|
| |
|
|
Hiporehabilitace jako prostředek pro (re)socializaci osob s míšní lézí
Pospíšilová, Johana ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zulić, Marija (oponent)
Diplomová práce se zabývá hiporehabilitací a jejím vlivem na (re)socializaci osob s míšní lézí v dospělém věku. Teoretická část pojednává o tělesném postižení a následně definuje míšní lézi a její následky promítající se v životě jedince a jednotlivé sociální aspekty, do kterých se postižení promítá. Dále se věnujeme hiporehabilitaci a jejímu rozdělení na jednotlivé kategorie a jejich cíle působení. Hiporehabilitace je představena jako možný způsob pro resocializaci osob s míšní lézí. V této práci uvedeme jednotlivé složky hiporehabilitace a představíme způsoby práce s klienty v jednotlivých oblastech. Každá oblast je zaměřena na rozvoj jiného aspektu lidské osobnosti. Ve všech oblastech zdůrazníme a vztáhneme ke vlivu na tělesné postižení a rysům osobnosti, které utváří specificky míšní léze. U každého druhu hiporehabilitace uvedeme její cíl působení. Tyto cíle a kategorie se navzájem prolínají, přičemž je v kapitolách zdůrazněn vliv na tělesné postižení a resocializaci. Na základě rozhovorů byly popsány životní změny člověka se získaným postižením v důsledku míšní léze. Při analýze jednotlivých rozhovorů jsme se soustředili na jejich změny jednání, chování a hodnot, na náhled na tělesné schéma a změny v sociálních vztazích....Dále jsme zkoumali, co jim konkrétně Hiporehabilitace přinesla a zdali...
|
|
|
Osoby se zdravotním postižením při vstupu na vysokou školu
Osúchová, Veronika ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením při vstupu na vysokou školu v konkrétní fázi životního cyklu. Tato konkrétní fáze životního cyklu se nazývá vynořující se dospělost - emerging adulthood a je rámována věkem 18-25 let. Jedná se tedy o mladé dospělé, kteří zažívají důležitý milník jejich života - v tomto případě je tím milníkem vstup na vysokou školu. Tato skupina osob se musí vypořádat nejen se svým handicapem, ale také s tlakem, který je s touto fází spojený. Jedná se o tlak především ze strany rodiny, školy, ale i celé společnosti. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo tedy zjistit, jaké jsou podmínky osob se smyslovým a tělesným postižením na Univerzitě Karlově při vstupu na vysokou školu a při následném studiu na této univerzitě. Snažila jsem se u těchto osob zmapovat fázi vynořující se dospělosti a odhalit společné znaky. Dílčími cíli pak bylo odhalit nejčastější překážky, s kterými se ve své cestě za dosažením vysokoškolského titulu mohou tito studenti setkávat. Chtěla jsem také odhalit, jak funguje pomoc a podpora ze strany státu a jak funguje pomoc a podpora ze strany Univerzity Karlovy pro studenty se zdravotním postižením v této konkrétní fázi životního cyklu. To vše v kontextu možné pomoci a podpory ze strany sociální a vysokoškolské politiky. Výsledky byly zjišťovány...
|
|
| |
|
|
Edukace žáků v Jedličkově ústavu a školách
Peřinová, Klára ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce "Edukace žáků v Jedličkově ústavu a školách" obsahuje informace o vzdělávání žáků s tělesným postižením. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou potřeby a metody vzdělávání žáků s tělesným postižením. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké vyučovací metody, didaktické pomůcky, kompenzační pomůcky a další postupy a přístupy k žákům jsou využívané pedagogy na základní škole. Diplomová práce obsahuje analýzu přínosu Jedličkova ústavu a škol. Výzkum pracuje s následujícími metodami: strukturované rozhovory s pedagogy, zúčastněné pozorování na základní škole. Teoretická část práce obsahuje druhy tělesného postižení, souběžného postižení více vadami, Jedličkův ústav a školy a informace o vzdělávání žáků s tělesným postižením a se souběžným postižením více vadami. Praktická část práce se zabývá interakcí mezi žáky a pedagogy, mozkovou obrnou, vyučovacími metodami a potřebami žáků. Žáci potřebují bezbariérové prostředí, kompenzační pomůcky, podpůrná opatření, podporu jejich motivace a soběstačnosti. Učitelé učivo často vysvětlují a pokládají otázky. Žáci mají individuální vzdělávací plány, slovní hodnocení, klasifikaci, testy, zkoušení, exkurze a další školní kurzy. Pedagog volí vyučovací metody podle potřeb žáků. Informace o vzdělávacích a dalších potřebách jsou velmi důležité pro...
|
|
|
Zkoumání vybraných cirkadiánních determinant u tělesně postižených
JANKOVSKÁ, Alena
Cirkadiánní rytmy jsou rytmické změny, které lze pozorovat v řadě funkcí lidského organismu na úrovni buněčného i orgánové. Příkladem je spánek a bdění, tělesná teplota, uvolňování hormonů a další. Tato bakalářská práce pojednává o cirkadiánních determinantech klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby, kteří mají tělesné postižení. Praktická část byla zhotovena pomocí standardizovaného dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada & Krejčí (2010), který vyplnilo 77 klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou podmínky ke kvalitnímu spánku v Rehabilitačním ústavu Kladruby a zdali má tělesné postižení vliv na kvalitu spánku. Vyhodnocením výsledků bylo prokázáno, že klienti Rehabilitačního ústavu Kladruby mají pouze zřídka problémy s usínáním. Většina z dotazovaných usne do patnácti minut od ulehnutí do postele. Problémy nastávají během noci, kdy se více než třikrát probudí 26 % mužů a 41,3 % žen.
|
|
|
Volný čas dětí s tělesným postižením se zaměřením na sportovní využití volného času tělesně postižených
ZAVACKÁ, Natália
Bakalářská práce se zabývá tématem volného času dětí s tělesným postižením. Je zaměřena na sportovní aktivity jako na jednu z možností, jak tyto děti mohou trávit svůj volný čas. Cílem této práce je uvést čtenáře do problematiky volného času dětí s tělesným postižením, zmapovat a teoreticky popsat možnosti vybraných volnočasových sportovních aktivit vhodných pro děti, které jsou vzhledem ke svému postižení pohybově omezeny, a v širších souvislostech promyslet význam těchto aktivit pro jejich život. Jedná se o teoretickou práci, která definuje a propojuje základní pojmy týkající se volného času, pedagogiky volného času, tělesných postižení a vybraných sportovních aktivit pro tělesně postižené děti.
|
|
| |
|
|
Sebepojetí osob s omezením samostatné mobility
Rychtarová, Eva ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s otázkou sebepojetí u lidí s tělesným postižením. V rámci teoretické části je zmíněno zdravotní postižení, tělesné postižení, které je rozděleno na vrozené a získané, chronické a lokomoční (pohybové). Dále charakteristika vybraných tělesných postižení, člověk s handicapem a jeho postavení ve společnosti. Cílem praktické části bylo zjistit pojetí svého života s handicapem vrozeným a získaným, dále rozdíl vnímání života žen a mužů. Výzkum byl proveden pomocí kvantitativního dotazníkového šetření dostupného na Facebookových stránkách Kvadru, o. p. s., doplněný rozhovorem s Martinem Olišarem, zakladatelem Kvadru, o. p. s. a sám tělesně postižený. Z výsledků výzkumu vyplývá, že není viditelný rozdíl v sebepojetí osob s vrozeným a získaným postižením, ale je rozdíl ve vnímání žen a mužů na reakce společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA tělesný handicap, vrozené a získané postižení, sebepojetí osob s omezením samostatné mobility
|
|
|
Vliv pohybových aktivit na život osob s tělesným postižením
GRABMÜLLEROVÁ, Natalie
Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jaký vliv mají pohybové aktivity na fyzické a psychické zdraví a sociální život osob s tělesným postižením. Společným znakem jedinců s tělesným postižením je omezení hybnosti. Tělesné postižení může být rozděleno do několika kategorií (obrny, deformace, malformace, amputace a kombinované postižení). Pohybové aktivity mají obecně pozitivní vliv na jedince s tělesným postižením, pomáhají jim sociálně se začlenit, mohou sloužit jako prevence dalších zdravotních rizik a pozitivně ovlivňují psychický stav jedince. Tělesně postižení mohou sportovat na závodní úrovni pod hlavičkou paralympijského výboru, mohou se účastnit kolektivních aktivit pouze pro radost, navštěvovat rehabilitační centra nebo se věnovat pohybové aktivitě individuálně. Existuje nespočet různých aktivit s pomůckami speciálně navrženými pro osoby s tělesným postižením. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativně metodou dotazníkového šetření a jednotlivé otázky byly zpracovány graficky. Respondenti byli osoby s tělesným postižením věnující se pohybové aktivitě z celé České republiky. V dotazníku bylo zjišťováno, jaký vliv má pohybová aktivita osob s tělesným postižením na fyzické a psychické zdraví, socializaci a celkový život jedince. Z výzkumu vyplynulo, že vykonávání pohybové aktivity má především pozitivní vliv, a to v oblastech psychického i fyzického zdraví. Pohybová aktivita u většiny jedinců nemá žádný negativní vliv v dílčích oblastech života. Práce také zjišťovala, zda se vliv pohybu na různé aspekty života liší podle demografických údajů. Výsledky této práce lze využít jako informační zdroj o vhodných i nevhodných pohybových aktivitách či o dopadu konkrétních pohybových aktivit na osoby s tělesným postižením.
|
host ::
RSS.