|
|
Kulturní a kreativní průmysl ve vybraném odvětví v Jihočeském kraji
ZUZÁKOVÁ, Eliška
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav kulturního a kreativního průmyslu v kraji, zmapovat vybrané odvětví, identifikovat subjekty a navrhnout opatření, která by mohla vést k dalšímu rozvoji kraje a odvětví. V literární rešerši jsem pomocí studia a komparace odborné české i zahraniční literatury shrnula základní pojmy a informace. Poté jsem v metodice popsala, jak budu postupovat v případě praktické části. V praktické části jsem zmapovala subjekty odvětví knihy a tisku, zjistila současný stav ve vybraných subjektech pomocí dotazníkového šetření, případové studie a porovnáním teoreticky nabytých vědomostí z teoretické části se získanými informacemi z praxe a navrhla možnosti využití potenciálu tohoto odvětví pro další rozvoj. Na základě získaných dat jsem zjistila, že v Jihočeském kraji je třeba zajistit lepší podmínky pro podniky v odvětví na jejich práci a rozvoj. Proto jsem navrhla čtyři způsoby řešení, které by mohly vést k dalšímu rozvoji. Prvním je vytvoření jednotné platformy pro předávání informací, druhým síťování, neboli oborová setkání, třetí je zvýšení o povědomí o kreativních voucherech a jako poslední je školení na dotace. Tato řešení by mohla vést ke zlepšení situace a podpoře kreativních a kulturních odvětví v Jihočeském kraji.
|
|
|
5 minut slávy jedné písně
Merta, Vladimír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Osvětluji kriticky různé "řezy" fenoménem českého folku. V émické části práce uvádím chronologicky aspekty, určující můj vývoj písničkáře z pohledu autora, posluchače a represivních orgánů. Městský folk se vyvinul z folkového revivalu. Protest song byl hlas neoficiální, subversivní kultury. Sebe-výzkum zúčastněného pozorovatele dokládám výběrem textů, fotografiemi, dokumenty a průběžně vznikajícími úvahami. Sleduji generační posun senzibility, komercializaci, prolínání undergroundu a folklorní inspirace našeho folku. Zmiňuji roli genů, kulturních memů, snů, podvědomí a imaginaci, kterou folkaři čelili totalitě. Dnešní folk nezemřel-přelévá se do nových žánrů, vystavených vlivu komodifikace kulturního průmyslu.
|
|
| |
|
|
Vliv literárních cen na mediální obraz oceněných knih (2012)
Linhart, Jiří ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce řeší vliv zisku literární ceny na mediální obraz oceněné knihy na příkladu roku 2012. Věnuji se konkrétně těmto oceněním a těmto vítězným dílům: Cena Jaroslava Seiferta (Vladimír Binar: Číňanova pěna), Cena Jiřího Ortena (Vratislav Maňák: Šaty z igelitu), Cena Josefa Škvoreckého (Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně), Magnesia Litera - Kniha roku (Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada). Analyzuji proměnu množství (počet výskytů a podíl v rámci textu) a modifikaci novinářského hodnocení titulu (na škále pozitivní - neutrální - negativní). V prvním případě využívám kvantitativní analýzu mediálního obsahu, v případě druhém komparativní sémiotickou analýzu. Vybraným vzorkem je deset českých periodik, uvádím je v abecedním pořadí: A2, Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, Host, iDnes.cz, Lidové noviny, Literární noviny, Reflex, Respekt, Tvar. Hlavním výstupem je zjištění, nakolik česká tištěná i online psaná média reflektují výsledky literárních ocenění, a zároveň pokus o určení mediální síly jednotlivých cen.
|
|
|
Adornova kritika masové kultury ve světle Hegelovy estetiky
Kvapil, Matouš ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Často se nyní hovoří o úpadku či odcizení umění, což bývá spojováno s negativními vlivy masové kultury. Tyto negativní vlivy masové kultury se snažím prozkoumat a zaměřuji se především na hudbu, k čemuž využívám především kritiku masové kultury Theodora W. Adorna, jednoho z představitelů frankfurtské školy. Podle této kritiky ztrácí hudba vlivem masové kultury svá původní určení a svůj původní účel. Získává parazitní a fetišový charakter, vytrácí se z ní všechna individualita a stává se z ní pouhé standardizované zboží strojově vytvářené pro potřeby odbytu. Zároveň ale pomocí Estetiky od G.W.F Hegela představím filozofickou koncepci umění a pokusím se nahlédnout do pravé povahy a účelu umění, jak ji Hegel popisuje. Poté zhodnotím vzájemný vztah obou koncepcí a ukážu, že charakteristiky masové kultury, jak je Adorno popisuje, jsou s pravou povahou umění neslučitelné. V závěru se pokusím poukázat na možná až příliš skeptický a rezolutní pohled, který Adorno ve své kritice prezentuje. Zkusím ukázat, že i přes negativní vlivy masové kultury je zde stále prostor pro vyšší tvorbu a stále může vznikat hudba věrná svým původním určením. Klíčová slova hudba, umění, kultura, estetika, masová kultura, kulturní průmysl, Hegel, Adorno
|
|
| |
|
|
Neomarxismus a psychoanalýza jako zdroje a inspirace Frankfurtské školy
ŠACHLOVÁ, Tereza
Studentka se ve své diplomové práci bude zabývat ideovými východisky Frankfurtské školy, významné sociálně filozofické skupiny 20. století. Reflektována budou především marxistická a psychoanalytická východiska ve spojitosti s kritickou teorií společnosti a fenoménem kulturního průmyslu. Cílem této práce je představit vlivy, které formovaly teoretické působení Frankfurtské školy, její zkoumání moderní společnosti a příspěvky k tzv. komodifikaci kultury a umění související s rozmachem masové kultury.
|
|
|
Veřejné a soukromé financování kultury
Ianchenko, Valeriia ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Kosák, David (oponent)
Diplomová práce je věnovaná problematice financování kultury ze soukromých a veřejných zdrojů. Teoretická část definuje základní teoretické pojmy, vymezuje princip fungování státních příspěvkových organizací v České republice a charakterizuje zdroje financování kultury: přímou podporu (např. transfery), nepřímou podporu (daňové úlevy) z veřejných zdrojů; soukromou podporu od podnikatelských a nepodnikatelských subjektů a podporu z nadnárodních fondů. Praktická část je zaměřená na kvantitativní analýzu finančních zdrojů plynoucích do sektoru kultury a jejich vývoj v čase, dále na vyhodnocení finanční soběstačnosti státních příspěvkových organizací působících v sektoru kultury a na možnost získání dodatečné podpory přes soukromý sektor. Lze stanovit, že finanční soběstačnost se výrazně liší jak mezi jednotlivými státními příspěvkovými organizacemi, tak i mezi jednotlivými sektory, nicméně finanční soběstačnost kulturního sektoru jako celku vykazuje pozitivní trend.
|
|
|
Role kultury v procesu regenerace post-industriálního města
Milatová, Barbora ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Předmětem diplomové práce Role kultury v procesu regenerace postindustriálního města je představení teoretického konceptu regenerace bývalých průmyslových měst prostřednictvím kultury a zhodnocení vlivu kultury na regeneraci postindustriálního města. První část diplomové práce se věnuje obecné problematice vlivu kultury na regionální rozvoj a atraktivitu města, jsou zde vymezeny základní pojmy s problematikou související a definovány trendy v rozvoji a regeneraci postindustriálních měst prostřednictvím kultury. Druhá část práce se zabývá procesem proměny města Ostravy a obsahuje analýzu současné situace ve městě. Statutární město Ostrava má zpracován strategický dokument představující oživení města prostřednictvím kultury jako faktoru zlepšujícím jeho externí image, ale také zdroje regionální identity a kultivace společnosti. Empirické ověření hlavních přínosů dosavadní strategie obnovy a rozvoje města Ostravy prostřednictvím kultury je provedeno pomocí dotazníkového šetření, jehož výsledky ukazují, že občané města opravdu zaznamenali viditelné změny směřující ke zlepšení kvality života ve městě. Pokud však město chce být ve své strategii regenerace i nadále úspěšné, mělo by klást větší důraz na účast obyvatel, získání jejich zpětné vazby a lepší využití doposud realizovaných kulturních investic propojením existující kulturní infrastruktury.
|
|
|
Kreativní centrum Zlín
Novák, Petr ; SULŽENKO, Jiří (vedoucí práce) ; KAŠPAR, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje hlavním třem oblastem. Problematice kulturních a kreativních průmyslů, teoretické tvorbě podnikatelského plánu a jeho aplikaci v praxi na příkladu podnikatelského plánu kreativního centra ve Zlíně. Do první oblasti zasahují celkové kontexty kulturních a kreativních průmyslů v souvislosti s pojmoslovím tématiky v rámci této problematiky ve Zlíně a Zlínském kraji s přesahem na zvolenou regionální situaci. Druhá oblast obsahuje teoretickou přípravu realizace podnikatelského záměru dle aktuálních trendů. Poslední část práce tuto sumarizaci reflektuje na zvoleném praktickém projektu na teoretické úrovni.
|
host ::
RSS.