Studies

Latest additions:
2020-12-23
13:42

Detailed record
2020-12-23
13:33

Detailed record
2020-12-23
12:40

Detailed record
2020-12-23
12:35

Detailed record
2020-12-23
12:31

Detailed record
2020-02-27
19:20
Balance sheet implications of the Czech National Bank’s exchange rate commitment
Franta, Michal ; Holub, Tomáš ; Saxa, Bronislav
Článek prezentuje projekce bilance České národní banky po ukončení kurzového závazku. Použitý model je vhodný pro modelování velké bilance centrální banky s aktivy téměř výhradně ve formě cizoměnových rezerv v prostředí konvergující ekonomiky vykazující trendové posilování kurzu. Kromě základního scénáře je diskutováno i několik srovnávacích scénářů, které se týkají vývoje bilance v případě nezavedení kurzového závazku nebo jeho dřívějšího ukončení. Dle simulací se doba trvání záporného vlastního jmění ČNB, a tedy doba nulových transferů zisků centrální banky vládě, ve srovnávacích scénářích zásadně neliší od základního scénáře. Odhadované fiskální implikace kurzového závazku jsou tedy relativně malé a vztahují se až k období po roce 2030. Stochastické simulace nicméně ukazují, že míra nejistoty je výrazná. V článku dále ukazujeme, že může být simulační nástroj využit v diskusích o důsledcích dlouhodobého poklesu oběživa, o skladbě strany aktiv bilance a o obnovení odprodejů výnosů z cizoměnových rezerv centrální bankou.
Externí odkaz: Stáhnout plný textPlný text

Detailed record
2020-02-27
19:20
Quantifying the natural rate of interest in a small open economy : the Czech case
Hlédik, Tibor ; Vlček Jan
Tato studie identifikuje přirozenou úrokovou míru pro Českou republiku, jako reálnou úrokovou sazbu konzistentní s reálným výstupem na rovnovážné (potenciální) úrovni a inflací na cíli. K identifikaci přirozené úrokové míry používáme (semi-)strukturální model s racionálními očekáváními a vpředhledícím úrokovým pravidlem. Na rozdíl od přístupu běžně používaného v literatuře poskytuje strukturální model úplnou množinu omezení na nepozorované veličiny včetně přirozené úrokové míry. V této studii také argumentujeme, že přirozená úroková míra pro malou otevřenou ekonomiku je funkcí rovnovážného (potenciálního) reálného růstu, který je očištěn o zhodnocování reálného rovnovážného kurzu. Výsledky naznačují, že přirozená úroková míra se v České republice v roce 2017 pohybovala na úrovni kolem 1 procenta. Identifikovaný pokles přirozené úrokové míry z jejího vrcholu v roce 2015 reflektuje především obnovené zhodnocování reálného rovnovážného kurzu na pozadí robustního růstu reálného HDP.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Detailed record
2020-02-27
19:20
What drives the distributional dynamics of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic?: a bank-level analysis
Hlaváček, Michal ; Brož Václav
V tomto článku se zabýváme distribuční dynamikou na úrovni bank a faktory ovlivňujícími klientské úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů v České republice. Bereme v úvahu, že klientské úrokové sazby mohou mít rozdílně dlouhá období fixace, zaměřujeme se na spotřebitelské úvěry, které vykazují vícemodální rozdělení úrokových sazeb, a kromě průměrné úrokové sazby využíváme také alternativní ukazatel – modus. Ukazujeme, že v posledních letech většina bank v České republice začala poskytovat nové spotřebitelské úvěry za nebývale nízké klientské úrokové sazby. Z analýzy na úrovni jednotlivých bank vyplývá, že za tímto vývojem stojí snížená koncentrace trhu (vyšší konkurence na trhu) a do určité míry také uvolněná měnová politika spolu se změnami na trhu úvěrů na bydlení a hypoték. Výsledky článku jsou v souladu s mezinárodní odbornou literaturou, ale v českém kontextu jsou nové.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Detailed record
2020-02-27
19:20
A Profit-to-provisioning approach to setting the countercyclical capital buffer: the Czech example
Hodula, Martin ; Pfeifer, Lukáě
Během posledních několika let vyvinuly národní makroobezřetnostní orgány rozdílné strategie pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) v bankovním sektoru. Existující přístupy vycházejí z různých indikátorů používaných k identifikaci aktuální fáze finančního cyklu. Není nám však známo, že by existoval přístup, který by přímo zohledňoval vývoj cyklických rizik v bankovním sektoru i jeho obezřetnostní chování v průběhu finančního cyklu. V tomto článku navrhujeme nový přístup založený na vztahu zisku a tvorby opravných položek, který lze využít v procesu makroobezřetnostního rozhodování. Konstruujeme novou sadu indikátorů, které do značné míry zachycují cyklický vývoj zisku a opravných položek k úvěrovým ztrátám. Argumentujeme, že banky by během finanční expanze měly udržovat část cyklicky nadhodnoceného zisku (nerealizované očekávané ztráty) ve formě kapitálu. Výsledky námi nově navrhovaných indikátorů vyhodnocujeme pomocí dvou ekonometrických postupů. Celkově vykazují dobré statistické charakteristiky relevantní pro tvorbu rozhodnutí o CCyB a mohou přispět k přesnějšímu vyhodnocení jak akumulace systémových rizik, tak naplňování rizik. Předpokládáme, že relevance přístupu založeného na vztahu zisku a tvorby opravných položek a související sady nově navrhovaných indikátorů se zvýší při využití IFRS 9.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Detailed record
2020-02-27
19:20
Asset prices in a production economy with long-run and idiosyncratic risk
Sutóris, Ivan
Tento článek zkoumá rizikovou prémii v ekonomice s nekompletními trhy a domácnostmi čelícími idiosynkratickému riziku ve spotřebě. Pokud se rozptyl idiosynkratického rizika mění v průběhu hospodářského cyklu a domácnosti preferují dřívější rozřešení nejistoty, ceny finančních aktiv budou ovlivněny nejen informacemi o současné a očekávané budoucí agregátní spotřebě (jako je tomu v modelech s reprezentativní domácností), ale také informacemi o současných a budoucích změnách v distribuci individuální spotřeby napříč domácnostmi. V článku zkoumám, jestli tento dodatečný efekt může pomoci vysvětlit vysokou rizikovou prémii v produkční ekonomice, ve které je proces pro agregátní spotřebu endogenní a potenciálně může být ovlivněn přítomností idiosynkratického rizika. Analýza neoklasického růstového modelu kombinovaného s Epstein-Zinovými preferencemi a snadno řešitelnou formou heterogenity mezi domácnostmi naznačuje, že proticyklický průběh idiosynkratického rizika zvyšuje rizikovou prémii, ale také snižuje efektivní ochotu domácností k intertemporální substituci, čímž se mění také dynamika agregátní spotřeby. Nicméně díky přidané flexibilitě Epstein-Zinových preferencí je možné zvýšit rizikovou prémii bez změny dynamiky množství, pokud připustíme zvýšenou intertemporální elasticitu substituce na individuální úrovni.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Detailed record