|
|
Komorbidita psychických a autoimunitních onemocnění
Kaňková, Zuzana ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Mravec Bencúrová, Dominika (oponent)
Psychická i autoimunitní onemocnění představují široké spektrum různých chorob a jsou v současné době jedny z nejčastějších zdravotních obtíží. V posledních letech byla sledována značná souvislost mezi těmito dvěma typy onemocnění, což je podpořeno jak jejich častou koexistencí, tak i dalšími významnými zjištěními jako jsou například sdílené genetické faktory, objev autoprotilátek reagujících proti mozku nebo také změna imunitního systému u některých psychických onemocnění. Tato práce se snaží zmapovat autoimunitní onemocnění vyskytující se častěji či naopak vzácněji u pacientů s různými psychickými onemocněním (a vice versa) a zároveň předkládá možné mechanismy, které by mohly hrát významnou roli při vzniku tohoto jevu. Klíčová slova psychické poruchy, autoimunitní onemocnění, komorbidita, etiologie, epidemiologie, sdílené rizikové faktory
|
|
| |
|
|
Etické aspekty opatrovnictví
ŠIMKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce popisuje problematiku veřejného opatrovnictví v současném praktickém a právním kontextu. Zabývá se lidskými právy, otázkou omezení svéprávnosti a podmínkami, které musí být splněny. Uvádím zde, jaké jsou druhy opatrovníků nebo jaké má opatrovník práva a povinnosti. Zamýšlím se nad etickými otázkami v souvislosti s opatrovnictvím, které se týkají lidské důstojnosti a svobody. V závěru práce se snažím prostřednictvím rozhovorů nahlédnout do praxe veřejného opatrovnictví a zjistit, s jakými problémy se veřejní opatrovníci setkávají.
|
|
| |
|
| |
|
|
Psychicky nemocní lidé a jejich integrace do společnosti
Dusílková, Jana ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Jarošová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou psychicky nemocných jedinců a jejich integrací do společnosti. V teoretické části práce se zabýváme především klasifikací duševních onemocnění a jednotlivými kategoriemi duševních onemocnění, jednotlivými přístupy k léčbě duševních onemocnění a procesem resocializace. Cílem teoretické části práce je tedy shrnout teoretické poznatky o tématu duševně nemocných lidí a léčby duševních onemocnění. Na tato východiska navazuje praktická část, která si klade za úkol prostřednictvím ankety zjistit názory a úroveň informovanosti osob ze širší společnosti ohledně problematiky duševně nemocných osob a důležitých aspektů jejich života a následně je porovnat s výpověďmi duševně nemocných jedinců. Cílem praktické části práce je tedy shromáždit první poznatky k výzkumné otázce a poskytnout návrhy pro bližší zkoumání. Na závěr jsou shrnuty zjištěné skutečnosti a stanovena praktická doporučení, která můžou přispět k zlepšení informovanosti širší veřejnosti o této problematice.
|
|
|
Gamers fighting depression - Strategie hráčů videoher proti pocitům deprese
Ováry, Šimon ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá pomocí metod grounded theory motivace hráčů a hráček videoher k jejich hraní a strategie těchto hráčů a hráček k překonávání pocitů deprese. V první části práce se pojednává o přístupu sociologie a vybraných studií k problematice videoher a duševních poruch, ke které je v závěru práce vztažen výsledek mého bádání. Ve druhé části této práce se předkládá použitá metodologie. V závěrečné části je vedena diskuze o získaných poznatcích.
|
|
|
Fenomén sebevraždy u literátů
Bechyňová, Laura ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o fenoménu sebevraždy u literátů. V teoretické části je nejprve sebevražda vymezena jako fenomén psychický, jsou předloženy rizikové faktory a formy suicidálního jednání. Velká pozornost je věnována vztahu mezi kreativitou, duševními poruchami a sebevraždou. Představena je Vieweghova koncepce bilanční sebevraždy u literátů, na kterou navazují výzkumy zabývající se možnými příčinami, jež vedou spisovatele k dobrovolné smrti. Studie ukazují, že mezi spisovateli, zejména pak básníky, je větší procento sebevražd než mezi jinými uměleckými profesemi. Zásadní otázkou celé práce je, zda se taková "sebevražedná řeč" může projevit v díle. Tomu se věnuje psychologický rozbor literárního díla (např. lingvistický prediktor sebevraždy). Teoretická část práce je uzavřena limity dosavadních studií. Empirická část předkládá návrh výzkumného projektu, který si klade za cíl replikovat předchozí výzkum na prozaických textech. V diskuzi jsou uvedeny úskalí výzkumného designu a jsou předloženy návrhy na další možná zkoumání. Klíčová slova: sebevražda, kreativita, duševní poruchy, spisovatelé, lingvistický prediktor sebevraždy
|
|
|
Stigmatizace pacientů s duševním onemocněním
Vitásková, Lucie ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Šimon (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stigmatem jako známkou odlišnosti. Konkrétně je zaměřená na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem práce je zjistit, které faktory ovlivňují postavení duševně nemocných v české společnosti a zjistit tak, do jaké míry je stigmatizace přítomná. Teoretická část obsahuje základní informace o duševní nemoci a stigmatizaci v souvislosti s duševní nemocí. Jedná se o shrnutí historie, popisu tvorby stigmatizace pomocí negativních stereotypů, předsudků a diskriminace. Práce dále obsahuje rozdělení stigmatizace dle několika kritérií. Praktická část je cestou k odpovědím na výzkumné otázky, jejichž cílem je zjistit, jak vnímají postavení duševně nemocných a jejich případnou stigmatizaci přímo jedinci s psychickou vadou nebo nemocí. Její nedílnou součástí je tedy analýza šesti polostrukturovaných rozhovorů, ze kterých byly informace pro její tvorbu získávány. V závěru práce nacházíme odpovědi na výzkumné otázky. Stigmatizace duševně nemocných je podle respondentů ve společnosti přítomna, ačkoliv pociťují její eliminaci. Jestli duševně nemocného poznamená, závisí na mnoha faktorech, především pak na zázemí a prostředí, ve kterém se jedinec se svojí nemocí a stigmatem potýká.
|
|
| |
host ::
RSS.