|
|
Nové možnosti a technologie ve výrobě piva
Čechová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá novými způsoby využití surovin v pivovarském průmyslu a novými technologiemi v pivovarech. V literární rešerši jsou zmíněny základní suro-viny pro výrobu piva, speciální druhy sladů, škrobnaté náhražky z ostatních surovin, zejména pseudocereálií, cukernaté náhražky, nejrůznější způsoby úpravy chmele a nové postupy při výrobě piva, popř. nová zařízení zjednodušující celou výrobu. Zároveň je porovnán princip výroby českého piva a piva evropského. V praktické části byla zkoumána možnost využití škrobnatých surogátů. Byla vytvořena receptura s použitím pohanky a následně byl vytvořen senzorický profil piva. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že přídavek pohanky negativně ovlivnil senzorické vlastnosti piva, což se projevilo na negativním hodnocení jak vůně, tak chuti.
|
|
|
Vývoj obohacených bezlepkových cereálií pro zvláštní výživu
Dohnalová, Radka ; Fialová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem obohacených bezlepkových cereálií pro zvláštní výživu. Součástí obohaceného cereálního výrobku byla zpracovaná mikrobiální biomasa, buď jako lyofilizovaný prášek nebo jako extrakt, u nichž byl stanoven obsah fenolických látek, antioxidantů a bílkovin. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury o bezlepkových cereáliích, pseudocereáliích a jejich chemickém složení. Následně byl zpracován přehled o mikrořasách a kvasinkách zahrnující výčet jejich metabolitů. V rámci literární rešerše byl největší důraz kladen na zelené mikrořasy a karotenogenní kvasinky. V rámci výzkumné části byla nejprve provedena charakterizace vybraných pseudocereálií a optimalizace připravených extraktů z vybrané mikrořasy a karotenogenní kvasinky. Zvolenými pseudocereáliemi byly amaranth, pohanka a quinoa. Pro obohacení pseudocereálií byl vybrán kmen zelené mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii a kmen karotenogenní kvasinky Cystofilobasidium macerans. V pseudocereáliích byly stanoveny sacharidy, bílkoviny, mastné kyseliny, -glukany, lepek, vitaminy, fenolické látky, flavonoidy a antioxidanty. V mikrobiální biomase byl zjištěn obsah celkových mastných kyselin, lipofilních látek, fenolických látek a celkové antioxidační aktivity. Na závěr byly připraveny směsné cereální produkty z pseudocereální mouky, mikrobiální biomasy a mikrobiálního extraktu. U zvolených extraktů byla stanovena cytotoxicita pomocí MTT testu. Bylo zjištěno, že přidáním samotné řasové biomasy nebo řasového extraktu k cereálním moukám, došlo k výraznému navýšení množství bílkovin. Díky kvasinkovému ethanolovému extraktu vzrostl obsah fenolických a antioxidačních látek v cereálních produktech.
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Možnosti výroby piva z netradičních surovin
Valentová, Natalie
Literární část diplomové práce se zabývá tradičními surovinami, speciálními slady a netradičními surovinami pro výrobu piva a výrobou piva. Dále pak výrobou piv z netradičních surovin ve světě. Experimentální část je věnována popisu výroby vlastních piv z netradičních sladů (amarant, cizrna, čirok, pohanka, quinoa), dále jejich chemické analýze pomocí HPLC a přístroje FermentoFlash. V další části byl popsán způsob provedení senzorické analýzy a následně výsledky znázorněny pomocí paprskových grafů. V části výsledky a diskuse jsou tyto analýzy statisticky zpracovány a vyhodnoceny vzájemné závislosti obsahových látek z chemické analýzy na senzorickém vlastnostech jednotlivých výrobků.
|
|
|
Pohanka v potravinářských technologiích
Bazalová, Marie
Bakalářská práce Pohanka v potravinářských technologiích je zaměřena na dříve poměrně oblíbenou a hojně pěstovanou plodinu, a tou je pohanka. Pseudocereálie, která se řadí pro své vlastnosti k obilovinám je po dlouhém ústupu opět na vzestupu a těší se rostoucí oblíbenosti. Práce popisuje původ, historii používání, botanickou charakteristiku a pěstování. V nemalé míře se dále věnuji chemickému složení pohankové nažky, a to převážně s ohledem na látky, které jsou v ní obsaženy nejvíce, a které jsou pro nás velice cenné. V další části je popsáno technologické zpracování ve mlýnech a pekárnách. A v neposlední řadě je zmíněno nepotravinářském využití pohanky jako je např. krmivo pro hospodářská zvířata a náplň do polštářů.
|
|
|
Význam pseudocereálií ve výživě české populace
Šišmová, Barbora
Bakalářská práce na téma „Význam pseudocereálií ve výživě české populace“ je zaměřena na charakteristiku cereálií a pseudocereálií, jejich chemické složení, nutriční hodnotu a účinky na lidský organismus. Jsou v ní popsány možnosti jejich technologického zpracování a výsledné produkty z vybraných druhů pseudocereálií.
|
|
|
Ovlivnění produkce sekundárních látek deriváty pyrazinu v in vitro kulturách léčivých rostlin I.
Dvořáková, Jana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce bylo zjistit, zda má vliv použití derivátu pyrazinu, 1-octyl-3- (pyrazin-2-yl)urea, jako abiotického elicitoru na produkci flavonoidu rutinu v in vitro kulturách Fagopyrum esculentum Moench., kultivar Bamby. Suspenzní a kalusové kultury byly kultivovány na živném médiu podle Murashigeho a Skooga (MS) s přídavkem růstového regulátoru kyseliny 2,4 - dichlorfenoxyoctové (2,4-D) v koncentraci 1 mg/l. Ethanolový roztok elicitoru byl ke kulturám přidáván ve třech koncentracích: c1 (100,0 mg/100 ml), c2 (10,0 mg/100 ml) a c3 (1,0 mg/100 ml). Působení elicitoru bylo sledováno v šesti časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Kontrolní vzorky, ke kterým se místo roztoku elicitoru přidával 1 ml ethanolu 96% byly odebírány po 24 a 168 hodinách. Po odebrání vzorků v daných časových intervalech, jejich vysušení a zpracování následovalo samotné stanovování obsahu rutinu metodou HPLC. Sledovalo se i uvolňování rutinu do živného média. V kalusových kulturách nebylo vlivem působení elicitoru pozorováno žádné statisticky významné zvýšení produkce rutinu. Kalusy však ve všech případech uvolňovaly rutin do živného média. Obsah rutinu v médiích se pohyboval v rozmezí koncentrací 53,4 - 184,3 µg/ml. Během působení roztoku elicitoru (koncentrace c1, c2 i c3) na suspenzní kultury...
|
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - I
Černá, Pavlína ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Vyšší rostliny představují důležitý zdroj cenných látek, sekundárních metabolitů, k jejichž získávání mohou být využity explantátové kultury rostlin. Elicitace je metoda zvyšování produkce sekundárních metabolitů. Cílem této studie je vyhodnotit produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum variety Špačinská po přídavku elicitoru. Experiment byl zaměřen na změnu v produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře F. esculentum var. Špačinská, vyvolanou aplikací selenu. Ke kultivaci bylo použito médium podle Murashigeho a Skooga obohacené o 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinu o koncentraci 1 mg l-1 . Kultury byly elicitovány roztoky selenu o různých koncentracích (c1 = 9.012×10-3 mol l-1 , c2 = 9.012×10-4 mol l-1 , c3 = 9.012×10-5 mol l-1 ) po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah rutinu byl stanoven prostřednictvím HPLC analýzy. Studie se zabývala také uvolňováním sekundárních metabolitů do živného média. Produkce rutinu se po aplikaci elicitoru zvýšila v kalusové i v suspenzní kultuře. Vyšší hodnoty obsahu rutinu byly naměřeny v kalusové kultuře. Maximálního obsahu rutinu (0.6 mg g-1 DW) bylo dosaženo v kalusové kultuře po 12 h působení elicitoru o koncentraci c2. Nejvyšší produkce rutinu v suspenzní kultuře (0.1 mg g-1 DW) byla zaznamenána po 6 a 48 h elicitace roztokem...
|
host ::
RSS.