| |
|
Využití konceptu Bazální stimulace na základní škole speciální
SIEBENSTICHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá aplikací konceptu Bazální stimulace na základních školách speciálních, tedy škol určených pro děti s těžšími formami mentálního postižení, případně v kombinaci s dalšími postiženími. Koncept Bazální stimulace vytvořil německý speciální pedagog prof. Andreas Fröhlich v 70. letech 20. století pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením ve speciálních školách. V 80. letech 20. století jej uplatnila v ošetřovatelství prof. Christel Binstein. V této oblasti byl také na začátku tohoto století poprvé využit v České republice, a to zásluhou dr. Karolíny Friedlové.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký způsobem lze využít Bazální stimulaci v základní škole speciální a jak ji lze začlenit do vzdělávacího programu. V souladu s tímto cílem obsahuje práce vymezení základních pojmů, stručný přehled dějin vývoje Bazální stimulace a její teoretická východiska a následně jsou představeny jednotlivé techniky, jichž koncept využívá. Zásadní pasáží je teoretické vymezení možností uplatnění konceptu ve speciálně pedagogické praxi, konkrétně v základní škole speciální. Tato část je doplněna třemi kazuistikami, které představují reálné využití konceptu Bazální stimulace ve třech základních školách speciálních v rámci celé České republiky.
|
|
Infekční choroby v povědomí žáků SŠ
Rančáková, Hana ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Erhart, Lukáš (oponent)
Povědomí o infekčních chorobách a očkování je v dnešní době velice důležité. Dotazníkové šetření, které je součástí této diplomové práce, je určeno pro žáky čtyřletých gymnázií a vyšších ročníků víceletých gymnázií. Je zaměřeno na znalosti a postoje žáků týkající se infekčních onemocnění a očkování. Znalosti i postoje žáků jsou poměrně dobré a žáci dokáží vyjádřit také svůj vlastní názor. Lepší znalosti pak mají dívky a starší žáci. Práce se dále zaměřuje na zařazení tohoto tématu v rámci vzdělávacího programu a zkoumá také preventivní programy nabízené školám. Zabývá se též hrozbou pandemie a současným stavem poznání a informovaností společnosti o tomto tématu.
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
Otevřený model školy, Možnosti spolupráce škol s dalšími subjekty
Chalupecká, Miloslava ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kroláková, Dagmar (oponent)
Závěrečná práce se zabývá otevřeným (participačním) modelem výchovného systému školy v oblasti výchovných aktivit, možnostmi osvědčené i netradiční spolupráce škol a školských zařízení se školskými i jinými subjekty. Vychází jednak z poznatků odborné literatury a jednání mezinárodních organizací, které věnují výchově dětí a jejich činnostem ve volném čase značnou pozornost, jednak z výzkumu na sto pěti školách a školských zařízení. Vzhledem k tomu, že studie i ankety o budoucí podobě školy předpokládají, že škola zůstane i vnejbližších 1 5 - 2 0 letech nenahraditelnou společenskou institucí, bude patřit mezi důležité úkoly manažerů škol hledat a získávat vhodné partnery pro volnočasové aktivity dětí. Tato práce jim nabízí možnosti spolupráce škol a školských zařízení s nejrůznějšími partnery na základě odborné literatury i výsledků výzkumu. Shrnuje také zkušenosti oslovených účastníků výzkumu.
|
|
Modelové ekosystémy na školní zahradě a jejich využití ve výuce botaniky na 1. stupni ZŠ
Jiříčková, Anna ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
I. cílem této práce, jehož naplnění bude úkolem teoretické části, j e z různých stran pohledu prozkoumat možnosti a kvality výuky botaniky v prostředí modelových ekosystémů na školní zahradě a na základě zjištěných informací prokázat (popř. vyvrátit) její vhodnost a přínos. V samém začátku je proto zapotřebí myšlenku vybudování modelových ekosystémů na školní zahradě a jejich využívání ve výuce (nejen) botaniky nejdříve blíže specifikovat a zjistit, zda se podobná idea již v některé etapě historického vývoje ve školní praxi objevila. Teprve poté je možné zaměřit více pozornost na její jednotlivá pozitiva i negativa. Ta je třeba zkoumat jak teoreticky, tak prakticky formou přímého dotazování učitelů i žáků. Zda je možné pro rozvíjení myšlenky výuky botaniky v prostředí modelových ekosystémů a její uvedení v praxi najít inspiraci v zahraničí, se v závěru pokusí odhalit krátká exkurze do prostředí školních zahrad několika dalších evropských zemí. II. cílem, který je stanoven pro praktickou část, je vytvoření příručky, jež by mohla alespoň trochu pomoci učitelům, které myšlenka modelových ekosystémů osloví a kteří se rozhodnou uvést ji v praxi. Kromě obeznámení se samotnou myšlenkou by tato příručka měla obsahovat stručnou charakteristiku jednotlivých ekosystémů, praktický návod na jejich vytvoření a sbírku...
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Vývoj středního všeobecně vzdělávacího školství v československé republice po II. světové válce a v letech 1945-1989
Bauerová, Kateřina ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Váňová, Růžena (vedoucí práce)
Pokusím se vycházet zejména z historických faktů a zároveň se pokusím popsat celkovou atmosféru, jak byla vnímána tehdejšími současníky. Poválečné období bylo hlavně pod vlivem odstranění následků války, jak po stránce ekonomické, tak po stránce morální. Nově obnovená republika stála ve školství před otázkou, zda bude vycházet z odkazu první republiky a pokusných škol či zda se vydá úplně novou cestou podle zahraničních vzorů (zejména SSSR). Komunistická strana měla v té době sice silnou pozici, ale byla stále pouze jednou z více stran, které ovlivňují dění v zemi. Bylo obnoveno gymnázium (reálné), čtyřleté a stalo se institucí výběrovou. Začínají se objevovat první snahy o celkové sjednocení školy. V pozdějším období se zakládají vzorové jednotné školy. Objevují se tlaky na postátnění škol. Hlavní snahou je i zvýšit celkovou kvalifikaci středoškolských učitelů. Většina reformních snah však troskotá na nedostatku peněz v poválečném období. Toto období by se dalo nazvat časem hledání směru ve školství. Časem diskuze mezi odkazem první republiky a nástupem komunistické strany a jejích snah o jednotnou školu.
|
|
Německé střední školy v Brně v letech 1918-1945
Rausová, Markéta ; Valenta, Josef (oponent) ; Váňová, Růžena (vedoucí práce)
Práce uvádí přehled německého středního školství v Brně v průběhu let 1918 - 1945. Mezi střední školy pro účel této práce spadají také učitelské ústavy a průmyslové a obchodní školy. Cílem je podat konkrétní obraz německého středního školství v Brně v uvedeném období v kontextu celkové školské legislativy. Samotné analýze brněnských škol předchází stručný úvod do středoškolského systému ČSR a problematiky německého středního školství v ČSR. Práce posuzuje brněnské školy z různých hledisek (počet žáků, podíl dívek na celkovém počtu žáků, vyznání a mateřský jazyk žáků, otázka financí a školného, klasifikace...) a pokouší se nastínit jejich historii a vzájemné vztahy. Výchozím materiálem jsou zejména německy psané prameny (výroční zprávy, jubilejní památníky, hlavní a třídní katalogy, kroniky) a dobová literatura týkající se středního školství (převážně od R. Neuhöfera). Text může sloužit jako podklad pro další srovnávací práce (s českými středními školami v Brně, s německými středními školami v Praze apod.)
|
|
Čtenářský deník a ICT - tradiční výuková metoda v kontextu moderních technologií
GRÚZ, Michael
Rigorózní práce Čtenářský deník a ICT tradiční výuková metoda v kontextu moderních technologií je rozdělena na dva oddíly. Teoretická část se nejprve zabývá základními principy uměleckého textu, jeho recepcí a motivací k četbě. Pozornost je dále věnována literární a čtenářské výchově ve škole, ale i v mimoškolním životě dítěte, a to i v tzv. předčtenářském období. Stěžejní oddíl je zaměřen na vliv moderních technologií na výuku literatury a problematiku čtenářských (kulturních) deníků. Výzkumná část obsahuje výsledky dvou dotazníkových šetření. První z nich bylo určeno pro učitele českého jazyka a literatury, kteří působí na druhém stupni základních škola a na nižším stupni gymnázií, a kladlo si za úkol zmapovat jejich přístup k zadávání, kontrole, hodnocení a dalšímu využití čtenářských deníků v hodinách literární výchovy. Druhý dotazník zjišťoval žákovský přístup k individuální mimočítankové četbě a využívání tzv. online literárních příruček.
|
host ::
