|
|
Vývoj lotyšsko-ruských vztahů v letech 1991-2010 v kontextu integrace Lotyšska do EU a NATO
Pořická, Iveta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji vztahů Lotyšské republiky s Ruskou federací v letech 1991- 2010 v kontextu vstupu Lotyšska do Evropské unie a Severoatlantické aliance a o dopadu, který měla integrace do těchto organizací na bilaterální vztahy Lotyšské republiky s Ruskem. Práce si klade otázku, zda se po vstupu Lotyšské republiky do EU a NATO zlepšily její vztahy s Ruskou federací v tom smyslu, že z agendy bilaterálních vztahů vymizela či alespoň ubyla konfliktní témata a spory. Práce se dále ptá, které konkrétní oblasti a témata lotyšsko- ruských vztahů ovlivnila EU, které NATO a zda byl dopad pozitivní či negativní. S použitím literatury se snažím dokázat, že vztahy Lotyšska a Ruské federace se v určitých oblastech zlepšily a byla z nich odstraněna některá konfliktní témata. Vycházím přitom z hypotézy, že členství Lotyšska v EU a NATO bylo faktorem, který vytvořil možnosti pro zlepšení vztahů. Odstranilo totiž existenciální obavy lotyšských politiků, kteří tak mohli přestat vnímat Ruskou federaci jako bezprostřední hrozbu pro národní bezpečnost. U Ruska pracuji s předpokladem, že po integraci Lotyšska do euroatlantických struktur a přenesení bilaterální agendy do širšího formátu NATO-Rusko a EU-Rusko, skončilo s výpady a snahou udržet Lotyšsko ve své sféře vlivu.
|
|
|
Česko-německá vojensko-bezpečnostní spolupráce vs. rodící se strategická kultura ČR
Stojanovová, Kamila ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zmapovat dosavadní vojensko-bezpečnostní spolupráci ČR a SRN v kontextu strategických kultur obou zemí. Důraz je přitom kladen jednak na specifika německé strategické kultury, z hlediska možných limitů pro vzájemnou spolupráci na poli vojenské bezpečnosti je zde ale více zdůrazněn proces utváření strategické kultury ČR. Teoretický základ práce tvoří pojetí konceptu vojensko- politické kultury Thomase U. Bergera a strategické kultury Kerry Longhurst. Klíčovými kritérii pro posouzení kompatibility strategických kultur obou zemí tedy jsou historické zkušenosti s použitím síly, pohled na armádu a použití síly napříč politickými elitami, ve veřejném mínění a ve strategických dokumentech a proces schvalování nasazení vojenských sil v zahraničí. V souvislosti s tím si práce klade za cíl odůvodnit, proč v období před vstupem ČR do NATO, o nějž se značně zasadila právě SRN, neprobíhala spolupráce na praktické i politické úrovni ve stejné intenzitě. Zároveň se snaží najít důvod, proč se po vstupu ČR do NATO v roce 1999 jediným výraznějším momentem vojenské spolupráce se SRN stalo zapojení AČR do PRT v afghánském Fajzabádu pod německým velením. Práce však neopomíjí ani aktuální vývoj, jenž do česko-německé vojensko-bezpečnostní spolupráce může vnést nové impulzy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Executive privilege v politickém systému USA
Janoušková, Johana ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Labendz, Jacob Ari (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výsadní právo prezidenta Spojených států amerických, známé pod názvem executive privilege, na neposkytování informací Kongresu a potažmo veřejnosti. Primární použité teoretické koncepty jsou teorie unitární exekutivy a také model imperiálního prezidentství, zaměřený na vládní utajování, od autora Arthura M. Schlesingera. Mechanismus, kterým je výsada executive privilege uplatňována, je ukázán na dvou případových studiích. Prvním zkoumaným případem je nárokování výsady Georgem W. Bushem v roce 2008 v souvislosti s rozhodnutím Agentury pro ochranu životního prostředí neudělit státu Kalifornie povolení uplatňovat striktnější standardy pro hladiny skleníkových plynů z motorových vozidel, než stanovoval federální zákon. Druhým analyzovaným případem je nárokování executive privilege Barackem Obamou v roce 2012 v návaznosti na kongresové vyšetřování členů exekutivy, kteří byli spojeni s operací Fast and Furious. Práce rovněž zmiňuje aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona a stala se formativní pro budoucí nahlížení na zkoumané privilegium. Jelikož výsada executive privilege není zmíněna v Ústavě Spojených států, práce předkládá mechanismy systému brzd a protivah, které jsou schopny výsadu omezit, a zkoumá, do jaké míry se tak děje. Schlesingerova...
|
|
|
Millennium Development Goals: Comparison and Analysis of Armenia, Azerbaijan and Georgia
Bunatyan, Hayk ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Chytilová, Julie (oponent)
Tato práce analyzuje tři Zakavkazské státy: Arménii, Ázerbajdžán a Gruzii. Analýza bude zaměřena primárně na plnění osmi Rozvojových cílů tisíciletí vytvořených na Summitu OSN 8. září 2000. Každá ze zemí bude analyzována zvlášť a poté budou tyto země navzájem porovnány a budou identifikovány silné a slabé stránky jejich snahy o dosažení osmi Rozvojových cílů. Pokusím se zahrnout všechny důležité faktory, které mohou hrát roli při rozlišování těchto stránek. Hlavní cíl této práce je dokázat, že mé hypotézy, které jsou zmíněny níže v tomto návrhu, jsou skutečně aktuální a mohou být pro Zakavkazský region prospěšné.
|
|
| |
|
|
Measuring and explaining the extent of occupational gender segregation
Ranošová, Tereza ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Žigraiová, Diana (oponent)
Genderová segregace v zaměstnání je jednou z nejviditelnějších charakteristik trhu práce po celém světě, Česká republika není výjimkou. V roce 2013 by více než 57% všech žen nebo všech mužů muselo změnit práci, aby mohl být poměr obou pohlaví stejný v každém zaměstnání. Pokud přidáme péči o děti a práci v domácnosti mezi ostatní povolání, muselo by se přemístit více než 60% žen nebo mužů. V porovnání s ženami jsou navíc muži na trhu práce více izolováni - 18% z nich pracuje v zaměstnání s méně než jedním procentem žen. Proti všem očekáváním jsou navíc nejmladší kohorty vystaveny silnější segregaci než generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků. V druhé polovině práce jsou zaměstnání charakterizována podle toho, jaké vyžadují schopnosti a způsoby, v jakém se odehrávají kontextu, či jaké jsou jejich zájmy a hodnoty (s využitím databáze O*NET). Celkem 18 z těchto charakteristik prokázalo statisticky významný efekt na výsledný poměr mužů a žen v jednotlivých zaměstnáních. Nejpřekvapivějším výsledkem je fakt, že vyšší nároky na matematické uvažování zvyšují koncentraci žen, zatímco schopnost zapamatovat si větší množství informací zdá se straní mužům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Příčiny, které vedly Rusko k prodeji Aljašky v roce 1867
Andrš, Vojtěch ; Pečenka, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V roce 1867 Rusko prodalo své jediné zámořské kolonie na Aljašce Spojeným státům americkým za 7,2 milionu dolarů. Této události předcházela nejen několikaletá jednání s Američany, ale i debata mezi ruskými politiky, která vedla k rozhodnutí o prodeji. Na průběhu těchto vnitropolitických jednání se projevila celá řada faktorů vycházejících z dlouhodobých problémů v koloniích, ale i aktuální politické situace v Rusku nebo v mezinárodní sféře. V minulosti se někteří přední autoři ve svých pracích snažili jeden z těchto faktorů nebo jednu skupinu faktorů klást do popředí a považovali ji za důležitější než ostatní. Cílem této práce je určit, jestli je skutečně možné jednu příčinu považovat za nejvýznamnější. Pro tyto účely práce analyzuje velké množství různých příčin a faktorů, které zahrnují geografické a demografické podmínky v koloniích, ekonomickou situaci v koloniích, politickou situaci v Rusku aj. Práce dále také popisuje vývoj vnitropolitické debaty. Po provedení analýzy práce dochází k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by jedna příčina převyšovala všechny ostatní. Pro rozhodnutí o prodeji Aljašky byl spíše nutný celý komplex příčin, z nichž nelze spolehlivě určit tu nejvýznamnější.
|
|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.