|
Šlechtický památník Jana Jiřího ze Švamberka z let 1565 - 1615 (1812)
HOSPASKA, Jindřich
Tato diplomová práce kriticky zpracovává památník Jana Jiřího ze Švamberka, předního šlechtice Království českého, politika, současníka a dědice posledních Rožmberků. Částečně se věnuje také památníkům jako fenoménu raného novověku a životu Jana Jiřího ze Švamberka. Cílem práce je přiblížit švamberkův osobní život, zčásti také jeho itinerář a okruh "pánů a přátel" pomocí zápisů zaznamenaných v památníku. Je kladen důraz na jednotlivé zápisy a ilustrace, brán potaz na odlišnosti od jiných štambuchů téže doby, případně také na věci, které se v památnících nalézají zcela obvykle. Práce se zabývá také vznikem památníku, jeho osudem po smrti Jana Jiřího ze Švamberka a jeho dalšími majiteli.
|
| |
|
Památník vzpomínek
BARTUŠKOVÁ, Jana
Stěžejním tématem této práce v rovině teoretické i praktické je paměť a jí uchovávané vzpomínky a s nimi spojované emoce. Vzpomínky, které nám paměť umožňuje uchovávat a vybavovat, jsou mnohdy spojované s určitými předměty. K této problematice jsou vybrány názory psychologa a sociologa Bohuslava Brouka a estetika a filosofa Dušana Šindeláře. Stejné téma najdeme v tvorbě vybraných umělkyň. Realizace konceptu vytvořeného na základě teoretické části přinesla řešení v několika souborech různých variant otisků, které symbolizují pomíjivost a křehkost vzpomínek v našem životě.
|
|
Památník z prefa dílců
Růžička, Martin ; Bažant, Zdeněk (oponent) ; Strnad, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem železobetonového památníku. Památník se skládá z 11 prefabrikovaných segmentů umístěných od sebe v pravidelných rozestupech. Segmenty mají stejný vnější rozměr, ale liší se velikostí vnitřních otvorů. Pro osobu stojící uvnitř tak vytváří dynamický interiér. Segmenty jsou vetknuty do prefabrikovaného základu tvaru hřebene. Cílem této práce je návrh každého segmentu a základu stavby. Součástí jsou taktéž výkresy výztuže vybraných segmentů a výztuže základu, výkres dobetonávky a výkres tvaru segmentů.
|
|
Úloha Terezína v holocaustu neprotektorátních Židů a její reflexe v činnosti Památníku Terezín
Jirát, Karel
Fakt, že se Terezín stal místem utrpení českého národa, se hluboce vryl do národního povědomí. Úloha Terezína v nacistických plánech tzv. "konečného řešení židovské otázky" už tak snadno do tohoto povědomí nepronikla. Důvodů pro tento neuspokojivý stav bylo více, měly kořeny především v zásadách tzv. kulturní politiky bývalého režimu úzce spjaté s politickou strategií celého východního bloku, který pojem židovství a potažmo sionismus vykládal zcela jednostranně a účelově. Ten poslední byl prezentován jako "reakční šovinistická ideologie a politika židovské buržoazie. Vznikl koncem 19. století a vyvinul se hlavně pod heslem vytvoření židovského státu v Palestině a přesídlení všech Židů do nového státu."153 Tento přístup nebyl ničím jiným než instrumentálním vyjádřením skutečných geopolitických zájmů SSSR a jeho satelitů v oblasti Blízkého východu a občas byl využíván na vnitropolitické scéně jednotlivých států jako argument nutný pro odstranění odpůrců režimu - např. v Československu během procesu se Slánským, v Polsku na jaře 1968 či v podobě téměř pravidelně přikrmovaného antisemitismu v SSSR. Následky tohoto přístupu se samozřejmě musely projevovat ve všech sférách společenského života a nevyhnul se jim ani terezínský Památník. Trvalé potlačování prezentace utrpení Židů došlo tak daleko, že český...
|
|
Producing and Consuming the nation: ethnography of a Czech National Memorial
Maurano Filho, Sander Roberto ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Sander Roberto Maurano Filho Producing and Consuming the Nation: Ethnography of a Czech National Memorial Abstrakt Podle Billig (1995), Palmer (1998) a Fox (2008) současní výzkumná agenda musí studovat aspektů každodenního života, které reprodukují národ, a proto tento výzkum analyzuje Národní Památník na Vítkově, část českého Národního muzea v Praze. Cílem je analyzovat jak národní kulturní produkce omezuje praktiky lidí a jejich znalosti. Tento práce je etnografická studie o produkci a spotřebě pomníku, a popisuje praktiky spotřeby a okupaci, které reprodukují nebo podvracejí národní konstrukce.Národní Památník na Vítkově funguje jako památník, muzeum, socha a park, které změnili významy podle různých politických režimů v průběhu 20. století. Národní Památník byl znovuotevřen v roce 2009 s cílem opravit národní dějiny, identitu a paměti v souvislosti demokratickou a evropské České republice. Národní Památník spojuje oficiální obřady, vojenské přehlídky, prezidentské rituály a expozice a vystavy s národními funkcemi. Národní památník byl plánován na oslavu národa, ale návštěvníků mohou změnit významy výstavy. Ačkoli byl plánovan na vojenských přehlídkách a národní obřady, různé sociální skupiny, např. starší lidé, rodiče s dětmi a mládeží, doplňují nebo změní oficiální národní konstrukce v každodenním...
|
|
Popularizace historie na příkladu Lidic a Terezína
Knotková, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit způsoby prezentace a popularizace historie v Památníku Lidice a Památníku Terezín. V teoretické části je nastíněno především téma kolektivní paměti s jejími základními formami. Dále se zaměřuje na produkty kolektivní paměti, jako je kolektivní trauma či politika paměti. Samostatná kapitola je pak věnována nositelům paměti, mezi které se řadí muzea, památníky, knihy, filmy a internet. Poslední část je věnována historickému kontextu. Cílem praktické části je aplikace teoretických východisek na zmíněné památníky a rozbor jejich aktivit, které vedou k popularizaci historie. Práce prezentuje formu a vzhled jednotlivých památníků, jejich projekty, vzdělávací činnosti a filmovou a knižní tvorbu.
|
|
Památník mistra Jana Husa - příprava nové expozice
VESELÁ, Michaela
Práce se věnuje Památníku mistra Jana Husa v Husinci, jako předpokládaného místa narození Jana Husa. První část se obrací do historie této památky, udává přehled vlastnických vztahů a mapuje péči o památný objekt a podoby Husova domku. Rovněž se zabývá úctou v osobu Jana Husa a jejími podobami v průřezu dějin {--} nejstarší zmínky o úctě, pověsti, Husovy oslavy, další formy a podoby úcty v různých dobách. Ve druhé části se věnuje současným snahám odborné veřejnosti směřujícím k přípravě nové expozice v Památníku mistra Jana Husa v Husinci, které byly započaty v letech 2004 - 2005 prostřednictvím odborných seminářů. Závěrem je představen projekt {\clqq}Obnova rodného domu mistra Jana z Husince``, který reaguje na odborné diskuze z předcházejících let a je alternativou k řešení současného stavu obnovy aktuální expozice instalované v roce 1975. Práce obsahuje také obrazovou přílohu, která představuje dobové i současné podoby Husova rodného domku a Husových oslav.
|
|
Holocaust v české kultuře vzpomínání (stálá expozice Oskar Schindler v Městském muzeu ve Svitavách, Židovský památník v Černovicích a Památník obětem nacismu v Benešově)
Sedláčková, Petra ; Nemcova, Hana (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
V této diplomové práci jsem analyzovala tri expozice prezentující tematiku holocaustu. Metodologickým rámcem byla nová muzeologie a nejnovejší bádání o holocaustu a jeho reprezentaci. Pokusila jsem se charakterizovat hlavní rysy nové muzeologie jako zájem o sociální dimenzi muzeí a sebereflexi muzeí, duraz na soucasné problémy spolecnosti a lokální témata. V analýze stálé expozice Oskar Schindler ve svitavském mestském muzeu jsem ukázala, že se nezabývá židovskou identitou zachránených Židu, události sleduje optikou Oskara Schindlera a jeho ciny neproblematizuje. Pachatelé holocaustu se v textech témer nevyskytují. Soucasný antisemitismus ani zánik diaspory se príliš nezminuje. Poukázala jsem na roli, kterou hraje v expozici film Schindleruv seznam. Rozborem Židovského památníku v Cernovicích jsem ukázala, že dává velký duraz na individuální osudy místních obeti nacistické genocidy, venuje se i poválecným osudum bývalých veznu, zminuje místní pachatele a klade duraz na sebereflexi. V analýze benešovského Památníku obetem nacismu jsem dokázala, že v nem prevažuje židovské vzpomínání na zavraždené, nepribližuje konkrétneji zkušenosti veznu v koncentracním tábore a vyhýbá se zobrazení holocaustu, hodnotí kladne vzájemné soužití Cechu s Židy. Odráží se v tom specifická pozice autorek, které patrily mezi...
|
| |
host ::
