|
|
Proměny a trendy extremistické politické scény v ČR
LANG, Lukáš
Bakalářská práce se věnuje tématu politického extremismus v České Republice. Je rozdělena do tří částí. V části první jsou představeny základní pojmy tématu, tedy extremismus, radikalismus a totalitarismus. Současně jsou v ní vymezeny pojmy pravice a levice. Druhá část se věnuje krajní levici. Představí pojmy komunizmus a anarchismus, jejich historické kořeny a ideologický základ. Je v ní také popsána situace komunismus v moderních českých dějinách, tedy po roce 1989. Ve třetí části práce jsou představeny formy krajní pravice v česku, včetně popisu pojmů nacismus, fašismus, neonacismus a neofašismus. Opět je zde popsána situace po roce 1989.
|
|
|
Right-wing extremism in Brandenburg 1990-2010
Kramlová, Anna ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce a jednopřípadová studie "Pravicový extremismus v Braniborsku 1990 − 2010" se věnuje různým podobám pravicového extremismu ve spolkové zemi Braniborsko v časovém úseku dvaceti let po znovusjednocení Německa. Cílem práce je analýza vývoje tohoto fenoménu v Braniborsku ve všech jeho formách, sahajících od extrémně pravicových postojů, přes politické strany, po uskupení a páchání trestných činů. Práce však zohledňuje i potírání pravicového extremismu skrze angažmá zemské politiky a civilní společnosti. Autorka se věnuje důvodům pro rozšiřování pravicového extremismu v Braniborsku, poukazuje na provázanost jeho jednotlivých forem a ověřuje oficiálně deklarovanou stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu ve spolkové zemi. Dochází k závěru, že extrémně pravicová scéna je i přes svou heterogennost jasně propojená, obzvlášť s národně-demokratickou stranou NPD, že největší bezprostřední ohrožení společnosti v Braniborsku však vychází ze strany násilníků, užívajících svou ideologii jako ospravedlnění pro své činy, sahající od vyhrožování až k vraždě. Tvrzení o stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu autorka v práci potvrzuje.
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
|
Dělnická strana (sociální spravedlnosti)
Firerová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj a postavení krajně pravicové Dělnické strany (DS) a Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v politickém systému České republiky. Práce obsahuje rovněž teoretickou část, zabývající se různými pohledy na extremismus a radikalismus. Stručně je pojednáno i o postavení krajně pravicových stran ve středovýchodní a západní Evropě. Hlavním cílem práce je zachytit jednak kořeny vzniku Dělnické strany, ale rovněž působení a ideová východiska její nástupkyně Dělnické strany sociální spravedlnosti. Důraz je kladen především na prezentaci strany a jí pořádané demonstrace, neboť jsou hlavním způsobem k získávání jejích podporovatelů. Práce rovněž analyzuje volební výsledky DS (DSSS) a snaží se ji zařadit do českého stranického systému dle teorie Giovanni Sartoriho. Nechybí ani popis organizační struktury strany a jejích přidružených organizací. Poslední kapitola pak pojednává o symbolice a ikonografii strany.
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
|
Fenomén současného antifašismu v ČR
Fiala, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současným antifašismem v České republice a zasazuje ho do celkového historického kontextu. Od obecného a historického vymezení pojmů se přesouvá ke konkrétnímu popisu současné situace v České republice. Výsledkem práce zůstává deskripce současného českého antifašismu, který je akcentován na Antifašistickou akci, která se stala zcela monopolní na scéně českého radikálního antifašismu. Vzhledem k absenci většího množství literatury na dané téma, práce využívá i internetové zdroje a rozhovor vedený s členy Antifašistické akce, který je na přiloženém CD-ROM v zájmu dotazovaných hlasově a kvalitativně upraven. Práce by měla posloužit jako doplněk k obecné analýze tzv. "politického extremismu" a jako "regulátor" špatně uváděných informací ze strany masmédií.
|
|
|
Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989
Vaníček, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989" pojednává odbornou, ale zároveň čtivou, formou jak o pravicovém extrémismu obecně, o jeho historickém vývoji a jednotlivých ideologiích, tak konkrétně o situaci krajní pravice u nás po listopadu 1989, tak i o jeho příčinách a s tím souvisejících řešení, jak pravicový extrémismus dle zjištění autora v co největší míře eliminovat. Je zajímavé a poučné se dozvídat o tom, jak se západní společnost v době modernizace, tedy zejména v devatenáctém století, proměňovala a jaké dopady tato epocha měla na lidské myšlení a sebeuvědomování. V jaké myšlenkové proudy tato emancipace vyústila a jaký vliv to všechno mělo na světové dějiny. Počínaje nacionalismem, ze kterého vyústily fašismus a následně nacismus, a neofašismem a neonacismem prozatím konče. Všechny tyto jevy měly přirozeně po Sametové revoluci značný vliv i na konstituování naší novodobé extrémní pravice. Zmíněné jevy ovšem nepřicházejí jen tak samy od sebe. Vždy jsou více či méně něčím podmíněny. A právě i těmito podněcujícími, respektive zmírňujícími, faktory se práce zabývá. Stejně jako návrhy na pozitivní řešení problematiky krajní pravice, které jsou rozebírány v kapitole poslední. Práce jistě dobře poslouží nejen případným odborným a praktickým účelům, ale i všem, kdo...
|
|
| |
|
|
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
|
|
|
Komparace politických a kulturních aktivit extrémně pravicové scény v ČR a SRN v 90. letech 20. století
Pardubská, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce Komparace politických a kulturních aktivit extrémně pravicové scény v ČR a SRN v 90. letech 20. století se nejprve zabývá terminologickým vymezením pojmů, které souvisí se studiem pravicového extremismu (extrémní, krajní, radikální, extremistická pravice, ultrapravice aj.). Z politických aktivit jsou analyzovány volební úspěchy českých a německých ultrapravicových stran, zakládání a členství v pravicově extremistických organizacích, pořádání demonstrací, protestních akcí a násilné trestné činy s pravicově extremistickým podtextem páchané přívrženci pravicového extremismu. Z kulturních aktivit se práce věnuje pořádání koncertů, na kterých vystupují ultrapravicové hudební skupiny a jsou nastíněny obsahy písní některých českých a německých neonacistických skupin. Následně je porovnána podoba a četnost českých a německých politických a kulturních aktivit. V závěru došla autorka ke zjištění, že podoby pravicového extremismu v České republice a v Německu v 90. letech byly velmi podobné. V Německu však docházelo k častějším a brutálnějším násilným trestným činů ze strany přívrženců pravicového extremismu. KLÍČOVÁ SLOVA Pravicový extremismus, ultrapravice, neonacismus, extrémně pravicové politické strany, extrémně pravicové politické organizace, skinheads.
|
host ::
RSS.