|
|
Sociální práce s osobami s neurodegenerativními onemocněními
KUČEROVÁ, Žaneta
Bakalářská práce je zaměřena na osoby s neurodegenerativním onemocněním, konkrétně na osoby se spinální svalovou atrofií. Cílem této práce je zjistit, jaký má vliv sociální práce na život osob s SMA. Sociální práce zasahuje do života osob s tímto postižením už od raného věku, a to prostřednictvím rané péče a pokračujících institucí, které se zaměřují na danou skupinu osob. Dalšími sociálními službami zasahujícími do života osob s SMA jsou například: odlehčovací služba, pečovatelská služba, sociální služba osobní asistence, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny, sociální poradenství a další Teoretická část se ze začátku zaměřuje na neurodegenerativní onemocnění. Respektive vymezením jednotlivých druhů, která tam spadají. Je důležité zmínit, že nejsou vyjmenovaná všechna a navazuji kapitolou nervosvalových onemocnění zaměřená na svalové dystrofie, kde jsou jednotlivá onemocnění popsaná a více specifikováno onemocnění spinální svalové atrofie a v podkapitolách jsou rozepsány jednotlivé typy. V další části se snažím navázat na sociální práci obecně a dostat se až k službám, které využívají osoby se zdravotním postižením a dostat se k systému státní sociální podpory jaké příspěvky mohou čerpat (příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, kartu TP, ZTP, ZTP/P a parkovací karta ZTP). Ke konci teoretické části jsem ještě popsala výhody vyplývající ze zdravotního pojištění pro osoby se zdravotním postižením, nadace a veřejnou sbírku, které značnou mírou přispívají finančně těmto osobám. Výzkumná část byla prováděná na základě kvalitativní výzkumné strategie. Data, která vyplynula z rozhovorů byla určena do kategorií. K získání dat byla využita technika dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který byl složen ze 14 otevřených otázek. Celkem se zúčastnilo 6 osob, které mají spinální svalovou atrofii a byli ochotni se zúčastnit. Rozhovory byly uskutečněny na psycho-rehabilitačním táboře v Pluhově Žďáru, který zaštiťuje pacientská organizace SMÁci z.s.
|
|
| |
|
|
Problematické situace v rodině a náhradní rodinná péče
SAMOHEJLOVÁ, Klára
Práce si za hlavní cíl klade uspořádání srozumitelného přehledu, co se týče tématu rodiny, funkcí, znaků a typů rodiny, včetně specifických poruch. Dále poskytuje vhled do jisté metodiky práce s touto konkrétní cílovou skupinou a nabídne porovnání se systémem podpory rodin v jiných zemích, kde může tento systém fungovat odlišně od toho našeho. Věnovala jsem se jistému etickému hledisku kde se věnuji tomu, jak může pracovník rozeznat různá možná řešení etických dilemat a jak se v těchto případech rozhodovat. Poté jsem se v mé práci věnovala zmapování současné situace náhradní rodinné péče, kde zjišťuji, jaká jsou pravidla pro náhradní rodinnou péči a jestli se za určitá léta tato forma péče vyvinula. V poslední kapitole jsem doplnila teoretické poznatky kazuistikami z praxe za účelem "dokreslení" tématu.
|
|
|
Ochranná funkce sociální politiky v kontextu rodinné politiky České republiky
BAUEROVÁ, Nikola
Bakalářská práce "Ochranná funkce sociální politiky v kontextu rodinné politiky České republiky" (dále jen ČR) je teoretická komparativní práce, jejímž cílem je zjistit, jaké nástroje náš stát při aplikaci rodinné politiky používá k tomu, aby zajistil rodinám ochranu před nežádoucími jevy, které mohou postihnout kohokoli. Při této bakalářské práci byla využita sekundární a obsahová analýza dat týkající se systému rodinné politiky v ČR, díky kterým bylo možné zkoumat základní jevy a trendy v daném tématu. Tato práce bude v jednotlivých kapitolách charakterizovat rodinu a její roli ve státě, dále se bude zaměřovat na způsoby ochrany rodiny, a to skrze ochrannou funkci sociální politiky. Jedná se o funkci, která má řešit jevy, které určitým způsobem mohou ohrožovat jednotlivé občany ve společnosti. Způsoby ochrany skrze přímou i nepřímou finanční pomoc budu rozebírat v jednotlivých kapitolách. Dále se práce bude zabývat proměnami rodin, trendy (např. nízká porodnost, rozvodovost), rolí státu při tvorbě prorodinné politiky, ženami a jejich mateřskou rolí, podporou bydlení pro rodiny a dalšími aspekty. Bakalářská práce vychází z odborné literatury, z legislativních norem, ze statistických informací Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) a údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a dalších zdrojů. Tato práce může sloužit jako výchozí materiál pro další vývoj koncepce rodinné politiky ČR a sloužit jako orientace tvorby rodinné politiky ČR.
|
|
|
Podpora rodin s dětmi do 7 let ve 21. století v ČR
Zmeková, Klára ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
v českém jazyce: Podpora rodin s dětmi do 7 let ve 21. století v ČR Tématem práce je shrnout problematiku podporu rodin s dětmi do sedmi let ve 21. století v České republice. Cílem je sumarizovat možnosti státní i soukromé. Jelikož rodina, především tedy společenství rodičů a jejich dětí, má nezastupitelný význam pro celou společnost, je zajímavé, nakolik se její podpora v posledních letech měnila. V souvislosti se vstupem do nového tisíciletí očekávala spousta lidí v naší zemi, navíc ve spojení s více než desetiletým odstupem od tzv. sametové revoluce, nějaký zlom, vývoj. Během posledních třinácti let se skutečně stalo dost podstatných událostí, ať už to byl vstup do Evropské unie či zásah tzv. celosvětové finanční krize (díky níž se stala sociální solidarita více než nutnou). Za celé období se zde vystřídalo celkem osm vlád dvou politických stran a jedna úřednická vláda. Levice vystřídala pravici, vlivy jednotlivých politických názoru byly různě silné. Je jasné, že směr uvažování zákonodárců působí na společnost jako celek a naopak. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. První obsahuje právní základy podpory rodin, ať už na úrovni vnitrostátní, evropské či mezinárodní. Druhá kapitola uvádí možnosti podpor rodin s malými dětmi a historický exkurs. Je nutné krátce vysvětlit, z jakých kořenů...
|
|
|
Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice.
Havlásková, Anna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat proces tvorby politiky, konkrétně neschváleného návrhu ministra Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové z roku 2009. Nejprve je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy - rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Jedno z navržených opatření, tzv. otcovská dovolená, mělo za cíl podpořit fungující rodinu, rodinné vztahy a podpořit aktivní otcovství. Část zákona, otcovská dovolená, je analyzována pomocí teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Aktivním otcovství se zabývají různé neziskové organizace, například Liga otevřených mužů nebo Gender Studies. Cílem zavedení otcovské je podpora většího zapojení otců do výchovy dětí, což usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu což zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce. Okno příležitostí se tedy podle analýzy Teorie tří proudů otevřelo problémem v proudu problémů a souslednost je problém - řešení.
|
|
|
Příčiny umístění dětí do dětského domova
Pauliová, Eva ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Práce se zabývá analýzou sociálně patologických jevů v kontextu umísťování dětí do dětských domovů. Zkoumá příčiny těchto jevů a možné způsoby prevence. Nejprve je stručně popsána charakteristika a historie ústavní výchovy v České republice. Dále se práce věnuje vzniku sociálně patologických jevů obecně na základě vnějších a vnitřních příčin v životě jedince. Následuje podrobná analýza konkrétních sociálně patologických jevů v rodinách a jejich vlivu na vývoj dítěte. Volby těchto kapitol vycházejí ze zjištěných příčin umístění dětí v Dětském domově Dolní Počernice. Na závěr teoretické části práce jsou uvedeny možnosti podpory rodin, jako způsobu prevence umisťování dětí do náhradní výchovné péče. Zejména je popsána metoda Housing first a její pilotní testování v Brně, které mělo pozitivní dopad na zlepšení kvality života rodin účastnících se projektu Praktická část byla realizována formou kvantitativního šetření, a to analýzou spisové dokumentace 61 dětí z Dětského domova Dolní Počernice v červnu roku 2018. Zaměřuje se zejména na příčiny umístění do náhradní výchovné péče, podmínky v rodině a zájem rodičů a o kontakt s dítětem. Hlavním zkoumaným jevem bylo umístění dětí do náhradní výchovné péče ze sociálních důvodů. Jednotlivé body šetření jsou zpracovány formou grafu. Závěr se věnuje reflexi...
|
|
|
Sanace rodin s předškolními dětmi - případové studie
ŠILHÁNKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce na téma "Sanace rodin s předškolními dětmi případové studie" je zaměřena na sanaci rodiny. Pojednává o způsobu práce s rodinou, jejíž rodinné i sociální podmínky jsou nevyhovující. Tento moderní způsob sociální práce s rodinou a ohroženým dítětem se snaží o odstranění nežádoucích problémů. Cílem této práce je seznámení s nestátní a neziskovou organizací DOMUS, jež se věnuje sanaci rodin, a s metodickými postupy, které tato organizace při sanaci využívá. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje definice, pojmy týkající se rodiny a ohroženého dítěte. Popsány jsou zde typy a funkce rodiny. Dále je popsána sanace rodin, kdo je klientem, jaké jsou podmínky a možnosti pro sanaci. V praktické části budou uvedeny příklady z praxe v podobě případových studií z nestátní a neziskové organizace DOMUS v Plzni.
|
|
|
Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice.
Havlásková, Anna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat proces tvorby politiky, konkrétně neschváleného návrhu ministra Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové z roku 2009. Nejprve je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy - rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Jedno z navržených opatření, tzv. otcovská dovolená, mělo za cíl podpořit fungující rodinu, rodinné vztahy a podpořit aktivní otcovství. Část zákona, otcovská dovolená, je analyzována pomocí teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Aktivním otcovství se zabývají různé neziskové organizace, například Liga otevřených mužů nebo Gender Studies. Cílem zavedení otcovské je podpora většího zapojení otců do výchovy dětí, což usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu což zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce. Okno příležitostí se tedy podle analýzy Teorie tří proudů otevřelo problémem v proudu problémů a souslednost je problém - řešení.
|
|
|
Psychosociální inhibitory syndromu vyhoření učitele v základním školství z pohledu poradenského psychologa
Příkazská, Irena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Anotace: Tato práce pojednává o syndromu vyhoření u učitelů zejména druhého stupně základního školství se zaměřením na Plzeň. Zabývá se zejména psychosociálními atributy, které buď umocňují, nebo inhibují projevy vyhořívání pedagogických pracovníků. Teoretická část se zabývá obecnou rovinou, shrnuje některá dosavadní vědecká zjištění vztahující se k syndromu vyhoření u nás i v zahraničí. Popisuje, jak je možno ovlivnit náchylnost k vyhoření učitelů. Empirická část vypovídá o zjištěných údajích na náhodně vybraných základních školách v Plzni konkrétně u deseti učitelů druhého stupně základních škol. Sleduje jednak obecné demografické faktory, ale zahrnuje též výsledky Shirom - Melamed Burnout Measure (SMBM) i závěry kvalitativní analýzy vyplývající z osobních rozhovorů s učiteli. Empirická část rovněž vypovídá o četnosti vyhořelých pedagogů v daném vzorku i o míře sociální podpory ze strany rodiny, kolegů a vedoucích pracovníků. Popisuje nejčastější zdravotní obtíže, ale i copingové strategie užívané pedagogy v rámci prevence.
|
host ::
RSS.