|
|
Evolution of members of the genus Cardamine from the Anatolia-Caucasus region and the Balkan Peninsula
Kantor, Adam ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Oberprieler, Christoph (oponent)
Táto práca si kladie za cieľ objasniť evolúciu zástupcov vybraných druhových skupín rodu Cardamine, ktorý predstavuje druhovo bohatý rod s celosvetovým rozšírením a veľmi zložitou evolučnou históriou. Skúmané druhy predstavujú vlhkomilné trváce byliny, pričom práca bola zameraná na štúdium ich diverzity na území Balkánskeho polostrova a juhozápadnej Ázie, s dôrazom kladeným najmä na region Anatólie a Kaukazu. Tieto oblasti obsahujú celosvetové centrá biodiverzity (global biodiversity hotspots) a dôležité glaciálne refúgiá, no napriek tomu je len veľmi málo známe o evolučných mechanizmoch a environmentálnych faktoroch, ktoré v týchto oblastiach zohrávali rolu pri diverzifikácii a speciácii rastlín. V tejto práci boli adresované otázky týkajúce sa fylogenézy a taxonómie študovaných skupín, s cieľom stanoviť význam polyploidizácie a hybridizácie v ich evolúcii. Hlavnou aplikovanou metódou bola technika Hyb- Seq, založená na princípe sekvenovania novej generácie (next-generation sequencing), ktorá sa ukázala byť veľmi účinnou a všestrannou metódou pri riešení evolučných otázok. V práci bol použitý integratívny prístup, kombinujúci Hyb-Seq s rôznymi inými karyologickými, molekulárnymi, cytogenetickými technikami a metódou modelovania ekologických ník, čo umožnilo veľmi komplexný pohľad na riešené témy....
|
|
|
Evolutionary processes responsible for complexity in aquatic vascular plants
Prančl, Jan ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Oberprieler, Christoph (oponent) ; Štech, Milan (oponent)
Vodní rostliny představují evolučně heterogenní skupinu organismů, které se adaptovaly na život ve velmi specifickém prostředí. Navzdory velké evoluční vzdálenosti mezi jednotlivými příbuzenskými liniemi sdílejí vodní makrofyty mnoho společných anatomických, morfologických, fyziologických a reprodukčních adaptací, které vznikly nezávisle díky konvergentnímu a paralelnímu vývoji znaků. Vodní rostliny představují evolučně unikátní jednotku, které však v současné systematické botanice není věnována odpovídající pozornost. Navíc se vesměs jedná o taxonomicky obtížné skupiny vzhledem k silné redukci tělní stavby a vysoké míře fenotypové plasticity. Tato dizertační práce se zaměřuje na výzkum dvou taxonomicky složitých skupin, hvězdošů (rod Callitriche) a lakušníků (Ranunculus sect. Batrachium). Za pomoci různých metodických přístupů (stanovení velikosti genomu, počítání chromozomů, sekvenace jaderných (ITS) i plastidových (trnT-trnL) úseků DNA, studium herbářových sbírek) jsme zkoumali nejdůležitější evoluční procesy, jako je hybridizace, polyploidizace a kryptická diverzita, a hodnotili jejich vliv na evoluční komplexitu vodních rostlin. V rámci České republiky jsme také poprvé zmapovali rozšíření jednotlivých druhů ze studovaných skupin. Průtoková cytometrie byla potvrzena jako velmi účinná metoda pro...
|
|
|
Evoluční mechanismy a vztahy mezi taxony rodu Pilosella
Urfus, Tomáš ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Oberprieler, Christoph (oponent) ; Rotreklová, Olga (oponent)
Bylo provedeno několik příkladových studií na různých úrovních (populační, regionální, komparativní atd.), jejichž cílem bylo zjištění významnosti zdrojů variability rodu Pilosella (Asteraceae) a sledování mikroevolučních trendů. Série pokusů na různých prostorových úrovních a srovnávací studie blízce příbuzné skupiny (s částečně odlišným typem probíhající mikroevoluce - rod Picris) jasně naznačily společné typy procesů a současně vyzdvihly jedinečnost rodu Pilosella. Mikroevoluční potenciál byl zjišťován na populační úrovni pomocí morfometriky (hybridizační tendence vysoce komplikovaného hybridního roje v Praze Vysočanech). Posléze byla studována cytogeografie druhu Pilosella officinarum na regionální škále (střední Evropa). Tetraploidní cytotyp byl detekován téměř výhradně v Čechách a dále na západ, zatímco pentaploidní a hexaploidní cytotyp převažoval na Moravě a na Slovensku a dále na jihovýchod. Následovalo morfometrické zhodnocení tří nejběžnějších ploidních úrovní (4x, 5x a 6x) P. officinarum v kombinaci s analýzou reprodukčních způsobů. Výsledky potvrdily možnost odlišení jednotlivých cytotypů (intermediární penatploidi se částečně překrývají s tetra- a hexaploidy). Byly též prokázány odlišné morfologické trendy sexuálních vs. apomiktických hexaploidů. Konečně byla ...
|
host ::
RSS.