|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním: ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním : ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla" se věnuje nárokům psychologické adaptace na onkologické onemocnění se zaměřením na specifika diagnózy karcinomu děložního hrdla. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek a dále uvádí téma zvládání onkologického onemocnění ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na nádorové onemocnění se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s onkologickou diagnózou. Teoretickou část práce uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Rovněž si všímá i proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty podpůrné aspekty, které pacientky oceňují nebo postrádají u ošetřujícího týmu (lékaři a další zdravotnický personál). Výzkumné šetření zahrnuje 12...
|
|
|
Zvládání zkušenosti rozvodu rodičů dětmi
Dolejšová, Zuzana ; Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Cílem této práce je identifikace toho, co mladým dospělým v dětství pomáhalo zvládat zátěžovou situaci, kterou pro ně představuje rozvod rodičů, co jim zvládání situace naopak zhoršovalo, jak na ni nahlíží s odstupem času a zda se s ní již cítí být vyrovnaní. V teoretické části představují stěžejní témata rozvod a copingové strategie. Pozornost je zaměřena především na prožívání a zvládání rozvodu dětmi. Pro ucelenost tématu se tato část také dotýká oblastí krátkodobých a dlouhodobých dopadů rozvodu na děti a porozvodového uspořádání rodiny. Empirická část je založena na kvalitativní analýze 12 rozhovorů s mladými dospělými, kteří prožili rozvod rodičů v dětství. K vyhodnocení dat je použita tématická analýza. Z výsledků vyplynuly protektivní i rizikové faktory, které korespondují s poznatky odborné literatury. Klíčová slova: Rozvod, rodina, psychosociální zátěž, copingové strategie.
|
|
|
Zkušenost psychoterapeutické práce se suicidálními klienty: interpretativní fenomenologická analýza
Paták, Adam ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce si klade za cíl porozumět zkušenosti psychoterapeutické práce se suicidálními klienty a identifikovat klíčová témata, jež se s tímto fenoménem pojí. Dílčí cíle představuje zmapování dopadů na osobní život psychoterapeutů a hodnocení současného systému péče o suicidální klienty v České republice. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup, přičemž pro analýzu dat, získaných pomocí polostrukturovaných rozhovorů, byla použita interpretativní fenomenologická analýza. Výzkumný vzorek tvoří celkem 6 informantů, kteří absolvovali komplexní postgraduální psychoterapeutický výcvik a během své kariéry pracovali s alespoň 5 suicidálními klienty. Teoretická část pojednává o epidemiologii sebevražednosti, protektivních a rizikových faktorech suicidálního chování, dosavadních výzkumech či vymezuje terminologii spolu se současně platnou legislativou. V rámci empirické části jsou výsledky prezentovány ze dvou perspektiv. Zatímco první zachycuje zkušenosti jednotlivých účastníků výzkumu, druhá představuje pro zkušenost psychoterapeutické péče se suicidálními klienty významná a všem zkoumaným osobám společná témata. Za účelem přehlednosti a srozumitelnosti byly identifikované fenomény komplexní zkušenosti rozčleněny do 4 základních shluků (Psychoterapeutická práce; Prožívání; Osobní život; Systém...
|
|
| |
|
|
Zvládání technostresu na pracovišti
Königová, Klára
Diplomová práce se zabývá problematikou technostresu a jeho vlivem na zaměstnance poradenských firem v rámci České republiky. Cílem práce je navržení vhodných copingových strategií a preventivních doporučení k eliminaci technostresu na pracovišti. Teoretická část práce předkládá důležité poznatky týkající se daného tématu, které byly čerpány z odborných publikací. Praktická část práce se věnuje nejprve kvantitativnímu a poté kvalitativnímu výzkumu. Kvantitativní výzkum byl realizován formou online dotazníku rozeslaného mezi zaměstnance vybrané organizace. Kvalitativní šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů se zaměstnanci firmy. Na základě vyhodnocení a analýzy získaných dat jsou následně navržena preventivní doporučení a copingové strategie. Součástí je i formulace přínosů pro zaměstnance i HR manažery a vyčíslení nákladů spojených s realizací opatření.
|
|
|
Stres žáků středních odborných škol
Kumanová, Veronika
Bakalářská práce se zabývá stresem žáků 2. a 3. ročníků středních odborných škol. Cílem bakalářské práce je zjistit na základě výzkumného šetření v rámci konkrétní střední odborné školy, s jakými stresovými situacemi se žáci setkávají, který z obranných mechanismů nejčastěji využívají ke zvládání stresu, případně jaké další aktivity jim napomáhají k jeho odbourávání. V teoretické části je cílem popsat a vy-světlit základní pojmy související se stresem, jako jsou stresory, stresová reakce, druhy stresů a přiblížit pojem odolnost vůči stresu. Jsou zde zmíněny také aktivity, které slouží ke zvládání stresu, jako jsou copingové strategie, obranné mechanismy či jiné aktivity. Empirická část je zaměřena na to, kolik žáků se setkává s působením distresu ve školním prostředí a které stresory jsou pro ně nejvíce stresující. Soustředí se také na to, jakými aktivitami nejčastěji žáci stres zvládají.
|
|
|
Copingové stratégie pre zvládanie technostresu u zamestnancov vo vybraných organizáciách
Machová, Silvia
Diplomová práce se zabývá vlivem technostresu (stres z technologií) na zaměstnance. Cílem práce bylo navrhnout copingové strategie pro zvládání technostresu u zaměstnanců dvou zvolených firem pracujících ve výrobě. Návrh strategií má pomoci zaměstnancům snížit technostres a zvýšit spokojenost a produktivitu v práci. Ke splnění cíle byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu byla zvolena forma dotazníku a v rámci kvalitativního výzkumu byly využity polostrukturované rozhovory se zaměstnanci firem. Data z obou firem výzkumu byly zpracovány, a na základě výsledků, jsme dosáhli naplnění hlavního cíle práce.
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
|
|
|
Psychological and social aspects of healthcare personnel's work with a dying patient
Sláviková, Karolína ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca "Psychosociálne aspekty práce zdravotníckeho personálu s umierajúcim pacientom" má za cieľ priblížiť spoločensky neatraktívnu problematiku umierania. Napriek tomu, že umieranie je prirodzený proces, často krát sa k nemu pristupuje s dešpektom a obavami. Na túto tému budeme nazerať cez prizmu zdravotníckeho personálu, ktorý je s umieraním a smrťou v dennom kontakte. V teoretickej časti sme sa zo začiatku venovali konceptu smrti z historického hľadiska a neskôr sme tento fokus zúžili na psychologicko-medicínsky pohľad na umieranie. Následne sme predstavili oblasť paliatívnej starostlivosti o umierajúceho pacienta, s ktorou nepochybne súvisí aj problematika eutanázie. Logika veci vyžaduje, aby problematiku eutanázie vystriedala oblasť lekárskej etiky. Týmto pomyselným mostíkom sme sa dostali bližšie k vzťahu zdravotníka a pacienta, špecifikám ich komunikácie, až sme napokon zmapovali psychickú záťaž zdravotníckeho personálu a možné copingové stratégie, či prípadné obranné mechanizmy. Literatúra je doplnená o aktuálne tuzemské ako aj zahraničné výskumy. V empirickej časti diplomovej práce sme si kládli za cieľ objasniťzmapovať a psychosociálne aspekty súvisiace s prácou s umierajúcim pacientom, s dôrazom na identifikáciu záťažových faktorov a stratégií zvládania zdravotníckeho...
|
|
|
Psychická resilience a copingové strategie hráčů souls-like her
Bura, Jan ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce si za cíl klade zjistit, zdali existují rozdíly v mírách resilience a způsobech vyrovnávání se se stresem mezi hráči videoher - specificky mezi hráči žánru souls-like a běžnou populací. K získání dat byl vytvořen dotazník, který obsahoval dva standardizované inventáře - Brief Resilience Scale (BRS) a Brief-COPE. Pro účel práce byl taktéž vytvořen inventář BRS- G, respektive škála BRS zasazená do herního prostředí. Dotazník byl následně vložen na internetová fóra a do facebookových skupin. Byla získána data celkově od 147 respondentů. Respondenti byli na základě času stráveným hraním videoher a preferencemi pro žánr souls- like rozřazeni do 3 skupin (souls-like hráči, běžní hráči a nehráči). Skupina běžných hráčů byla přidána jako kontrolní skupina umožňující zachytit, zdali rozdíl mezi skupinami je tvořen hraním souls-like her či hraním obecně. Pro zjištění rozdílů byla stěžejní metodou Kruskal- Wallis test (tj. neparametrická verze ANOVY) a následné post-hoc testy. Rozdíly v oblasti copingových strategií byly minimální, téměř žádné - jediný signifikantní rozdíl byl nalezen v emočně laděných strategiích, který se nejspíše vázal na pohlaví (ženy vykazovaly vyšší hodnoty). V oblasti resilience byl nalezen statisticky významný rozdíl - běžní hráči vykazovali vyšší hodnoty než ostatní...
|
host ::
RSS.