|
|
Skupina 12/15 a její místo v českém umění po roce 1989
Mayerová, Miroslava ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Miroslava Mayerová Abstrakt Anotace Mayerová, Miroslava: Skupina 12/15 a její místo v českém umění po roce 1989 [Diplomová práce] Praha, 2019. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. Název diplomové práce: Skupina 12/15 a její místo v českém umění po roce 1989 ABSTRAKT: Cílem diplomové práce je popsat a analyzovat pozici Volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece v období po roce 1989 s důrazem na generační proměny a postmoderní zlom. V didaktické části bylo záměrem ukotvit vědomí o seskupení v žákovských myslích a na základě mezioborových vazeb zopakovat a rozšířit jejich znalosti dobových kontextů. Teoretická část práce vychází z odborné literatury historického, kunsthistorického a socio vědního charakteru. K nejpřesnějšímu dokreslení doby, atmosféry a pozice Volného seskupení 12/15 byly jako metodika použity semistrukturované a nestrukturované rozhovory se samotnými členy skupiny. Diplomová práce ukazuje, že Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece a jeho generace jsou mostem mezi 2. avantgardou a postmoderním i současným uměním, udržující kontinuitu české výtvarné scény. Didaktická a praktická část poukazuje k důležitosti mezigeneračního setkávání a živého kontaktu žákovské a tvůrčí scény. Klíčová slova postmoderna, umělecké skupiny, kresba, malba, socha, prostor,...
|
|
|
Nové podoby sochařství v současném umění
Macháčková, Anežka ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými podobami sochařství v současném umění. V teoretické části je popisován vývoj sochařství a jeho proměny v jednotlivých časových obdobích, přičemž důraz je kladen na představení současných českých autorů a jejich tvorby. Pojednává také o materiálech a tématech, které se v sochařství nejčastěji vyskytují a používají. Nakonec se zaobírá veřejným prostorem a jeho využitím při umísťování soch do něj. Praktická část pak představuje sérii sochařských prací autorky, které se zaměřují na použití různých materiálů využitelných ve výuce výtvarné výchovy na 1. stupni základní školy. Zkoumá a hodnotí jejich vlastnosti, dostupnost a výdrž. V didaktické části autorka představuje výsledky tvorby žáků 5. ročníku, které inspirovala tvorbou sochařky Anny Hulačové. Závěrem představuje diplomová práce výstavy se sochařskou tématikou, které autorka navštívila. KLÍČOVÁ SLOVA Anna Hulačová, materiál, socha, téma, veřejná prostranství
|
|
|
Moje soukromá sbírka – „tetraptych“
Nikitina, Pavla ; Skalický, Martin (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zvětšením a převedením textury detailů abstraktních maleb v sochařské monochromní reliéfy. Jako podklad pro práci mi posloužila má sbírka 3D skenů detailů abstraktních maleb ze světově známých muzeí. Výsledkem jsou čtyři sochařské reliéfy vytvořené robotickým obráběním do polyuretanových bloků na základě 3D skenů.
|
|
|
DIY technologie v digitálním sochařství
Váňa, Dušan ; Lukášová, Helena (oponent) ; Sobotka, Jiří (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na pátrání po přítomnosti technologií DIY (Do It Yourself) v praxi tzv. digitálního sochařství, a to od počátků tohoto progresivního způsobu tvorby až po současnost. Práce prostřednictvím tří tematických okruhů odpovídá na hlavní výzkumné otázky: Jakými technologiemi je, nebo byl fenomén DIY zastoupen v digitálním sochařství? Jaký měly a mají tyto technologie vliv na vývoj a směřování digitálního sochařství? V rámci prvního tematického okruhu je mapována přítomnost fenoménu DIY v počátcích digitální tvorby prostorového uměleckého díla až do okamžiku konstituování pojmu digitální sochařství, coby označení tohoto nového způsobu tvorby. Druhý okruh se věnuje konkrétním technologiím digitálního sochařství, ve smyslu technických nástrojů a jejich DIY alternativám. Zkoumán je vývoj těchto alternativních technologií a jejich vliv na postupnou demokratizaci nástrojů digitálního sochařství. V rámci třetího okruhu jsou zkoumány tvůrčí metody DIY, jež byly integrovány do praxe digitálního sochařství.
|
|
|
Křehký svět
Jindrák, Matěj ; Monika,, Mitášová (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ve svézávěrečné práci se budu věnovat rostlému dřevu a budu s ním volně pracovat a doplňovat o další materiály. Práce bude zakončena instalací prostorových objektů do zvoleného prostředí.
|
|
|
Pět v jednom: GVUO znovuotevírá Dům umění
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) od května rekonstruovala střechu Domu umění. Památkově chráněná budova se znovuotevře vernisáží pěti výstav v úterý 15. října v 17 hodin. K vidění bude umění od 16. století až do současnosti. Představena bude tvorba Rudolfa Sikory s výrazným ekologickým poselstvím, ale také dílo Otto Gutfreunda, zakladatele kubistického sochařství. Obě výstavy budou v ostravském Domě umění k vidění do 12. ledna. Zároveň budou zpřístupněny i komornější projekty Kříž, nová stálá expozice Dům umění v Ostravě a Výstava jednoho díla ze sbírek GVUO.
Plný text:  PDF
|
|
|
Otto Gutfreund: Bod zlomu
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Bod zlomu je pomyslná hranice mezi dvěma tvůrčími fázemi jednoho z nejtalentovanějších hybatelů české moderny sochaře Otto Gutfreunda. Autor se ve svém předválečném období zabýval aplikací metod malířského kubismu do sochy, což byl z podstaty nelehký úkol. Při jeho promýšlení se nechal inspirovat plošnými tendencemi v dějinách sochařství, jako byly například pozdní Donatellovy sochy, a především formou reliéfu, který je bytostně založen na postupech, kdy se hmota, kompozice i děj vepisují do plochy na základě úsporných objemových vztahů. Gutfreund šel ještě dál a principy reliéfní determinace do objemu sochy paradoxně převedl, respektive vytvořil iluzi objemu, a to na základě paradigmatu, že „objem je výsledek pohybu plochy“. Tyto analytické postupy konstrukce nové kubistické sochy jsou kontrastním protipólem Gutfreundova poválečného civilismu. Bodem zlomu se pro něj stala otřesná zkušenost první světové války, která založila cestu k jeho vnitřní transformaci směrem k civilismu. Gutfreund cítil nové úkoly a chtěl být angažován v budování republiky. Toužil po sdělnosti, poetické a civilní výpovědi, ovšem nikoliv v duchu banální popisnosti. Sochařův povalečný civilismus je tak radikálním odklonem od předchozí kubistické fáze. Jeho charakteristickými rysy jsou kompaktní objem, kultivovaná uhlazenost, věcnost a civilní výraz bez vyhrocené emocionality. Záměrem výstavy je obě tyto Gutfreundovy osobité polohy konfrontovat.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Sochaři ve službách piaristického řádu na Moravě a ve Slezsku
Šinclová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Po příchodu piaristů do Mikulova v roce 1631 došlo k postupnému rozšiřování řádu po celých Českých zemích. V rámci osidlování dalších míst byli piaristy povoláváni často lokální sochaři, kteří v piaristických chrámech naplňovali rozdílné ikonografické programy. Tato diplomová práce zahrne piaristické kolejní kostely na moravském a slezském území v období od počátku usídlování Řádu zbožných škol do jejich vrcholné fáze v polovině 18. století. Pozornost bude věnována jednotlivým sochařům, námětům, ikonografickým programům vyskytujícím se v těchto prostorách a snaze určit společné znaky sochařské výzdoby piaristických kostelů.
|
|
| |
host ::
RSS.