|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
The effect of Gender on Adolescent's theory of mind
Šalapková, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá skúmaním vzťahu medzi pohlavím a fungovaním teórie mysle u adolescentov. Teória mysle sa vo vedeckom bádaní objavila len zhruba pred 30 rokmi. Výskumy sa odvtedy sústredili najmä na detsky vek, na skúmanie, či je človek jediný živočíšny druh, ktorý má túto schopnosť alebo ju nájdeme aj u zvierat. Pomerne veľká pozornosť bola venovaná aj deficitom teórie mysle. Na základe preštudovaných zdrojov je jasné, že vývin teórie mysle sa nekončí v detstve ale pokračuje v priebehu adolescencie až do dospelosti. Aj napriek týmto zisteniam je stále nedostatok štúdii popisujúcich teóriu mysle v období adolescencie, a to aj napriek tomu, že sa jedná o kritické obdobie vo vývine sociálnych, emocionálnych a vzťahových schopností. Jedným z faktorov, ktoré môžu zohrávať úlohu, opierajúc sa pritom o výsledky doterajších štúdií je vzťah pohlavia a budovanie vlastnej identity, čo patrí medzi najmenej skúmané aspekty teórie mysle. Metódy pomocou ktorých sme sa snažili tento vzťah testovať boli Test očí a skrátená verzia Bemovej Inventára pohlavných rolí. Výsledky ukázali, že starší (17-roční) adolescenti v Teste očí skórovali významne vyššie ako mladší (16-roční). Rozdiely medzi chlapcami adolescentmi a dievčatami- adolescentkami sa nepreukázali. Komparácia rozdielov v rámci gendrovej identity,...
|
|
|
LGBT+ studující: co si myslí a dělají učitelé/učitelky
Kameníková, Denisa ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji vyučujících k školách. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy a jevy související s postoji a předsudky vůči LGBT+ studujícím. Hlavní pozornost je věnována prostředí školy. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou postoje vyučujících středních škol k kvalitativní přístup a sběr dat probíhal prostřednictvím ind rozhovorů s předem nachystanými okruhy otázek. Rozhovory byly provedeny s erá jsou pro větší přehlednost spolu se vzájemnými možnými vztahy schematicky vyobrazena. Výsledky práce odkrývají, jakou komplexitu postoje vyučujících mohou mít a z jakých všech složek se vůči jednomu Představují navíc další témata jako například otvírání LGBT+ témat ve výuce, konkrétní činy vyučujících v podpoře LGBT+ studujících nebo návrhy vyučujících na zlepšení LGBT+ tematiky ve školství. KLÍČOVÁ SLOVA LGBT+, sexuální orientace, genderová identita, třídní klima, postoje, porozumění, homofobie,
|
|
|
Identita a sociální interakce mladých nebinárních lidí
Divišová, Nikola ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá identitou, prožíváním genderu a sociálními interakcemi mladých nonbinary lidí v ČR. Výzkumným záměrem je přispět k zaplnění mezery v české odborné literatuře a zlepšit porozumění nebinárním osobám, které se zdá pro psychologickou práci s nonbinary klientelou potřebné. V návaznosti na tento záměr si práce kladla tři cíle. Porozumět pojetí genderu a vlastní genderové identity u mladých nonbinary osob v ČR. Prozkoumat, jaké faktory hrají roli při volbě pojmenování pro svou genderovou identitu a jak nebinární osoby uvažují o různých identitách. Jako poslední cíl jsme si stanovili zjistit, jaký význam má zvolené pojmenování v interakcích s druhými lidmi. Teoretická část práce se věnuje problematice identity, nebinárního genderu, jazyka a sociálních zkušeností nonbinary lidí. Empirická část prezentuje vlastní výzkum. V rámci něj jsme realizovali jedenáct rozhovoru s nebinárními lidmi ve věku 18-23 let. Získaná data jsme analyzovali pomocí reflexivní tematické analýzy. Výsledkem byla čtyři témata: "Existuji tak, jak chci", "Ať je to jednodušší", "Je to možnost" a "Vztahování se k maskulinitě a feminitě." Na základě analýzy byly pak zodpovězeny výzkumné otázky. Práce ukázala, že nebinární respondenti chápou gender především skrze vnitřní prožívání a sebevyjádření a že je pro ně...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke kriminalizaci osob s netradiční SOGI. Pátá část se pak zabývá unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Pozornost je...
|
|
|
Jak se "nosí" gender: Oděv a móda pohledem mužů
Hrušková, Zita ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Benešovská, Barbora (oponent)
Předkládaná práce se zabývá mužskou perspektivou v módě a oblékání. Oděv pracuje s nejrůznějšími komunikačními prostředky, jež jsou užity s větším či menším vědomím jedince. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem se tato komunikace utváří, respektive co vstupuje do přemýšlení a rozhodování mužů v tématu odívání a jakou roli v tomto procesu sehrává jejich genderové vyjádření. Práce nejdříve představuje několik teoretických konceptů, které se s touto tématikou nevyhnutelně pojí. Dále je obohacena o kvalitativní výzkum, který prostřednictvím 11 rozhovorů s muži dvou věkových kategorií demonstruje zmíněná témata ve stínu českého kontextu. K následným zjištěním je přistupováno optikou metody zakotvené teorie. Stěžejním rozhodovacím elementem se ukázala být každodenní zkušenost, jež se projevuje v událostech, kterých se muži daný den účastní. Důležitým aspektem v životech mužů je také vnější vliv, který může přicházet z osobní roviny, kterou představují především jejich životní partnerky, či z roviny komunitní, kterou představují jejich zájmy a volnočasové aktivity. Tyto dva vlivné prameny zastřešuje celkový společenský kontext, který nastavuje obecná pravidla v tom, co je vhodné či očekávané. V případě vztahu k vlastnímu tělu se mužský postoj ukázal být neutrálním či přímo negativním, s potřebou...
|
|
| |
|
|
Transgender - etika tranzice a specifika sociální práce
LUKSCH, Jakub
Práce pojednává o fenoménu transgender a ve třech částech zkoumá etickou rovinu a dilemata procesu tranzice a specifika sociální práce s transgender klientelou. První část práce je obecným vhledem do tématu a zabývá se terminologickým rozlišením pojmů gender a pohlaví, transgender a transsexualita. Následně shrnuje aspekty procesu tranzice a rovněž stručně popisuje i etiologii transgender identity, zastoupení trans osob v populaci a jev menšinového stresu. Druhá část práce představuje výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu ve formě příběhů aktérů. V třetí části jsou shrnuta etická dilemata související s procesem tranzice, vybrané etické dilema vycházející z výsledků výzkumu reflektováno z pohledu dvou přístupů filosofické etiky (deontologie I. Kanta a utilitarismus J. S. Milla). V závěru je pojednáno o specifikách sociální práce s transgender klienty a jsou shrnuty kompetence potřebné pro kvalitní sociální práci s danou cílovou skupinou.
|
|
|
Tranzice jako cesta k sebepřijetí
BÍLKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tranzice, a to v oblasti sociální, lékařské i úřední. Zkoumá život trans lidí od jejich prvního uvědomění si své pohlavní identity, přes coming out, hormonální terapii a chirurgické zákroky. Sleduje kritické momenty tranzice a komplikace, ke kterým během ní dochází. Také zkoumá sociálně podmíněné postoje a negativní sociální jevy okolí. Empirická část je zpracována pomocí kvalitativní strategie, hloubkovými rozhovory s lidmi, kteří prošli procesem tranzice. Zkoumá, jak trans lidé prožívají svou tranzici, jak probíhá rozhodování k tranzici, jaká je spokojenost s ní a další. Zaměřuje se také na reakci okolí a na následný vliv na trans osoby.
|
|
|
Nebinární gender identity
STACHOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na představení nebinárních genderových identit. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se věnuje vymezení základních pojmů jako je pohlaví, gender, genderová identita, cisgender, transgender a přibližuje vývoj genderové identity. Následně se zabývá uvedením do tématu nebinárních genderových identit, jejich historii a diagnostické klasifikaci. Dále následuje popis vývoje nebinární genderové identity, popis genderové exprese a dysforie, sociálního klimatu či sexuálních preferencí. Nakonec se práce věnuje shrnutí odborné péče o tyto jedince. V empirické části práce je poté popsáno a analyzováno vnímání a prožívání genderu nebinárních jedinců a dalších aspektů souvisejících s touto identitou, jako je vývoj uvědomování nebinární genderové identity, způsoby, jakými se projevuje nebinární genderová identita a genderová dysforie a nakonec, co nového přinesla nebinární identita těmto jedincům do života. Data byla sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována za použití otevřeného a tematického kódování. Výzkumný soubor je tvořen 6 jedinci identifikujícími se jako nebinární či identitou spadajícími pod nebinární genderové identity. Výsledky byly popsány jak v jednotlivých případových studiích, tak v mezikazuistickém srovnání. Na základě získaných dat lze konstatovat, že nebinární jedinci vnímají gender fluidně; cítí tlak společnosti a její potřebu jedince někam zařazovat; vývoj nebinární genderové identity je flexibilnější a nekopíruje jednoduchou lineární linku; uvědomění identity závisí na předchozím vědomí o nebinárních genderových identitách; svěření se (coming out) probíhá primárně mezi přáteli; nejčastěji vnímaným projevem identity je používání jazyka; nejhodnotnější pozitivní reakcí okolí je podpora ve formě respektování preferovaných zájmen a oslovení; nejhorší negativní reakcí je neuznání identity; genderová dysforie je spojena s tělesnou podobou a částmi těla, jazykovým projevem okolí a se sexem; nebinární jedinci vnímají přínosy jejich identity pozitivně.
|
host ::
RSS.