Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 392 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
The Effectiveness of Mass Media Instrumentalization in Offensive Foreign Policy Strategies
Mareš, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Mölder, Holger (oponent) ; Sazonov, Vladimir (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zkoumání problému efektivity instrumentalizace masmédií na informačně-psychologické úrovni v rámci ofenzivních zahraničněpolitických strategií. Navzdory zvýšenému zájmu nejen o ofenzivní potenciál masmédií, ale i o konkrétní strategie umožňující využití těchto prostředků k asertivnímu rozhodování politických a vojenských konfliktů v průběhu posledních dvou desetiletí, se stále potýkáme s nedostatečným porozuměním toho, jakým způsobem dochází ke generování efektivity potřebné k úspěšnému použití masmédií v rámci takovýchto strategických přístupů. Z uvedeného důvodu si disertační práce klade za cíl zkonstruovat komplexní definici 'efektivity' v daném kontextu a její použití k sestavení nového jedinečného analytického modelu, který bude možné aplikovat ke kvalitativnímu posuzování "potenciálu efektivity" (reálných či budoucích) útočných zahraničních masmediálních kampaní vedených v informačně-psychologické rovině. Podobný nástroj stále zoufale postrádáme. Fungování vzniklého analytického modelu v praxi je pak testováno v rámci zvolené případové studie - Ruská média na Ukrajině před vypuknutím konfliktu v roce 2014 (s ohledem na budování ruské mediální sítě od prvního prezidentského období Vladimira Putina a na využívání této sítě v průběhu latentní a eskalační fáze...
Strategic Narratives in Sino-European Relations
Webrová, Nina ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analyzovat prezentaci strategických narativů různých institucí Evropské unie (EU) vůči Čínské lidové republice (ČLR) se zvláštním zaměřením na vývoj v letech 2012 až 2022. Jádrem výzkumu byla analýza strategických a zahraničněpolitických dokumentů EU týkajících se Číny. Cílem je nejen identifikovat různé strategické narativy EU vůči ČLR, ale také analyzovat, jak tyto narativy předpokládají strategickou angažovanost EU a Číny, jak se vyvíjejí v čase, jak se liší mezi jednotlivými institucemi a jaká je dynamika různých narativů v rámci institucí EU. První část práce uvádí kontext současných čínských a evropských narativů a vysvětluje použitý teoretický a metodologický rámec. Druhou (hlavní) částí práce je analýza politických usnesení EU týkajících se Číny. Klíčovým zjištěním je, že mezi narativy používanými různými institucemi EU existují nesrovnalosti a někdy i rozpory a že neexistuje jednotná vize strategické angažovanosti EU a Číny. Vývoj jednotlivých narativů v průběhu času byl také velmi odlišný. Tato nejednotnost brání snahám EU prezentovat koherentní strategický přístup vůči Číně. To následně může oslabit schopnost EU účinně vyjednávat s ČLR jak v bilaterálním, tak v multilaterálním prostředí. Jinými slovy, vzestup Číny a její rostoucí diskurzivní síla vyžadují, aby EU...
Německá arktická politika
Nguyenová, Thi Khanh Ly ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá politikou Německa v oblasti Arktidy v posledním desetiletí a soustředí se na její bezpečnostní rozměr. V arktickém regionu dochází v posledních letech v důsledku klimatických změn a nové geopolitické situace k mnoha proměnám, včetně změny bezpečnostní situace. Práce vychází z konceptů civilní mocnosti a sekuritizace a zkoumá, zdali Německo přistupuje k Arktidě jako multilaterální aktér, anebo v německé zahraniční a bezpečnostní politice nabyla Arktida na významu a stala se pro Německo uznávanou bezpečnostní otázkou. Úvodní část diplomové práce se věnuje obecnému představení arktického regionu, jeho vymezení a předložení globálních bezpečnostních, environmentálních a ekonomických aspektů a výzev s ním spojených. Poté práce stručně nastiňuje historii německého zapojení v Arktidě, jeho aktivity a relevanci Německa pro tuto oblast. Hlavní výzkumná část práce je rozdělena na bilaterální a multilaterální dimenzi německé arktické politiky, čímž zohledňuje povahu německého multilateralismu. Výsledky zkoumání německé arktické politiky ukázaly, že si Německo uvědomuje různé aspekty arktické bezpečnosti a její globální rozměr, nicméně se soustředí na klimatickou a ekonomickou bezpečnostní otázku regionu. I v kontextu současného dění a tezi o Zeitenwende jeho role zůstává...
Scholz-Wende pohledem CDU
Řežábková, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá proměnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky po ruské invazi na Ukrajinu v období od 24. února 2022 do června 2023, a pohled v té době opoziční CDU. V úvodní části je předložen historický kontext vývoje německé zahraniční a bezpečnostní politiky, institucionální rámec pro její formování a charakter německé zahraničněpolitické kultury. Teoretický rámec práce představují tři koncepty pro uchopení Německa coby aktéra mezinárodních vztahů: civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost a rozpolcená mocnost. V praktické části práce zkoumá naplnění cílů kancléře Olafa Scholze: v dodávkách zbraní Ukrajině, v protiruských sankcích, v rozšíření zapojení Německa do misí NATO, v reformě a modernizaci německé armády a v nové kvalitě německé diplomacie. Výsledky zkoumání ukázaly ochotu Německa opustit některá dosavadní tabu, nést ekonomické náklady své politiky vůči Rusku, a i za cenu zadlužení více investovat do vlastních ozbrojených sil i do podpory Ukrajiny. Naráželo však přitom nejen na objektivní strukturální a institucionální limity, ale i na schopnost a ochotu politického vedení prosazovat své vlastní cíle. Pohled na roli CDU ukázal odhodlání být konstruktivní opozicí i ochotu podpořit vládu v zásadních momentech realizace obratu. Vedle toho však CDU zastávala kritické postoje zejména k tempu...
Bilaterální vztahy Bavorska s Ruskou federací: Mezi Außenbeziehungen a Nebenaußenpolitik
Zavadilová, Zuzana ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá bilaterálními vztahy Svobodného státu Bavorsko s Ruskou federací období od anexe Krymu v roce 2014 do začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úvodem práce vymezuje modalitu zahraničního působení subnárodního celku vůči celostátní úrovni a klade si výzkumné otázky, zda a jakým způsobem se linie bavorsko ruských vztahů lišila od linie, kterou vedl Spolek. Poté práce zkoumá historickou podobu vzájemných vztahů, aby zjistila, zda se výroky bavorských politiků odvolávající se n ruských vztahů zakládají na realitě, a zda tak opravdu pokračují ve směřování nastoleném převážně na konci 80. let 20. století. Hlavní zkoumané období je analyzováno z rétorické a ekonomické úrovně. Na úrovni politicko rétorické ukazuje, že vztah Bavorska k ovlivňovaly vnitropolitické i vnitrostranické zájmy, které stály i za tím, že v Bavorsko překročilo úroveň se Spolkem a spolkovými zeměmi koordinované zahraniční ní do rozporu vůči Spolku. V ekonomické části se ukazuje dlouhodobý kurz ekonomického pragmatismu, jenž byl ještě více posílen po nástupu Markuse Södera, který se chtěl odlišit od svého předchůdce. Zároveň práce sleduje dvojí, protichůdnou argumentaci: na jedné straně bylo posilování ekonomických vazeb prezentováno jako způsob pomoci Rusku na cestě transformace a demokracie, na straně druhé...
Posuny v turecké zahraniční politice v éře R. T. Erdoğana a její dopady na vztahy s USA a Izraelem
Ikizgül, Varol
Má bakalářská práce se zabývá podobou a vývojem turecko-amerických a turecko-izraelských zahraničních vztahů zejména v éře R. T. Erdoğana. Cílem práce je odpovědět na otázky, jakým způsobem se změnila zahraniční politika Turecka po nástupu R. T. Erdoğana a jak výrazně se tyto změny promítaly na postupném vývoji zahraničních vztahů se Spojenými státy a Izraelem. Turecké, izraelské i americké zájmy především na Blízkém východě se velmi často prolínají, proto jsou jejich zahraniční vztahy velmi dynamické. Práce poukazuje na to, že ačkoliv Turecko zůstává jedním z hlavních partnerů Spojených států v rámci NATO, Erdoğanova zahraniční politika se dostala již několikrát do konfliktu se zahraniční politikou Bidenovy administrativy, Trumpovy administrativy, nebo před tím Obamovy administrativy. Jako zásadní jádro konfliktů považuji především kurdskou otázku, nebo otázku pořizovaní vojenských technologií mimo struktury NATO. V rámci posilování svých mocenských pozic Ruska a Íránu je stěžejní i pozice Izraele, který je významným strategickým spojencem Spojených států a také Turecka. Přesto, že turecko-izraelské vztahy byly po většinu času na dobré úrovni, pásmo Gazy bylo hlavně v první půlce desátých let jádrem sporu mezi oběma zeměmi.
Návštěva Gustáva Husáka ve Spolkové republice Německo v dubnu 1978
OLIWA, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na významnou událost v historii československo-západoněmeckých vztahů, a sice na podrobnou analýzu návštěvy československé delegace v čele s Gustávem Husákem ve Spolkové republice Německo, proběhnuvší v dubnu 1978. V práci bude přiblížen průběh návštěvy jednak z pohledu dochovaných nevydaných dokumentů diplomatické povahy, uchovávaných v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a materiálů uložených v Národním archivu v Praze, jednak z perspektivy dobového mediálního ohlasu, především ve stranickém tisku Rudé právo a denících Svobodné slovo a Lidová demokracie.
The impact of the Turkish economic crisis on Turkey's foreign policy and the Turkish-Israeli relations
Rodrigues Soares Barbosa Silva, Pedro Gonçalo ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit dopad turecké hospodářské krize na zahraniční politiku Turecka a analyzovat následný vývoj vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Pro podporu analýzy byl využit teoretický rámec vycházející z ekonomického realismu, přičemž analytická část práce se zaměří nejprve na ekonomický rozměr turecko- izraelských vztahů a později na jejich bezpečnostní rozměr. Ekonomická analytická část se zaměřuje především na hospodářskou krizi v Turecku v roce 2018 a charakteristiku turecké ekonomiky, jakož i na obchodně-ekonomické vztahy mezi Ankarou a souvisejícím nedávným regionálním vývojem. Práce se zabývá turecko-izraelským sbližováním v roce 2022, přičemž kombinuje politickou analýzu nedávného vývoje s historickou studií bilaterálních vztahů. Zkoumán je rovněž bezpečnostní rozměr vztahu, zejména v souvislosti se společným zájmem o Írán. Práce hlouběji analyzuje turecko- íránské, jakož i izraelsko-íránské soupeření v Sýrii a Iráku, aby bylo možné zhodnotit potenciální kalkulace v turecké zahraničněpolitické změně motivované bezpečností. Práce dochází k závěru, že posun turecké zahraniční politiky po krizi odpovídá ekonomickému realismu. Turecko-izraelské sbližování je pozitivní, ale v současném regionálním kontextu není ojedinělé. Obchodní vztahy se vyvíjejí příznivě, ale ve srovnání se...
Zahraniční politika Švédska a Finska ve vztahu k Severoatlantické alianci: Analýza z pohledu neoklasického realismu
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Výzkum následující diplomové práce se zabývá vývojem postoje Švédska a Finska vůči členství v Severoatlantické alianci od konce studené války až po jejich rozhodnutí z roku 2022 se k Alianci připojit. Prvním cílem je identifikace faktorů, které vedly k odmítání vstupu obou zemí do NATO a upřednostnění blízké spolupráce. Následně budou tyto faktory sledovány v čase s cílem zachytit jejich proměnu po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro potřeby tohoto výzkumu bude využit neoklasický realismus, který ve svém analytickém rámci kombinuje nezávislé proměnné na úrovni mezinárodního systému s intervenujícími proměnnými na úrovni státu. Výsledkem působení těchto proměnných je podoba konkrétní reakce zahraniční politiky - závislé proměnné - v tomto případě rozhodnutí o připojení k NATO.
Developing SpaceX's Grand Strategy Amidst A New Cold War
Tigmo, Christopher ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Současná studená válka představuje významnou hrozbu pro pozemské a mimozemské operace SpaceX. Tato práce si klade za cíl vyvinout velkou strategii SpaceX s geopolitikou a geoekonomií jako primárními motivy. Cílem je analyzovat, jak lze tuto velkolepou firemní strategii sladit s ambicemi zahraniční politiky USA, aby pro oba existoval symbiotický vztah a stabilní růst. Využitím strategicky koordinovaných investic mohou USA pomoci SpaceX diverzifikovat a zlepšit její ekonomickou/logistickou odolnost vůči vlivu cizí moci a zároveň současně plnit ambice americké zahraniční politiky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 392 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.