|
|
Porovnání změn nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech různých prostředí
Valda, Antonín ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Porovnání změn nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech různých prostředí Cíl: Cílem práce je pomocí dotazníkového šetření a použití Stroop testu pro navození kognitivního stresu během měření zjistit a analyzovat změny nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech odlišných prostředích. Metody: Práce byla vytvořena na základě komparativní analýzy získaných dat z dotazníkovéhošetření. Dotazník Profile of mood states probandi vyplňovali během jednoho měření celkem 4x,a to před Stroop testem, ihned po něm, po 20 minutách chůze a po 40 minutách chůze. Sběr datproběhl v únoru a březnu roku 2024 a výzkumu se zúčastnilo 6 respondentů, resp. studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy University ve věku 21 až 25 let. Výsledky: Studie ukazuje, že přírodní prostředí, jako lesy a vodní toky, pozitivně ovlivňují psychickou pohodu, snižují negativní nálady, zlepšují kognitivní funkce a zvyšují vitalitu. Naopak urbanistické prostředí a laboratorní podmínky mohou vést ke zvýšení únavy a snížení mentální vitality. Závěr: Studie potvrzuje výrazné pozitivní účinky přírodního prostředí na psychickou pohodu a vitalitu, zatímco městské a laboratorní prostředí mohou zvyšovat únavu a snižovat mentální vitalitu. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost integrace přírodních prvků do urbanistického plánování a zdravotních...
|
|
|
Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři
Fantová, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Variabilita srdeční frekvence při chůzi v lesním prostředí a v laboratoři. Cíl: Cílem této práce je porovnat variabilitu srdeční frekvence při chůzi v lesním a laboratorním prostředí. Metody: V této studii byla u sedmi probandů monitorována srdeční frekvence pomocí hrudního pásu Garmin HRM Dual během 40minutové chůze v přírodním a laboratorním prostředí. Data byla zpracována softwarem Kubios, který umožňuje detailní analýzu variability srdeční frekvence (HRV - heart rate variability). Výzkum zahrnoval indikátory HRV, jako je RMSSD, SNS a PNS index, SD1 a SD2 index a stresový index, poskytující informace o aktivitě sympatického a parasympatického nervového systému a celkové úrovni stresu. Tato metodika umožňuje hodnotit reakce organismu na různé podněty a stresové situace. Výsledky: Průměrné hodnoty byly následující: srdeční frekvence byla 92,5 tepů/min. v lese a 79 tepů/min. v laboratoři; RMSSD činilo 21,5 ms v lese a 34 ms v laboratoři; SD1 dosáhlo 29 % v lese a 30 % v laboratoři; SD2 bylo 71 % v obou prostředích; stresový index byl 16,5 v lese a 10 v laboratoři; index PNS byl -1,835 v lese a -0,95 v laboratoři; index SNS činil 2,63 v lese a 0,965 v laboratoři. Závěr: Aktivita sympatického nervového systému, měřená pomocí variability srdeční frekvence, byla vyšší v lesním prostředí, zatímco...
|
|
|
Studying Changes in Mental Health among University Students Throughout an Academic Year in the Context of the Covid-19 Pandemic
Skácelíková, Eva ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami duševního zdraví vysokoškolských studentů v průběhu akademického roku. Porozumění změnám v duševním zdraví a rozpoznání období s vyšším výskytem duševních problémů je důležité pro poskytování podpory a realizaci preventivních programů. Téma práce je také motivováno velkou zátěží, kterou duševní problémy představují, jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Analyzovali jsme longitudinální data sbíraná online během pandemie COVID-19, která pokrývají období od března 2020 do října 2022 a obsahují 45 vln sběru dat. Data jsou reprezentativní pro českou populaci. Zkoumali jsme vzorek 162 studentů a 200 nestudujících ve věku 19 až 26 let. V rámci hodnocení duševního zdraví jsme se zaměřili na symptomy deprese a úzkosti, vnímaný stres a pocity spokojenosti. Pro analýzu byl použit model s náhodnými efekty. Výsledky ukazují, že studenti zažívají horší duševní zdraví než nestudující a ženy horší duševní zdraví než muži. Z našich výsledků vyplývá, že duševní zdraví v průběhu akademického roku fluktuuje a že pro ženy můžeme pozorovat jiné efekt než pro muže. Výchozím období pro srovnávání výsledku je akademický semestr. U studentů se během zkouškového období výskyt příznaků deprese a úzkosti zvyšuje u žen a snižuje u mužů. Vnímaný stres se u mužů v průběhu zkouškového období...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dietní opatření při syndromu dráždivého tračníku
Leschinger, Alena ; Maruna, Pavel (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dietní opatření při syndromu dráždivého tračníku. Cílem práce bylo zjistit stravovací zvyklosti pacientů s tímto onemocněním a vyhodnotit, zda dodržují dietní opatření, která jsou při tomto onemocnění doporučována, zjistit, jaký mají charakter obtíží a kdy se příznaky objevují, a zda jsou pacienti dostatečně edukováni ohledně dietních opatření. Tato práce vychází z hypotézy, že se pacienti nestravují dle dietních opatření, která jsou při tomto onemocnění doporučována, a proto se u nich symptomy vyskytují častěji. Výzkum probíhal pomocí dotazníkového šetření. Pacienti byli dotazováni na nejčastější projevy tohoto onemocnění, četnost symptomů, jejich stravovací zvyklosti, zkušenosti s dietami a také na míru informovanosti ohledně dietních opatření. Celkem bylo vyhodnoceno 32 dotazníků. Výsledky výzkumu ukazují, že se většina pacientů nestravuje podle dietních opatření. Důsledkem je jejich nízká informovanost ohledně dietních postupů. U většiny pacientů se symptomy vyskytují každý den nebo několikrát týdně. I když pacienti cíleně omezili některé potraviny, u kterých je známo, že mohou vyvolávat příznaky, je u nich přesto četnost symptomů vysoká. Klíčová slova: syndrom dráždivého tračníku, mikrobiom, dietní opatření, výživa, stres
|
|
|
Spiritualita zdravotních sester ve vztahu k otázce umírání a smrti
Svobodová, Eliška ; Motl, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Tato prace se zameruje na zkoumaní prozívaní umíraní a smrtí pacientu/klientu u zdravotních sester ve vztahu k jejich osobní spiritualite V teoreticke casti se vysvetlují pojmy jako je umíraní, smrt, spiritualita. Take se zde rozebíra paliativní pece, její principy a historie. Dale se zde pojednava o povolaní zdravotní sestry. V praci je venovana cast psychologickym aspektum spojenym s umíraním a smrtí pacientu/klientu. Poslední cast teoreticke casti je zamerena vybrane vyzkumy venující se tematu. Cílem empiricke casti je analyzovat zkusenosti a postoje, ktere sestry zaujímají pri peci o umírající a mrtve telo. Dalsím cílem je zkoumat to, jakym zpusobem se sestry vyrovnavají s umíraním a smrtí pacientu/klientu a jakym zpusobem je v tomto ovlivnuje jejich osobní spiritualita. V praci je jako hlavní metoda vyuzita interpretativní fenomenologicka metoda. Pro sber dat je vyuzit polostrukturovany rozhovor. Pro sirsí pohled je vyuzito dotazníkove setrení. Vysledky poskytují pohled na ruzne pohledy zdravotních sester na umíraní a smrt ve vztahu k jejich osobní spiritualite. Vyzkum ukazal, ze prozívaní smrti a umíraní pacientu/klientu je ovlivneno nekolika faktory, kdy dominantním faktorem je vek umírajícího. Negativní prozívaní popisují sestry, kdyz umíra díte, mlady clovek ci je prícinou umrtí nehoda,...
|
|
|
Stres a syndrom vyhoření sester na dětských lůžkových odděleních
Rážová, Hana ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Průšová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Stres a syndrom vyhoření u sester na dětských lůžkových odděleních"se zabývá problematikou stresového prostředí ve zdravotnictví, které přispívá ke vzniku syndromu vyhoření. Cílem práce je přinést výstižný přehled o stresovém vytížení a syndromu vyhoření u sester, které pracují na dětských lůžkových odděleních a analyzovat jejich přístup k dané problematice. Teoretická část práce se věnuje stručným definicím, které popisují stres, soucit se sebou samým - tzv. sebesoucit a v poslední řadě syndrom vyhoření. Všechny tyto fenomény jsou dále interpretovány, jakým způsobem ovlivňují sestry ve zdravotnictví. V empirické části práce je podrobně popsána metodika práce a výsledky vlastní práce. Metodou výzkumného šetření byl dotazník složen ze čtyř částí - anamnestický dotazník, Škála vnímaného stresu (PSS), Škála sebesoucitu (SCS) a Škála vyhoření (CBI). Tento dotazník byl distribuován ve Fakultní nemocnici v Motole na dětských lůžkových odděleních a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 107 správně vyplněných dotazníků. Z výsledků práce vyplývá, že 63, 55 % respondentů z celkového souboru zažívá míru stresu s označením "Mírný stres". Úroveň sebesoucitu, kterou k sobě chová nejvíce respondentů (62, 62 %), nese označení "Střední úroveň". Vyhoření podléhá, z celkového souboru, 43, 23...
|
|
|
Psychosomatika a její role při chronických bolestech zad
Horáková, Zuzana ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Zuzana Horáková Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. et Mgr. Klára Novotná, Ph.D. Název bakalářské práce: Psychosomatika a její role při chronických bolestech zad Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá psychosomatikou a jejím propojením s chronickými bolestmi zad. Práce má formu teoreticko-praktickou. Teoretická část práce obsahuje ucelený souhrn informací k problematice psychosomatiky jako oboru. Vysvětluje koncept psychosomatické medicíny, její hranice a roli v rámci medicíny. Část je věnována rozboru bolesti, jejím typům, možnostem hodnocení a individualitě při jejím vnímání. Dále se práce zaměřuje na problematiku stresu, jeho vznik, podstatu a dopady na fungování člověka. V práci je také rozebrán psychosomatický přístup a jeho klíčové aspekty. Praktická část práce sestává z výzkumného šetření zabývajícího se výskytem rizikových psychosociálních faktorů u pacientů, kteří dochází na fyzioterapii s dlouhodobými chronickými bolestmi zad nespecifického charakteru. Praktická část obsahuje rovněž kazuistiku pacientky, která trpí chronickými bolestmi zad v oblasti krční páteře, a u níž byl zjištěn rizikový vliv psychosociálních faktorů. Výsledkem práce je zhodnocení vlivu fyzioterapeutické intervence na psychosomaticky podmíněné bolesti zad prostřednictvím...
|
|
|
Vliv hospitalizace dítěte na celou rodinu
Lejnarová, Andrea ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hospitalizací dítěte a všemi faktory, které v souvislosti s příjmem dítěte do zdravotnického zařízení ovlivňují i další členy rodiny. Teoretická část práce se zaměřuje na dítě, vnímání nemoci, vliv hospitalizace na dítě, dále na rodinu, sourozence a spolupráci se zdravotnickým personálem. Empirická část je založena na kvantitativním výzkumném šetření a analýze získaných dat. Cílem empirické části bylo zjistit, zda hospitalizace dítěte ovlivňuje rodinu, rodinný život a sourozence. Byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce, který byl určený pro rodiče hospitalizovaných dětí na předem vybraných odděleních Fakultní nemocnice Motol. Do vlastního šetření bylo zahrnuto 123 vyplněných dotazníků. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že rodiče hospitalizovaných dětí nemají dostatečnou podporu zdravotnického personálu. Největší podpora jim je poskytována rodinou, která také poskytuje pomoc v domácnosti a s dalšími dětmi. Ze závěru, po vyhodnocení získaných dat, se domnívám, že je důležité a mohlo by být přínosné podrobněji prozkoumat tuto problematiku. Výsledky šetření budou předány vedení daných oddělení FN Motol, aby bylo možné zajistit nápravy.
|
host ::
RSS.