Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ladislav Smoljak, redaktor časopisu Mladý svět
Hrdlička, Jan ; Slomek, Jaromír (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato práce se věnuje nepříliš známému tématu - analyzuje žurnalistickou a publicistickou práci Ladislava Smoljaka v tištěných médiích, především v časopise Mladý svět. Klade si za cíl odhalit to, jak Smoljak k práci novináře přistupoval, jaké byly konkrétní rysy jeho práce, jakými tématy se zabýval, nebo do jaké míry se podílel na obrazu časopisu. K práci přikládám i článkovou bibliografii Ladislava Smoljaka za dobu jeho působení v redakci Mladého světa. V teoretické části předkládám Smoljakův životopis společně s nástinem historického kontextu a popisem československé mediální scény dané doby. Praktická část pak analyzuje Smoljakovy texty a hodnotí jeho úlohu v časopise.
České umění a literatura v díle Angela Marii Ripellina. Komentovaná bibliografie
SKALOVÁ, Pavla
Bakalářská práce České umění a literatura v díle Angela Marii Ripellina. Komentovaná bibliografie si klade za cíl zmapovat tvorbu významného italského spisovatele a filologa Angela Marii Ripellina, která se dotýká témat z české, respektive československé kultury. Cílem práce je představit Ripellinovu osobnost a její význam pro italsko-české vztahy, shrnout jeho dílo a zpracovat komplexní přehled dotyčných publikací, který by v budoucnu mohl sloužit dalším romanistickým nebo bohemistickým výzkumům věnovaným konkrétním Ripellinovým dílům.
Digitální knihovna Akademie věd České republiky
Šlapáková, Ivana
Digitalizační centrum Knihovny Akademie věd České republiky bylo vybudováno v roce 2003 a otevřeno na počátku roku 2004. Začal v něm probíhat proces digitalizace a zpřístupnění knihovního fondu vědecké produkce Akademie věd České republiky (AV ČR) a jejích předchůdkyň. Hlavním výstupem Digitalizačního centra se stala Digitální knihovna AV ČR, která se zaměřuje na ukládání a zpřístupňování vědeckých publikací. Jako prezentační rozhraní Digitální knihovny byl zvolen systém Kramerius - software vyvinutý pro zpřístupnění digitalizovaných materiálů. Digitální knihovna soustředí digitalizovanou produkci vědeckých ústavů AV ČR. Její součástí jsou jak periodika (ke konci roku 2016 je to 180 titulů), tak monografie (aktuálně 2 750 titulů). Digitální knihovna obsahuje přes tři miliony digitalizovaných stránek vědeckých publikací, převážně z 20. a 21. století. Nejstarší publikace v Digitální knihovně jsou z přelomu 16. a 17. století. Nově přibývají také dokumenty, které jako digitální už vznikají („born digital“). Jedná se především o články z akademických periodik a knihy z nakladatelství Academia. Takto vzniklých článků obsahuje Digitální knihovna již více než 8 300. Navíc jsou v Digitální knihovně postupně zpřístupňovány speciální kolekce dokumentů. Chloubou mezi nimi je sbírka starých tisků, z nichž jako první byla zpřístupněna unikátní Martinická bible, dále pak soubor starých čínských tisků z fondu Orientálního ústavu AV ČR.
Retrospektivní bibliografie: Využívání zdrojů otevřených dat
Horčáková, Václava ; Kubíček, Jaromír
Východiskem pro zpracování této metodiky se stal kritický rozbor bibliografické produkce z oborů společenských věd za posledních deset let, v němž jsou posouzeny samostatně vydané soupisy nebo práce publikované v časopisech a ve sbornících a také monografie, v nichž bibliografie tvoří samostatnou část k biografické studii. Metodika retrospektivní bibliografie je předkládána ve třetím roce plnění projektu NAKI II Česká literatura ve světě a světová literatura v Čechách v letech 1989–2020, v rámci něhož již byla využita ve zpracování bibliografické části. Rozborem současného bibliografického zpracování domácích a zahraničních databází i tištěných výstupů byla zjištěna jejich zřejmá neúplnost. Až využíváním národních a mezinárodních zdrojů otevřených dat je možné dosáhnout potřebné úplnosti i relevance dat. K tomu napomáhají jak přehledy světových a národních databází, tak i pokyny ke zpracování záznamů jednotlivých typů dokumentů, jak jsou uvedeny v této metodice.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Publicistika Jakuba Demla
Davidová, Eliška ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Binar, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje souboru textů Jakuba Demla, které autor publikoval v novinách, časopisech a periodických sbornících. Přináší chronologický přehled této části Demlovy tvorby a pokus o základní periodizaci vzhledem k jeho proměnám, s přihlédnutím k jeho knižnímu dílu a životním osudům. Zabývá se též otázkou funkce a žánrů těchto textů, zejména ve vztahu k pojmu publicistika. Mapuje také některé kauzy s Demlem spojené, které lze zaznamenat v dobovém tisku. Základní součástí diplomové práce je bibliografický soupis dostupných textů, který zaznamenává i jejich pozdější život a odkazy na související díla a osoby. Klíčová slova: Jakub Deml, publicistika, bibliografie.
Zpracování časopiseckých článků pro digitální knihovnu.
Šlapáková, Ivana ; Jansová, Linda (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
(česky): Cílem této diplomové práce je navrhnout optimalizaci procesu zpracování časopiseckých článků v Digitální knihovně Akademie věd České republiky. Pro tento účel je nejprve popsán současný stav zpracování článků a zhodnoceny jeho slabé stránky. Poté je v práci navrhnuta optimalizace procesu zpracování článků ve dvou krocích. Prvním je výběr jednoho knihovního systému pro zpracování článků a druhým je využití záznamů článků ze tří externích zdrojů. Hlavní přínos této práce spočívá ve vyhodnocení využitelnosti těchto zdrojů a možnosti stahování záznamů článků z jednotlivých časopisů. Z patnácti časopisů, navržených na stahování jejich článků, bylo pět vyhodnoceno jako vyhovující.
Bibliografie časopisu Proměny v letech 1964-1979.
Valtrová, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce se zabývá časopisem Proměny, čtvrtletníkem Společnosti pro vědy a umění. Mapuje prvních sedm let (1964-1970) jeho existence, tedy dobu, kdy jej redigoval Ladislav Radimský. Původním plánem bylo vytvořit anotovanou bibliografii pro prvních patnáct ročníků, během zpracovávání materiálu se ovšem ukázalo, že jeho množství několikanásobně přesahuje rozsah bakalářské práce. Komentář se primárně věnuje rovněž letům 1964-1970, ve zkratce je ale zmíněna celá doba, po kterou byly Proměny vydávány, a také celé období trvání činnosti Společnosti pro vědy a umění. Práce zařazuje Proměny do historického a kulturního kontextu po bok dalších exilových časopisů a porovnává je. Hlavní částí práce je anotovaná bibliografie doplněná autorským a předmětovým rejstříkem.
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla.
České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře
Holanová, Markéta
Sborník příspěvků z konference zaměřený na problematiku článkových bibliografiích nejrůznějších oborů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.