|
|
Design dálkového autobusu
Semerák, Jan ; Pelikán, František (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na design dálkového autobusu. Vytkl jsem si dva cíle: navrhnout z pohledu budoucnosti perspektivní a ekologický pohon; vytvořit nadčasový design autobusu, který by korespondoval s pohonem blízké budoucnosti. Byl vybrán nejekologičtější pohon pomocí vodíku a palivových článků. Tento pohon byl detailněji rozpracován. Jako zásobní a pomocné zdroje energie byly použity ultrakapacitory a fotovoltaické články. Design autobusu se snaží splnit budoucí nároky přepravců a s ohledem k jeho pendlování mezi velkými městy tak reprezentovat svým vzhledem použitou pohonnou jednotku. Vnitřní uspořádání interiéru se snaží splnit současné a budoucí požadavky na ergonomii sezení, uložení zavazadel, hygienické požadavky a dobrého výhledu cestujících. Název a logo dálkového autobusu vzešly ze vztahu k palivu, ekologii a palivovým článkům.
|
|
|
Design gramofonu
Blunárová, Charlota ; Rubínová, Dana (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout design gramofonu tak, aby splňoval všechny technické, ergonomické a konstrukční požadavky. Mým záměrem je navrhnout gramofon, který bude schopen kvalitně reprodukovat hudbu, obstojí jako doplněk interiéru a jeho používání bude pro posluchače příjemné a jednoduché. Chtěla bych najít zajímavé tvarové a materiálové řešení, které bude v souladu s funkcí gramofonu a které obstojí mezi konkurenčními produkty.
|
|
|
Městská knihovna v Přerově
Odstrčilík, Viktor ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
|
|
|
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
|
|
|
Design gramofonu
Zdvihalová, Markéta ; Sládek, Josef (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je dosažení modernizace vzhledu gramofonů. Návrh by měl splňovat obecné předpoklady průmyslového designu. Měl by splňovat všechny konstrukční, funkční, technologické, estetické a ergonomické zákonitosti a přitom by měl uspokojit všechny zákazníkovi potřeby. Cílem je tedy ukázat vlastní kreativitu a schopnost posunout objekt z oblasti funkčnosti do oblasti estetiky.
|
|
|
Mateřská škola 21. stol.
Bajerová, Anna-Marie ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Základem této bakalářské práce je architektonická studie vypracovaná v předmětu AG034. Tématem práce je návrh mateřské školy, která bude vyhovovat požadavkům 21. století. Navržený objekt se nachází v městské části Brno-Stránice. Parcela se nachází na okraji Masarykovy čtvrti nedaleko Náměstí Míru. Místo stavby je součástí areálu Cyrilometodějského gymnázia a je na tuto skutečnost brána zřetel. Terén na parcele se svahuje ze západu na východ a v návrhu je využito výškového rozdílu 7,1 metru na pozemku tak, že je umožněn vstup ze tří výškových úrovní. Hlavní vstup je z ulice Havlíčkova na západní straně pozemku. K budově se dá také projít skrz samotný areál školy k němuž je školka přidružena. Nově je k pozemku navrženo parkoviště pro rodiče a zaměstnance, které čítá 7 stání pro automobily včetně místa pro imobilní. Kolem domu se nachází zelené plochy, dětské hřiště s umělým povrchem a sportoviště. Jižní strana pozemku je tvořena kamennou zdí, která je současně plotem se sousedním pozemkem. Objekt má 2 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží. První nadzemní podlaží obsahuje hlavní provoz školky, druhé nadzemní podlaží funguje jako hlavní vstup a zároveň zázemí pro vyučující a podzemní podlaží je vyhrazeno provozní části objektu jako je TZB, sklady a přípravna jídla. Objekt je řešen jako dřevostavba v kombinaci se zděnou spodní stavbou. Střecha objektu nad 1NP je navržena jako provozní vegetační střecha. Druhá střecha nad 2NP je také vegetační střechou ovšem bez provozu. Při návrhu budovy jsem se inspirovala dualismem. Stavba má pro kolemjdoucí působit jako čistá, funkcionalistická, ovšem pro děti skýtá odraz jejich duše v podobě „zvlnění“ vnitřní fasády, které se propisuje i do samotného interiéru.
|
|
|
Mateřská škola 21. stol.
Bajerová, Anna-Marie ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Základem této bakalářské práce je architektonická studie vypracovaná v předmětu AG034. Tématem práce je návrh mateřské školy, která bude vyhovovat požadavkům 21. století. Navržený objekt se nachází v městské části Brno-Stránice. Parcela se nachází na okraji Masarykovy čtvrti nedaleko Náměstí Míru. Místo stavby je součástí areálu Cyrilometodějského gymnázia a je na tuto skutečnost brána zřetel. Terén na parcele se svahuje ze západu na východ a v návrhu je využito výškového rozdílu 7,1 metru na pozemku tak, že je umožněn vstup ze tří výškových úrovní. Hlavní vstup je z ulice Havlíčkova na západní straně pozemku. K budově se dá také projít skrz samotný areál školy k němuž je školka přidružena. Nově je k pozemku navrženo parkoviště pro rodiče a zaměstnance, které čítá 7 stání pro automobily včetně místa pro imobilní. Kolem domu se nachází zelené plochy, dětské hřiště s umělým povrchem a sportoviště. Jižní strana pozemku je tvořena kamennou zdí, která je současně plotem se sousedním pozemkem. Objekt má 2 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží. První nadzemní podlaží obsahuje hlavní provoz školky, druhé nadzemní podlaží funguje jako hlavní vstup a zároveň zázemí pro vyučující a podzemní podlaží je vyhrazeno provozní části objektu jako je TZB, sklady a přípravna jídla. Objekt je řešen jako dřevostavba v kombinaci se zděnou spodní stavbou. Střecha objektu nad 1NP je navržena jako provozní vegetační střecha. Druhá střecha nad 2NP je také vegetační střechou ovšem bez provozu. Při návrhu budovy jsem se inspirovala dualismem. Stavba má pro kolemjdoucí působit jako čistá, funkcionalistická, ovšem pro děti skýtá odraz jejich duše v podobě „zvlnění“ vnitřní fasády, které se propisuje i do samotného interiéru.
|
|
|
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
|
|
|
Design dálkového autobusu
Semerák, Jan ; Pelikán, František (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na design dálkového autobusu. Vytkl jsem si dva cíle: navrhnout z pohledu budoucnosti perspektivní a ekologický pohon; vytvořit nadčasový design autobusu, který by korespondoval s pohonem blízké budoucnosti. Byl vybrán nejekologičtější pohon pomocí vodíku a palivových článků. Tento pohon byl detailněji rozpracován. Jako zásobní a pomocné zdroje energie byly použity ultrakapacitory a fotovoltaické články. Design autobusu se snaží splnit budoucí nároky přepravců a s ohledem k jeho pendlování mezi velkými městy tak reprezentovat svým vzhledem použitou pohonnou jednotku. Vnitřní uspořádání interiéru se snaží splnit současné a budoucí požadavky na ergonomii sezení, uložení zavazadel, hygienické požadavky a dobrého výhledu cestujících. Název a logo dálkového autobusu vzešly ze vztahu k palivu, ekologii a palivovým článkům.
|
|
|
Městská knihovna v Přerově
Odstrčilík, Viktor ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
|
host ::
RSS.