|
|
Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v rámci prevence syndromu vyhoření u učitelů na vybrané základní škole
Kocumová, Petra ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
V této diplomové práci se věnuji tématu Možnosti uplatnění sociálního pedagoga v rámci prevence syndromu vyhoření u učitelů na vybrané základní škole. V teoretické části se zabývám pojmy sociální pedagogika a sociální pedagog, stresové faktory a syndrom vyhoření v pedagogické praxi. Dále vymezuje kompetence sociálního pedagoga nejen ve školním prostředí. V praktické části uvádím kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum použil metodu dotazníku. Dotazníky byly adresovány učitelům vybrané základní školy. Získaná data jsou zpracována do grafů. Kvalitativní výzkum, který doplnil poznatky kvantitativního, proběhl formou rozhovorů. Ze získaných informací jsem vytvořila zakotvenou teorii. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit možnosti podpory učitelům, které má sociální pedagog v rámci prevence vyhoření. Z výzkumu vyšel závěr, že pedagogové očekávají větší možnost sdílení stresových situací se sociálním pedagogem. Zároveň jim sociální pedagog pomáhá při řešení problémů v komunikaci s rodiči, při řešení problémů s žáky a metodickou činností. Součástí praktické části této diplomové práce je návrh didaktického výstupu. Tímto výstupem je workshop pro učitele, jehož cílem je seznámit učitele s pracovní náplní sociálního pedagoga, přiblížení kompetencí a situací, při nichž může...
|
|
|
Důvody ukončení nebo přerušení pěstounské péče na přechodnou dobu u pěstounů na přechodnou dobu v České republice
Žížalová, Anna ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Důvody ukončení nebo přerušení pěstounské péče na přechodnou dobu u pěstounů na přechodnou dobu v České republice, je rozdělena na dvě části - teoretickou část a praktickou část. V teoretické části bakalářské práce jsou shrnuty základní informace o náhradní (rodinné) péči - její vývoj, formy a rozdělení na ústavní a náhradní rodinnou péči. Dále je teoretická část zaměřena na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Konkrétně na její právní úpravu, pěstounskou péči na přechodnou dobu ve vybraných státech Evropy, proces zavedení pěstounské péče na přechodnou dobu do České republiky, děti v pěstounské péči na přechodnou dobu, a nakonec na samotné pěstouny na přechodnou dobu. V praktické části této bakalářské práce je zaměření na důvody ukončení nebo přerušení pěstounské péče na přechodnou dobu u pěstounů na přechodnou dobu v České republice. Ke sběru dat došlo pomocí dotazníkového šetření skrze sociální sítě. Vyhodnocení proběhlo na základě analýzy a porovnání získaných údajů a informací. Všechna získaná data byla pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Zjistila jsem, že hlavním důvodem jak pro přerušení, tak pro ukončení pěstounské péče na přechodnou dobu je přenechání si dítěte v péči, tudíž tedy přechod na dlouhodobou pěstounskou péči. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že...
|
|
| |
|
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově se školou
Wiesnerová, Daniela ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Téma své bakalářské práce jsem si zvolila na základě praxe, osobní zkušenosti a zkušeností kolegů v oboru při svém šestiletém působení v Dětském domově se školou. Zabývám se popsáním činnosti a rizik spojených s činnostmi sociálních pracovníků k dosažení cílů v Dětských domovech se školou. K dosažení těchto cílů bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, využila jsem metody polo strukturovaného rozhovoru. Rozhovory mi poskytlo pět sociálních pracovníků z Dětských domovů se školou v naší republice. Bylo zjištěno, že role sociálního pracovníka je velmi významná a svou náplní různorodá. Sociální pracovník je prostředníkem mezi Dětským domovem se školou a všemi institucemi navazujícími. Koordinuje příjem nezletilých dětí a administrativně zajišťuje jejich přijímání, přemísťování a propouštění, spolupracuje a zprostředkovává kontakt s organizací OSPOD (Orgán sociálně právní ochrany dětí), ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), policií ČR, soudy, školskými i zdravotnickými zařízeními. Nedílnou součástí je zprostředkování a umožnění kontaktu s rodinou, bližními, pěstouny, informuje je o dění v zařízení a s dětmi udržuje úzký kontakt a informuje je o jejich rodinné situaci tak, aby to bylo v jejich zájmu, přiměřeně věku a psychickým schopnostem nezletilého dítěte. Mezi činnosti, které sociální...
|
|
| |
|
|
Sebepojetí profese učitele.
Laporčáková, Nikola ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce pojednává o vybraných otázkách sebepojetí učitelek prvního stupně základní školy. Teoretická část se zabývá především problematikou pojmů týkajících se sebepojetí a jejich objasněním. Empirická část měla za úkol vysledovat důležité momenty, osoby a fáze vedoucí k formování postojů a představ, jaké kantorky o sobě chovají. Během profesního vývoje byla zásadní konstrukce učitelské identity a sebevědomí. Šetření bylo kvalitativně orientované a realizované prostřednictvím analýzy životní historie učitelek. Otevřeným kódováním byla narace respondentek rozdělena do 5 hlavních kategorií. Výzkum životních příběhů vedl k přepokládaným i překvapivým zjištěním a vyplynul z něj návrh doporučení pro pregraduální přípravu pedagogů. KLÍČOVÁ SLOVA Sebepojetí, učitel, profesní identita, klíčové dovednosti, sebevědomí
|
|
| |
|
| |
|
|
Žák s hyperkinetickou poruchou na základní škole
Hejhalová, Tereza ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku hyperkinetické poruchy. V teoretické části je zpracována rešerše odborné literatury, která vystihuje základní pojmy a principy pro snadnou orientaci v tématu. V praktické části práce bylo využito znalostí načerpaných z teoretické části. Praktická část se skládá z rozboru školského systému, náplně práce asistenta pedagoga a z případové studie jedenáctileté žákyně základní školy, u které byl diagnostikován syndrom ADHD. Díky kooperaci s rodinou žákyně a její třídní učitelkou v základní škole vznikla možnost načerpat jejich osobní zkušenosti ze spolupráce s žákyni. Matka dítěte i třídní učitelka poskytly své odpovědi v polostrukturovaných rozhovorech. Díky tomu byli získány informace o chování žákyně ve školním prostředí, v domácím prostředí i v prostředí svých vrstevníků. Vlastní interpretace autorky tak pracuje jak s výsledky odborného výzkumu, tak z osobních zkušeností dvou osob nejvýznamněji se podílejících na výchově žákyně a na budování jejího intelektu. Cílem práce bylo vytvořit náhled, jak pracovat s těmito žáky a vytvořit pro ně maximálně efektivní prostředí pro učení v podmínkách běžných základních škol. KLÍČOVÁ SLOVA ADHD, farmakoterapie, hyperaktivita, hyperkinetická porucha, impulzivnost, kazuistika, nepozornost, porucha učení
|
|
| |
host ::
RSS.