|
|
Subjektivní wellbeing přírodovědně nadaných dospívajících
Brožová, Barbora ; High, Radka (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá subjektivním wellbeingem přírodovědně nadaných dospívajících. Cílem práce je popsat subjektivní wellbeing v kontextu nadaných dospívajících a zjistit, kdy jsou tito jedinci šťastní. Jako vzorek nadaných dospívajících byli vybráni účastníci Letního odborného soustředění Běstvinka. Teoretická část se zaměřuje na různá členění wellbeingu včetně modelů a jejich srovnání, která slouží k lepší orientaci v tomto komplexním jevu. Výzkumná část práce představuje výzkumné otázky a cíle práce včetně použité metodologie. Prvním cílem práce je popsat subjektivní wellbeing nadaných dospívajících. Výzkumné otázky se zaměřují na prozkoumání subjektivního wellbiengu, prozkoumání rozdílu mezi pohlavími a mezi dvěma skupinami tábora. Další výzkumné otázky se týkají zjištění, kdy jsou nadaní dospívající šťastní a zjištění v jakém vztahu je subjektivní wellbeing a self-efficacy u tohoto výzkumného vzorku. Druhý cíl této práce je zjistit, co podporuje subjektivní wellbeing přírodovědně nadaných dospívajících. Prostřednictvím výzkumné otázky bylo zjišťováno, které konkrétní faktory podporují subjektivní wellbeing těchto jedinců. Pro popis wellbeingu byly zvoleny dotazníky PISA 2015, PISA 2018 a dotazník WHO-5, který měří subjektivní wellbeing v posledních dvou týdnech. V rámci zisku...
|
|
|
Moudrost a wellbeing
Šebestová, Tereza Eva ; Topková, Petra (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma psychologickými koncepty, kterými jsou moudrost a wellbeing. Za jeden z cílů si práce kladla adaptovat na české prostředí Sebeposuzovací škálu moudrosti Jeffreyho Webstera a provést její pilotáž. Druhým cílem bylo prověřit, jestli existuje vztah mezi moudrostí a wellbeingem. Výzkumu se účastnilo 184 respondentů ve věku od 18 do 79 let. Moudrost byla měřena pomocí Sebeposuzovací škály moudrosti, která je tvořena pěti subškálami - těmi jsou kritické životní zkušenosti, emoční regulace, vzpomínání a reflexe, humor, a otevřenost. Pro měření subjektivního wellbeingu byla využita Škála spokojenosti se životem a pro měření psychologického wellbeingu byla využita Škála vzkvétání. Sebeposuzovací škála moudrosti měla v české populaci vysokou spolehlivost. Faktorová struktura dotazníku moudrosti byla ověřována s využitím metod analýzy hlavních komponent, explorační a konfirmační faktorové analýzy. Ukázalo se, že struktura neodpovídala předpokládaným pěti dimenzím, proto byla doporučena úprava položek a další testování na novém výzkumném vzorku. Český výzkumný soubor skóroval nejvýše v dimenzi humoru a dimenze otevřenosti se ukázala jako celkově nejslabší. Z hlediska wellbeingu byl náš soubor spíše šťastný. Nebyly nalezeny významné rozdíly mezi celkovou moudrostí a...
|
|
|
Vztah mezi stylem vztahové vazby a sociometrickým statusem v pracovních kolektivech
Bříza, Daniel ; Heider, David (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je nahlédnutí do problematiky vztahové vazby na pracovišti. Zkoumá se, zda existuje vztah mezi úzkostností a vyhýbavostí a mezi oblibou a vlivem v kolektivu tj. sociometrickým statusem. Výzkumný soubor pro tuto práci tvořilo 8 týmů, z čehož 7 bylo z komerční sféry. Výzkum proběhl dle kvantitativního designu a sběr dat byl proveden skrze dotazníkové šetření. Základní premisou výzkumu bylo, že jedinci s nízkou úzkostností a vyhýbavostí budou dosahovat vyššího hodnocení v oblasti obliby a vlivu ve svém pracovním týmu. Tyto předpokládané vztahy analýza dat potvrdila. KLÍČOVÁ SLOVA vztahová vazba, sociometrie, pracovní kolektiv, psychologie práce a organizace
|
|
|
Implicitní teorie moudrosti napříč rozdílnými obory
Bauerová, Lucie ; Topková, Petra (vedoucí práce) ; Pánková, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá implicitními teoriemi moudrosti, a to především v kontextu českého pracovního prostředí. Cílem práce bylo kvalitativně ověřit, zda existují rozdíly v pojetí moudrosti u osob v odlišných pracovních oborech, konkrétně u osob v pomáhající sféře a těch ve sféře marketingové. Pro tyto potřeby byl rozeslán online dotazník s otevřenými otázkami, které se dotazovaly na definici moudrosti, vlastnosti moudrého člověka, příklady moudrých osob a konkrétní zkušenost s moudrostí. Bylo zaznamenáno celkem 25 relevantních odpovědí, které byly následně posouzeny pomocí tematické analýzy. K vyhodnocení byla určena tři témata dle třídimenzionálního modelu moudrosti Moniky Ardelt - dimenze kognitivní, reflektivní a afektivní. Při analýze byly dále posouzeny definice respondentů z obou sfér s ohledem na důležitost či využitelnost zmíněných charakteristik v daném oboru. Stejným způsobem byly analyzovány konkrétní situace a jména zmiňovaná v odpovědích respondentů. Výsledky nasvědčují tomu, že ačkoliv se mnohokrát jednotlivé dimenze v odpovědích překrývaly či částečně doplňovaly, osoby z pomáhajících profesí mnohem častěji zmiňovali charakteristiky spadající do afektivní složky moudrosti. Respondenti z businessových oborů více lpěli na složce kognitivní, především s důrazem na schopnost řešení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Self-efficacy a syndrom vyhoření u vyučujících základních škol
Topková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Anotace: Učitelství je profese zatížená vysokým pracovním stresem, který při dlouhodobém působení může vést k syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření však nejsou postiženi všichni vyučující, mohou na ně působit protektivní faktory jako je učitelská self-efficacy a sociální opora. Tato bakalářské práce se zabývá syndromem vyhoření u vyučujících základních škol a souvislostem tohoto fenoménu s učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Teoretická část shrnuje teoretická východiska podle významných autorů v dané oblasti a poznatky z doposud realizovaných výzkumů. Empirická část si klade za cíl tvorbu nástroje na měření učitelské self-efficacy a prozkoumání souvislostí mezi syndromem vyhoření, self-efficacy a sociální oporou. K tomuto účelu byl použit dotazník, který měl pět částí: anamnestickou část, Shirom- Melamed Burnout Measure, dotazník učitelské self-efficacy, SVF78 a ESSI. Byla nalezena negativní korelace mezi mírou vyhoření, učitelskou self-efficacy a sociální oporou. Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami. Byly nalezeny rozdíly v self- efficacy a sociální opoře mezi vyučujícími s nejvyšší a nejnižší mírou vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, sociální opora, vyučující základních škol, učitelská self- efficacy
|
|
| |
|
|
Moudrost v kontextu pandemie
Slížková, Markéta ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat problematiku moudrosti a jejího vlivu na coping u mladých dospělých v kontextu pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část v úvodu poskytuje přehled různých pojetí moudrosti, která současnému výzkumu moudrosti v psychologii dominují. Dále přibližuje teoretická východiska copingu a copingových strategií, prezentuje dosavadní výzkumy týkající se vztahu moudrosti a copingu a nakonec se věnuje popisu pandemie COVID-19 jako možného zdroje stresu. Empirická část zahrnuje explorativní a konfirmační část. Explorativní část nabízí výsledky podrobného zmapování subjektivního prožívání a reakcí mladých dospělých na situaci pandemie. Mladí dospělí vnímají negativní vliv pandemie na různé oblast, nejčastěji na oblast financí, práce a psychický stav. Úroveň strachu z onemocnění COVID-19 byla v českém výzkumném souboru nižší než v souboru íránském a italském. Výsledky konfirmační části ukázaly souvislost mezi způsoby copingu a některými dimenzemi moudrosti. Regresní model, kde moudrost, coping a pocit kontroly tvořily prediktory stresu prožívaného během pandemie, měl střední až vysokou explanační sílu. KLÍČOVÁ SLOVA Moudrost, Třídimenzionální škála moudrosti, Pandemie COVID-19, Coping, Brief COPE, Stres, Mladá dospělost
|
|
|
Kultura a klima vybraných vysokých škol
Topková, Petra ; Šafránková, Jana Marie (vedoucí práce) ; Paulovčáková, Lucie (oponent)
Tato práce se zaměřovala na kulturu a klima vybraných veřejných vysokých škol v České republice, a to v podobě uvedené ve strategických materiálech. Cílem práce bylo analyzovat a porovnat klíčové aspekty strategických materiálů vybraných vysokých škol, které ovlivňují jejich kulturu a klima. Za strategické materiály byly zvoleny vize, mise, hodnoty, dlouhodobý záměr univerzity a pedagogické fakulty, výroční zpráva o činnosti a etický kodex. Výzkumný soubor tvořilo osm univerzit, jejichž součástí byla pedagogická fakulta. Pro analýzu dokumentů byla zvolena metoda kvantitativní obsahové analýzy. Prostřednictvím analýzy dokumentů MŠMT bylo stanoveno šest prioritních oblastí a klíčová slova, která tyto oblasti sytila. Z analýzy materiálů vysokých škol vyplynulo, že organizační kultura a klima jsou v jejich strategických dokumentech málo zastoupeny explicitně, nejčastěji se objevujícím prvkem kultury byly hodnoty, sledovány proto byly především aspekty determinující kulturu a klima. Ve strategických materiálech univerzit byl kladen největší důraz na tři oblasti: kvalitu, internacionalizaci a výzkum. Přestože univerzity vycházely ze společného základu stanoveného MŠMT, panovala mezi strategickými materiály univerzit značná rozmanitost a některé z univerzit vykazovaly jedinečné charakteristiky. KLÍČOVÁ...
|
host ::
RSS.