Hlavní stránka > Výsledky hledání: Jirát, Karel
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha Terezína v holocaustu neprotektorátních Židů a její reflexe v činnosti Památníku Terezín
 Jirát, Karel
Fakt, že se Terezín stal místem utrpení českého národa, se hluboce vryl do národního povědomí. Úloha Terezína v nacistických plánech tzv. "konečného řešení židovské otázky" už tak snadno do tohoto povědomí nepronikla. Důvodů pro tento neuspokojivý stav bylo více, měly kořeny především v zásadách tzv. kulturní politiky bývalého režimu úzce spjaté s politickou strategií celého východního bloku, který pojem židovství a potažmo sionismus vykládal zcela jednostranně a účelově. Ten poslední byl prezentován jako "reakční šovinistická ideologie a politika židovské buržoazie. Vznikl koncem 19. století a vyvinul se hlavně pod heslem vytvoření židovského státu v Palestině a přesídlení všech Židů do nového státu."153 Tento přístup nebyl ničím jiným než instrumentálním vyjádřením skutečných geopolitických zájmů SSSR a jeho satelitů v oblasti Blízkého východu a občas byl využíván na vnitropolitické scéně jednotlivých států jako argument nutný pro odstranění odpůrců režimu - např. v Československu během procesu se Slánským, v Polsku na jaře 1968 či v podobě téměř pravidelně přikrmovaného antisemitismu v SSSR. Následky tohoto přístupu se samozřejmě musely projevovat ve všech sférách společenského života a nevyhnul se jim ani terezínský Památník. Trvalé potlačování prezentace utrpení Židů došlo tak daleko, že český...
Úplný záznam
Úloha Terezína v holocaustu neprotektorátních Židů a její reflexe v činnosti Památníku Terezín
 Jirát, Karel
Fakt, že se Terezín stal místem utrpení českého národa, se hluboce vryl do národního povědomí. Úloha Terezína v nacistických plánech tzv. "konečného řešení židovské otázky" už tak snadno do tohoto povědomí nepronikla. Důvodů pro tento neuspokojivý stav bylo více, měly kořeny především v zásadách tzv. kulturní politiky bývalého režimu úzce spjaté s politickou strategií celého východního bloku, který pojem židovství a potažmo sionismus vykládal zcela jednostranně a účelově. Ten poslední byl prezentován jako "reakční šovinistická ideologie a politika židovské buržoazie. Vznikl koncem 19. století a vyvinul se hlavně pod heslem vytvoření židovského státu v Palestině a přesídlení všech Židů do nového státu."153 Tento přístup nebyl ničím jiným než instrumentálním vyjádřením skutečných geopolitických zájmů SSSR a jeho satelitů v oblasti Blízkého východu a občas byl využíván na vnitropolitické scéně jednotlivých států jako argument nutný pro odstranění odpůrců režimu - např. v Československu během procesu se Slánským, v Polsku na jaře 1968 či v podobě téměř pravidelně přikrmovaného antisemitismu v SSSR. Následky tohoto přístupu se samozřejmě musely projevovat ve všech sférách společenského života a nevyhnul se jim ani terezínský Památník. Trvalé potlačování prezentace utrpení Židů došlo tak daleko, že český...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English