|
|
Evolution of members of the genus Cardamine from the Anatolia-Caucasus region and the Balkan Peninsula
Kantor, Adam ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Oberprieler, Christoph (oponent)
Táto práca si kladie za cieľ objasniť evolúciu zástupcov vybraných druhových skupín rodu Cardamine, ktorý predstavuje druhovo bohatý rod s celosvetovým rozšírením a veľmi zložitou evolučnou históriou. Skúmané druhy predstavujú vlhkomilné trváce byliny, pričom práca bola zameraná na štúdium ich diverzity na území Balkánskeho polostrova a juhozápadnej Ázie, s dôrazom kladeným najmä na region Anatólie a Kaukazu. Tieto oblasti obsahujú celosvetové centrá biodiverzity (global biodiversity hotspots) a dôležité glaciálne refúgiá, no napriek tomu je len veľmi málo známe o evolučných mechanizmoch a environmentálnych faktoroch, ktoré v týchto oblastiach zohrávali rolu pri diverzifikácii a speciácii rastlín. V tejto práci boli adresované otázky týkajúce sa fylogenézy a taxonómie študovaných skupín, s cieľom stanoviť význam polyploidizácie a hybridizácie v ich evolúcii. Hlavnou aplikovanou metódou bola technika Hyb- Seq, založená na princípe sekvenovania novej generácie (next-generation sequencing), ktorá sa ukázala byť veľmi účinnou a všestrannou metódou pri riešení evolučných otázok. V práci bol použitý integratívny prístup, kombinujúci Hyb-Seq s rôznymi inými karyologickými, molekulárnymi, cytogenetickými technikami a metódou modelovania ekologických ník, čo umožnilo veľmi komplexný pohľad na riešené témy....
|
|
|
Population structure and evolutionary history of Central European bellflowers from the Campanula rotundifolia agg.
Šemberová, Kristýna ; Schmickl, Roswitha Elisabeth (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Štech, Milan (oponent)
7 Abstrakt zace novinky. Campanula rotundifolia agg.) byl vy studium a . polyploidizace zdroj komplexu a a ved k posunu klady pro i jsou k ke v hybridizace s V C. rotundifolia a alopatrii. a o na a tetraploid , a to jak v mi ami, studovala jsem morfologickou v v by variabilita ve velikosti genomu, v gneice a morfoligii. Vysok variabilita, s m vysok C. rotundifolia m ch ch model ne y rekonstruovanou , jsem porovnala genetickou a morfologickou variabilitu a variabilitu ve velikosti genomu u rostlin z C. rotundifolia s. str. Morfologick podobnost a genetick C. bohemica a C. scheuchzeri z Alp byl C. gelida ve v C. rotundifolia subsp. sudetica. Campanula rotundifolia subsp. sudetica C. rotundifolia s. str. Campanula rotundifolia fenotypovou taxonomy : Campanula rotundifolia agg,
|
|
| |
|
|
Study of plant dispersal in river corridors using molecular marker
Fér, Tomáš ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent)
Úvod K šířenírostlin a ýměně genetickéinformacemezi populacemidocházískrze tzv. propagule(částice určenépro šíření)a pyl. Propagule mohou být bud' vegetativní(např' pacibulky nebo turionyJ nebo generativní(semenaneboplody].Různédruhyisoušířenyrůznýmzpůsobem,např.větrem(anemochorie), vodou (hydr.ochorie),zvířaty [zoochorie] nebo díky člověku (antropochorie).Typ a frekvence šíření v'ýznamněovlivňu|erozšířenídruhu a takédistribuci genetickévariability uvnitř a mezi populacemi. Zl]alosttzv' ,dispersalkernel',cožie určenítoho,iak jsou šířenasemenaokolo zdroie,ie zásadnípro porozuměníekologickýmprocesůmnakraiinnéúrovni.PočetšíŤ.enýchsemen,aIei Vzdálenosta směrjejich transportu ie podstatnépro ekologickéotázky. Používáse něko|ik různýchpřístupůke studiu šíření: (lJ sledovánÍ šířených propagulí, (2J chytání šířených propagulí, (3) matematické (empirické, mechanistické)modelypopisuiígípohybpropagulíokoloiejichzdrojůa (4Jpříménebonepi.ímégenetické metody vyrržÍvajícímolekulární informaci fisozymovou, restrikčnífragmenty,DNA sekvence).Protože genetickápodobnostodpovídápříbuznostimeziiedinci,prostorovépatterngenetickévariabilitymůžebýt interpretovánojakovýměnagenetickéinformace,např.šířenípropagulímezipopulacemi. studovatšířenírostlinie obzvláštězajimavév heterogenníkrajině,kde jsoupotenciálnívhodnámísta propoiena...
|
|
| |
|
|
Ecological and evolutionary consequences of edaphic differentiation in plant polyploid systems
Kolář, Filip ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Krahulec, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá evolučně ekologickými důsledky souhry mezi procesy edafické specializace a genomové duplikace (polyploidizace). Obecné hypotézy byly testovány pomocí širokého spektra ekologických, karyologických a molekulárních metod na třech modelových systémech krytosemenných rostlin (ploidně variabilní druhy nebo druhové komplexy vyskytující se na běžných i edaficky zvláštních substrátech jako hadce a vápence). V případě Knautia arvensis agg. (Caprifoliaceae) se podařilo detekovat ve střední Evropě zvláštní kryptickou diploidní skupinu vázanou na hadcové a vápencové výchozy, které zřejmě sloužily jako její refugia v průběhu dramatických změn v Holocénu (šíření lesa, člověkem podmíněné změny krajiny). Tyto refugiální populace navíc vykazovaly silný evoluční potenciál jak dokládá jejich nedávná polyploidizace a únik nového tetraploidního cytotypu za hranice hadcového refugia prostřednictvím hybridizace s okolními populacemi. Přežívání obou cytotypů Knautia na hadcové půdě bylo usnadněno tolerancí k hlavním chemickým stresovým faktorům hadců (vysoká koncentrace niklu a nízký poměr vápníku ku hořčíku). Ve skupině Galium pusillum agg. (Rubiaceae) byla odhalena překvapivě vysoká cytologická, ekologická a taxonomická diverzita v dříve zaledněných oblastech západní a severní Evropy. Hlavními...
|
|
|
Biology, ecology and invasion characteristics of Campylopus introflexus in the Czech Republic
Mikulášková, Eva ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Kučera, Jan (oponent)
A B S T R A K T ( I N C Z E C H ) Ekologický a ekonomický dopad invazních rostlin na přirozené ekosystémy je předmětem mnoha studií, avšak invazní mechorosty jsou studovány pouze okrajově. Campylopus introflexus (Hedw.) Brid. je nejvýznamnější invazní druh mechorostu v Evropě. Pochází z jižní polokoule a v Evropě byl poprvé zaz- namenán v roce 1941 na Britských ostrovech, odkud se postupně šíří směrem na východ. První údaj z České republiky pochází z roku 1988. V rámci této práce bylo zjištěno, že v roce 2006 bylo v České republice známo přes 70 lokalit, v roce 2011 už bylo známo více než 100 lokalit. Dále je ukazováno, že Česká republika byla kolonizována opakovaně pomocí gener- ativních spor, všechny populace mají unikátní genotyp. Populace mají malou genetickou variabilitu, genetická diverzita v rámci České republiky není ko- relována s geografickou pozicí ani s žádnou ze sledovaných proměnných prostředí. V rámci jemného měřítka jedné dílčí lokality se rozšiřuje pomocí vegetativních diaspor, zatímco pro šíření na větší vzdálenosti využívá gener- ativní spory. Ve střední Evropě C. introflexus preferuje jehličnaté prosvětlené lesy, zvláště monokultury smrku či borovice. Druh kolonizuje paseky, břehy cest, okraje porostů a narušená rašeliniště. Na těchto místech může tvořit...
|
host ::
RSS.