|
|
Hledání ontologického bezpečí v médiích
Šušáková, Martina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Cílem práce je zanalyzovat schopnost médií, zejména nových médií, konstruovat uživatelům pocit ontologického bezpečí. Změny, které s sebou přináší nové uspořádání světa přechodem z tradiční společnosti k moderní, jsou podle Antonyho Giddense příčinou ztráty nebo oslabení pocitu ontologického bezpečí jedinců ve společnosti. Je tomu tak zejména důsledkem časového a prostorového rozpojení světa, které je dopadem globalizačních procesů a které způsobuje ústup komunikace tváří v tvář v relativně stabilním fyzickém prostoru a čase. Masová média slouží v moderní společnosti naopak jako jeden z hlavních prostředků sociální integrace a diferenciace. Problematikou ontologického bezpečí se zabývá v 80. letech také obor studia televize v kontextu každodennosti. Právě televizi, v její původní podobě, vnímá jako zdroj ontologického bezpečí. Televize, s nástupem digitalizace a s ní související nezávislostí lidí na vysílaných obsazích, zaznamenala významné změny z hlediska její schopnosti poskytování ontologického bezpečí. Zároveň přestala v domácnostech existovat v izolaci a stala se pouze jednou z mnoha informačních technologií, které ve společnosti a domovech jedinců figurují. V kvalitativním sociologickém výzkumu budu formou individuálních hloubkových rozhovorů zjišťovat, zda mají nová média potenciál...
|
|
|
Nová média a české umělecké intituce v 90. letech 20. století
Pogranová, Anna ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem nových médií a jejich nástupem do českých uměleckých institucí v 90. letech 20. století. Práce se pokouší nastínit, jak bylo s tímto obtížně definovatelným pojmem operováno v této konkrétně historicky i geograficky situované oblasti řečových her. Nová média v té době souvisela s vizí vymanění se z ideologicky zatížené minulosti a tradičních médií a nastolení nové demokratické společnosti západního typu. Práce je postavená na třech případových studiích, ve kterých umění nových médií pronikalo nejprve do vzdělávací instituce, později skrze soukromou z ciziny podporovanou instituci do výstavních programů a tak i k širší veřejnosti, na konci 90. let se dostalo i do státní příspěvkové organizace. Jedná se o vznik ateliéru nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze, výstavu Orbis Fictus organizovanou Sorosovým centrem současného umění a vznik oddělení intermédií a nových médií ve Veletržním paláci Národní galerie. Z těchto případových studií vyplynulo, že přesto, že nová média měla být spojena s obnovou země a společnosti v duchu západního modelu a její novou vizí, interaktivitou, využíváním nových technologií a opozicí k tradičním médiím měli představitelé tohoto proudu potřebu vyrovnat se zahraničí i tím, že odkazovali k mediální minulosti na území českých...
|
|
|
Kognitivní chyby v procesu masové komunikace
Zíka, Vojtěch ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato práce je založena na předpokladu, že se lidé v důsledku duálního systému myšlení při rozhodování opírají o širokou škálu přibližných pravidel (heuristik), která způsobují předvídatelné a systematické chyby v úsudku (kognitivní biasy). Ačkoliv je toto východisko typické především pro obory jako behaviorální ekonomie nebo behaviorální právo a ekonomie, není důvod se touto optikou nedívat i na jiné vědní disciplíny, jako je například studium mass mediální komunikace. Tato práce proto nabízí analýzu trhu s informacemi, kde na nabídkové straně stojí producenti (např. mediální organizace) a na poptávkové straně spotřebitelé (publika), se zaměřením na faktory vedoucí k tomu, že se vnímaný popis události může od této události diametrálně lišit. Jedním z kognitivních biasů, které u jedinců způsobují odlišné vnímání stejného mediálního obsahu je efekt nepřátelských médií. V jeho důsledku sympatizanti se společensky kontroverzním tématem mají tendenci vnímat informace v médiích jako nepřátelské vůči jejich vlastnímu názoru. Dosavadní výzkum dospěl k závěru, že nepřátelské vnímání informací je u sympatizantů vyvoláno především dosahem sdělení, který je vysvětlován pomocí selektivní kategorizace - sympatizanti z opačných táborů sice vidí stejný obsah, ale vnímají ho s odlišnou valencí. Tato valence je obsahu dodána...
|
|
|
Vizuální komunikace a budování identity Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím Instagramu
Fundová, Johana ; Průchová, Andrea (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vizuální komunikaci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím sociální sítě Instagram. Tuto síť používá festival ke komunikaci s návštěvníky, čímž buduje svou identitu a vytváří komunitu fanoušků. Teoretická část práce přibližuje historii Instagramu a fungování této populární aplikace, dále se zaměřuje na působení karlovarského festivalu i zahraničních filmových festivalů na Instagramu. Závěr teoretické práce nabízí definice vizuální komunikace se zaměřením na specifika analogové, digitální a internetové fotografie. Práce pomocí kvantitativní obsahové analýzy instagramových fotografií a sémiotické analýzy prvků technického a obsahového charakteru zkoumá, jaký vizuální styl komunikace festival používá a jak tento styl přebírají návštěvníci festivalu a média informující o festivalu. V rámci tohoto výzkumu je zkoumán instagramový profil karlovarského festivalu a vybrané profily zástupců médií a návštěvníků. Cílem práce je popsat, jaký vizuální jazyk a styl používají na Instagramu organizátoři festivalu a jak se tento jazyk odráží na budování identity samotného festivalu.
|
|
|
Reprezentace totalitarismu ve videohrách
Vimmr, Martin Kryšpín ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
(abstrakt) Tato práce prozkoumává problematiku reprezentace totalitarismu ve videohrách. Klade si za cíl ukázat, jakým způsobem je tento fenomén ve hrách zobrazen a jestli má videohra jako médium vliv na toto zobrazení. V teoretické části jsou hlouběji představeny a prozkoumány různé přístupy, na základě kterých lze videohru jako médium pojímat. Dále je zde věnována pozornost tezi o videohrách jako o médiu kontroly a propojení tohoto fenoménu s problematikou totalitarismu. Druhá polovina teoretické části je pak věnována definici totalitarismu, která je následně využívána v případových studiích. V empirické části jsou hlouběji zkoumány čtyři hry - Half-life 2, Papers, Please, Wolfenstein: the New Order a BioShock se zaměřením na reprezentaci totalitarismu či dystopie. Hry v jednotlivých případových studiích jsou analyzovány jak na základě pravidel, tak na základě fikční složky. Závěr práce ukazuje, že ve zkoumaných hrách byl kladen důraz především na vnějškové projevy totalitarismu a často zde chybělo podrobnější zobrazení ideologie. U všech her pak byly nalezeny momenty, ve kterých byl zobrazený totalitarismus využit pro splynutí se systémem kontroly ve hrách.
|
|
|
Divácká recepce paradoxní narace v seriálu Hra o trůny
Částová, Barbora ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Divácká recepce paradoxní narace v seriálu Hra o trůny" se zabývá výzkumem publika a jeho reakcí na netradiční dějové zvraty v seriálu Hra o trůny z produkce HBO. Diváci seriálu a jejich jednání závislé na konkrétně vybraných dějových zvratech seriálu jsou zkoumány pomocí kvalitativního výzkumu a polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty. Jako vzorek studie byly vybráni primární diváci, tzn. takový typ diváka, který nebyl před zhlédnutím seriálu čtenářem jeho knižní předlohy a jeho reakce na vzniklé dějové zvraty jsou tak spontánní a nečekané. Cílem výzkumu je zjištění, jak diváci reagují na nově nastolenou a vymezenou paradoxní naraci seriálu Hra o trůny a toho, proč seriál i přes toto jednání dále sledují.
|
|
|
Divnolidi z Brna a okolí: Konstrukce jinakosti v prostředí internetové sociální sítě Facebook
Matesová, Kateřina ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat proces konstrukce jinakosti, užití humoru a reflektování otázek vkusu v prostředí facebookové stránky Divnolidi z Brna a okolí. Teoretickým rámcem práce jsou současné přístupy k výzkumu internetových sociálních sítí (soukromí a sdílení na internetových sociálních sítích, samostatná kapitola je pak věnována sociální síti Facebook), sociologický pojem vkusu jakožto nástroje pro sociální distinkci (zde tato studie vychází především z práce Pierra Bourdieu), interdisciplinární pojem jinakosti (zde se studie opírá o práce Mary Douglas, Stuarta Halla a Marca Augého) a teoretický přístup k humoru nazývaný teorie superiority. Metodologický postup výzkumu využívá kvantitativních metod k popisu zkoumané stránky Divnolidi z Brna a okolí a kvalitativních metod (tzv. "data-crawling") k analýze 47 vybraných příspěvků stránky. Analytická část diplomové práce se konkrétně soustředí na to, jaké typy příspěvků se na stránce vyskytují, jak jsou jednotlivci v příspěvcích reflektováni uživateli, jak uživatelé reflektují vkus a jinakost "divnolidí" v příspěvcích a také místa, kde k setkání s jinakostí dochází. Dále je součástí analýzy studie užití humoru uživateli stránky a uživatelské reflexe politiky stránky a jiných uživatelů. V závěru práce jsou výsledky analýzy...
|
|
|
Fenomén antihrdinů v současných televizních seriálech Kvalitativní výzkum recepce seriálu Breaking Bad
Turnová, Zuzana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu antihrdinů v současných televizních seriálech. Tento fenomén pak daný text objasňuje prostřednictvím kvalitativního výzkumu divácké recepce seriálu Breaking Bad. Cílem výzkumu je porozumět motivacím diváků pro výběr a sledování seriálů s hlavním protagonistou, jehož je možné charakterizovat jako antihrdinu. Jedná se tedy o výzkum publika, který v první řadě identifikuje aspekty těchto seriálů, které jsou pro jejich diváky nejvíce atraktivní. Dále pak výzkum objasňuje postoje diváků k postavám typu antihrdiny, neboť velmi časté zobrazování podobných hrdinů současnými seriálovými narativy svědčí o jejich značné popularitě ze strany seriálového publika. Výstupem této práce je tedy vyhodnocení diváckých motivací pro sledování podobně laděných seriálů a identifikace jejich pro diváky nejatraktivnějších aspektů.
|
|
|
Smrt v mediálním diskurzu: případ zmizelého letadla Malaysia Airlines
Brezík, František ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce "Smrt v mediálním diskurzu: případ zmizelého letadla Malaysia Airlines" se zabývá případem zmizelého letu MH370 z Kuala Lumpur do Pekingu. Ten je zmapován v českých tištěných a online zpravodajských médiích z perspektivy smrti na základě odvozené kvalitativní metody zakotvené teorie a analýzy diskurzu. Smrt je v této bezprecedentní události specifickým způsobem konstruována v rámci mediálního diskurzu. Podstatnou roli zde proto hraje konstruktivistické paradigma a metaforická povaha epistemologie smrti. V teoretické reflexi tématu je popsán kontext vztahu mezi médii a tématy smrti. Mediální abundance témat spojených se smrtí je považována za symptom určité poptávky ve společnosti. Média zvyšují toleranci vůči zobrazení násilí a smrti, což má vliv i na charakter zobrazování smrti. Povaha chápání smrti v sekularizované společnosti je při reflexi myšlenkového pozadí označena za metaforickou. Ve výzkumné části jsou pojmenovány diskurzivní zákonitosti, z nichž lze vysledovat, jaké hodnoty spojené se smrtí jsou společensky důležité a jakým způsobem se smrt v médiích objevuje a konstruuje. Důležité je zde odhalení dominantního vědeckého paradigmatu, jenž je integrován v ideologii západní společnosti. Ve světě, kde je technická kontrola v rukou člověka, vyvolává tato událost pochybnosti o...
|
|
|
Žánr teenagerovských filmů se zaměřením na prvky sebereflexivity žánru
Kárná, Michaela ; Štechová, Markéta (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce "Žánr teenagerovských filmů se zaměřením na prvky sebereflexivity žánru." zkoumá na příkladu dvou amerických filmů pro mládež, Deník princezny a Hunger Games, jestli a jak se tento žánr vyvíjí a jaký vliv na tento vývoj mohou mít prvky sebereflexivity žánru. Spojuje tezi z literární vědy, která tvrdí, že sebereflexivní prvky jsou prostředkem vývoje žánru a výzkum popkulturních mediálních obsahů tak, jak k nim přistupují mediální studia. K analýze filmů používá tematickou a narativní analýzu. Teoretická část práce je tvořena přehledem soudobého sociologického pojetí dospívání a adolescence, přehledem vývoje žánru hollywoodských filmů pro mládež od jeho vzniku v 50. letech 20. století až po současnost, shrnutím pojetí sebereflexivity jako prvku vývoje žánru a také shrnutím projevů sebereflexivity ve filmu jako médiu. Výzkumná část je tvořena tematickou a narativní analýzou zkoumaných filmů a vztažením nalezených jevů k principu sebereflexivity žánru.
|
host ::
RSS.