|
|
Evolution of members of the genus Cardamine from the Anatolia-Caucasus region and the Balkan Peninsula
Kantor, Adam ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Oberprieler, Christoph (oponent)
Táto práca si kladie za cieľ objasniť evolúciu zástupcov vybraných druhových skupín rodu Cardamine, ktorý predstavuje druhovo bohatý rod s celosvetovým rozšírením a veľmi zložitou evolučnou históriou. Skúmané druhy predstavujú vlhkomilné trváce byliny, pričom práca bola zameraná na štúdium ich diverzity na území Balkánskeho polostrova a juhozápadnej Ázie, s dôrazom kladeným najmä na region Anatólie a Kaukazu. Tieto oblasti obsahujú celosvetové centrá biodiverzity (global biodiversity hotspots) a dôležité glaciálne refúgiá, no napriek tomu je len veľmi málo známe o evolučných mechanizmoch a environmentálnych faktoroch, ktoré v týchto oblastiach zohrávali rolu pri diverzifikácii a speciácii rastlín. V tejto práci boli adresované otázky týkajúce sa fylogenézy a taxonómie študovaných skupín, s cieľom stanoviť význam polyploidizácie a hybridizácie v ich evolúcii. Hlavnou aplikovanou metódou bola technika Hyb- Seq, založená na princípe sekvenovania novej generácie (next-generation sequencing), ktorá sa ukázala byť veľmi účinnou a všestrannou metódou pri riešení evolučných otázok. V práci bol použitý integratívny prístup, kombinujúci Hyb-Seq s rôznymi inými karyologickými, molekulárnymi, cytogenetickými technikami a metódou modelovania ekologických ník, čo umožnilo veľmi komplexný pohľad na riešené témy....
|
|
|
Evolutionary and conservation consequences of interspecific hybridization in rare plant species
Vít, Petr ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Španiel, Stanislav (oponent)
4 Souhrn Hybridizace hraje významnou roli v evoluci cévnatých rostlin. Obecně ale může mít jak pozitivní tak negativní důsledky, sahající od vzniku nových taxonů až po možné vyhynutí druhu skrze introgresi. Tyto důsledky mohou být znásobeny obzvláště u taxonů s omezeným geografickým rozšířením nebo u vzácných taxonů. Základem předkládané dizertační práce jsou tři studie zabývající se mezidruhovou hybridizací s účastí vzácného taxonu. Práce je doplněna studií, ve které vystupuje hybridizace jako zdroj variability a nového taxonu. Koexistence početných primárních hybridů s rodičovskými taxony byla odhalena u endemického rožce Slavkovského lesa (Cerastium alsinifolium) a jeho široce rozšířeným protějškem (C. arvense). Naproti tomu, hybridizace nativních leknínů (Nymphaea alba, N. candida) je velmi vzácná. Předpokládalo se, že oba taxony mohou volně hybridizovat, avšak naše karyologická data tento předpoklad nepotvrdila. Hybridizace v obou případech není vážným ohrožením vzácných taxonů. Třetí studie osvětluje důsledky mezidruhové hybridizace v rámci rodu Diphasiastrum. Obecně jsou ve střední Evropě rozlišovány tři základní a tři hybridogenní taxony. Vymezení jednotlivých taxonů je však nejednoznačné a díky introgresivní hybridizaci existují přechody (jak v morfologii, tak ve velikosti genomu) mezi taxony. Tato...
|
|
|
Microevolutionary processes and inter-cytotype interactions in mixed-ploidy populations
Trávníček, Pavel ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Zozomová, Judita (oponent)
Souhrn [Abstrakt] Cílem této dizertační práce je lepší porozumění schopnosti různých ploid- ních úrovní koexistovat ve smíšených populacích a zvláštní důraz je kladen na mikroevoluční procesy, které toto soužití umožňují. Naše dosavadní znalosti v tomto směru se opírají pouze o několik podrobně zkoumaných modelových dru- hů, jako je vrbovka úzkolistá, Epilobium (Chamerion) angustifolium či Heuchera gros- sulariifolia, nicméně některá odvozená zobecnění se zdají být ve světle nových poznatků jako minimálně předčasná. Detailní výzkum dalších cytotypově vari- abilních druhů zahrnutých v této práci jednoznačně ukazuje, že polyploidní kom- plexy se mohou velmi dramaticky lišit ve schopnosti jak se vypořádat s koexistencí cytotypů ve smíšených populacích. Zatímco některé druhy víceméně postrádají smíšené populace (takovým příkladem může být vikev ptačí, Vicia cracca; Článek III.), naproti tomu jiné druhy velmi často tvoří ploidně heterogenní populace, které jsou udržovány volným párováním všech cytotypů a absencí jakýchkoliv repro- dukčně izolačních bariér mezi nimi (příklad jestřábníku hadincovitého, Pilosella echioides; Článek II.). Síla a souhrnný efekt rozličných reprodukčních bariér (pre- i post-zygotických) určuje pozici konkrétního multiploidního komplexu mezi...
|
host ::
RSS.