|
|
Gentrifikace pražské čtvrti Karlín
Kořalková, Mariana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Bakalářská práce Gentrifikace pražské čtvrti Karlín mapuje oblast Karlína, jak z historického hlediska, tak v kontextu událostí, které z čtvrti Karlín dnes dělají čtvrť gentrifikovanou. Práce chronologicky představuje události moderní historie, jako jsou vytvoření samotné obce Karlín, autonomie ve správě obce či připojení k tehdejší Velké Praze. Práce pokračuje událostmi postmoderními, jako jsou otevření trhu s nemovitostmi či ničivá povodeň z roku 2002. Karlín je v této práci charakterizován jako lukrativní a atraktivní čtvrť pro život. Jak z teoretické, tak praktické části se dozvídáme, že hlavními přednostmi Karlína jsou: morfologie čtvrti, blízkost centra a bezpečí. Teoretická i praktická část se věnuje i srovnání Karlína s jinými pražskými čtvrtěmi, které prošly podobnou proměnou. Konkrétně se jedná o čtvrtě Holešovice, Žižkov a Smíchov. Praktická část práce je realizovaná skrze hloubkové rozhovory a jejich následné interpretace. Z výsledků práce plyne, že jev gentrifikace je v konečném výsledku jevem ambivalentním a nevyhnutelným v momentu, kdy město otevírá trh s nemovitostmi. Odborníci i starousedlíci jev gentrifikace spojují s aktuálními přeměnami čtvrtě, které dnes sledujeme. To je též odpověď na hlavní výzkumnou otázku práce.
|
|
|
Residents' Perceptions of Gentrification and Related Changes: a Study of Smíchov and Karlín
Columby, Nikola ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Gentrifikace jakožto urbánní proces dosáhla globální úrovně s mnoha permutacemi a lokálními specifiky. Tato diplomová práce zkoumá, jak rezidenti vnímají gentrifikaci v rychle se rozvíjejících, post-industriálních čtvrtích vnitřního města Prahy - na Smíchově a v Karlíně. Práce je založená na konceptu geografie jakožto (celo)planetárním fenoménu, který je zakotven v post-socialistickém kontextu současné Prahy. Nedílný proces vymístění (displacement) je chápán jako direktní, ale také jako symbolický, jako náklonnost člověka k jeho sousedství. Percepce neboli vnímání, je filtrem, skrze který jednotlivec chápe a interaguje se světem, a je využívána k uchopení nuancí, zkušeností a pocitů. Pomocí rozhovoru se tato práce snaží zodpovědět na následující otázky studováním málo využívaných percepcí běžných občanů. Jak rezidenti vnímají gentrifikaci a související změny? Kde rezidenti gentrifikaci vnímají? Jsou tyto poznatky stejné na Smíchově a v Karlíně nebo se percepce liší? Gentrifikace a vymístění jsou hmatatelné městské procesy, které dle percepcí rezidentů způsobily drastickou změnu čtvrtí. Karlín je vnímán jako gentrifikovaný, kdežto na Smíchově je situace složitější. Romové jsou skupina, která nejpatrněji vnímána jako vymísťovaná. Mladí a bohatí, někdy cizinci, jsou vnímání jako gentrifikující. U...
|
|
|
Železnice Vysočany - Těšnov; vznik, vývoj, zánik
Balák, Ondřej ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl popsat vznik, vývoj a zánik koncového úseku železniční trati Vysočany- Těšnov. Šířeji se jedná o stručný úvod do problematiky výstavby železničních tratí v závěu 19. století v Praze, dále o zmapování konkrétních přípravných a stavebních prací v úseku Vysočany- Těšnov a stručný exkurs do problematiky osobní a nákladní dopravy na této trati. Stranou zájmu nezůstávají ani železniční budovy a ostatní stavby, které byly s výše zmíněnou tratí spojeny a z nichž některé se dochovaly do současnosti. Závěrečná kapitola je věnována otázce zániku budovy nádraží Těšnov. Dalším úhlem pohledu na tuto problematiku je pokus o porovnání stavu železničního tělesa a jeho nejbližšího okolí v době provozu a v současnosti. Pro tento způsob práce byly využity dobové mapové podklady v porovnání s mapami soudobými, a dále také vlastní terénní průzkum dodnes zachovalých pozůstatků železniční trati.
|
|
| |
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Proměna Karlína v kontextu teorie Marca Augého o ne- místech
Šmídová, Markéta ; Váša, Ondřej (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejdynamičtěji se rozvíjející pražskou čtvrtí Karlínem. V kontextu teorie Marca Augého o ne- místech řeší primárně proměnu Karlína po povodních v roce 2002 a její důsledky. Pro snadnější orientaci v problematice je nejprve nastíněna teorie Marca Augého a historie Karlína. Následuje praktická část, která poukazuje na produkci ne- míst. Na pozadí industriálního dědictví poukazuji na konverzi průmyslových budov a vznik nových administrativních center, která vykazují znaky ne- místa. Výstavba nových office center nastartovala proces nového vývoje Karlína. Charakter tohoto procesu a směr, kterým se Karlín ubírá, je prezentován na konkrétních příkladech. Všímám si především změny ve struktuře nově otevřených podniků- obchodů a gastronomických zařízení. V poslední části diplomové práce se zmiňuji o typickém výrazu ne- místa v Karlíně- o metru a jeho okolí. Cílem práce je poukázat na to, že přeměna Karlína souvisí s produkcí ne- míst. Klíčová slova: administrativní budovy, Karlín, konverze, Marc Augé, metro, ne-místa, office centra, průmyslové budovy.
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Gentrifikace Karlína z pohledu starousedlíků
Vaněk, Vavřinec ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem gentrifikace na území pražské čtvrti Karlín. Problematiku karlínské gentrifikace zkoumá pohledem starousedlíků. Hlavními otázkami je zjistit, jak karlínští starousedlíci vnímají proměnu své čtvrti a jaký má dopad na jejich životy. Jejich postoje k gentrifikaci Karlína byly zkoumány metodami kvalitativního výzkumu - sběrem dat pomocí rozhovorů a zúčastněným a nezúčastněným pozorováním. Práce představuje přehled nejdůležitějších existujících teorií gentrifikace (jako je například Smithova Rent gap teorie, Leyova spotřebitelská teorie a Floridův koncept kreativní třídy). Do těchto teorií práce zasazuje získaná data z výzkumu. Tyto teorie jsou shrnuty v teoretické části, která zároveň obsahuje stručné shrnutí historie Karlína a shrnutí dosavadního výzkumu karlínské gentrifikace. Teoretická část je strukturována podle jednotlivých důležitých témat, která se v rozhovorech se starousedlíky pravidelně objevovala a jednotlivá témata jsou prokládána citacemi z rozhovorů Klíčová slova: gentrifikace, Karlín, starousedlíci, vystěhovávání
|
|
|
Negrelliho viadukt v Praze
Semrádová, Michaela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je jedno z nejvýznamnější děl mostního stavitelství v Praze železniční viadukt nazývaný podle svého tvůrce Negrelliho viadukt. Jejím cílem je zasadit stavbu Negrelliho viaduktu do kontextu doby, ve které vznikal a zakomponovat ho do vývoje pražské mostní architektury a provést tak komparaci technické podstaty těchto inženýrských staveb. Při rozboru stavby viaduktu je kladen důraz na její historii, analýzu současné probíhající rekonstrukce, především z pohledu architektonického řešení a památkové péče. Závěr práce řeší tendence současné doby a utváření veřejného prostoru v rámci samotného viaduktu.
|
|
|
Niguny v chasidské tradici
Polohová, Ráchel ; Holubová, Markéta (vedoucí práce) ; Kohout, Ivan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Niguny v chasidské tradici" se věnuje hudební tradici chasidských židů a místu které má v jejich životě a duchovní praxi. V první části přináší seznámení s tématem a s obecnou definicí nigunu. Součástí úvodních kapitol je také nová typologie chasidských nigunů, sestavená podle jejich užívání v rámci chasidské praxe a navazující na dosavadní teorie. Pro úplnost jsou uvedeny také základní mody užívané běžně v židovské hudbě (vedle známých durových a mollových tónin) společně s jejich ukázkami. Následující čtyři kapitoly jsou postupně věnovány čtyřem vybraným dynastiím (ChaBaD, Modžic, Karlin a Braclav), jejichž hudební tvorba je v chasidské tradici významná. Součástí této stěžejní části je také hudební rozbor a pojetí nigunů v konkrétní tradici každé z uvedených dynastií. Práce zpracovává pojetí nigunu, které jsou do jisté míry společné pro celou chasidskou tradici (jako komunikačního prostředku a nástroje pro vyjádření emocí a jako součásti mystických praktik devekut a tikun olam). Zároveň popisuje specifika vnímání hudby v každé ze čtyř uvedených dynastií. Text práce je doplněn přílohou "A", kterou tvoří notové ukázky zařazené přímo do textu a přílohou "B" s audio ukázkami ve formátu mp3.
|
host ::
RSS.