Městská knihovna v Přerově

Odstrčilík, Viktor

Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.

host :: přihlásit Digitální repozitář
		Hledej		Nový záznam		Nápověda		O repozitáři