|
|
Využití metody Neurac u pacientů po poškození mozku
Divišová, Kamila ; Drábová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pětioký, Jakub (oponent)
bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá tématem využití metody Neurac u pacientů po poškození mozku. Konkrétněji se zaměřuje na problematiku cévní mozkové příhody a její následné rehabilitace. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. V teoretické části jsou především představeny různé mechanismy poškození mozku s důrazem na iktus a nejčastější rehabilitační postupy, které se využívají. Dále obsahuje popis zařízení Redcord a metody Neurac. Jsou zde zahrnuty i nejnovější klinické studie. Praktická část obsahuje vyšetření 2 pacientů, popis cviků na Redcord aparátu a postup terapií, které pacienti podstoupili.
|
|
|
Využití interaktivní tabule v ergoterapii u pacientů po poškození mozku Podtitul: Zaměřeno na trénink kognitivních funkcí
Holubová, Kateřina ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kateřina Holubová Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití interaktivní tabule v ergoterapii u pacientů po poškození mozku Podnázev bakalářské práce: Zaměřeno na trénink kognitivních funkcí Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá interaktivní tabulí a jejím využitím v ergoterapii. Cílem práce je zjistit, zda jsou tyto tabule využitelné v ergoterapii u pacientů po poškození mozku v rámci tréninku kognitivních funkcí. V teoretické části jsou nastíněny kognitivní funkce, dopady jejich poškození na život člověka a následně jejich rehabilitace. Dále se tato část věnuje popisu interaktivní tabule, jejích komponent a doplňků. Pro realizaci praktické části byla využita interaktivní tabule, kterou na oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny vlastní Ústřední vojenská nemocnice Praha. S touto tabulí pracovali dva pacienti po poškození mozku s kognitivním deficitem. Výstupem jsou dvě kazuistiky, jež dokumentují vyšetření a průběh terapií na interaktivní tabuli. Z pozorování v průběhu terapií a výpovědí pacientů byly pak zpracovány výhody a nevýhody využívání této tabule v rehabilitaci kognitivních funkcí. V závěru této části jsou zmíněny návrhy na odstranění nevýhod. Klíčová slova: interaktivní tabule, kognitivní...
|
|
|
Mapování dostupnosti ergoterapie pro osoby po získaném poškození mozku v Praze a Středočeském kraji
Babincová, Hana ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Jak je již z názvu patrné, cílem bakalářské práce je zmapovat dostupnost ergoterapie pro osoby po získaném poškození mozku v Praze a Středočeském kraji. Teoretická část je v první polovině textu zaměřená především na příčiny, incidenci a následky získaného poškození mozku. Druhá polovina se věnuje přímo ergoterapii u této cílové skupiny se zaměřením na metody získávání informací (rozhovor, pozorování, dotazníky) a standardizované testy. Poslední kapitola poukazuje na situaci osob po získaném poškození mozku v České republice. Na jedné straně popisuje její ideální a na druhé straně nejčastější průběh rehabilitace. Součástí bakalářské práce jsou též výsledky kvantitativního výzkumu, který byl realizován dotazníkovým šetřením mezi ergoterapeuty pracujícími s osobami po získaném poškození mozku. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit jednotlivé složky dostupnosti - místní, časovou, finanční a kvalitativní. Klíčová slova: poškození mozku, následky poškození mozku, ergoterapie, dostupnost, mapování
|
|
|
Využití rytmické stimulace ve fyzioterapii u pacientů se získaným poškozením mozku
Norková, Hana ; Gerlichová, Markéta (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Hana Norková Vedoucí práce: PhDr. Markéta Gerlichová, PhD. Konzultantka práce: Mgr. Silvie Táborská Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití rytmické stimulace ve fyzioterapii u pacientů se získaným poškozením mozku Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je využití rytmické stimulace ve fyzioterapii u pacientů se získaným poškozením mozku. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje 4 oddíly. První oddíl je věnován získanému poškození mozku. V druhém oddílu je popsán motorický systém a struktury podílející se na jeho řízení. Třetí oddíl shrnuje informace o muzikoterapii, neurologické muzikoterapii, rytmické stimulaci v technikách neurologické muzikoterapie, hudbě, rytmu a jejich vlivu na lidský mozek. V posledním oddílu je podrobněji popsaná technika Therapeutic Instrumental Music Performance, jejíž prvky jsou dále využity v praktické části. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientek po cévní mozkové příhodě s poruchou motoriky horních končetin. Při terapiích jsou aplikovány prvky techniky Therapeutic Instrumental Music Performance. U obou pacientek jsou využity čtyři hudební nástroje za doprovodu metronomu. Na každý hudební nástroj se hraje určitými specifickými pohyby. Je sledována synchronizace tempa s pohyby...
|
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Süssová, Jana (oponent)
Rehabilitace pacientů po poškození mozku představuje multidisciplinární, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. V ČR se v rehabilitaci běžně nepoužívají standardizované funkční nástroje, které objektivně hodnotí stupeň postižení (disabilitu) a funkční schopnosti pacientů. Častý následek poškození mozku v oblasti motoriky je hemiparéza, která způsobuje poruchu pohybového vzorce horní končetiny (HK). Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, vykonávání běžných denních činností a nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které zajistí funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a nahradí tím poškozené spoje. Jedním z cílů této práce je prokázat využitelnost akcelerometru (inerciálního senzoru - IS) pro objektivní monitoring poruchy pohybového vzorce HK u pacientů po poškození mozku. Dalším cílem je prokázat, zda lze využít pro posouzení změn v pohybovém vzorci HK po intenzivní, individuální, multidisciplinární rehabilitaci u pacientů po poškození mozku FIM test a Jebsen-Taylorův test. Klinická studie byla provedena u vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4...
|
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
5 Abstrakt Rehabilitace pacientů po poškození mozku je interprofesní, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. Častý následek poškození mozku je hemiparéza, která způsobuje i poruchu pohybového vzorce horní končetiny. Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, provádění běžných denních činností, a tím i nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které způsobí aktivaci plasticity mozku. Dochází k funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a náhradě poškozených spojů. Jedním z cílů práce bylo prokázat objektivními funkčními metodami možnost ovlivnění pohybového vzorce paretické horní končetiny intenzivní interprofesní rehabilitací i několik let po poškození mozku. Druhým cílem bylo prokázat, že monitoring pohybových funkcí u pacientů po poškození mozku vede ke zlepšení motivace a tím ke zlepšení pohybových funkcí. Studie byla provedena u 55 vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4 týdenního pobytu v rehabilitačním denním stacionáři. Byly sledovány 2 skupiny pacientů, s akcelerometrem (30 pacientů - skupina A) a bez akcelerometru (25 pacientů - skupina B). Parametrem...
|
|
|
Využití ortéz u pacientů se spastickou dystonií
Pekárková, Martina ; Šebek, Milan (vedoucí práce) ; Jakovcová, Karolína (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Martina Pekárková Vedoucí práce: Ing. Milan Šebek Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití ortéz u pacientů se spastickou dystonií Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je využití ortéz u pacientů se spastickou dystonií. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou zmíněny nejčastější příčiny vzniku spastické dystonie. Klíčovými kapitolami práce jsou Spastická dystonie a Léčba. V poslední kapitole teoretické části, která se zabývá ortotikou, jsou popsány jednotlivé její typy a jejich funkční využití. Praktická část práce je zpracována rešeršní formou na podkladě zahraničních studií. Ortézy jsou specifikovány na základě statického a dynamického využití. Relevantní studie byly analyzovány a na základě jejich výsledků lze říci, že statické ortézy nejsou k použití relevantní. Aplikace dynamických ortéz je diskutabilní, protože v některých studiích byl prokázán pozitivní efekt na spasticitu, ale v jiných byl vyvrácen. Pro nedostatek validní literatury, kde by byl efekt jednoznačně potvrzen, či vyvrácen, je potřeba provést další výzkum. Cílem této práce bylo shromáždit a ujednotit poznatky týkající se této složité problematiky. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, ortézování, spasticita, poškození mozku,polohování
|
|
|
Mapování informovanosti o možnosti domácí fyzioterapie u osob po získaném poškození mozku
Vadkertiová, Monika ; Chalupská, Tereza (vedoucí práce) ; Jakovcová, Karolína (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Monika Vadkertiová Vedoucí práce: Mgr. Tereza Chalupská Konzultant práce: Mgr. Anna Krulová Název bakalářské práce: Mapování informovanosti o možnosti domácí fyzioterapie u osob po získaném poškození mozku Moje bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje informace zejména o cévní mozkové příhodě, informace o následné rehabilitaci a také o domácí fyzioterapii. Cévní mozková příhoda patří k nejčastějším získaným poškozením mozku a právě po ní zůstává mnoho pacientů s trvalými následky v domácím prostředí. Fyzioterapie je jedním ze základních prvků neurorehabilitace těchto pacientů. Největší snahou fyzioterapeutů u těchto osob je zvýšení mobility na nejvyšší možnou úroveň, navrácení k soběstačnosti a tím snížení závislosti na druhých osobách. Domácí fyzioterapie má u těchto pacientů rozhodně velký přínos ve zvýšení kvality života. Hlavním cílem praktické části mé práce je zmapovat informovanost osob po získaném poškození mozku, po propuštění, hlavně o možnosti domácí fyzioterapie. Praktická část je realizována formou anonymního dotazníku pro tyto osoby. Výsledek mého průzkumu ukázal, že víc než polovina mnou oslovených respondentů neměla informaci o možnosti využít domácí fyzioterapii. Klíčová slova: domácí fyzioterapie,...
|
|
|
Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku
Šimková, Klára ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Bolceková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Klára Šimková Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování vztahu mezi paměťovými funkcemi, měřenými Rivermead Behaviorálním paměťovým testem (RBMT-3), a jejich následným ovlivněním výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL) u pacientů po poškození mozku. Dílčím cílem bylo zjistit, zda lze soběstačnost v personálních ADL predikovat z výsledků RBMT-3. Posledním dílčím cílem bylo vytvoření pracovní verze testu RBMT-3 a její překlad z originální anglické verze. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů (22 mužů a 18 žen) po prodělaném poškození mozku. Pro sběr dat byla využita pracovní verze Rivermead behaviorálního paměťového testu (RBMT-3) pro hodnocení úrovně paměťových funkcí, a FIM (verze 5.2) hodnotící úroveň výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL). Verifikace hypotéz byla provedena pomocí korelační analýzy a korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a p-hodnoty. Pro tento předvýzkum byla zvolena hladina významnosti α1 < 0,05 a α2 < 0,01. Výsledky: Předvýzkum nepotvrdil závislost mezi úrovní paměti měřené RBMT-3 a úrovní soběstačnosti měřené FIMem. P hodnota (p =...
|
|
|
Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku
Šimková, Klára ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Bolceková, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Klára Šimková Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití Rivermead behaviorálního paměťového testu u pacientů po poškození mozku Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování vztahu mezi paměťovými funkcemi, měřenými Rivermead Behaviorálním paměťovým testem (RBMT-3), a jejich následným ovlivněním výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL) u pacientů po poškození mozku. Dílčím cílem bylo zjistit, zda lze soběstačnost v personálních ADL predikovat z výsledků RBMT-3. Posledním dílčím cílem bylo vytvoření pracovní verze testu RBMT-3 a její překlad z originální anglické verze. Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 40 probandů (22 mužů a 18 žen) po prodělaném poškození mozku. Pro sběr dat byla využita pracovní verze Rivermead behaviorálního paměťového testu (RBMT-3) pro hodnocení úrovně paměťových funkcí, a FIM (verze 5.2) hodnotící úroveň výkonu zaměstnávání v personálních ADL (pADL). Verifikace hypotéz byla provedena pomocí korelační analýzy a korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a p-hodnoty. Pro tento předvýzkum byla zvolena hladina významnosti α1 < 0,05 a α2 < 0,01. Výsledky: Předvýzkum nepotvrdil závislost mezi úrovní paměti měřené RBMT-3 a úrovní soběstačnosti měřené FIMem. P hodnota (p =...
|
host ::
RSS.