovnáváni s příslušníky stejného druhu z většího ostrova nebo z pevniny. Výskyt endemitů je významně vyšší na ostrovech, které jsou déle odděleny od pevniny. Vznik gigantismu a nanismu nejvíce ovlivňuje predace, vnitrodruhová nebo mezidruhová kompetice a množství ptačích kolonií na ostrově. Přítomnost ptačích kolonií zajišťuje plazím druhům přísun živin, kterých...
|
|
|
Evolution of members of the genus Cardamine from the Anatolia-Caucasus region and the Balkan Peninsula
Kantor, Adam ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Oberprieler, Christoph (oponent)
Táto práca si kladie za cieľ objasniť evolúciu zástupcov vybraných druhových skupín rodu Cardamine, ktorý predstavuje druhovo bohatý rod s celosvetovým rozšírením a veľmi zložitou evolučnou históriou. Skúmané druhy predstavujú vlhkomilné trváce byliny, pričom práca bola zameraná na štúdium ich diverzity na území Balkánskeho polostrova a juhozápadnej Ázie, s dôrazom kladeným najmä na region Anatólie a Kaukazu. Tieto oblasti obsahujú celosvetové centrá biodiverzity (global biodiversity hotspots) a dôležité glaciálne refúgiá, no napriek tomu je len veľmi málo známe o evolučných mechanizmoch a environmentálnych faktoroch, ktoré v týchto oblastiach zohrávali rolu pri diverzifikácii a speciácii rastlín. V tejto práci boli adresované otázky týkajúce sa fylogenézy a taxonómie študovaných skupín, s cieľom stanoviť význam polyploidizácie a hybridizácie v ich evolúcii. Hlavnou aplikovanou metódou bola technika Hyb- Seq, založená na princípe sekvenovania novej generácie (next-generation sequencing), ktorá sa ukázala byť veľmi účinnou a všestrannou metódou pri riešení evolučných otázok. V práci bol použitý integratívny prístup, kombinujúci Hyb-Seq s rôznymi inými karyologickými, molekulárnymi, cytogenetickými technikami a metódou modelovania ekologických ník, čo umožnilo veľmi komplexný pohľad na riešené témy....
|
|
|
Modelování rozšíření balkánských horských endemitů
Rataj, Jakub ; Smyčka, Jan (vedoucí práce) ; Man, Matěj (oponent)
Endemismus je biogeografický fenomén, kdy je taxon svým výskytem limitován pouze na určitou oblast a jinde se nevyskytuje. Studium areálů takových taxonů může přinášet nové poznatky o jejich evoluční historii, případně o historii lokality, kde se v současnosti vyskytují. V evropském prostředí jsou z tohoto hlediska zajímavé horské oblasti, vyznačující se vyšší mírou endemismu než přilehlé nížiny. Jednou z metod, jak efektivně popsat areál endemického druhu, jsou modely rozšíření druhů, species distribution models, SDM. Na základě těchto modelů jsme schopni kvantifikovat vztahy mezi druhem a jednotlivými složkami prostředí, či predikovat výskyt zástupců do nových prostorových i časových lokalit. Výsledné modely mají potenciál být inkorporovány do širokého spektra dalších studií. Cílem této bakalářské práce je shrnout problematiku tohoto typu ekologického modelování v kontextu horských endemických rostlin. Důraz je kladen na jednotlivá specifika nálezových a enviromentálních dat, k tomuto účelu používaných, a na rozbor jednotlivých statistických metod. Dále pak charakterizaci endemických taxonů Balkánského poloostrova, kterým by se měla věnovat navazující práce diplomová.
|
|
|
Dopady odlesňování horských oblastí západní Afriky na biodiverzitu
Stříbrská, Eliška ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Vysoká míra odlesňování je celosvětovým problémem, který se negativně projevuje nejen na diverzitě mnoha druhů rostlin a živočichů, ale také na lokálních a globálních klimatických podmínkách. Obzvlášť palčivá je tato problematika v oblastech s vysokou mírou endemismu, kterými jsou i zalesněné oblasti hor západní Afriky. Ty se navíc vyznačují titulem nejvíce fragmentovaných a odlesňovaných hor v Africe. Dopady na tamní organismy jsou povětšinou negativní. Dochází ke ztrátě jejich habitatů a k nemožnosti migrace z izolovaných oblastí, k odloučení druhů živočichů a rostlin, kteří jsou na sobě životně závislí a k celkovým změnám ve složení ekosystému. Tyto změny mají pak dopady na stabilitu ekosystému a vzniká řetězová reakce, kterou lze jen stěží zastavit. Jsou i některé pozitivní dopady, které působí na generalisty, neboli na druhy, které nejsou specializované na určitý druh potravy nebo prostředí. Tyto druhy však nejsou zájmem primární ochrany. Negativní dopad je tedy převládajícím ve spojitosti s endemicky se vyskytujícími taxony. Následky odlesňování pociťují i místní obyvatelé, jejichž život je ovlivněn prodlužujícími a zintenzivňujícími se suchy, sesuvy půdy a nemožností spoléhat se na les jakožto na místo pro obživu. Aby bylo možné situaci změnit, musí dojít k zásadním změnám ve finanční...
|
|
|
Evoluce endemismu horských druhů živočichů
Švihálková, Tereza ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Horské ostrovy, izolované habitaty obklopené odlišným prostředím nížin, jsou domovem celé řady endemických druhů živočichů. Tyto hot-spoty biodiverzity a endemismu najdeme převážně v tropických oblastech. Výskyt endemitů tak částečně odpovídá obecným makro- ekologickým pravidlům biogeografie. Pro specifičtější vysvětlení původu a evoluce horských druhů živočichů vycházíme obvykle ze dvou teorií - vikarianční a disperzní. Platnost těchto teorií se liší v návaznosti na taxonu, lokalitě a evoluční minulosti, není tedy jednoduše možné je globálně generalizovat. V této bakalářské práci jsou shrnuty předpoklady pro výskyt endemických druhů a poznatky z některých světově významných horských lokalit s velkým počtem endemických živočichů.
|
|
|
Využití Biologické olympiády ve školách a zařazení vybraných úloh do výuky na gymnáziích.
Dvořáková, Darina ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá Biologickou olympiádou a přepracováním vybraných úloh krajského kola na úlohy, které mohou najít uplatnění při výuce na vyšším stupni gymnázií. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje obecné informace o Biologické olympiádě (BiO), mapuje úspěchy českých studentů na Mezinárodní biologické olympiádě, podává literární přehled k jednotlivým tématům vybraných úloh. V praktické části jsou přepracovány čtyři úlohy rozdílných témat: Eukaryotická buňka jako mozaika, Voda v životě živočichů, Areály a rozšíření živočichů, Historie květeny ČR. Jednotlivé úlohy jsou zpracovány formou pracovních listů, byly ověřeny na školách během vyučování a zhodnoceny položkovou analýzou jednotlivých otázek. Znalosti studentů v oblasti vybraných témat byly testovány pomocí vytvořených pretestů a posttestů. Dále diplomová práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření týkající se zapojení škol do BiO a názory učitelů na danou problematiku.
|
|
|
Endemická vodní fauna krasových poljí na Balkáně
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkánském poloostrově patří mezi "hot spot" biodiverzity a vyznačuje se vysokým stupněm endemismu sladkovodních ryb. Četné geologické a klimatické události ovlivnily formování oblasti a speciaci druhů. Krasová polje jsou charakteristickým znakem Dinárského krasu. Představují specifický ekosystém plný endemických druhů živočichů, kde hrají roli hydrogeologické pochody. Na poljích se objevují pravidelné záplavy, čímž dochází k aktivaci různých podzemních cest a jejich propojení. Životu v této oblasti se přizpůsobilo dvacet dva endemických druhů ryb, které žijí část roku v podzemních a část roku v povrchových vodách, a mohou mezi těmito polji migrovat podzemními toky. U těchto ryb proto došlo k výrazné redukci velikosti šupin i změně v komplexnosti ošupení. Šupiny jsou malé a u některých druhů sotva viditelné. Tyto druhy ryb a bohatá podzemní fauna krasu jsou ohroženy především znečištěním, destrukcí habitatu a odvodňováním poljí.
|
|
|
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...
|
|
|
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
|
host ::
RSS.