|
| |
|
|
In dust we trust
Rujbr, Kamil ; Opekar), Ondřej (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Skrze papíry a plátna vyprávím příběh každodenní závislosti, která nás obklopuje. Vycházím z osobních pocitů a nasávám atmosféru města a míst z okraje společnosti. Toto téma zobrazuji formou abstraktní kresby a malby, ve kterých jsou zobrazeny určité fáze a procesy. Zachycuji chaos do nových forem, aby obraz ani v rámci technologicky zdokonalované a všemi směry expandující vizuální kultury neztratil živost, smysl a kritické opodstatnění pro svou další existenci. Obrazy a kresby jsou návštěvou do světa lidí, kterých na světě není většina a všichni jsou svým způsobem strašně osamělí a ztracení.
|
|
|
Formáty lži
Čepelka, Michal ; Mikuláštík, Milan (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomovou práci vnímám jako výsledek dlouhodobých úvaho formách lži a manipulace a jejich významu v dnešní společnosti. Na základě výzkumu těchto forem a prostředí, ve kterých se vyskytují se snažím odhalovat vliv lži na jedince i společnost. A to za využití vícero médií, která tento proces zkoumání zachycují.
|
|
| |
|
|
Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec?
Elznic, Zita ; Štroblová, Kateřina (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? se dotýká tématu průmyslového rybolovu. Formálně jde o instalaci, která obsahuje dvě části. První část je oválným objektem, na kterém jsou připevněny mechanické ryby, které vytvářejí pohyblivé hejno. Pomocí motorů interagují na sebe i diváka za doprovodu písně. Druhá část zahrnuje tři samostatné mechanické ryby, které vytvářejí přímý dialog s divákem. Instalace je situovaná ve white cube. Výsledek působit dojmem, že jsou ryby živé a pomocí lidského hlasu se tak divákovi více přiblíží. Název Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? vychází z dětského vtipu. Tato věta je příznačná k tématu a to tím, že je to celé nesmysl. Ryby neběhají, nepohybují se na souši a ani nemluví. Pokus tohoto vtipu zlidštit rybu je rychle u konce, když se dozvíte odpověď. Pouhé mlasknutí nám naznačuje, jak je tento odlišný svět cizí.
|
|
| |
|
|
Život na samotě
Jankovichová, Ludmila ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Odpoveď na to čo je to Zaježová môže byť jednoduchá. Zaježová sú lazy. Vonkajším svetom-spoločnosťou-je Zaježová vnímaná predovšetkým ako alternatívna komunita ľudí , ktorí žijú v spolužití s prírodou a “Zaježová” sa takto “sama” prezentuje. Osobne si myslím, že Zaježovú definujú hlavne silné individuality ľudí, ktorí sú schopní o sebe povedať a prezentovať, že žijú v komunite. V neposlednom rade, Zaježová je miestom, kde som prežila veľkú časť svojho detstva, pretože moji rodičia patrili k týmto silným individualitám a rozhodli sa žiť život “na samote”. Moja práca sa snaží zachytiť to čím je Zaježová skrz rôzne médiá, vrátane architektúry. Výstupom je sada netypických turistických máp a návrh premeny bývalej hasičskej stanice na galériu.
|
|
|
Vratká společnost
Schlosserová, Jana ; Lukášová,, Helena (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Instalace skládající se z pěti soch, jedinců v nadživotní velikosti, z jejichž těl se staly jen tvary a plochy ponechávající místo pouze pro zbytky lidské podoby. Ta zůstala zachována jenom v černobílých fotografiích, v portrétech, které jsou jejich součástí. Nic zdánlivě nedělají, jakoby zastaveni v čase. K jejich pohybu je ale nutný počáteční impuls. Ten je svěřen do rukou divákovi. Nestabilita soch je vyjádřením vratké pozice jedince v dnešní společnosti (původci vratkosti). Společnost pak sochy opět vytvářejí díky svému počtu, pospolitosti a kontaktu.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Sysel, Tomáš ; Magnusek, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Na základě množství analýz, návštěv dané lokality i komunikace s vedením obce, vzešlo jako řešené téma rozvoj stávajícího sportoviště. Celé vytyčené území je až na fotbalové hřiště ve velice neudržovaném stavu. Nachází se zde dva menší ubytovací objekty, které jsou sezónně využívány zejména školami v přírodě a dalšími studenty, ale jejich stav je značně nevyhovující. K fotbalovému hřišti, které je jako jediné udržované náleží stávající zázemí fotbalistů – šatny s klubovnou. Jejich stav je také do jisté míry zhoršený. V platném územním plánu je celý navrhovaný areál na rozhraní dvou ploch, jedna je plocha sportu a individuální rekreace a druhá je plocha k prověření. Urbanisticky vychází návrh z umístění stávajícího fotbalového hřiště a zachování nebo zkvalitnění stávajících vazeb na okolí. Většina zpevněných ploch bude pochozích. Součástí návrhu rozvoje sportovních aktivit v obci bylo také cílem najít možné řešení pro parkování turistů, pro které v obci není volný prostor. Zvolená lokalita je výhodná v tom, že když zde vznikne odstavné parkoviště, tak vznikne v blízkosti hlavního vjezdu do obce při silnici II. tř. č. 420 vedoucí z Hustopečí skrz obec. Architektonicky, ale i koncepčně vychází stavby z ekonomických možností obce, z možností variability řešení a hlavně z možností etapizace výstavby. Výsledkem jsou dvě budovy. Jedna hlavní, nahrazuje zázemí fotbalistů, vytváří jim podmínky pro celoroční tréninky v nové tělocvičně, pro posilování ve fitness, zároveň je část budovy tribunou fotbalovému hřišti. Druhou budovou je ubytování, které nahrazuje stávající nevyhovující stavby. Architektonicky se jedná o hmoty, které jsou značně ovlivněny danými moduly. Konstrukčně je budova ubytování a zázemí sportovní haly navržena z typizovaných modulových systémů, z ocelových kontejnerů, které jsou vzájemně propojeny a vytváří tak neobvyklou podívanou. Prostor tělocvičny je vymezen železobetonovým montovaným skeletem. Obě budovy jsou opláštěny zlatým eloxovaným plechem, který je profilován obdobně jako jsou profilovány obvodové stěny kontejnerů. Současně bylo cílem vytvořit celoroční sportoviště, která jsou přístupná široké veřejnosti a mládeži.
|
|
|
Jak budeme společně bydlet?
Wintner, Roman ; Kocián, Václav (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
V diplomovej práci Jak budeme společně bydlet sa zaoberám fenoménom participatívneho bývania. Prvou fázou práce je výskum, v ktorom analyzujem typy komunitného bývania zo zahraničia, skúmam históriu kolektívneho bývania na území českej republiky. Zameriavam sa na rôzne možnosti participácie v rámci bývania, ktoré demonštrujem na reálnych príkladoch. Snažím sa poukázať na zatiaľ nedostatočnú podporu podobne orientovaných projektov, ktoré by mohli mať pozitívny dosah na vývoj bytovej otázky v krajine. V druhej fáze práce vytváram charakteristiku fiktívej skupiny ľudí, komunity, na ktorej sa snažím demonštrovať fungovanie a možnosť realizácie projektu participatívneho bývania a modelu bottom-up. Výsledkom je architektonický návrh na území bývalého cukrovaru v meste Šlapanice, zohľadňujúci záujmy a potreby danej lokality a komunity. Ide o istú úvahu poukazujúcu na možnosti a variabilitu prevedenia takto koncipovaného projektu v konkrétnych českých podmienkach. Vychádzam pri tom ideovo zo zahraničného modelu, ktorý sa snažím preniesť na územie rozvoľnenejšej zástavby. Dôležitý zreteľ je v práci kladený na otázky budúcnosti v spojení s bývaním. V projekte pracujem s návrhom 5 rozličných objektov z ktorého jeden slúži aj ako spoločné centrum pre komunitu. Objekty sú charakteristické rozdielnymi prístupmi k návrhu podľa individuality skupiny vlastníkov. Ďalšie úvahy možného fungovania prinášam prostredníctvom rozdielneho členenia pozemkov bez striktného delenia a odlišnému prístupu k užívaniu automobilov. Ako paradoxnú odpoveď bývania budúcnosti prinášam návrat k tradícii a obyčajom podobným dedinskému prostrediu. Nielen v spojitosti s pestovaním, chovom hydiny, úniku od hektickosti, ale hlavne s orientáciou na skutočné hodnoty a zdravé vzťahy, ktorých sprostredkovateľom môže byť práve participatívne bývanie.
|
host ::
RSS.