|
|
Faktory ovlivňující zájem o folklor u členů folklorního souboru v Praze
Poppová, Anna ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Richard (oponent)
Cílem této práce je pokusit se najít odpověď na otázku, z jakého důvodu je v Praze folklorními skupinami reprodukován a pěstován moravský folklor. Tato tělesa kromě Moravanů navštěvují také Pražané, což je možné považovat za specifický jev, který si žádá objasnění. Hlavní otázkou je, jaké existují faktory ovlivňující zájem jedinců o folklor. Tedy konkrétně jaké jsou mechanismy přenosu zájmu o tuto aktivitu a jaké jsou důvody toho, že se jedinci aktivitě věnují dlouhodobě a trvale. Těmto výzkumným otázkám se věnuje empirická část práce, která se prostřednictvím rozhovorů se 13 respondenty z pražského folklorního souboru snaží tyto otázky zodpovědět. Teoretická část práce představuje východiska pro výzkumné otázky. Věnuje se například koncepci socializace, identity či kontextům a funkcím folkloru v současné společnosti.
|
|
| |
|
|
Důvěryhodnost a důvěra: analýza vztahu kriminality všedního dne a interpersonální a institucionální důvěry
Šebestová, Veronika ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Ústředním tématem této práce je fenomén důvěryhodnosti. S odkazem na přístup Evropského výzkumu hodnot je zde důvěryhodnost mapována prostřednictvím postojů k otázce ospravedlnitelnosti jednání označovaného jako kriminalita všedního dne (jízda načerno, krácení daní apod.) a jiných jevů, jejichž správnost je z etického pohledu problematická či dilematická (nevěra, potraty apod.). Tyto postoje tvoří vstupní baterii shlukové analýzy, jejímž prostřednictvím jsou vymezeny čtyři skupiny osob z hlediska míry důvěryhodnosti a významu, jaký přikládají posuzovaným problémům. Záměrem dalšího zkoumání je odhalit, zda a případně v jaké míře se od sebe tyto skupiny liší z hlediska důvěry a sociodemografických a socioekonomických charakteristik. Ukazuje se přitom, že důvěra k druhým lidem i k institucím je sice napříč skupinami odlišná, nicméně s výjimkou důvěry k církvi se nejedná o rozdíly nikterak velké. Analýza dále naznačuje souvislost nedůvěryhodného jednání s nižším věkem a nespokojeností s vlastním životem. Fenomén důvěryhodnosti je zkoumán na datech z Evropského výzkumu hodnot, konkrétně vlně realizované v roce 2008. Práce zohledňuje situaci v České republice. Klíčová slova: důvěryhodnost, interpersonální důvěra, institucionální důvěra, kriminalita všedního dne, legální cynismus, sociální kapitál
|
|
|
Onemocnění rakovinou ze sociologické perspektivy
Rožánková, Jana ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat tím, jaké dopady mělo na život mladé ženy, která vychovává minimálně jedno malé dítě, onemocnění karcinomem prsu. Konkrétněji se bude soustředit na oblast mateřství, partnerství a finančního zabezpečení v době během léčby. Autorka se bude snažit rozkrýt, jak následky nemoci ovlivňující tyto oblasti byly ženami vnímány. Klíčová slova Nemoc, karcinom prsu, sociální opora, mateřství, partnerství, finanční zabezpečení.
|
|
|
Pole české nezávislé "indie" kultury, její produkce a distribuce
Marek, Jan ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
(česky) Bakalářská práce má za cíl studovat specifika pole současné české indie hudební subkultury. V teoretické části definuje pojem indie a nabízí několik rozdílných náhledů, jak může být tento moderní trend alternativní hudební kultury vymezen. Mimo jiné vnímá tento trend jako způsob sociální diferenciace. Ve výzkumu byly použity kvalitativní metody pro získávání dat a jejich analýzu. Současná česká indie kultura je v této práci nahlížena jako pole omezené umělecké produkce, tvořené vztahy a interakcemi jednotlivých institucí a aktérů. Práce ukazuje, že počátky indie jsou spojeny s hudební tradicí Spojených států amerických a Velké Británie, v České republice se jedná o nepůvodní trend. Analyzována je lokální interpretace pojmu a specifika českého indie pole Klíčová slova (česky) indie, independent, DIY, rock, nezávislá, alternativní, kultura, hudba, styl, subkultura, média, produkce, distribuce, Česká republika, pole
|
|
|
Diferenciace žáků na úrovni druhého stupně ZŠ
Brunerová, Senta ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá problematikou diferenciace žáků na úrovni druhého stupně základních škol zejména ve vztahu ke spravedlivému a rovnému přístupu ke vzdělání. Zaměřuje se na historii organizace školství na úrovni druhého stupně povinné školní docházky. Dále pak přináší souhrn současných výzkumů vztahujících se k této problematice v České republice. V empirické části pak prezentuje vlastní kvalitativní výzkum, 11 rozhovorů s učiteli na základních školách. Cílem výzkumu je odpovědět zejména na to, jak nahlíží učitelé základních škol na existenci víceletých gymnázií. Zda má odchod části žáků vliv na další vzdělávání na základní škole a jaké děti odcházejí studovat na víceletá gymnázia.
|
|
|
Internet a sociálně znevýhodnění
Krátká, Tereza ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Předkládaná práce zpracovává problematiku vzájemných vztahů mezi sociálním znevýhodněním (rozpracováno v dimenzi ekonomických, kulturních, sociálních a osobních zdrojů) a digitálním znevýhodněním jedinců v České republice (data z výzkumu Aktér 12 - 2011; 1106 respondentů ve věku 18 až 89). Hlavní hypotézy studie ověřují několik předpokladů: 1) digitálním znevýhodněním budou postiženi častěji jedinci sociálně znevýhodnění než jedinci sociálně začlenění; 2) pravidelné užívání Internetu pomáhá překonávat především osobní a kulturní znevýhodnění; 3) sociální a digitální inkluze pozitivně korelují s některými specifickými typy sociálního a digitálního znevýhodnění. Výsledky potvrzují silný pozitivní vztah mezi znevýhodněním sociálním (v jeho ekonomické dimenzi) a digitálním znevýhodněním. V rovině kulturního znevýhodnění/začlenění jsou skupiny digitálně znevýhodněných a začleněných na velmi podobné úrovni. Pozitivní korelace mezi specifickými typy sociálního/digitálního znevýhodnění a sociální/digitální inkluzí nebyla potvrzena - sociálně začlenění totiž nevykazují žádné významné známky digitálního znevýhodnění a u sociálně znevýhodněných se pak neobjevují signifikantní specifické projevy digitálního začlenění. Klíčová slova: Internet, digital divide, digitální znevýhodnění, sociální znevýhodnění.
|
|
|
Dynamika postojů vůči Evropské unii v České republice
Rocskárová, Martina ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Cílem této práce je zmapování vývoje postojů vůči Evropské unii v České republice, a to na základě datového souboru z projektu Aktér, který je realizován Katedrou sociologie FF UK již od roku 1999. V posledních letech se v postojích obyvatel řady členských zemí objevuje veřejná skepse vůči evropskému projektu. Stejně je tomu tak i v případě České republiky, což dokazují pravidelně se opakující výzkumy veřejného mínění (např. Eurobarometer či CVVM). Evropská unie je vnímána negativně skrze své snahy o intervenci do záležitostí národních států. Na druhé straně otevírá řadu nových možností a příležitostí, ty jsou ovšem přijímány a využívány selektivně. Určité socio-demografické, ekonomické a politické vlastnosti jedinců diferencují vnímání Evropské unie. Tato práce odhalí, zda je skepse vůči EU v České republice univerzální jev, či zda existují skupiny obyvatel, které jsou stabilně pozitivní vůči sjednocené Evropě a proč. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Diference v rodinném chování a postojích rozdílných vzdělanostních skupin
Kubincová, Michaela ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak vzdělání ovlivňuje postoje k rodičovství, reálné chování a jaký byl vývoj reálného chování a postojů v kontextu vzdělání v posledních 20 letech. Teoretická část práce shrnuje poznatky českých sociologů, proč se česká společnost z pohledu rodičovství mění a jaký vliv má vzdělání jedince na postoj k rodičovství. Ekonomická změna společnosti, změna hodnot jedince a kombinace těchto dvou faktorů může podle českých vědců za změny v rodičovství, které probíhají od roku 1989. První část analytické práce se zaměřuje na popis reálného vývoje porodnosti, který je doplněn grafy. Druhá část je orientovaná na vzdělání žen podle jejich rodinného chování. Z analýzy vyplynulo, že se liší rodinné chování žen podle jejich vzdělání, jak podle počtu dětí, tak v určité míře i podle rodinného stavu. Třetí část analytické práce je postavena na kvantitativní analýze dat. Tato analýza se zaměřuje na postoje různých vzdělanostních skupin. V této analýze jsou využita data z výzkumu ISSP Rodina (1994, 2002, 2012). Analýzy jsou prováděny pomocí procent, šancí, frekvenčních a kontingenčních tabulek, faktorové analýzy i je využita vícerozměrné regrese. Stěžejním bodem je zkoumání vývoje názoru na rodičovství a postojů k tradičním postojům k dětem a konzervativnímu pohledu na roli matky....
|
|
|
Spokojenost dětských pacientů a možnosti jejího zvýšení: případová studie
Martinová, Michaela ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
(česky) Cílem studie byla ucelená analýza spokojenosti pacientů ve věku 14 - 19 let ve Fakultní nemocnici Brno, která vytvořila základní schéma proměnných pro další zkoumání spokojenosti mladistvých pacientů ve zdravotnických zařízeních. Zároveň se práce věnovala doporučením na zvýšení spokojenosti dětských pacientů na ambulantních a interních odděleních. V ČR probíhá několik různých výzkumů zkoumajících spokojenost, které si objednávají zdravotnická zařízení, aby případně mohla na základě výsledků zvýšit spokojenost pacientů. Výzkumy spokojenosti dětských pacientů zatím mezi ně nepatří, jelikož v mezinárodní sféře stále probíhá standardizace metod. Pro teoretický základ této studie byla provedena výzkumná sonda publikovaných článků o jednotlivých výzkumech a na základě ní vytvořeny teoretické základy práce. Dosažené výsledky mohou usnadnit orientaci při tvorbě dalších výzkumů spokojenosti dětí ve zdravotnických zařízeních. Výzkum dětské spokojenosti pacientů na dětských odděleních Fakultní nemocnice Brno ukázal, že závislými proměnnými na spokojenost dětských pacientů jsou personál, strava a interiér nemocnice.
|
host ::
RSS.